https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/sprava-krnap-podala-trestni-oznameni-na-farmare-ten-tvrdi-ze-jde-o-odplatu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Správa KRNAP podala trestní oznámení na farmáře, ten tvrdí, že jde o odplatu

3.6.2021 09:59 | VRCHLABÍ (ČTK)
Klínové Boudy patří v Krkonoších k tradičním lučním enklávám. Klínové Boudy vznikly v 16. století s těžbou železné rudy ve Svatém Petru v Špindlerově Mlýně.
Klínové Boudy patří v Krkonoších k tradičním lučním enklávám. Klínové Boudy vznikly v 16. století s těžbou železné rudy ve Svatém Petru v Špindlerově Mlýně.
Foto | Balaban / Wikimedia Commons
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) ukončila spolupráci s hospodářem z Klínových Bud a zároveň na jednatele společnosti Horský ranč Klínové Boudy podala trestní oznámení pro vyhrožování zaměstnancům správy při výkonu jejich pracovních povinností a snahu působit na jejich činnost, sdělili zástupci Správy KRNAP. Vrcholí tak spory Správy KRNAP s hospodářem z Klinových Bud. Jednatel společnosti to odmítá. Společnost využívala 32 hektarů lučních pozemků Správy KRNAP na Klínových Boudách a Přední Planině.
 

Majitelem společnosti Horský ranč Klínové boudy je František Zálešák, vyplývá z webu Evidence skutečných majitelů. Nařčení Správy KRNAP důrazně odmítl a postup správy označil za odplatu. ČTK Zálešák řekl, že opakovaně Správu KRNAP upozorňoval na nedostatky při ochraně přírody v lokalitě Klínových Bud, šlo údajně o černou skládku na hranici klidové zóny a údajné zneužití evropské dotace na obnovu krkonošských luk majiteli rekreačních objektů.

"Vedení KRNAPu jsem na to upozornil. Hospodařím tady od roku 2017, dřu tady jako kůň a není mi lhostejné, co se tady děje. Když jsem viděl, že KRNAP nemá snahu to řešit, podal jsem v únoru kvůli skládce a ve věci dotace trestní oznámení na neznámého pachatele a také podněty na inspekci životního prostředí," řekl ČTK Zálešák. Své jednání se zástupci Správy KRNAP nepovažuje za napadání či vyhrožování, uvedl na dotaz ČTK.

"Gradující sousedské spory na enklávě Klínových Bud, napadání, výhrůžky fyzickým napadením a psychickým nátlakem, vedou Správu KRNAP k rozhodnutí ukončit spolupráci s hospodářem z Klínových Bud. Další spolupráce a komunikace s jednatelem společnosti se stala bezvýchodnou, a proto se Správa KRNAP rozhodla vypovědět všechny pachtovní smlouvy uzavřené v letech 2017 a 2019 s uvedenou společností," uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Loni prý odmítl umožnit vstup na Správou KRNAP pronajímané pozemky zaměstnancům správy a najatým specialistům. Podle Správy KRNAP letos konflikt vyvrcholil v souvislosti s návrhem na zaevidování místního mokřadu jako ekologicky významného prvku, do kterého byla zahrnuta i z něj vytékající strouha a zároveň slouží i jako zdroj pitné vody pro blízké chalupy.

"Toto vyjmutí by pachtýře nijak finančně nepoškodilo. Zároveň Správa KRNAP, jako orgán ochrany přírody, trvala na nastavení takového způsobu zemědělského hospodaření, při kterém nemůže dojít k poškození mokřadu. Dalším sporem bylo zamítnutí požadavku pachtýře na hnojení na pozemcích bezprostředně navazujících na daný mokřad," uvedl Drahný.

Kvůli tomuto sporu jednatel společnosti prý zakázal odpovědným pracovníkům vstup a vjezd vozidlem na jím propachtované pozemky, což je podle správy národního parku v rozporu se zákonem. Šlo o státní pozemek v kompetenci Správy KRNAP, který je součástí vypovídané pachtovní smlouvy. Tím je mařen výkon činnosti orgánu ochrany přírody, uvedl KRNAP.

"Výpovědní lhůta končí 30. září 2022. Po této době budeme péči o uvedené lokality zajišťovat dočasně vlastními silami a zároveň budeme hledat jiného pachtýře," uvedl Drahný.

