Do konce století kvůli suchu výrazně klesne světová produkce lanýžů
28.1.2022 01:18 | PRAHA
(ČTK)
Lanýž je vzácná houba, která roste pod zemí a je považovaná za luxusní potravinu.
Foto | Big Dodzy / Unsplash
Lanýž je vzácná houba, která roste pod zemí a je považovaná za luxusní potravinu. Jelikož k růstu potřebuje symbiózu s některými druhy listnatých stromů, pěstuje se v sadech či lesících. K jejich vyhledávání se používají například speciálně vycvičení psi. "Pěstování lanýžů každoročně generuje tržby v desítkách milionů eur a zaměstnává statisíce lidí," uvedl Čejka.
Vědecký tým sestavený z odborníků na klimatologii, agrolesnictví a ekologii lanýžů použil dvě desítky klimatických modelů, aby zjistil, jak se v příštích desetiletích změní nejdůležitější parametry pro pěstování Périgordských (česky také černovýtrusých) lanýžů. Těmi jsou teplota, srážky a množství vody v půdě v létě, což je rozhodující období růstu lanýžů. Pro pěstování jsou potenciálně vhodné zhruba dva miliony kilometrů čtverečních zemského povrchu, což je zhruba čtyřnásobek rozlohy Španělska.
Aby však mohli vědci analyzovat klimatické scénáře, museli nejprve vytvořit globální mapu míst, kde se lanýže pěstují. Jenže tato místa jsou často utajená a ve veřejných databázích nedostupná kvůli obavám z nelegálních sběračů. Zároveň pěstitelé využívají informační vakuum k vytvoření co nejlepší pozice na trhu. Vědci tak museli často konzultovat informace přímo s pěstiteli. Mezi tradiční oblasti pěstování patří jižní Evropa. Na druhé straně jsou regiony, kde počet plantáží v posledních letech závratně roste. Jde zejména o kalifornské a oregonské údolí Napa a Willamette v USA, o střední Chile, části Jihoafrické republiky, jihozápadní a jihovýchodní Austrálii nebo Nový Zéland.
Vědci však zdůrazňují, že ne všechny oblasti zasáhne klimatická změna stejně, lokálně může produkci i zvýšit. "Zatímco v Evropě budou dopady klimatických změn na růst lanýžů pravděpodobně nejintenzivnější, předpokládaný nárůst letních srážek a pomalejší oteplování nad jihovýchodem Austrálie a Novým Zélandem pravděpodobně zmírní nedostatek vody a pomůže zvýšit produkci cenově dostupnějších lanýžů," uvedl Daniel Oliach z univerzity ve španělské Lleidě.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Nejen antibiotika, rezistenci způsobuje i zinek. Studie brněnských vědců varuje před riziky využívání kovů v zemědělství
Vědec z Olomouce získal čtvrtmiliardový grant na výzkum rostlinného hormonu. Může pomoci zvýšit výnosy zemědělských plodin
Vědci testují ve výživě hospodářských zvířat konopné výlisky
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (57)
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
28.1.2022 06:08Jenže kvůli oteplování se jeho oblast výskytu rozšíří na sever, takže ta produkce zřejmě zůstae zachována. Pro Vaši informaci, v loňském roce byly lanýže nalezeny i v Brně, v jedné botanické zahradě, takže se klidně může stát, že i v našich lesích budeme časem potkávat sběrače doprovázené lanýžovými čuňátky či hafíky
Odpovědět
Pe
Petr
28.1.2022 06:59 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNejde jen o teplotu. Jak je v článku uvedeno, nutná je i správná vlhkost. Jenže s teplem bývá naopak sucho. A kromě správné vlhkosti lanýže potřebují správné dřeviny a správnou půdu. Ani to u nás moc není, takže se na lanýže těšíte marně.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
28.1.2022 07:22 Reaguje na PetrLanýže rostou převážně v dubových lesích, ale mohou růst i s jinými listnáči. A lehce vápenitá půda, kterou potřebují, se u nás taky najde. A co se týče té vlhkosti, tak záleží na hospodaření s vodou. To taky nemusí být problém.
