Stát i obce řeší, kde skončí radioaktivní odpad

Vytipované lokality pro hlubinné úložiště v ČR. Větší mapa.

Licence | Některá práva vyhrazena

Zdroj | SÚRAO

„Stát hledá už dobrých deset let místo, kde by mohl skončit vysoce radioaktivní odpad. Po roce 2004 začal stát hledat lokality, u kterých nejsou obce, což jsou zejména vojenské újezdy. Vytipoval jihočeské Boletice a západočeské Hradiště, přičemž preferuje Boletice,“ uvedl Edvard Sequens ze sdružení Calla a dodal: „Stát stojí před úkolem do roku 2015 vybrat dvě lokality, které budou nejvhodnější, a směřovat k tomu, aby se čistě teoreticky v roce 2065 mohlo být úložiště otevřeno.“

Benešová chrání své děti

Lucie Benešová, předsedkyně občanského sdružení Severočeský ocelot, říká, že u nich je situace zřejmě nejsložitější. Zastupitelstvo obce Blatno totiž chce řešit tíživou finanční situaci a tak dalo jako jediná lokalita v ČR souhlas s průzkumnými pracemi. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), která tyto práce dělá, slíbilo za možnost vybudovat úložiště radioaktivního odpadu finanční kompenzace. „My se nebojíme a boj nevzdáváme. Dost lidí nám říká, že je to boj s větrnými mlýny, ale já mám tři děti, které chtějí strávit život tady a nemohla bych žít s tím, že jsem neudělala vše pro to, abych je chránila,“ řekla odhodlaně Benešová. Petr Bouda z Ekologického právního servisu doplnil, že se jedná o trvalý zásah do práva obce vlastnit majetek, protože poločas rozpadu uranu je 100 000 let. Pro Ekolist Bouda řekl, že se bude jednat o znehodnocení půdy v okolí úložiště radioaktivního odpadu a navíc v daném místě nebude možné nic jiného postavit. Je i reálná možnost, že bude nutné vybudovat minimální ochranné pásmo, kam nebude možné vstupovat.

Obce chtějí změnu zákona

Zastupitelé obcí z vytipovaných lokalit s úložištěm na svém území nesouhlasí. Starosta Nadějkova Zdeněk Černý chce, aby obce měly možnost zasahovat do rozhodování, kde úložiště nakonec bude. Podle něj je třeba změnit zákon o obcích a dodal, že dosud všechny petice končily na zodpovědných místech v koši a výsledky referend byly zesměšňovány, což potvrzuje i starostka obce Hojkov v kraji Vysočina Milada Duchanová. A po změně zákona volá místostarostka Pačejova (Plzeňský kraj) Jana Cihlářová. „Obce by měly mít právo veta,“ řekla a zmínila působení občanského sdružení Jaderný odpad - děkujeme, nechceme.

Dotčené obce a lokální iniciativy zorganizovaly od roku 2004 celkem 24 místních referend a místní občané zde jednoznačně úložiště odmítli. Dalšími způsoby, jak vyjádřit negativní postoj, byly petice, demonstrace, memorandum v roce 2007 a tzv. Božejovická výzva v roce 2009. Zodpovědná ministerstva, Parlament a Správa úložišť radioaktivních opadů v nedávné době obdrželi dvě petice. Zástupci dotčených obcí požadují, aby se staly partnery pro státní orgány. Na tyto slova reagoval tiskový mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Vlček. „Ministerstvo průmyslu a SÚRAO obce vždy bralo jako své rovnocenné partnery. Je ale důležité říct, že hlubinné úložiště nebude stát tam, kde by dotčené obce stavbu odmítly,“ řekl pro Ekolist.

Kam s ním?

„My neříkáme, že řešení jaderného opadu v ČR by nemělo být hlubinné úložiště. Ovšem stát k němu musí dospět v demokratickém transparentním procesu, kdy s ním budou souhlasit i dotčené obce. Tím, co stát udělal za šest let, si akorát obce znepřátelil. Pochybuji o tom, že v jakékoliv z dotčených lokalit se názor otočil a oni najednou přijmou radioaktivní odpad s úsměvem,“ řekl Martin Sedlák z Hnutí DUHA na otázku Ekolistu, jak tedy naložit s radioaktivním odpadem. Podle něj je třeba nastavit podmínky celé debaty o jaderném úložišti zcela znova.

Pomůže pracovní skupina?

Zástupci státní správy, obcí, organizací a sdružení koncem minulého týdne ustavili Pracovní skupinu. „Klade si za cíl přispět k transparentnosti procesu výběru vhodné lokality pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva a vysokoaktivních odpadů, a to s respektováním zájmů veřejnosti a posílenou aktivní spoluúčastí veřejnosti, respektive dotčených obcí v tomto procesu,“ uvádí SÚRAO. „Pracovní skupina vznikla proto, aby pomohla všem partnerům pochopit, co přesně vybudování hlubinného úložiště obnáší,“ objasnil Vlček.