Ilegální těžba zlata v brazilské Amazonii se přes snahu tamní vlády nesnížila

Přes opatření přijatá vládou brazilského prezidenta Luize Inácia Lula da Silvy proti nelegální těžbě zlata v Amazonii se tato činnost nesnížila, jen se přesunula z jedné oblasti do druhé. Vyplývá to podle agentury DPA z nové zprávy organizace Greenpeace. Podle ní má ilegální těžba zlata fatální důsledky pro životní prostředí, zvířata i domorodé obyvatele. Ve zprávě brazilské kanceláře Greenpeace se také uvádí, že ilegálně vytěžené zlato se dováží i do Evropy. Podle zprávy nazvané Toxické zlato byly v roce 2024 třemi hlavními destinacemi brazilského vývozu zlata Kanada, Švýcarsko a Británie. Loňská studie brazilského institutu Escolhas podle DPA ukázala, že 94 procent brazilského zlata dováženého Evropskou unií pochází ze států Pará a Amazonas, tedy regionů s velkou pravděpodobností nelegální těžby zlata. V roce 2023 dovezly Německo, Itálie a Česká republika z těchto oblastí dohromady 1,5 tuny zlata, napsala dnes agentura DPA.

"Cena zlata je nyní na historickém maximu a rostoucí poptávka po něm dál zvyšuje i nelegální těžbu," uvedl Harald Gross z Greenpeace. Zlato se nyní využívá jako bezpečná investice i kvůli obavám z negativních hospodářských dopadů celní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Podle zprávy Greenpeace se zlato z Amazonie pašuje neprůhlednými obchodními řetězci a prodává přes prostředníky, takže je obtížné prokázat jeho původ. "Než vstoupí do mezinárodního obchodu, prochází zlato mnoha rukama a znovu a znovu se taví," dodal Gross.

"Mám velké obavy. Pokud budou pokračovat v těžbě v naší oblasti, zničí přírodu a následky pocítí celý svět," řekl DPA náčelník kmene Kayapó Raoni Metuktire, který je mezinárodně uznávanou postavou díky dlouhodobému boji za záchranu amazonského deštného pralesa a domorodých kultur.

Greenpeace již léta dokumentuje těžbu zlata na čtyřech důležitých domorodých územích v severní Brazílii pomocí satelitních a leteckých snímků. Nelegální těžba od roku 2023 do loňska sice klesla v oblastech, kde žijí kmeny Janomami, Munduruku a Kayapó, ale výrazně vzrostla v okolí řeky Sararé.

Těžba v Amazonii způsobuje její odlesňování, ničí biodiverzitu a znečišťuje půdu i vodu rtutí, která se při ilegální těžbě zlata používá, protože je levnější a jednodušší metodou. Nelegální hledači zlata (portugalsky garimpeiros) vstupují do chráněných oblastí, zakládají tam tábory, kácí velké plochy lesa a hloubí jámy. Těžbu často organizují zločinecké sítě napojené na drogové kartely.

---

reklama

---