Odpovědět
Karel Zvářal
28.1.2022 07:20Lanýže, hlemýždě, chobotnice či žraločí ploutve jsem v životě nepozřel, a ani se k tomu nechystám. Při dnešní nadprodukci potravin je to naprosto zbytný zdroj, více méně snobská záležitost pro lidi, kteří nevědí, co s penězi...
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
28.1.2022 07:24 Reaguje na Karel ZvářalHlemýždě bych zkusil. Údajně to chutná jako tužší hovězí. Nad lanýži uvažuji, ale chce to správný recept. Co bych ale vědomě nejedl, je pes, kočka, želva. Jo a v životě jsem měl pouze jednou držkovou polívku a bez té se taky obejdu.
Odpovědět
Karel Zvářal
28.1.2022 07:33 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTak dršťkovou miluju, ta tvoří do české kuchyně. Z těch exotických jsem koštnul hmyz (potemníky), a víckrát už raději ne. Chuť nijaká, pocit hrozný...
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
28.1.2022 07:40 Reaguje na Karel ZvářalČeskou kuchyni miluji, dá se říci, že ji i zvládám uvařit, ale drožďové knedlíčky a dršťkovou nikdy.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
28.1.2022 07:38 Reaguje na Karel ZvářalPoté, co jsem viděl Kremličku, jak v přímém přenosu konzumoval dospělého potemníka, jsem usoudil, že se bez téhle "lahůdky" obejdu. Navíc by mě zajímala jedna věc. Propagátoři téhle stravy tvrdí, že se jedná o potravu budoucnosti. Nikdo ale zatím nezjistil, kolik kilo hmyzu vyprodukuje skleníkových plynů. Podle mě minimálně tolik jako kilo hovězího.
Odpovědět
Karel Zvářal
28.1.2022 07:48 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTo jsou dnešní úchylárny, které se tváří, že jsou IN. Je sice pravdou, že ti potemníci zpracují kdejaký odpad, ale to umí i tradiční pdase. Prostě je třeba se vůči předešlým generacím rázně vymezit, a to i za cenu sebezapření:-) Zažil jsem imigrannta z exotické země, a ten odmítal naši kuchyni, prostě ji nedával. Byl schopen jíst každý den rýži nebo housku se salámem, ale VKZ nikdy!
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
28.1.2022 08:10 Reaguje na Karel ZvářalKanarád učí na VŠ a měl tady návštěvu z exotické země a ten dotyčný z náboženských důvodů odmítal konzumaci vepřového. Salámy se ovšem dokázal nacpat k prasknutí, přičemž do těch se vepřové maso dává taky.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
28.1.2022 08:11 Reaguje na Karel ZvářalP.S. Nezdá se Vám, že jsme od těch lanýžů "trochu" odbočili?
Odpovědět
Karel Zvářal
28.1.2022 08:20 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTak naváži něčím humornějším. V práci jsme měli spolupracovníka, který odmítal fyzickou práci, přitom měl obyčejnou ekonomku. Už nevím, kdo mu dal přezdívku Lanýž, ale seděla jak tamto na hrnec.
A pokud se týká "výstředností" ve stravování, sázím jednoznačně na bylinky a čaje. To bych za tučné hmyzí larvy nevyměnil ani za zlato. Tam je síla přírody, a ne v předraražených podzemních houbách (nadzemní normálka) či žraločích ploutvích!
Odpovědět
A pokud se týká "výstředností" ve stravování, sázím jednoznačně na bylinky a čaje. To bych za tučné hmyzí larvy nevyměnil ani za zlato. Tam je síla přírody, a ne v předraražených podzemních houbách (nadzemní normálka) či žraločích ploutvích!
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
28.1.2022 09:01 Reaguje na Karel ZvářalTchýně byla vynikající bylinkářka a nemohla pochopit, proč jsem vždycky na návštěvě odmítal minerálky a limonády a chtěl nějaký bylinkový čaj. A žraločí ploutve bych taky nekonzumoval, protože vím, jakým způsobem se získávají.
