Středomoří podle OSN hrozí nezvratné ekologické změny
Region představuje sedm procent světové populace a deset procent světového hrubého domácího produktu. Mezi severem a jihem Středomoří stále panují výrazné rozdíly v příjmech a v rozvoji zemí.
"Země ve Středomoří jsou náchylné na externí šoky a krize," uvádí zpráva. Podle ní Středomoří čelí zhoršení stavu životního prostředí. Růst průměrné teploty je rychlejší než v jiných částech světa a velkým problémem je také znečištění vzduchu či nedostatečná ochrana zásob vody.
"V roce 2016 zemřelo předčasně kvůli znečištění ovzduší zhruba 228 000 lidí," píše zpráva UNEP. Dalším výrazným problémem je nedostatečná recyklace odpadů. Zpráva odhaduje, že na dně Středozemního moře končí každý den zhruba 200 tun plastů.
Středomoří se nachází pod tlakem také kvůli demografickému vývoji. Mezi lety 2010 až 2018 se populace zemí ve Středomoří zvýšila o více než deset procent na 512 milionů osob. Počet obyvatel roste hlavně v zemích na jižním břehu Středozemního moře. Zhruba třetina populace se koncentruje na pobřeží. To může mít neblahé důsledky při stoupání mořské hladiny, upozorňuje zpráva. Do roku 2100 by moře mohlo pohltit území, kde aktuálně žije přes 20 milionů osob.
Další silný tlak představuje podle UNEP nešetrný ekonomický rozvoj. Zpráva poukazuje na to, že do Středomoří směřuje až třicet procent světového turismu, který je pro mnoho zemí v regionu výrazným zdrojem příjmů. Do roku 2030 by počet návštěvníků regionu měl vzrůst na půl miliardy osob ročně. "Ekonomický rozvoj turismu je často realizován na úkor ochrany životního prostředí a sociální rovnosti," uvádí zpráva. Podle expertů UNEP je proto zásadní více spojit ekonomický rozvoj s ochranou přírodního prostředí.
reklama
Čeští vědci studovali půdní paměť luk v rumunské Transylvánii. A odhalili původ jejich druhové bohatosti 
Myši domácí se šířily Evropou různě. Prozrazuje to hodně i o migraci lidí
Hřbitovy jsou cenná útočiště živé přírody ve městech, objasňuje studie