Stráský navrhuje kácet ve třetině prvních zón

Podle dokumentu by se z celkové výměry 48 832 hektarů mělo kácet na ploše 2 064 hektarů. To jsou zhruba 4 % celkové plochy, ale také 30 % prvních zón

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | a4gpa / Flickr.com

Podle předloženého textu současné rozdělení na bezzásahové zóny stejně nefunguje a navíc ve snaze řešit kůrovcovu kalamitu selhává. Kvůli kácení byly prý vydány desítky výjimek, takže ve skutečnosti se stejně kácelo i v prvních zónách. Podle textu na území 5 799 hektarů, tedy 38 % území označeného jako bezzásahové.

Kácet se má v prvních zónách tam, kde jsou první zóny obklopeny druhou zónou nebo tam, kde oblast na druhé zóny navazuje a kde je aktivní kůrovec. Kácet se mají konkrétní vybrané stromy, které by měly být na místě zbaveny kůry. Na napadené stromy nemají být použity chemické přípravky. Podle předložených obecných pravidel pro zásahy v prvních zónách má pokácené dřevo na místě zůstat, nebude se tedy z lesa odstraňovat. Jednou výjimkou mají být stromy, které by mohly ohrožovat bezpečnost například v blízkosti cest.

Podle dokumentu zveřejněném Aktuálně.cz by se z celkové výměry lesů v majetku státu (48 832 hektarů) mělo kácet na ploše 2 064 hektarů. Což podle návrhu znamená na zhruba 4 % celkové plochy, ale zároveň to představuje zhruba 30 % prvních zón.

Cílem, ke kterému návrhy Jana Stráského směřují, je zastavit do tří let „gradaci kůrovce“. Proto je vedle technických prostředků potřeba také zrušit některá legislativní opatření, která jsou prý dnes již překonána. Podle návrhu je potřeba především zasáhnout razantně a ne polovičatě. Polovičaté řešení by mohlo prý zdiskreditovat lesníky i snahu o záchranu zelených lesů Šumavy.

V prvních zónách Národního parku Šumava se od jeho vyhlášení na počátku devadesátých let již jednou kácelo. Bylo to v roce 1999, když byl ministrem životního prostředí Miloš Kužvart (ČSSD). „Jak dopadla takzvaná výběrová těžba, dnes všichni víme. Stromy, které nepokáceli dřevorubci, posléze smetl vítr, takže tam dnes jsou rozsáhlé holiny. Ředitel Stráský promění další kopce na Šumavě v holé, nehostinné pláně,“ komentuje situaci na Šumavě Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

V příloze dokumentu, který má redakce Ekolistu.cz k dispozici, se představuje návrh postupu proti kůrovci. Hlavní slovo má mít mechanické řešení, tedy kácení stromů s následným zbavením kůry. Před rojením má také zmizet všechno položené dřevo z lesa, tedy nejen z polomů, ale i z těžby dřeva. V oblastech, kde probíhá kalamita, se mají lesníci věnovat intenzivnímu vyhledávání napadených stromů a jejich včasné „asanaci“, tedy zničení lýkožrouta smrkového, ideálně ve stádiu larvy.

„Obranná opatření v těchto oblastech nevázat na legislativu, ale podřídit je výše uvedenému principu,“ říká předložený návrh. Použití obranných opatření jako jsou lapáky nebo feromonové lapače je podle návrhu „zcela marginální a zbytečně váže kapacity lesníků“. „Ustanovení platných předpisů dodržovat pouze v oblastech, kde není lýkožrout Smrkový v kalamitním stavu“ říká také návrh předložený ministru životního prostředí.