Odpovědět
Karel Zvářal
28.1.2022 09:56 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPane Šeděnko, nic ve zlém, všechno souvisí se vším, zejména v otázce výživy. Jen si všimněte, jak zbytek osazenstva ani nešpitne a s napětím sleduje ten špičkový pinec!-) Smutné a směšné zároveň.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
28.1.2022 10:36 Reaguje na Karel ZvářalPokud se to zvíře zabije pokud možno humánním způsobem a beze zbytku využije, nic proti tomu nemám. Koupím zabité kuře, pokud možno z domácího chovu, rozeberu - stehna zvlášť, prsa zvlášť, skelet se zbytkem masa vyvařím a buď z toho udělám polívku, nebo vývar vyredukuji a jako malou želatinovou kostku dám do mrazáku na další použití. Maso ze skeletu oberu a buď dám do polívky, nebo udělám rizoto. Vytáhnout velkou parybu, uřezat z ní jenom ploutve a ten zbytek hodit do moře není ani tak zhovadilost, jako píše zrůdnost. Ten žralok je buď zaživa roztrhán svými soukmenovci, nebo spadne na dno, kde se pomalu udusí. A jinak ping pong bych tomu dialogu neřekl. Prostě si dva povídají a ostatní je nechtějí rušit. Takže je to od nich vlastně ohleduplné.
Odpovědět
JO
Jarka O.
28.1.2022 10:29 Reaguje na Karel ZvářalPro vás jsou bylinkové čaje výstřednost???:- Proč to?
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
28.1.2022 10:46 Reaguje na Jarka O.Budete se divit, kolik návštěv mi řeklo:" Co, bylinkový čaj? To nemáš peníze na to, aby sis koupil něco pořádného?"
Odpovědět
JO
Jarka O.
28.1.2022 11:07 Reaguje na Karel ZvářalNa takové návštěvy kašlu. Já zas dřív dávala známým šalvěj ze zahrady, a mátu do čaje měli rádi skoro všichni. Pravda, kontryhelový čaj bych jim nenutila, jen jako příklad.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
28.1.2022 11:19 Reaguje na Jarka O.Já bych si ho u Vás dal. Urychluje hojení ran. A na svůj menstruační cyklus už kašlu.
Odpovědět
JO
Jarka O.
28.1.2022 11:26 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaVy máte nezhojené rány a nemáte své dny? U vás by pravda stačil "čaj" z chmele:-) Já ten kontryhel nepiju, ale je potřeba o něm vědět, při gryndýlu se bude hodit veškerá tráva:-)
Odpovědět
JO
Jarka O.
28.1.2022 10:26 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaP. Šeděnka, radím, šneky nezkoušejte, je to zbytečné. Jen tuhá žvejkačka chuti nevalné. Pak už jsou lepší mražení "šneci" v supermarketech, to je něco namletého s máslem, petrželí a solí, a pro zpestření to jde, kdežto opravdový šnek nejde. Lanýže specificky "voní", pro každého nejsou, já tohle zkusila. Dršťkovka s paprikou je lepší, dejte na p. Zvářala a zkuste ji od dobré kuchařky/kuchaře;-)
Odpovědět
Karel Zvářal
28.1.2022 10:34 Reaguje na Jarka O.Palec hore! Já myslím, že ti Frantíci to žvejkaj jen z tradice, kdy přišla neúroda a nebylo co do huby. Kamarád mi vyprávěl, jak byl kdesi ve stř. Asii, a jako delikatesu mu nabídli při opékání šašliku oko z berana, což se považuje za deli. S odporem to spolklnul, aby neurazil, ale z jeho výrazu jsem usoudil, že o repete nežádal. P.S. zdravím do Blatnice!-)
Odpovědět
JO
Jarka O.
28.1.2022 10:52 Reaguje na Karel ZvářalSami se trestají. Francouzská kuchyně...jak co je dobré. Já zkusila čínské polévky a české jsou 1000x lepší. A fermentovaného švédského herinka - to nejde ani při současném vypití půl litru finské vodky. Jmenuje se to surströming, a prodává se v konzervách, co můžete používat místo granátu, na ně pozor.Blatnice:-)?
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
28.1.2022 10:59 Reaguje na Jarka O.Kamarádovi, který ve Francii absolvoval ochutnávku paštik, jsem donesl flašku svojí játrovky. Zkritizoval mě akorát za obal, protože to bylo ve flašce od majonézy, ale co se týče obsahu, tak prý ať jdou Frantíci tam, kde záda ztrácejí svůj slušný výraz.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
28.1.2022 10:49 Reaguje na Jarka O.Já na ty supermarketovky nejsem. Když jsem začal dělat džemy a marmelády, synse divil, že se mi s tím chce hrát. Pak si sedl v obýváku s flaškou meruňkového džemu a půlku flašky doslova sežral s rohlíky a máslem. Pro doplnění - džemy a marmelády zásadně dělám do sklenic o objemu 0,7l. Menší prostě nemá cenu dělat.
