Telegraph: Kodaň je poslední šancí na záchranu Země, říká Nicolas Stern

Zpráva vypočítává hranici koncentrace CO2 v atmosféře, kterou by lidstvo nemělo překročit, jestliže chce udržet růst teplot v rozumných mezích. V původní zprávě hovořil Stern o nepřekročitelné úrovni 550 ppm. Nicméně nejnovější vědecké poznatky ukazují, že svět ztrácí schopnost absorbovat uhlík v oceánech a půdě. Proto Sternům tým doporučuje jako bezpečnou úroveň 500 ppm. Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported
Foto: Zdeňka Vítková/Ekolist.cz

Podle Sterna by takové oteplení vyvolalo masové přesuny obyvatel, ozbrojené konflikty a světovou vlnu hladomoru. Podle Sterna je stále možné udržet hranici růstu teploty pod 2°C, ale jedině když se světoví vůdci dohodnu na jednání v Kodani, které začíná příští týden. Podle Sterna bude setkání v Kodani „nejdůležitějším vyjednáváním od konce druhé světové války, podle toho, co je v sázce.“ V roce 2006 vznikla takzvaná Sternova zpráva, která vypočítávala náklady na adaptace a snižování emisí skleníkových plynů. Tento dokument se stal jednou z nejvlivnějších ekonomických studí o změnách klimatu. Sám Stern však připouští, že ve staré studii podcenil nebezpečí změny klimatu, píše Telegraph.

Zpráva vypočítává hranici koncentrace CO2 v atmosféře, kterou by lidstvo nemělo překročit, jestliže chce udržet růst teplot v rozumných mezích. V původní zprávě hovořil Stern o nepřekročitelné úrovni 550 ppm. Nicméně nejnovější vědecké poznatky ukazují, že svět ztrácí schopnost absorbovat uhlík v oceánech a půdě. Proto Sternům tým doporučuje jako bezpečnou úroveň 500 ppm. Novou studii připravili vědci z London School of Economics, University of Leeds a Economic and Social Research Council. To znamená snížit na polovinu objem emisí skleníkových plynů, které teď lidé vypouštějí do atmosféry.

„Je možné vytvořit šanci padesát na padesát, že se vyhneme růstu globální teploty o více než 2°C,“ říká Nicolas Stern. Aby se to podařilo, musí ale svět snížit emise skleníkových plynů z dnešní úrovně 47 miliard tun na 44 miliard tun v roce 2020 a méně než 20 miliard tun v roce 2050, cituje deník Telegraph.

Podle Sterna může svět uspět, když se nejbohatší státy skutečně zavážu ke splnění svých cílů. Evropa by měla snížit emise o 30 %, samotná Británie dokonce o 40 % do roku 2020 ve srovnání s rokem 1990. Podle zprávy by se měla elektřina přestat vyrábět spalováním fosilních paliva a přednost by mělo dostat jádro a obnovitelné zdroje. Také rozvojové země by měly snížit svůj příspěvek ke globálním změnám klimatu, s tím, že jim finančně pomohou země rozvinuté. Bývalý poradce ministra financí také sází na individuální šetrnost, lidé by měli jíst méně masa, méně používat letadla a více třídit odpady.

V roce 2006 byly náklady na opatření proti změnám klimatu podle Sternovy zprávy okolo 1-2 % světového HDP, ale již tehdy zpráva říkala, že bohaté země by měly investovat ještě více. To podle něj znamená například uhlíkovou daň na znečisťující výrobky a služby, jakou jsou dálkové lety špinavé průmyslové provozy nebo uhlíkově náročné zboží, jako je třeba ovoce ze zámoří. „měli bychom pracovat na novém zdroji financování, rozvinout možnosti aukcí, zatížení daní na leteckou a námořní dopravu a využití příjmů z uhlíkových daní,“ řekl Stern deníku Telegraph.

Podle Nicolase Sterna musí v Kodani vzniknout dohoda o fondu pro rozvojové země. Do něj by mělo od roku 2015 proudit 30 miliard liber ročně a po roce 2020 by se měla částak zvýšit na 120 miliard.

Podle článku „Copenhagen summit is last chance to save the planet, Lord Stern“ vydaného deníkem The Telegraph 02. 12. 2009