Sucho je podle myslivců jedním z důvodů úbytku drobné zvěře

To možná taky,ale kam se schová zajíc,bažant,koroptev? Na obrovských lánech bez mezí a remízků nemají šanci přežít.

Ale, ale. Stavy drobné zvěře před rokem 89 byly poměrně vysoké, výborný vývozný artikl, večerní jízda autem téměř jistě zajíc pod koly, sucho bylo vždy, lány byly ještě větší. Myslím že největší podíl kromě např. likvidace bažantnic,je vysoký počet zpravidla chráněných predátorů především dravých ptáků, nebo i vysoké stavy lišek a skladba pěstovaných plodin... Mláďata jsou prostě vylovena dřív než stačí dospět,ani řepku žrát nebudou. Člověk zasáhl do koloběhu přírody chráněním některých druhů dravců, ale ten chce žrát a lovit. A taky se to děje, jízda autem žádný zajíc, ale na 1 km u silnice třeba 3-4 dravci číhající na stromech. Hony a co se odloví? Hlavně prasata, lišky,něco vysoké a pak sem tam zajíc, nebo bažant, kachen je trochu víc.

V přirozeném koloběhu přírody je vyvážený stav mezi kořistí a predátory. Nic nevyhyne a nic se nepřemnoží. Není zasahováním do tohoto koloběhu, když jej člověk respektuje a ponechává svému vývoji. Rovnováhu v přírodě narušuje myslivost, zbytečný přežitek z dob minulých. A ti dravci číhají hlavně na hlodavce, bez nich byste chroustal v pečivu mnohém víc jedů, než teď.

Pokud by myslivci měli zájem na zvýšení počtu drobné zvěře, přestali by ji lovit. A sami by navrhli její zařazení na seznam chráněných živočichů. To ale samozřejmě neudělají, přestože na maso toho běhá v lesích dost ( prase,vysoká ). Místo toho tradiční nářky na predátory ( = konkurenci ).

Dívám se, že zdejší diskuzi navštívili samí "odborníci" na myslivost.
Souhlasit by se dalo akorát s prvním příspěvkem (alespoň zatím).

Pro ilustraci posílám odkaz na statistiku https://www.czso.cz/csu/czso/historie-a-soucasnost-lesniho-a-vodniho-hospodarstvi-n-e7lyl6x4da
Jinak když se podíváte na oddíl 2 Myslivost, tak uvidíte, že se dříve lovilo daleko více než dnes (a to se třeba chytali zajíci a posílali do západní Evropy).

Co se týká predátoru - zajíci, koroptve a bažanti si dávno zvykli na lišky a dravce (jiná věc jsou toulaví psi a kočky) - kdyby ne, tak by dávno vyhynuli. Důležité je, aby měli dostatek úkrytů, kde se mohou schovat.

Také je důležité, aby měli dostatek potravy v průběhu roku a také místo, kde mohou vyvést mladé. To na velkých lánech, zvláště pokud se tam pěstuje kukuřice, nemají.

Když tedy kritizujete příspěvky, tak napište ( konkrétně ) co není - podle vás - pravda v těch dvou posledních před vámi.

Připadne mi, že máte zášť vůči myslivcům, a tudíž vaše reakce nejsou zcela objektivní.
V přirozené krajině sice funguje vyvážený stav mezi kořistí a predátory. Naopak v silně narušené krajině těžko můžete počítat, že se v krátké době dostane přirozeným vývojem do rovnováhy.
Např. v intenzivně obdělávané krajině chybí velcí predátoři, kteří by regulovali stav spárkaté zvěře, navíc zde nemají moc dobré podmínky k existenci.

Jak jsem si myslel, obecné bláboly a žádné argumenty, kterými byste něco vyvrátil. Drobná zvěř a její predátoři tvoří vyrovnaný stav, a to i v krajině, jaká je dnes. Rovnováhu narušují myslivci svými hony, kdy zastřelí vše, co vyletí nebo vyleze z křoví.
Co se týká větší zvěře, tam připouštím, že je nutná regulace kvůli obnově lesa a nemožnosti rozšíření velkých šelem úplně všude. Tuto regulaci prasat a vysoké ovšem myslivci dělají nedostatečně, dle dostupných publikovaných názorů. Naopak je tíží predátoři, a to malí i velcí. Případů otrav dravců i zastřelených predátorů přibývá, divíte se , že obrovská část veřejnosti má velmi negativní názor na myslivost?