Odpovědět
Hu
Hunter
28.1.2022 10:53 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaŠneci fakt nic moc. Po tepelném zpracování je musíte namlít a s něčím namíchat, jinak je to kus gumy. Chuť to má takovou, jak tu směs okořeníte.
Odpovědět
ZŠ
JO
Jarka O.
28.1.2022 11:01 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNo jo, u nás meruňky nerostou, tak zrovna tenhle džem je pro mě vzácnost. Se supermarketu jako mražený polotovar fakt zkuste jen ty šneky, jinak nemůžu doporučit nic. Já třeba miluju jídla z kysaného zelí a hodně lidem (cizincům) jsem proti jejich přesvědčení dokázala, ze z něj jdou dělat delikatesy:-) Děti se samovýrobě diví, ale taky k ní dospějou.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
28.1.2022 11:14 Reaguje na Jarka O.Zkuste se domluvit ještě s někým a ty meruňky si dovézt z jižní Moravy. Fakt se to vyplatí. A už jste zkoušela džem z ananasu? Je to špica.
Odpovědět
JO
Jarka O.
28.1.2022 11:41 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaMerunky nejsou problém, ale ananasovou marmeládu neznám. Mrknu na internet.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
28.1.2022 11:50 Reaguje na Jarka O.Ananasový džem. To je rozdíl. Napište mi na email. Jménopříjmení@seznam.cz. Probereme to tam.
Odpovědět
JO
Jarka O.
28.1.2022 14:55 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaRecept jsem našla. Tak až vyrostou v zahradě ananasy...
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
28.1.2022 15:25 Reaguje na Jarka O.To se načekáte.Doma je mám už 4,5 roku a furt nic. Navíc nesnášejí mrazy, takže se zahradou bych moc nepočítal.
Odpovědět
Karel Zvářal
28.1.2022 11:22 Reaguje na Jarka O.Jaroslave (jak by řekl Sváťa Svoloč), o to tady jde! My nojstále pokukukejem po cizině, ale že doma máme poklad, to si (ve své skromné "malosti") neumíme přiznat. Venku akorát se zmůžou na to (jinak bezkonkurenční pívo), ale česká kuchyně jako celek nemá chybu!
Stejné je to v arboristice, kdy sem nýmandi neustále cpou "exoty", ale silně pochybuji, že v zemi sakur vysazují lípy, duby zimní aj. naše dřeviny. V tomto bychom měli být autochtonní, a nesnažit se lézt mezi půlky tam, kde to způsobí akorát pobavení...
Odpovědět
Stejné je to v arboristice, kdy sem nýmandi neustále cpou "exoty", ale silně pochybuji, že v zemi sakur vysazují lípy, duby zimní aj. naše dřeviny. V tomto bychom měli být autochtonní, a nesnažit se lézt mezi půlky tam, kde to způsobí akorát pobavení...
JO
Jarka O.
28.1.2022 11:39 Reaguje na Karel ZvářalHezké jméno, že? Ne tak docela moje, ale co chcete po nedoukovi:-) Jinak, já si v Číně kdysi koupila semínka nějaké kytky, která na obalu vypadala nádherně. A když mi vyrostla, byla to celkem běžná bahenní kytka. Ani nevím jméno. Tak se mi osobně zdá,že oni jsou na tom podobně, importují si do zahrad naše plevele.
Odpovědět
Karel Zvářal
28.1.2022 12:01 Reaguje na Jarka O.Napsala jste to hezky, zaplevelujeme si (bohužel dobrovolně) naše intravilány. Reklama slaví vítězství.
Odpovědět
JO
Jarka O.
