Senátoři: Národní plán obnovy je sbírka nápadů bez zacílení
Vládní plán podle Beka "postrádá jasné zacílení na ekonomické s sociální priority". Je spíše "sbírkou nápadů, které se nacházely ve vládních šuplících" a na jejich realizaci dosud chyběly peníze, řekl Bek. "Jestliže první verze z podzimu minulého roku byla vnímána jako zcela nedostatečná, současný stav je v očích senátorů - vyjádřeno školní známkou - horší čtyřkou," dodal.
Nytra uvedl, že plán je hotov možná jen z půlky. "Kdo šel kolem Strakovky (sídla vlády), dal tam nějaké opatření," charakterizoval Nytra vládní dokument. Plán podle něj reflektuje rozdíly mezi jednotlivými regiony, málo akcentovaná je otázka cestovního ruchu. "Nezpochybňujeme to, aby se investovalo, ale některé body nemají smysl a logiku," dodal Nytra.
Národní plán obnovy bude podkladem pro to, aby Česká republika mohla získat zdroje z nového fondu Evropské unie na pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) již dříve uvedl, že připraveno je 182 miliard korun a že peníze by z unijního fondu mohly být čerpány od poloviny letošního roku.
Plán je rozdělený do několika oblastí, které by z něj měly být financovány. Velká část je určena na digitalizace, další peníze půjdou na fixní infrastrukturu, vědu, výzkum, inovace či vzdělávání. Podporu by měla získat i zdravotní prevence.
Evropská komise stanovila jako nejzazší termín předložení Národního plánu obnovy duben. Peníze z nového fondu budou muset být ze 70 procent vyčerpány do roku 2022, do roku 2023 pak zcela. Proplacené musejí být do roku 2026.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) poté senátorům v debatě nad informací o vlastních zdrojích rozpočtu EU řekla, že peníze z plánu obnovy začnou členské státy splácet zhruba od roků 2027 a 2028. "Samozřejmě bude rozhodnutí, zda se odvod členských států navýší, či budou využity vedle odvodů nové vlastní zdroje," řekla ministryně.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) se v této debatě pozastavil nad tím, že si EU půjčuje na 35 let 750 miliard eur. "Ono to vychází na 20 000 miliard korun, což je 20 milionů milionů, jinými slovy je to deset milionů dvoumilionů," vypočítával předseda Senátu. Na jednoho občana ČR si tak unie půjčí dva miliony korun na 35 let, ale při přepočtu na 500 milionů obyvatel EU to vyjde na jednoho asi na 40.000 korun, dodal.
"To není tak hrozné, ale taky to není tak málo," poznamenal. Řekl také, že si Česko tímto krokem pro letošní rok vytváří další půjčku 400 miliard korun k již schválenému letošnímu deficitu státního rozpočtu, který činí 500 miliard korun.
reklama
Analytička AMO: Evropské volby přinesou odklon od klimatických cílů
MŽP: Vstup Česka do EU byl důležitým milníkem v ochraně životního prostředí
Greenpeace: V návrhu Strategické agendy EU chybí ochrana klimatu