Svět v roce 2013 vypustil rekordní množství skleníkových plynů

Snižovat emise oxidu uhličitého z fosilních paliv se světu zkrátka nedaří. Navzdory snaze prosadit globální dohodu o omezení produkce oxidu uhličitého se podle projekcí letos do ovzduší dostane 36 miliard tun emisí. Což představuje nový rekord, tvrdí britští vědci z Univerzity ve východní Anglii (UEA).

V roce 2013 vzrostly emise o 2, 1 procenta. Nové údaje tím jen potvrzují, že snižování emisí z pálení fosilních surovin se navzdory mezinárodní dohodě z Kjóta nedaří omezit. Letošní emise jsou totiž o 61 procent vyšší, než jaká byla úroveň v roce 1990. Právě k tomuto roku se vztahují závazky stále platná klimatická dohoda z Kjóta, jež si vzala za úkol snížit příspěvek lidstva ke změnám klimatu. Místo snížení objemu, ale od roku 1990 emise oxidu uhličitého vzrostly zhruba o třetinu.

"Setkání vlád ve Varšavě, které právě probíhá na konferenci rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, musí najít způsob, jak tento trend obrátit," říká Corinne Le Quéré z UEA. Podle ní musí emise začít radikálně klesat, pokud chce svět udržet globální oteplení pod úrovní dvou stupňů Celsia.

V loňském roce nejvíce emisí z fosilních paliv vyprodukovala Čína (27 %), následovaná USA (14 %), Evropskou unií (10 %) a Indií (4 %). Předpokládaný růst v letošním roce je jen o málo nižší než loni, kdy dosáhl 2,2 %. Což je o málo méně než průměr ze poslední desetiletí, kdy emise rostly v průměru o 2, 7 % ročně, říkají údaje Global Carbon Project, jehož součástí je Tyndallovo centrum pro výzkum klimatické změny UEA.

Nejvyšší růst připadá na nové ekonomiky: Čínu (5,9 %) a Indii (7,7 %). Naopak emise trvale klesají v Evropě (letos o 1, 8 %) a v posledních letech i v USA (o 3, 7 %). Nicméně při přepočtu na jednoho obyvatele zůstávají Spojené státy nejšpinavější zemí, na každého občana země automobilů připadá 16 tun emisí ročně. Naopak na jednoho Inda připadá jen 1, 8 tuny. Zajímavé je, že v přepočtu na jednoho obyvatele dohnala Čína v emisích z fosilních paliv Evropskou unii. V obou regionech případech na obyvatele 7 tun emisí.

Většina emisí skleníkových plynů pochází z pálení uhlí (43 %), které také nejvíce žene vzhůru celkový růst. Na druhém místě je ropa (33 %), dále zemní plyn (18 %), cement (5,3 %) a také pálení odpadního plynu v tak zvaných polních hořácích (0, 6 %). Dalších 8 % emisí oxidu uhličitého přidává mýcení lesů a další změny ve využívání půdy.

Kumulativní emise od roku 1870 dosahují hodnoty 2015 miliard tun v roce 2013. Dvě třetiny připadají na fosilní paliva a zhruba třetina na odlesňování.

"Už jsme vypustili zhruba sedmdesát procent kumulativních emisí, které drží globální oteplení pod hranicí dvou stupňů. Co se týče aktuální produkce tak se držíme scénáře nejvyššího růstu emisí ze všech, které představil mezivládní panel pro klimatické změny letos v září," komentuje výsledky Pierre Friedlingstein z univerzity v Exeteru.

---

reklama

---