Státy EU potvrdily shodu na nových pravidlech zemědělských dotací, podle ochránců povedou k destrukci přírody Aktualizováno
Nová pravidla jsou reakcí na klimaticky odpovědnou politiku, kterou předloni nastavila Evropská komise v takzvané Zelené dohodě pro Evropu. Jejím cíle je mimo jiné podpora ekologického zemědělství, které by produkovalo co nejméně emisí skleníkových plynů, používalo méně hnojiv a bylo šetrné ke krajině.
Státy sedmadvacítky a europoslanci však mají na reformu rozdělování balíku tvořícího zhruba třetinu unijního rozpočtu jiný pohled a o výsledném kompromisu se dohadovali téměř tři roky.
"Je to pro zemědělce a pro Evropu dobrá dohoda, která posílí evropský zemědělsko-potravinářský systém, jenž se stane udržitelnějším a spravedlivějším pro všechny," prohlásila portugalská ministryně zemědělství Maria do Céu Antunesová, jejíž země v současnosti končí půlroční předsednictví evropského bloku.
V rámci nových pravidel budou muset státy vyhradit nejprve pětinu, v letech 2026 a 2027 pak čtvrtinu přímých dotací na ekologické zemědělství. V rámci takzvaných ekoschémat takto půjde získat peníze na zkvalitňování půdy, zadržování vody v krajině či podporu rozmanitosti druhů.
Velké diskuze vzbudila i snaha omezit přísun peněz pro velké podniky, což prosazovali europoslanci i část států. Vlády Česka a několika dalších zemí však byly proti a zastropování zůstane dobrovolné. Státy naproti tomu budou muset buď přímo přerozdělit desetinu přímých plateb pro malé a střední zemědělce nebo zajistit, aby se k nim tato část peněz dostala jiným způsobem.
Česko by ze zmíněného balíku mělo dostat 5,5 miliardy eur (140 miliard Kč), z toho 4,2 miliardy eur na přímých platbách a zbytek v rámci investic z fondu pro rozvoj venkova. Podle českého ministra Miroslava Tomana je pozitivní, že zastropování dotací je pro státy dobrovolné a že se EU shodla na definici pojmu "aktivní zemědělec". To má zaručit, že dotace budou pobírat jen farmáři, kteří na pozemcích skutečně hospodaří.
Naproti tomu vůči některým bodům dohody má podle Tomana česká vláda výhrady a některé podrobnosti by chtěla vyjasnit. "Musíme si ještě domluvit, za jakých podmínek se půda nechá ležet ladem, aby to neohrozilo zemědělce, malé ani velké," řekl po jednání Toman k ujednání, podle něhož zemědělci budou nechávat část půdy neobhospodařenou.
Část zvláště zelených europoslanců i aktivisté z nevládních organizací výsledný kompromis kritizovali jako málo ekologický a vyzývali Evropskou komisi, aby předložila zcela nový návrh. Eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski nová pravidla hájil s tím, že zmenší dopad zemědělství na životní prostředí a zároveň nebudou likvidační pro zemědělce.
"Ekologická schémata jsou příležitostí pro malé rodinné farmy. Je to dodatečná pomoc, která jim umožní získat peníze tím, že zavedou ekologické praktiky," řekl ke zmíněnému podílu ekodotací.
Jak to vidí ochránci přírody
Přestože se dohoda představuje jako „zelená“, podle ochránců přírody má ve skutečnosti od podpory opravdu udržitelného hospodaření velmi daleko. Pokud se tak členské státy rozhodnou, většina rozpočtu může nadále podporovat současný neudržitelný model hospodaření. Kriticky vnímají ochránci přírody zejména následující podmínky:
Nedostatečný požadavek na vymezení ploch pro přírodu na farmách (krajinné prvky, mokřady, úhory, meze...) na úrovni 3-4 % i přes vědecké zjištění, že minimální podíl by měl tvořit 10 %
Neexistuje požadavek, aby byla SZP sladěna se Zelenou dohodou EU [2], která má daleko ambicióznější cíle v oblasti udržitelného zemědělství nebo podpory biodiverzity
Falešné účetnictví v oblasti klimatu: Plošné dotace na plochu se budou vykazovat jako opatření na boj proti změnám klimatu
Mezi výdaje na životní prostředí v II. pilíři se budou i nadále počítat plošné podpory bez doplňujících požadavků pozitivních pro životní prostředí, jako je podpora hospodaření v oblastech s přírodními omezení nebo platby za dobré životní podmínky zvířat, u kterých navíc reálně hrozí, že budou zneužity jako způsob podpory průmyslového zemědělství
„I přes očekávání bohužel nedošlo k takové reformě SZP, která by podpořila skutečnou transformaci zemědělství směrem k dlouhodobé udržitelnosti," říká Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické. Nicméně nová dohoda přináší také větší míru volnosti při rozhodování na národní úrovni. Česká republika má tak stále možnost připravit takový návrh SZP, který přispěje ke zlepšení stavu naší zemědělské krajiny. "Jak dokládá více než 56 000 lidí podepsaných pod peticí Vraťme život do krajiny, veřejný zájem o přírodě šetrnější hospodaření je velký.“
“Přes všechny sliby a řeči se opět ukázalo, že ekonomické zájmy průmyslového zemědělství a neochota ke změně jsou silnější než vědecké poznatky a zhoršující se stav evropského zemědělství a biodiverzity," říká Martin Rexa, vedoucí kampaně Zasaďme se Hnutí DUHA. "Je tak nyní na ministru Tomanovi, aby ukázal, že chce do krajiny vrátit vodu, motýly a ptáky a podpořit udržitelně hospodařící zemědělce. Zatím tomu však bohužel přípravy na národní úrovni nenasvědčují.”
reklama
Europoslanci schválili odklad platnosti unijního nařízení o odlesňování
Europoslanci zrychleně projednají odklad nařízení o odlesňování
Potravináři vyzvali europoslance ke schválení odkladu nařízení proti odlesňování