28.1.2022 12:30 Reaguje na Jarka O.Mám to, koupila jsem si v Číně kyprej vrbici, nevadí, mám vzpomínku a nebyla drahá.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
28.1.2022 11:48 Reaguje na Karel ZvářalV měste bych to vysazování exotických dřevin ještě pochopil, ale cpát to třeba do lesa je svinstvo. Tam má přijít jenom to, co tady roste dlouhá tisíciletí. A co se týče kuchyně, tak když jsem venku, tak klidně okusím místní speciality, ale doma jím jenom naši kuchyni. I co se týče sladkostí. Proč bych dělal nějaké pitomé muffiny, když olejová bábovka v mém provedení je mnohokrát chutnější. A je zajímavé, kolik lidí ohrnuje nos nad kaprem a dá si "zdravého lososa". Přitom náš domácí kapr je vyroben v bio kvalitě, zatímco lososí maso je karcinogenní bomba.
Odpovědět
Karel Zvářal
28.1.2022 12:04 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaOno to "Čechy Čechům" by se mělo týkat především obecné (stravovací, ekologické) kultury, a ne podléhat kosmopolitním "trendům".
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
28.1.2022 10:43Nic proti AV ČR, ale je jejich hlavní náplní zkoumat budoucnost lanýžů
a nebo toho, co ubývá u nás a čemu hrozí vymizení? Co tak hledat skutečné
příčiny mizení hmyzu, ptactva, drobné zvěře a to i tam, kde o chemii a
intenzivním zemědělství nemůže být řeč. Vymírání tetřevů, tetřívků atd.
hrozí bezprostředně a hledat skutečné příčiny tu není odvaha, protože
jiní vědci ty příčiny vytvořili a stále propagují. Ono je lépe zkoumat
lanýže a brouky na Borneu, než jít s kůží na trh doma a chránit místní
faunu a flóru.
Odpovědět
a nebo toho, co ubývá u nás a čemu hrozí vymizení? Co tak hledat skutečné
příčiny mizení hmyzu, ptactva, drobné zvěře a to i tam, kde o chemii a
intenzivním zemědělství nemůže být řeč. Vymírání tetřevů, tetřívků atd.
hrozí bezprostředně a hledat skutečné příčiny tu není odvaha, protože
jiní vědci ty příčiny vytvořili a stále propagují. Ono je lépe zkoumat
lanýže a brouky na Borneu, než jít s kůží na trh doma a chránit místní
faunu a flóru.
Karel Zvářal
28.1.2022 10:51 Reaguje na Břetislav MachačekPane Machačku, palec hore! Co je takový tetřev vedle brouka z Bornea?-)))
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
28.1.2022 10:52 Reaguje na Břetislav MachačekOni to berou pěkně po pořádku a tetřevi a tetřívci jsou v abecedě až za lanýžema.
Odpovědět
Karel Zvářal
28.1.2022 10:57 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTo nejmenovaní nýmandi nedovedou ocenit, neb toto nikde nevygůglí, čímž ztrácí půdu pod nohama.
Odpovědět
JH
JH
28.1.2022 18:13 Reaguje na Břetislav MachačekAVČR zkoumá i jiné věci než lanýže včetně toho, co mizí u nás. Že jste o tom nečetl v novinách neznamená, že to nedělají.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
28.1.2022 20:14 Reaguje na JHMožná, že i zkoumají, ale výsledy asi zveřejní až po
vyhynutí těch tvorů, jako memento toho, kdo a kde udělal
chybu. Co tak to urychlit, dokud není (a nebo už je)
pozdě?
Odpovědět
vyhynutí těch tvorů, jako memento toho, kdo a kde udělal
chybu. Co tak to urychlit, dokud není (a nebo už je)
pozdě?
JH
JH
28.1.2022 20:27 Reaguje na Břetislav MachačekZkuste si najít, co to AVČR vlastně znamená a když už v tom hledání budete, nejspíš najdete i nějaké výsledky. V každém případě ale jejich hlavní náplní není ochrana místní fauny, na to jsou jiné instituce.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
29.1.2022 09:33 Reaguje na JHVíte, co vždycky tvrdil děda? Říkal starej se
o své hospodářství, které tě živí a investuj do
nákupu polí, luk, pozemků, strojů atd. Starosti
v Africe nech Afričanům a v Americe Američanům.
Oni se taky nestarají, jestli tě uživí tvoje
hospodářství. Povím to tak, že nejsme tak bohatí,
abychom zkoumali brouky na Borneu, když nemáme
peníze na záchranu našich vymírajících tvorů.
