Spolek shání dobrovolníky na ochranu srnčat před jarním sečením
Zásahový tým tvoří obvykle pilot, který ovládá dron a sleduje obraz z termokamery, a terénní dobrovolníci, kteří srnčata po sečení vypustí zpět do přírody. Kontakty na záchranné skupiny i mapu s vyznačením, kde pomoc chybí, najdou lidé na stránkách spolku Zachraň srnče i na webu Stop sečení srnčat, který dobrovolnické skupiny organizuje. V současnosti je v Česku zhruba 50 skupin a vznikají další.
Zvířata jsou obzvlášť zranitelná v květnu a červnu, protože zemědělci vjíždějí do porostů vojtěšek nebo trav naposledy v září a pak až v květnu následujícího roku. V mezičase nastává období klidu, kdy má zvěř tendence plochy obydlovat. Ve vzrostlé trávě se pak ukrývají čerstvě narozená srnčata a zajíčata, někdy lze na polích najít rodiny ježků a v porostech se nachází také spousta hnízd ptactva, uvedl spolek.
Podle vyjádření spolku z loňského roku kvůli nedostatečné domluvě, nevhodným způsobům sečení a chybějícím dotacím na technologie k detekci mláďat každoročně v Česku zahyne následkem sečení až 60 000 srnčat.
Využití moderních technologií při preventivních akcích ale podle spolku s ochranou živočichů velmi pomohlo. Při pěším procházení lze objevit jen srnčata, výjimečně zajíčata, termovize ale odhalí všechny živé živočichy. "Tím zásadně přispívá i k ochraně ohrožených druhů jako jsou křepelka a koroptev polní, jejichž hnízda jsou jinak pro řidiče traktorů i pěšky procházející myslivce naprosto neviditelná," uvedli zástupci spolku.
reklama



Hektar zemědělské půdy v ČR loni stál 372 550 Kč, meziročně o 3,4 procenta více
Ministerstvo zemědělství bude mít letos rozpočet 63 miliard Kč, na národní dotace dá 4 miliardy Kč
Pěstitelé zeleniny v ČR by chtěli, aby spotřebitelé kupovali domácí produkci