Tání ledovců za poslední desetiletí výrazně zrychlilo, uvádí mezinárodní studie

Ledovce cyklicky přibývají a ubývají. Lze dohledat grafy, které to potvrzují.

to se říkat nesmí, pak by se těmhle vědcům vypustil rybník...

ostatně při výhledu na deset 18 cm ledu na přehradě, se tomu vyloženě chce věřit.

Vy asi nejste moc chytrý, co...

Tak dohledejte a vložte.

Na cyklický lze napasovat jakýkoliv vývoj. Kdyžtak se řekne, že měření je prováděno kratší dobu než je perioda. Používat "cyklický" jako argument nepřináší žádný nový poznatek.

Pfff, tak určitě. Kam se hrabe Nature na místní odborníky! Ti vědí své!

ASi 15 000 rokov dozadu pokrývali ľadovce 1/3 súše . Nad Kanadou a Škandináviou boli 2 až 3 km hrubé ľadovce. V Tatrách aj v Alpách zostali ľadovcové jazerá a plesá.
V rámci interglaciálu dosiahli ľadovce najväčší rozsah počas Malej doby ľadovej, kedy ohrozovali niektoré Alpské dediny.

A co jako?

Je úplne normálne, že sa ľadovce topia, alebo zase zväčšujú. Relatívne v nedávnej dobe pred 15 000 rokmi bola ich rozloha 10 x väčšia ako dnes a more bolo o 130 m nižšie ako teraz. Ak mali Alpské ľadovce počas Holocénu najväší rozsah niekde okolo roku 1850, tak je zase normálne že sa pri oteplení ľadovce zmenšujú. Článok ponúka čitateľovi predstavu, že sú ľadovce pre človeka nevyhnutné a užitočné a ich strata je nenahraditeľná. Lenže z histórie vieme, že pre život človeka boli priaznivé teplé obdobia a nie chladné.

A co jako?

No a co? Vždyť probíhá planetární klimatická změna a je zřejmé a očekávané, že ke změnám teplotních poměrů a tím i změnám v krajině na většině kontinentů prostě dojde. Myslím, že většina států již pochopila, že člověk s tím moc neudělá, leda vyvolá naivním vměšováním nějakou katastrofu.

Už dávnejšie som našiel v diskusii takýto príspevok:

Pavel Brož,2005-04-04 12:02:16

Argument, že posledních několik desetiletí tají ledovce, není argumentem svědčícím o globální změně klimatu!!! Pozor, toto je naprosto typická chyba v úvaze, které se lidé dopouštějí!!! Uvědomte si, že do sedmdesátých let se několik desetiletí ochlazovalo a spolu s tím přirůstaly i ty ledovce. Z toho se usuzovalo na příchod nové doby ledové, v čemž měl mít, jak jinak, opět prsty člověk a jím vyvíjená činnost. A ono ejhle, obrátí se pár desetiletí, a najednou se usuzuje přesně obráceně. Pokud by se dejme tomu za nějakých dvacet let začalo znovu ochlazovat, tak znovu obviníme lidstvo z toho, že svou neuváženou činností rozvrací přirozené klima planety? Ta otázka je vlastně zbytečná, protože pokud se cokoliv mění a lineární extrapolace toho jevu ukazuje na globální katastrofu, tak za to samozřejmě musí nést vinu lidstvo, to už tady v minulosti bylo vícekrát.
Zkuste si teď představit, že by studená válka skončila už někdy na začátku šedesátých let. Lidé by se přestali (oprávněně) strachovat z obrovského arzenálu nukleárních zbraní, a potřebovali by logicky nějakého jiného strašáka. Experimentální data by ukazovala na ochlazování planety, které tehdy opravdu probíhalo. Udělala by se podobná mediální masáž, jaká proběhla v minulých letech ohledně toho oteplování, a celý proces by skončil jakýmsi antiKjótem - dejme tomu že třeba v Kokuře by se přijal závazek na provedení dost drastických změn v průmyslu, který by měl nemalé dopady na celosvětovou ekonomiku, a který by měl garantovat, že se planeta přestane dále ochlazovat. Zkusme si dále představit, že by se závazky Kokury opravdu uvedly do života.
Potom si lze představit dva scénáře - buďto by se v sedmdesátých letech začalo oteplovat, jak se skutečně stalo, což by bylo samozřejmě vyhlášeno jako veliký úspěch dohod z Kokury. Nebo by ochlazování ještě pokračovalo, načež by se nesmyslné požadavky na redukci průmyslové výroby ještě dále zvýšily. Pokud by se pak někdy v budoucnu přece jen ukázalo, že Kokura byl jeden velký omyl, bylo by lidstvo o jeden celoplanetární ekonomický experiment bohatší.
Kde máte jistotu, že Kjóto je něčím více, než podobným naprosto nesmyslným a nezodpovědným celoplanetárním ekonomickým experimentem, jakým by byl ten vymyšlený z Kokury? To, že žádná Kokura nebyla, totiž opravdu souvisí pouze s tím, že v době přechodného ochlazování planety zuřila studená válka a proto na obavy ze změny klimatu jednoduše ve společnosti nezbyl strach - ten byl vyčerpán obavami z jaderných zbraní.

To je jen následek postupného pročištění atmosféry od prachu, popílku a oxidů síry v posledních dekádách. Slunce tak lépe prohřívá povrch Země. Ohřevem oceánů se z vody uvolňují rozpuštěné plyny, včetně oxidu uhličitého. Zvýšený sluneční svit, spolu s mírným vzrůstem množství oxidu uhličitého v ovzduší, podporuje růst rostlinstva a zemědělskou produkci potravin. Oproti chladné předindustriální epoše, i po rozmachu lidské populace, Země je schopna lidstvo uživit.

Nejen to, ale vodní páry aby se vysrážely na kapku vody, nebo vločku sněhu potřebují prachové jádro. To dnes často schází a ty páry ho nalézají třeba až v pouštích, kde nepochopitelně prší,
ale jinde nikoliv. I za velkých požárů lesů nakonec místně prší, protože při hoření vzniká obojí, vodní páry i prach. Nesmí být
ale vítr, který je odvane mimo požářiště. Jinak o ledovcích lze
polemizovat, protože kdysi na Ostravsko přinesly bludné balvany
až ze Skandinávie a naopak pod ledem v Alpách se nalézají zbytky
vegetace včetně stromů, kterým nestaří jako trávě měsíc k růstu, ale minimálně pár měsíců bez mrazu. Z hlediska lidského života
se nám jeví změny jako katastrofa, která se už ale na Zemi konala
X krát, ale lidé tu ještě nežili a tak nikdo nepropukal panice.
Pro země závislé na ledovcích(lyžování, výroba elektřiny z tání
ledovců a turistika) to pohroma je, ale zbytek se přizpůsobí pár
stupňům průměrného oteplení. Problémem je pouze kolísavost teplot,
které tlumily vnitrozemské ledovce a nyní tu funkci mohou převzít
masy vnitrozemských vodních nádrží. Masy vody akumulují teplo i
chlad a uvolňují ho pomaleji, než ostatní povrchy planety. I lidé
vytvářejí akumulační kapacity výstavbou měst a komunikací, kde
se akumuluje teplo i chlad a tlumí výkyvy teploty proti přírodě.