Tání ledovců za poslední desetiletí výrazně zrychlilo, uvádí mezinárodní studie
Do roku 2023 přišly ledovce zhruba o pět procent ledu. Míra úbytku se pohybovala mezi dvěma procenty na arktických a subpolárních ostrovech a 39 procenty ve střední Evropě. V průměru tak podle studie ztrácely ledovce 273 miliard tun ledu ročně. Vědci ale upozornili na to, že úbytek ledu značně zrychlil v druhé části studie, která trvala od roku 2012 do roku 2023. Za toto období roztálo o 36 procent ledu více než za první období (2000 až 2011).
Zmíněné tání ledovců od roku 2000 do roku 2023 vedlo ke zvýšení hladiny oceánů o 18 milimetrů. Studie poukázala, že tání je rovněž výraznou ztrátou regionálních zdrojů sladké vody. Zmíněných 273 miliard tun ledu, které průměrně každý rok roztály, znamenají podle glaciologa a jednoho z vedoucích studie Michaela Zempa množství vody, které by celému lidstvu postačilo k přímé spotřebě na 30 let. Zemp vychází ze spotřeby tři litry vody na osobu a den.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (17)
Antioxid
20.2.2025 13:37Jaroslav Řezáč
20.2.2025 14:52 Reaguje na Antioxidostatně při výhledu na deset 18 cm ledu na přehradě, se tomu vyloženě chce věřit.
Jiří Svoboda
20.2.2025 15:34 Reaguje na AntioxidPetr Elias
20.2.2025 15:41Vladimir Mertan
20.2.2025 18:12V rámci interglaciálu dosiahli ľadovce najväčší rozsah počas Malej doby ľadovej, kedy ohrozovali niektoré Alpské dediny.
Vladimir Mertan
20.2.2025 18:56 Reaguje naVladimir Mertan
21.2.2025 06:57 Reaguje naPavel Brož,2005-04-04 12:02:16
Argument, že posledních několik desetiletí tají ledovce, není argumentem svědčícím o globální změně klimatu!!! Pozor, toto je naprosto typická chyba v úvaze, které se lidé dopouštějí!!! Uvědomte si, že do sedmdesátých let se několik desetiletí ochlazovalo a spolu s tím přirůstaly i ty ledovce. Z toho se usuzovalo na příchod nové doby ledové, v čemž měl mít, jak jinak, opět prsty člověk a jím vyvíjená činnost. A ono ejhle, obrátí se pár desetiletí, a najednou se usuzuje přesně obráceně. Pokud by se dejme tomu za nějakých dvacet let začalo znovu ochlazovat, tak znovu obviníme lidstvo z toho, že svou neuváženou činností rozvrací přirozené klima planety? Ta otázka je vlastně zbytečná, protože pokud se cokoliv mění a lineární extrapolace toho jevu ukazuje na globální katastrofu, tak za to samozřejmě musí nést vinu lidstvo, to už tady v minulosti bylo vícekrát.
Zkuste si teď představit, že by studená válka skončila už někdy na začátku šedesátých let. Lidé by se přestali (oprávněně) strachovat z obrovského arzenálu nukleárních zbraní, a potřebovali by logicky nějakého jiného strašáka. Experimentální data by ukazovala na ochlazování planety, které tehdy opravdu probíhalo. Udělala by se podobná mediální masáž, jaká proběhla v minulých letech ohledně toho oteplování, a celý proces by skončil jakýmsi antiKjótem - dejme tomu že třeba v Kokuře by se přijal závazek na provedení dost drastických změn v průmyslu, který by měl nemalé dopady na celosvětovou ekonomiku, a který by měl garantovat, že se planeta přestane dále ochlazovat. Zkusme si dále představit, že by se závazky Kokury opravdu uvedly do života.
Potom si lze představit dva scénáře - buďto by se v sedmdesátých letech začalo oteplovat, jak se skutečně stalo, což by bylo samozřejmě vyhlášeno jako veliký úspěch dohod z Kokury. Nebo by ochlazování ještě pokračovalo, načež by se nesmyslné požadavky na redukci průmyslové výroby ještě dále zvýšily. Pokud by se pak někdy v budoucnu přece jen ukázalo, že Kokura byl jeden velký omyl, bylo by lidstvo o jeden celoplanetární ekonomický experiment bohatší.
Kde máte jistotu, že Kjóto je něčím více, než podobným naprosto nesmyslným a nezodpovědným celoplanetárním ekonomickým experimentem, jakým by byl ten vymyšlený z Kokury? To, že žádná Kokura nebyla, totiž opravdu souvisí pouze s tím, že v době přechodného ochlazování planety zuřila studená válka a proto na obavy ze změny klimatu jednoduše ve společnosti nezbyl strach - ten byl vyčerpán obavami z jaderných zbraní.
Tonda Selektoda
21.2.2025 08:08Břetislav Machaček
23.2.2025 09:21 Reaguje na Tonda Selektodaale jinde nikoliv. I za velkých požárů lesů nakonec místně prší, protože při hoření vzniká obojí, vodní páry i prach. Nesmí být
ale vítr, který je odvane mimo požářiště. Jinak o ledovcích lze
polemizovat, protože kdysi na Ostravsko přinesly bludné balvany
až ze Skandinávie a naopak pod ledem v Alpách se nalézají zbytky
vegetace včetně stromů, kterým nestaří jako trávě měsíc k růstu, ale minimálně pár měsíců bez mrazu. Z hlediska lidského života
se nám jeví změny jako katastrofa, která se už ale na Zemi konala
X krát, ale lidé tu ještě nežili a tak nikdo nepropukal panice.
Pro země závislé na ledovcích(lyžování, výroba elektřiny z tání
ledovců a turistika) to pohroma je, ale zbytek se přizpůsobí pár
stupňům průměrného oteplení. Problémem je pouze kolísavost teplot,
které tlumily vnitrozemské ledovce a nyní tu funkci mohou převzít
masy vnitrozemských vodních nádrží. Masy vody akumulují teplo i
chlad a uvolňují ho pomaleji, než ostatní povrchy planety. I lidé
vytvářejí akumulační kapacity výstavbou měst a komunikací, kde
se akumuluje teplo i chlad a tlumí výkyvy teploty proti přírodě.



Argentina zmírní ochranu svých ledovců, slibuje si od toho rozvoj těžby
Německé ledovce rychle tají, do 30. let nebude mít země podle vědců už žádné
Ledovce v Tádžikistánu odolávají tání, japonští vědci hledají důvody proč