https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/studie-amazonskemu-pralesu-hrozi-ze-bude-do-roku-2050-nenavratne-poskozen
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Studie: Amazonskému pralesu hrozí, že bude do roku 2050 nenávratně poškozen

16.2.2024 01:53 (ČTK)
Nyní je vykácených 15 procent Amazonie a 17 procent je znehodnocených lidskou činností. Dalších 38 procent pralesa může být oslabených kvůli dlouhotrvajícímu suchu za poslední desetiletí, uvedla studie.
Nyní je vykácených 15 procent Amazonie a 17 procent je znehodnocených lidskou činností. Dalších 38 procent pralesa může být oslabených kvůli dlouhotrvajícímu suchu za poslední desetiletí, uvedla studie.
Zhruba polovinu amazonského pralesa v Brazílii by do roku 2050 mohly zasáhnout nenávratné změny, které jej navždy poškodí. Informoval o tom server The Guardian s odkazem na studii publikovanou v odborném časopise Nature, podle které již Amazonie překročila bezpečnou hranici kvůli nedostatku vody, odlesňování i klimatu. To by mohlo ovlivnit celý ekosystém.
 

Hlavní autor výzkumu Bernardo Flores uvedl, že ho výsledky překvapily. Prales se podle něj už stával slabším a homogennějším. "Do roku 2050 se to výrazně zrychlí. Musíme na to reagovat hned. Jakmile překročíme bod zvratu, ztratíme kontrolu nad tím, jak se bude systém chovat," uvedl Flores. Reakce má podle něj vyžadovat mezinárodní opatření, protože ani lokální zastavení odlesňování by nezabránilo kolapsu bez globálního snížení emisí oxidu uhličitého.

Nová studie odhaduje, že deset až 47 procent amazonských lesů bude vystaveno složitým podmínkám, které mohou vyvolat změny v celém ekosystému a mít nepříznivý dominový efekt na regionální klima.

Nyní je vykácených 15 procent Amazonie a 17 procent je znehodnocených lidskou činností. Dalších 38 procent pralesa může být oslabených kvůli dlouhotrvajícímu suchu za poslední desetiletí, uvedla studie.

Teploty v období sucha jsou v centrální a jižní části Amazonie o dva stupně Celsia vyšší než před 40 lety. Modely předpokládají, že do roku 2050 počet suchých dnů stoupne o deset až 30 dnů a roční maximální teploty mohou vzrůst až o čtyři stupně Celsia. To vystaví oblast i místní obyvatele nesnesitelnému horku a sníží produktivitu lesů, tvrdí výzkum.

"Musíme počítat s tím, že se věci budou dít dříve, než jsme předpokládali. Je nutné k tomu přistupovat velmi obezřetně a co nejrychleji dosáhnout čistých nulových emisí a čistého nulového odlesňování. Je třeba to udělat hned. Pokud bychom o Amazonii přišli, bylo by to pro lidstvo problematické," poznamenal Flores.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

HH

Honza Honza

16.2.2024 08:24
zde je přesně vidět problematika doby, nutnost správného pochopení problému a díky tomu správnému rozhodnutí:
Tropický prales bez úhohy snese oteplení do 3 st C (zatímco naše krajina údajně jen 1,5 C). Nad tuto hodnotu začne vysychat, kolabovat.
Co s tím?
1. asi nejpřirozenější a nejbližší opatření je zastavení kácení stromů, přeměna krajiny lesostep, která dále vysušuje a otepluje. Dle článku vedle: Emise z trop. pralesů stoupají: vypalováním a kácením se ze dřeva uvolňuje i více samotného CO2. Pralesy nyní díky ničení více CO2 samy produkují než ukládají. Proto v 1. řadě jakžto nejméně složité a nákladné opatření je zastavení kácení, dotace a podpora chudých zemědělců- tj. opatření za miliardy.
Proto i naši přírodovědci, ekologové by především v 1. řadě měli podporovat zalesňování a zadržování vody před diverzifikací, přeměně krajiny na stepní oblasti, které vysušují a oteplují, i když volné louky podporují hmyz apod., podporovat zadržování vody jakýmkoli způsobem - to i zaplavení ekolog. hodnotného údolí vodní elektrárnou, jakožto první, nejdůležitější, nejméně náročné, nejpřirozenější řešení klimatické situace.
2. toto řešení dle klimatologů nestačí. Nemá asi cenu se s nimi hádat, jaký vliv má CO2, je třeba jejich názory respektovat. Opatření ale musí být účelná, snesitelná pro hospodářství, tím efektivní a smyslplná. Chci-li dosáhnout globálního řešení, musím také postupovat globálně, celosvětově. Řešení proto určitě tak jednoduché jako 1. odstavec není.
Globálního snížení CO2 a ochlazení se nedosáhne nerealist. výkřiky- např. aby Slunce méně svítilo, ale rozumným postupem: podpora JE, podpora výzkumu a zefektivění OZE, nalezení úložiště energie, aby energie z FV měla smysl, ekologická výroba a recyklace výrobků pro OZE.
Když tento program nebude efektivně fungovat, tak nemůže nic zachránit! Povolenky a pokuty na něco, co ještě efektivně nefunguje, není inteligentní cesta, je to cesta k hospodářské sebevraždě, kdy nebudou peníze na nic! Dotace mají být především na to, aby mi to fungovalo!
Odpovědět
va

