Orlosup z ostravské zoo, který přeletěl Evropu, byl několik dní po návratu do Bulharska otráven

Ochránci přírody (nejen) v Zoo Ostrava jsou zdrceni. Mladý orlosup, kterého loni vysadili v Bulharsku a který v minulých měsících nalétal nad Evropou tisíce kilometrů, se vrátil na místo vypuštění, kde byl po pár dnech otráven. A nebyl sám, na místě bylo nalezeno dalších sedm otrávených supů. Je to obrovská ztráta – nejen samotných supů, ale také pro mezinárodní repatriační projekt, nemluvě o zmaru dlouholeté práce ochránců přírody. Vše nasvědčuje tomu, že se jednalo o cílenou nelegální otravu volně žijících zvířat. Kromě mladého orlosupa bradatého (Gypaetus barbatus), bylo nalezeno pět otrávených supů hnědých (Aegypius monachus) a dva supi bělohlaví (Gyps fulvus).

Orlosup bradatý byl do Bulharska vysazen loni na jaře a jeho původ je v Zoo Ostrava, kde se vylíhl 12. února 2025. Poté, co jej jeho rodiče po tři měsíce odchovávali, byl mladý samec převezen do bulharských hor, kde byl v polovině května 2025 vysazen spolu s dalšími dvěma mladými samci.

Byl to první orlosup bradatý, který v Bulharsku volně létal po více než 50 letech, a to díky mezinárodnímu repatriačnímu projektu Bearded Vulture LIFE. Tento druh nebyl v bulharské přírodě zdokumentován od roku 1972. Ostravský orlosup dostal symbolicky jméno Boev – na počest významného bulharského ornitologa a ochránce přírody Nikolaje Boeva.

Orlosup Boev rychle dokázal, že život ve volnosti zvládne. Naučil se shánět potravu v horách, a dokonce byl natočen, jak se živí zdechlinou kamzíka. Byl to opět jasný důkaz toho, že i jedinec odchovaný svými rodiči (příp. pěstouny téhož druhu) v prostředí zoologické zahrady, je schopen přežít ve volné přírodě.

V dubnu letošního roku se Boev vydal z místa svého vypuštění na dlouhou evropskou cestu. „S velkou radostí a zároveň napětím jsme sledovali jeho pouť napříč Evropou. Díky GPS lokátoru jsme věděli, že dokonce letěl jen pár kilometrů nad Ostravou! Dokázal, že je schopen si sám nalézt potravu po řadu měsíců. Orlosupi, se jako většina druhů supů, živí výlučně uhynulými zvířaty a nejsou tedy pro farmáře žádnou hrozbou. Boev se dokázal adaptovat na Evropu protkanou hustou sítí dálnic a živil se převážně mršinami sražených zvířat,“ říká Petr Vrána, vedoucí zoologického oddělení II.

Během 123 dnů proletěl osmi zeměmi – Srbskem, Rumunskem, Maďarskem, Slovenskem, Polskem, Českem, Německem a Nizozemskem. Na své cestě nalétal přes 14 100 kilometrů (viz mapa). Nakonec se 13. srpna vrátil domů do Bulharska.

Jen několik dní po jeho návratu začal jeho satelitní signál vysílat nouzové signály. Pohybový senzor ukázal, že se orlosup v Národním parku Centrální Balkán zastavil. Pracovníci národního parku se okamžitě vydali do oblasti a to, co objevili, je šokovalo.

Poblíž mršiny krávy, téměř jistě kontaminované jedem, našli kromě mrtvého orlosupa bradatého další mrtvé ptáky. Celkem na následky otravy uhynulo osm supů a jeden krkavec. Vše nasvědčovalo, že jde o cílenou hromadnou otravu. Je také možné, že budou nalezeny ještě další oběti tohoto nelegálního činu. Ochránci stále pátrají pomocí dronu s termovizí a pomáhá jim i pes speciálně vycvičený k detekci jedů. Případ řeší i bulharská policie.

Podrobněji událost popisuje web Vulture Conservation Foundation.

Desítky let práce zmařeny

Nejde jen o mrtvé supy. Alarmující je, jak snadno jeden nezákonný čin může zmařit desítky let práce. Otravou zvířat, zejména predátorů, se odedávna řešil konflikt mezi člověkem a divokými zvířaty. Je smutné, že se tak stále děje i ve 21. století, a nejen v Bulharsku. Známe případy otravy dravých ptáků i z jiných zemí, žel i z České republiky. Použití otrávené návnady je navíc velmi zákeřné, jelikož může zabít desítky zvířat najednou a vyhladit celé kolonie, včetně druhů, které ani nejsou zamýšleným cílem. Tím mnohdy nejsou ani supi, byť z minulosti víme, že právě oni byli pronásledováni a cíleně hubeni i proto, že lidé věřili, že loví jehňata, a dokonce i malé děti.

Přitom hrají tito majestátní mrchožrouti v přírodě nezastupitelnou roli zdravotní policie, bez které se ani člověk neobejde. „Je to velice špatná zpráva pro naší práci a pro další repatriační programy. Jestliže ani dnes nejsme schopni účinně chránit do přírody vypouštěná zvířata tady v „civilizované“ Evropě, jaké očekávání pak můžeme mít vůči projektům v Africe či v Asii,“ říká Jiří Novák, ředitel Zoo Ostrava.

Role zoologických zahrad v ochraně supů

Při ochraně supů a dalších volně žijících predátorů hrají svou nezastupitelnou roli zoologické zahrady, speciální chovné stanice a další ochranářské organizace a instituce napříč Evropou. Moderní zoologické zahrady dlouhodobě vynakládají obrovské úsilí nejen při samotném chovu těchto majestátních ptáků, který není nijak jednoduchý a samozřejmý, ale systematicky působí na miliony lidí, kteří zoo každoročně navštěvují, a přibližují malým i velkým návštěvníkům, jaký význam supi v přírodě mají.

I proto mají supi svůj den – první sobotu v září – kdy probíhá v mnoha zoo po celém světě osvětová akce International Vulture Awareness Day (IVAD). Letos vychází na sobotu 5. září. Připojují se k němu pravidelně i české a slovenské zoo, včetně Zoo Ostrava.

---

reklama

---