Svaz pivovarů je proti zavedení záloh na PET lahve
"Pivní produkce se ze 77 procent dostává ke spotřebiteli v opakovaně použitelných obalech, to znamená v sudech a tancích nebo ve skleněných lahvích, které jsou z absolutní většiny zálohované. Češi navíc dlouhodobě patří k evropské špičce v třídění komunálního odpadu a velice dobře u nás funguje stávající systém sběru a recyklace plastů organizovaný společností Eko-kom," řekla výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová. Dodala, že podle dostupných informací se v současnosti vytřídí 82 procent vyprodukovaných nápojových PET lahví a z nich je 87 procent recyklováno.
"Argumentace svazu pivovarů a sladoven vychází ze sporných čísel o třídění a recyklaci. Tato data bohužel nejsou veřejně dostupná či ověřitelná. Analýza materiálových toků od Institutu Cirkulární Ekonomiky, ale ukázala, že v ČR se vysbírá jen 69 procent PET lahví uvedených na trh a zrecykluje 57 procent. Ve světle toho má ČR opravdu co dohánět, přičemž podle nás jí v tom může pomoci právě zálohový systém," řekli zastánci systému. Podle nich je naopak škoda, že se svaz nezabývá recyklací plechu.
Svaz podle Ferencové podporuje investice do většího sběru a recyklace ve stávajícím systému. "Zavedení nového systému zálohování PET lahví nedává smysl ekonomicky a mohlo by poškodit funkčnost stávajícího, roky budovaného systému tak, jak se tomu stalo v minulosti například v Německu," uzavřela.
V květnu iniciativa Zálohujme informovala, že se k ní připojilo 15 firem, nově šlo o Pivovar Bernard, Žatecký a Tradiční pivovar v Rakovníku. Zálohujme založily v roce 2018 KMV, Institut cirkulární ekonomiky a Vysoká škola chemicko-technologická. Podporu vyjádřila také Sodovkárna Kolín a platforma Replechuj zaměřená na recyklaci plechovek. K iniciativě se přidaly také pivovar Krakonoš, Měšťanský pivovar Strakonice, pivovar Poutník a Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod.
Zálohový systém by podle iniciativy Zálohujme zvýšil recyklaci obalů z PET a kovu na 90 procent ze současných 57,5 procenta. Ze studie, kterou v lednu iniciativa prezentovala, vychází, že by systém také snížil dopady výroby těchto obalů o 28 procent. Záloha na lahev by měla být tři koruny a týkala by se balených vod, nealkoholických nápojů, piva a ciderů. V loňském říjnovém průzkumu agentury Ipsos vyjádřilo souhlas se zálohami 61 procent respondentů.
Systém má mezi odborníky také odpůrce, kteří se sešli v únoru v rámci Spotřebitelského fóra. Podle Petra Belnera ze společnosti EKO-KOM by systém demotivoval spotřebitele k třídění, Hana Carvová ze Svazu českých a moravských spotřebitelských družstev zase sdělila, že by bylo komplikované naučit spotřebitele nosit PET lahve k výkupu. Další odpůrci uvedli také, že důležitější než zálohový systém na PET lahve je zvýšit recyklaci komunálního odpadu. Svaz měst a obcí vyjádřil obavu nad vyššími náklady do zavedení systému.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Země EU se shodly na nařízení, jehož cílem je snížit množství odpadů z obalů 
Průzkum: Tři čtvrtiny Čechů podporují zálohování PET lahví
Sdružení: Obce namísto navrhovaného zálohování PET lahví podporují tříděníOnline diskuse
Všechny komentáře (9)
Karel Zvářal
26.6.2019 14:52Vladimír Hošek
26.6.2019 17:04 Reaguje na Karel ZvářalVratné lahve je sociálně inženýrský projekt, který má dva cíle monopoly si ještě více upevní své pozice a výrobci výkupních drtičů a společnost obhospodařující zálohový systém získají nezanedbatelný kšeft ve výši několika mld. Vznikne umělá práce pro vyvolené podnikatelské subjekty, no a někdo z domácnosti dostane novou bezplatnou práci.
Vaše poznámka "vratné lahve fungovaly skvěle ...." svědčí o tom, že jste mimo mísu.
Karel Zvářal
26.6.2019 17:17 Reaguje na Vladimír HošekVladimír Hošek
27.6.2019 05:32 Reaguje na Karel ZvářalKde jste přišel na to, že podporuji kšefty s nějakými sítěmi. Recyklační linky podporuji, ale ze zcela jiných důvodů než si myslíte.
Jan Šimůnek
28.6.2019 09:51 Reaguje na Vladimír HošekVrácené PET láhve se drtí a přeměňují na surovinu (zpravidla nižší kvality než originální PET), z níž se něco vyrábí (třeba tašky nebo tepelné izolace). Aby se z nich daly znovu vyrobit láhve, musely by se velice dobře vymýt, což by sežralo vodu, energii apod. a zanechalo větší ekologickou stopu než výroba PET na stejné množství nových flašek.
Pokud povinnost mytí přenesete na spotřebitele, tak bude ekologická stopa toho mytí ještě větší (rozdíl mezi malo a velkovýrobou), byť bude rozptýlená a zelení lháři ji budou moci zatloukat.
V podstatě nejefektivnější a nejekologičtější je jejich pálení.
Německý systém zálohování PET je založen na tom, že každá PET láhev má unikátní čárkový kód, bez něhož (v čitelném stavu) láhev nelze vrátit (respektive inkasovat zpět zálohu). Proto je také tisknut barvou, která se rozmaže už na orosené láhvi po jejím vytažení z chladničky. Láhve také nelze vrátit jinde, než v obchodním řetězci (případně skupině obchodních řetězců) než kde byla zakoupena, a nelze ji vrátit ani v jiné spolkové zemi, než ve které byla zakoupena.
Celý systém je tudíž založený na tom, aby se těch láhví vrátilo co nejméně, protože je financován z propadlých záloh. S tímto systémem financování (= okrádáním spotřebitelů) se netají ani propagátoři zavedení záloh na PET láhve u nás.
U toho piva může hrát roli to, že pivu v PET láhvích by konkurovaly skleněné láhve, soudky, plechovky apod., takže kdo by zavedl vratné PET láhve, by patrně přišel o významnou část zákazníků.
