OSN: Snižování emisí a hospodářský růst se nevylučují
Podle vědecké studie, na které se podílelo 30 vědeckých institucí z 15 zemí, zaštítěné OSN by například Austrálie mohla do roku 2050 dosáhnout nulových emisí a přitom si udržet průměrný hospodářský růst.
Studie se zaměřuje na 15 zemí, které dohromady produkují 70 % světových emisí oxidu uhličitého. Jde například o Austrálii, Spojené státy americké, Evropskou unii a Čínu.
Austrálie má, i v porovnání s vyspělými státy, velmi vysoké hodnoty emisí na obyvatele. Důvodem je hlavně vysoký podíl výroby elektřiny z uhlí, plných 69 % . Ač je tedy dle všeho Austrálie velmi závislá na fosilních palivech, studie tvrdí, že zásadní změny v energetickém systému mohou do roku 2050 přinést Austrálii ekonomický růst na hranici 2,4 % a to aniž by byl do atmosféry vypuštěn další oxid uhličitý.
Jedním z důkazů, že rostoucí hospodářství a nízké emise mohou jít ruku v ruce je podle studie i fakt, že se hospodářství v Austrálii zvýšilo za posledních 20 let dvakrát, přičemž emise zůstaly stejné. Dalším cílem studie OSN je vyčíslit, na kolik by Austrálii minimalizování emisí přišlo.
Stávající zpráva načrtla, jak by mohl vypadat plán bez uhlí, ropy a benzínu na úrovni jednotlivých zemí. Velmi zjednodušeně řečeno by veškerá produkce elektřiny pocházela z obnovitelných zdrojů jako jsou například slunce a vítr. Procesy, které čistou energii využívat nemohou jako zemědělství a některý průmysl, by produkci emisí mohly vynahradit velkoplošným ukládáním uhlíku v půdě a ve stromech.
Anna Skarbeková, výkonná ředitelka ClimateWorks v rozhovoru pro Guardian uznává, že v Austrálii je mnoho obnovitelných zdrojů dostupných, také má velké rezervy v zachycování uhlíku v lesích a využívání biopaliv. Podle ní lze dosáhnout rozvoje hospodářství bez emisí.
„Věda hovoří jasně, současným tempem náš uhlíkový rozpočet rychle ubývá a v polovině století už bude vyčerpán,“ říká Skarbeková, „změna se podaří, jen pokud začneme plánovat už dnes.“ Jako dílčí cíl si australská vláda do roku 2020 dává snížení emisí o 5 %.
Naše planeta je v současnosti na cestě k překročení hranice globálního oteplení o 2 C v porovnání s předindustriální érou. Hranice dvou stupňů je obecně považována za předěl, jehož překročení může odstartovat nepředvídatelné katastrofální následky na globálním klimatu.
Zásadní bude jednání o změně klimatu v Paříži v prosinci 2015 pod hlavičkou OSN. Zde by se mělo debatovat o pilířích, na kterých by jednotlivé země měly postavit svou energetickou transformaci.
„Poprvé by se na jednáních o nové dohodě o klimatu měli podílet zástupci vlád všech patnácti primárně znečišťujících zemí, včetně Číny a Spojených států,“ říká Jeffrey Sachs vedoucí Institutu Země na Kolumbijské univerzitě ve Spojených státech a jeden z klíčových osobností, co se podíleli na vzniku zprávy. Podle něj by toto mohlo být rozdílem, díky kterému by plán globálně snížit emise konečně mohl vyjít.
reklama
COP29 schválil navýšení klimatické pomoci za kritiky rozvojových zemí
COP29 schválila dohodu o zahájení globálních obchodů s uhlíkovými povolenkami