Klínové Boudy patří v Krkonoších k tradičním lučním enklávám. Klínové Boudy vznikly v 16. století s těžbou železné rudy ve Svatém Petru v Špindlerově Mlýně. Přes tzv. Klínovky nosiči přenášeli rudu na zádech do panských hutí v Dolním Dvoře. Když v 17. století těžba utichla, na Klínovkách přešli na chov dobytka a zpracování mléčných produktů. Pod vlivem rozmachu turistiky na konci 19. století se několik bud přeměnilo v ubytovací hostince. Většina bud slouží dnes jako rekreační objekty.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MZ

Miloš Zahradník

3.6.2021 10:37
Tohle by mne zajimalo. Ze vsech tech stovek sedlaku a chalupniku, co v poslednich 500 letech obhospodarovali pozemky v hrebenenovych partiich Krkonos - kolik by se jich sneslo s dnesnimi pozadavky ochranaru v Krnapu. Nehajim davne prvni osadniky vypalujici les a primitivnimi nastroji menici divokou krajinu v krajinu kluturni. Minim treba typickeho zemedelce z takoveho 19. stoleti. Zda by se - presazen do soucasnosti - s Krnapem zkamaradil ci nikoliv :)
Chvalit nase predky za harmonickou kulturni, lucni krajinu co vytvorili a zaroven byt v konfliktu s dnesnimi jejich pokracovateli, to by mi prislo mirne schizofrenni. Ale neznam tu situaci bliz, zajimal by mne nazor nekoho mistne nezucastneneho, lec znaleho problematiky
Odpovědět
MD

Marek Drápal

3.6.2021 19:43 Reaguje na Miloš Zahradník
Myslím, že pokud jde o pastvu, tak by zejména v těch nejvyšších partiích tolik třecích ploch s KRNAPem nebylo. Asi by byl problém s přesným dodržováním hranic propachtovaného území a někde možná i s okusem dřevin. V obecnější rovině by asi došlo na nedodržování zákazů vstupu, nepovolenou těžbau hlíny či dřeva k opravě staveb, skládkování atp. Výraznější problémy by byly spíše v oblasti chovu tj. welfare zvířat, ale to je již záležitost veterinárních zákonů nebo dokonce dotací SZIF.
Pokud bych měl k tomuto tématu doporučit jen jednu publikaci, byl by to Osedlý rolník od Ludvíka Kunze.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.6.2021 08:04 Reaguje na Marek Drápal
Hm, co si pamatuji pastviny z dob mého mládí, tak tam žádná zvláštní ekologie nebyla. Pozemek dost spasený, množství kravských exkrementů takové, že za většího deště docházelo k znečištění stékající vody z pozemků, místně tráva prošlapaná do holé půdy nebo rovnou 10 - 30 centimetrů hlubokého bláta, takže i nějaká vodní eroze půdy tam byla. Plus už tehdy potřeba ny vypasené pastvině srovnat sekačkou porostm, aby se nerozšiřovaly málo chutné nebo rovnou nejedlé, ostnaté či jedovaté rostliny.
Přirozeně v KRNAPU na chráněných loukách by se ta pastva musela díts mnohem menší koncentrací zvířat a extenzívně. Ale zase tam údržba pastvin v podobě toho všelijakého sekání atd není možná a tak i při velmi malé koncentraci zvířat pak na takové pastvině dlouhodobě dochází k ovlivňování skladby porostu směrem k nitrofilnějším rostlinám a směrem k těm méně chutným a méně jedlým rostlinám.
Odpovědět

Pavel Řehák

7.6.2021 15:37 Reaguje na Miloš Zahradník
jestli dobře čtu, vznikl problém kolem mokřadu, který měl být vyjmut k propachtovaných pozemků jako významný krajinný prvek, který je zdrojem vody, a způsobu, jak kolem něj šetrně hospodařit. A pokud hospodář v přeneseném smyslu vzal na ochranáře vidle a začal podávat trestní oznámení, tak se nelze divit, že s ním dál spolupracovat nechtějí.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

7.6.2021 15:58 Reaguje na Pavel Řehák
Tak obecně to nej co lze asi udělat, je podávat TO na vlastníka (resp. v tomto případě správce) pozemků, na kterých hospodařím.

Tím si člověk možná chvilkově uleví, ale do budoucna rozhodně nepomůže.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist