Sněhové pole Mapa republiky v Krkonoších zmizelo 4. června, neobvykle brzy
Pracovníci parku 20. května v lokalitě naměřili už jen 2,2 metru sněhu, přičemž sněhové pole mělo rozlohu 850 metrů čtverečních. Letos se navíc sněhové pole podobě meziválečného Československa ani nepřiblížilo. Za ideální situace, jak sněhové pole odtává, ztrácí postupně tvar prvorepublikového Československa s Podkarpatskou Rusí, posléze odtává Slovensko, až nakonec zůstávají střední Čechy.
Naměřené maximum sněhu na Mapě republiky podle údajů Správy KRNAP nemusí korespondovat z termínem odtátí sněhu v místě. Nejdříve za dobu měření odtálo sněhové pole v roce 2018, a to již 28. května, přestože naměřené maximum tehdejší zimy 2017/2018 bylo 7,5 metru. Stejně jako letos odtálo sněhové pole Mapa republiky v roce 2017, tedy také 4. června. V tehdejší zimní sezoně 2016/2017 bylo v lokalitě přitom naměřené maximum sněhové vrstvy 9,5 metru. Naopak nejvíce sněhu na Mapě republiky Správa KRNAP zaznamenala v zimě 1999/2000, kdy tam bylo 15,7 metru. Tehdy sněhové pole odtálo až v první dekádě srpna.
Mapa republiky je svým způsobem krkonošská anomálie. Sněhové pole odtává nejdéle, přestože leží na jižním svahu. Důvodem je modelace terénu a větrné proudy anemo-orografického systému Bílého Labe, které tam pravidelně ukládají značné množství sněhu.
Pracovníci správy parku lokalitu v nadmořské výšce 1420 až 1455 metrů pravidelně zkoumají více než dvě desítky let. Cílem výzkumu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima v závětrné oblasti Studniční hory.
Charakteristického tvaru sněhového pole si všimli turisté a začali mu přezdívat Mapa republiky. Dnes se nachází v klidovém území KRNAP, pěšky se přímo k ní turista nepodívá.
Údaje o množství sněhu a datu jeho odtání v lokalitě Mapa republiky v Krkonoších:
|
zima |
max. výška sněhu (m) |
datum odtátí sněhu |
|
1999/2000 |
15,7 |
1. dekáda srpna |
|
2000/2001 |
6,1 |
3. dekáda června |
|
2001/2002 |
13,4 |
2. dekáda srpna |
|
2002/2003 |
7,6 |
3. dekáda června |
|
2003/2004 |
14,2 |
data nejsou k dispozici |
|
2004/2005 |
15,4 |
22. srpna |
|
2005/2006 |
12,3 |
22. července |
|
2006/2007 |
12,5 |
5. července |
|
2007/2008 |
14,1 |
29. července |
|
2008/2009 |
13,3 |
17. července |
|
2009/2010 |
8,1 |
30. června |
|
2010/2011 |
9,6 |
14. června |
|
2011/2012 |
13,0 |
4. srpna |
|
2012/2013 |
8,8 |
17. června |
|
2013/2014 |
5,4 |
10. června |
|
2014/2015 |
9,7 |
4. července |
|
2015/2016 |
7,3 |
15. června |
|
2016/2017 |
9,5 |
4. června |
|
2017/2018 |
7,5 |
28. května |
|
2018/2019 |
14,5 |
22. července |
|
2019/2020 |
9,5 |
6. července |
|
2020/2021 |
9,6 |
13. července |
|
2021/2022 |
11,2 |
8. července |
|
2022/2023 |
9,7 |
8. července |
|
2023/2024 |
8,0 |
6. června |
|
2024/2025 |
7,7 |
15. června |
|
2025/2026 |
4,8 |
4. června |
Zdroj: Správa KRNAP
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (2)
Miloš Zahradník
11.6.2026 20:49Mimochodem, i ta zminka o Podkarpatske Rusi pripomina zrejme uz prvorepublikovy nazev toho pole. Tehda ovsem mistni domorode obyvatelstvo bylo vesmes nemeckeho puvodu a ti prvni republiku nebrali, jak vime, za svou. Cili zcela jiste meli - ti mistni Nemci - pro tohle snehove pole nejaky jiny nazev :)
Miloš Zahradník
11.6.2026 20:53 Reaguje na Miloš Zahradníkplus obligatni dotaz na krnap: kolik snehu lezi jeste ve Sneznych jamach, pripadne v dalsich mistech severnich svahu Krkonos? V okoli
Studnicne a Lucni hory je tenhl "wiesenfleck" ocividne jiz posledni

Zaměstnanci KRNAP se obávají škrtů a změn, odbory chtějí jasné odpovědi
Povodí Labe začalo s těžbou sedimentů z vypuštěné Labské přehrady v Krkonoších
Správci KRNAP rozmístili na Sněžce sítě, mají zabránit vstupu do cenné přírody