A nebo zkoumejte, ale pouze za své a za státní
zkoumejte to, co nás pálí a zachraňujte v prvé
řadě naši přírodu. Ta nás živí a obklopuje a
nikoliv prales na Borneu. Téměř 99.9 % obyvatel
této země zajímá, jak budeme žít tady a nikoliv
ti brouci na druhé straně zeměkoule.
Odpovědět
o své hospodářství, které tě živí a investuj do
nákupu polí, luk, pozemků, strojů atd. Starosti
v Africe nech Afričanům a v Americe Američanům.
Oni se taky nestarají, jestli tě uživí tvoje
hospodářství. Povím to tak, že nejsme tak bohatí,
abychom zkoumali brouky na Borneu, když nemáme
peníze na záchranu našich vymírajících tvorů.
A nebo zkoumejte, ale pouze za své a za státní
zkoumejte to, co nás pálí a zachraňujte v prvé
řadě naši přírodu. Ta nás živí a obklopuje a
nikoliv prales na Borneu. Téměř 99.9 % obyvatel
této země zajímá, jak budeme žít tady a nikoliv
ti brouci na druhé straně zeměkoule.
JH
JH
29.1.2022 10:18 Reaguje na Břetislav MachačekZkoumání a ochrana brouků jsou 2 dost odlišné věci. Akademie věd je tu od toho, aby sbírala nové poznatky, ochrana je věc jiná. A peníze na ochranu našich tvorů nikdo nebere na výzkum brouků v Africe. Ani to zkoumání brouků někde na Borneu není pro nás úplně samoúčelné, vědci potřebují mezinárodní kontakty, potřebují se učit nové metody a některé věci fungují stejně v Africe jako u nás. Navíc tu pracuje plno zahraničních vědců, kteří počítají zase naše brouky. A jestli jste si nevšiml, tak v dnešní době nás musí zajímat i to, co se odehrává na druhém konci světa, ať si o tom myslíme co chceme.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
29.1.2022 17:04 Reaguje na JHVy jste asi ten čerpač dotací na tyto
"výzkumy" a tak to hájíte. Já to ale
kritizuji, protože se ty peníze dají
použít tam, kde se něco financuje z
dobročinných sbírek a nebo nahrazuje
dobrovolnickou prací.
Odpovědět
"výzkumy" a tak to hájíte. Já to ale
kritizuji, protože se ty peníze dají
použít tam, kde se něco financuje z
dobročinných sbírek a nebo nahrazuje
dobrovolnickou prací.
JH
JH
29.1.2022 18:03 Reaguje na Břetislav MachačekVy zřejmě vůbec nevíte, která bije. Je zajímavé, že nejvíc kritizují ti, co toho nejmíň ví. A čerpač dotací nejsem, jen jsem se vám snažil vysvětlit rozdíl mezi výzkumem a ochranou přírody. Že to nechápete je vaše chyba.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
30.1.2022 10:22 Reaguje na JHTomuto ,,člověku,, to nevysvětlíte. Akorát budete označen za čerpače nebo ekologistu.
Odpovědět
JH
JH
30.1.2022 11:02 Reaguje na Petr EliášJá vím. Kdyby raději poslechl dědu a staral se víc o svoje.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
30.1.2022 15:15 Reaguje na JHNež vynakládat peníze na tento
výzkum, tak raději na ochranu
přírody, byť je to v jiné kapitole státního rozpočtu. Doufám, že i na to jednou
dojde, až vyschnou prameny
dotací a grantů.
Odpovědět
výzkum, tak raději na ochranu
přírody, byť je to v jiné kapitole státního rozpočtu. Doufám, že i na to jednou
dojde, až vyschnou prameny
dotací a grantů.
JH
JH
30.1.2022 16:18 Reaguje na Břetislav MachačekTaj já jsem se vám to snažil vysvětlit, ale vy jste nějakému poznání naprosto nepřístupný a jenom melete nesmysly o "čerpání dotací". Nejraději bych vám něco řekl, ale na to asi musíte přijít sám. Ale dám vám radu do života: když zhola nic nevíte o vědě, měl byste mít větší respekt k lidem, kteří ji dělají.
Odpovědět
