Star: Vyhlašování velkých parků lesy neochrání, říká zpráva WWF
Podle WWF chráněné parky postrádají dlouhodobé plánování i monitoring současného stavu, nedokážou vymáhat dodržování platných zákonů, chybí jim peníze a často se dostávají do sporu s místními obyvateli. Podle výzkumu má pouze 12 % z celkového počtu chráněných lokalit připravené krizové plány. "Chráněné lesy se stávají šperkovnicí chránící biodiverzitu. Tak jak v okolní krajině kvůli devastování populace živočišných a rostlinných druhů klesá, stávají se bohatě zastoupené druhy z chráněných území cenným a snadným terčem," říká Leonardo Lacerda, vedoucí Iniciativy WWF pro chráněné oblasti.
Výsledky studie byly předneseny na 7. Konferenci smluvních stran Úmluvy o biologické diverzitě v malajském Kuala Lumpur. Zpráva poukazuje na velké rozdíly ve financování chráněných oblastí v Evropě a v rozvojových státech. "Průměrný rozpočet v evropských státech byl osmkrát vyšší, než v Latinské Americe. Zatímco v Evropě zaměstnanci mají v průměru na starosti kolem 2000 hektarů, v Latinské Americe jejich protějšek hlídá plochu čtyřicetkrát větší," dodává Lacerda.
K úspěšné ochraně biotopů musí mít vedení chráněného území k dispozici zabezpečené zdroje financí, dobré zákony, dostatek vyškolených zaměstnanců, stejně tak jako programy pro vzdělávání místních obyvatel. Podle WWF bojuje mnoho chráněných oblastí s lidmi žijícími uvnitř hranic parků. "Když se před ustavením chráněného území nediskutuje s místními obyvateli, nastane velký problém," říká Lacerda. Proto WWF navrhuje zástupcům vlád, aby prosadili raději zakládání lokálních parků, než velkých oblastí zřizovaných státem. "Budoucnost světové rozmanitosti druhů závisí na síti skutečně fungujících chráněných území. Jenže národní parky nebo chráněné krajiny mohou plnit svou funkci jen tehdy, jsou-li skutečně chráněny a to v současnosti mnohde neplatí," dodává Lacerda.
Podle článku Tan Cheng Li The Star 10. 02. 2004.
reklama
