Sucho snížilo výnosy jahod a třešní, ohrožuje mladé výsadby

Sklizeň jahod začala podle něj minimálně o dva týdny dříve, než bývá obvyklé, a trvala velmi krátkou dobu. Ludvík odhadl, že jahody měly letos proti stavu za obvyklého počasí zhruba poloviční výnos. "U třešní, kde nebyly závlahy, je sklizeň špatná. Plody jsou velmi malé a složitě prodejné," řekl Ludvík. Suchem jsou podle něj ohrožené i meruňky a broskve v sadech bez závlahy.
Zda bude mít sucho zásadní vliv na hospodářské výsledky pěstitelů, rozhodne sklizeň jablek, které jsou hlavní ekonomickou komoditou českého ovocnářství. "Bude záležet na srážkách v nadcházejících měsících. Násada u jablek je velmi solidní, plody by při nedostatku vláhy byly malé," řekl Ludvík. Škody po kroupách jsou podle něj zatím na úrovni minulých let.
Umělá závlaha je podle Ludvíka podmínkou dobrých výnosů a udržení rozměru a konkurenceschopnosti českého ovocnářství. V suchých letech jsou sklizně ve starších sadech bez závlahy o polovinu nižší než v sadech se závlahou. V současné době je v Česku z necelých 14.000 hektarů intenzivních sadů pod závlahou asi jedna třetina. Pro porovnání například ve významné evropské ovocnářské oblasti v Jižním Tyrolsku v Itálii je pod závlahou 100 procent jabloňových sadů.
Budování závlah však provází řada úskalí. Tím hlavním je zajištění dostatku vody. Pro sázení sadů totiž nejsou vhodná místa u otevřených toků řek, protože tam je větší riziko mrazů, které na jaře dokážou zničit i celou úrodu. Naopak v místech pro sady vhodnějších bývá povrchové vody málo.
Pořízení kapkové závlahy vyjde přibližně na 100.000 až 300.000 korun na hektar podle toho, jak vzdálený je od sadu zdroj vody a zda je třeba budovat potrubí a čerpací stanice. Dotační podpora, kterou stát zavedl po velmi suchém roce 2000, pokryje zhruba 40 procent nákladů.
reklama