vaber

16.2.2024 10:12 Reaguje na Honza Honza
taková naivní představa se vnucuje médii, že prales se kácí hlavně proto ,že se tam valí chudí lidé ,jaká je pravda ,kolik pralesa se změní na velké plantáže a kolik na maličká políčka,
na Borneu se mění pralesy na veliké plantáže pro palmový olej,kdo za tím stojí ,je to daleko, media mlčí ,nehodí se to, těm co říkají ,že jsou vzorní v ochraně planety
Odpovědět
ss

smějící se bestie

16.2.2024 10:45 Reaguje na vaber
1*
Odpovědět
ss

smějící se bestie

16.2.2024 10:44
Ten už je téměř nenávratně napaden nyní !
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.2.2024 13:59
No pokud v Evropě padne zemědělství na hubu, bude dováženo mnoho věcí ze světa. Není lepší podpořit naše krávy než maso z Amazonie? Podpořit vepřové než palmové oleje? Zbytečně nedávat biosložky z palmového oleje do paliva?
Odpovědět
Sl

Slovan

16.2.2024 14:26
Amazonie je v situaci, kterou lze při troše snahy zvládnout a tak ji do budoucna zachránit. Jsou tam stále miliony km2 pralesa, který je prakticky neporušen. Nějakých 46% je dnes chráněno v různých typech chráněných území. Guyana nebo Surinam navíc mají sice malé % v chráněných územích, zároveň to jsou ale země s minimálním osídlením a stále i minimálním zničením.
Cerrado nebo Atlantský les jsou v daleko kritičtější situaci. V Cerradu je chráněno pouze nějakých 12,5% a ta situace není dobrá. Zničena byla již téměř polovina té savany a je třeba začít celou tu oblast chránit mnohem víc. Vždyť se jedná o biologicky nejrozmanitější savanu na světě! Bohužel se ten problém k veřejnosti téměř nedostává. Atlantský les je pak v situaci, kdy ho zbývá posledních 15%… tam už není kde brát. Tohle třeba já považuji za reálnou kritickou situaci a v Cerradu se k tomu v současné době blížíme 3x rychleji než v Amazonii. Je samozřejmě dobře, že se problém Amazonie bere vážně, bez toho tlaku by se tolik neuspělo. Ale zvlášť Cerrado potřebuje podobný trend. Potřebuje pozornost a projekt podobný Amazon Region Protected Areas Program.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.2.2024 17:09 Reaguje na Slovan
Tak to je. Amazonie není nijak zvlášť hotspot biodiverzity.
Kdo nevěří, Zkuste si to vyhledat třeba googlem..
Odpovědět
Sl

Slovan

16.2.2024 18:03 Reaguje na Slavomil Vinkler
“Amazonie není nijak zvlášť hotspot biodiverzity.”

Cože? Jakože místo, kde je cca. 1/4 všech suchozemských druhů není žádný velký hotspot biodiverzity? Tak tohle mi teda fakt vygooglete…
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.2.2024 10:27 Reaguje na Slovan
Cože? Vy neumíte napsat hotspot biodiverzity? Kuknite:
https://en.wikipedia.org/wiki/Biodiversity_hotspot#/media/File:Biodiversity_Hotspots.svg
nebo:
https://www.google.com/search?q=hotspot+biodiverzity&sca_esv=f0d8b6dbc2182cd0&sxsrf=ACQVn0901j1OZKuJT4CF5TYVOUzyMxKl5g:1708161924404&tbm=isch&source=iu&ictx=1&vet=1&fir=1WvAXtwk5TktKM%252CwgVmnPsQLRxzlM%252C_%253BzkhMlkK3pA9lZM%252CxN_02mB3FqJH0M%252C_%253BD2A7Qab0rys8_M%252CuFAhSRD32olSZM%252C_%253BadJAnbwTXfjJpM%252Cl8_9eV475ZjQFM%252C_%253Bu2NGGQVDFv_vxM%252Ci9Gq5jDOcW9hlM%252C_%253Bv1eX5WA4wPuJcM%252Ci9Gq5jDOcW9hlM%252C_&usg=AI4_-kRC7J_uYrkYEG5CdLc8oQgR6GIJlA&sa=X&ved=2ahUKEwj9-eOFh7KEAxWO-gIHHW79BXwQ_h16BAg0EAE#imgrc=adJAnbwTXfjJpM
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.2.2024 10:30 Reaguje na Slovan
Píšete: "Cerrado nebo Atlantský les jsou v daleko kritičtější situaci."
No ano. Je tam cerado i atlantský les, ale amozaonie není to hlavní.
Odpovědět
Sl

Slovan

17.2.2024 15:35 Reaguje na Slavomil Vinkler
Není tam ani jeden ze tří největších pralesů na světě. A je k tomu důvod, který jsem již vlastně napsal u Amazonie. Tento koncept to totiž neumožňuje - jsou totiž stále dostatečně zachovalé.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist