https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/tetrev-si-plete-cloveka-se-sokem-v-lasce-lide-tyto-ptaky-opravdu-ohrozuji-ale-jinak
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tetřev si plete člověka se sokem v lásce. Lidé tyto ptáky opravdu ohrožují. Ale jinak

9.3.2016 09:56 | ŘÍM (ČTK)
Tetřevu hlušci, jehož sexuální vehemence inspirovala jeden film režiséra Carla Verdoneho, hrozí vyhubení
Tetřevu hlušci, jehož sexuální vehemence inspirovala jeden film režiséra Carla Verdoneho, hrozí vyhubení
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ingo Decker
Tetřev hlušec poblázněný milostnou touhou považuje člověka za soka v lásce a útočí na něj. V době páření bylo v Itálii zaznamenáno několik takových případů neobvyklého chování tohoto ptáka. Tetřev hlušec patří k ohroženým druhům, píše italský deník La Repubblica.
 

Takové chování a zároveň to, že tetřevům hrozí vyhubení, je dílem masové přítomnosti lidí v horách, uvádí biolog Luca Rotelli. Několik tetřevů hlušců se v autonomní provincii Trento pobláznilo, považovalo lidi za své rivaly a poklovalo je. Jde možná o ojedinělý případ v přírodě, kdy si zvíře domnělého sexuálního protivníka plete se svým druhem.

Nezvyklý čestný souboj tetřeva hlušce s člověkem může být krvavý a může skončit smrtí útočníka. Takový případ se stal v červnu 2014 u Monte Baldo v Trentu v jehličnatém a bukovém lese ve výšce 1200 metrů nad mořem. Výletník, který se bránil před nenadálým útokem, popadl silnou větev, tetřeva uhodil...a zabil.

Tetřevu hlušci, jehož sexuální vehemence inspirovala jeden film režiséra Carla Verdoneho, hrozí vyhubení. V přírodním parku Paneveggio-Pale di San Martino na severu Itálie usilují o jeho ochranu. Pták, který patří do čeledi tetřevovitých, je pozůstatkem poslední doby ledové ve čtvrtohorách. Přežil po dobu 10 000 let tak, že se uchýlil do hor, jež se staly jeho teritoriem.

Dnes však jeho další existenci ohrožuje člověk. Desetitisíce lidí, kteří každoročně hory navštěvují, ať už jde o turisty, lyžaře a další sportovce, většinou nevědí, jak se mají chovat. Jejich přítomnost narušuje hnízdění. Tetřeví slepice pak opouští hnízdo a potomstvo. A druh je tak ohrožen vymřením.

"Tetřev hlušec postupně mizí," potvrzuje Luca Rotelli. "Na 70 procent hnízd je ztraceno, buďto je zničí lišky nebo havrani, anebo jsou opuštěna kvůli člověku. V naší zóně žije asi sto samců a sto samic. Jedna samice snáší v průměru sedm vajec, ale 70 procent hnízd je ztraceno ještě dříve, než se vylíhnou mláďata. Tím samozřejmě úmrtnost nekončí: kuřata zahynou buď kvůli špatnému počasí nebo jsou sežrána. Naše sčítání ukazuje, že ze sedmi vajec, které slepice snesla v červnu, jí v srpnu v průměru zůstane 0,7 mláděte," uvádí.

"Masová přítomnost člověka v horách kromě opuštění hnízd vede i k tomu, že tetřeva hlušce zmate milostná touha a zaútočí na člověka jako na soka v lásce. Každý rok se vyskytne několik takových případů. Předpokládáme, že toto nezvyklé chování vzniká z toho, že malý tetřev v prvních dnech svého života nikdy není s žádným samcem, který má ve srovnání se samicí velmi odlišné opeření. Tak se stane, že malý kohoutek neví, jak dospělý samec vypadá. Proto se mu často při setkání s člověkem stává, že ho mylně považuje za příslušníka svého druhu. A tak k němu i přistupuje: v době reprodukce na něho útočí, ale po zbytek roku se k němu přibližuje s přátelskými úmysly," uvádí Rotelli.

"Samozřejmě nejsme proti turistice, chceme, aby lidé hory navštěvovali. Je však třeba je informovat, jak se mají chovat v přírodě, kde žijí divoká zvířata. Tam, kde žije tetřev hlušec, je třeba držet se na označených cestách, mluvit potichu a psy vždy mít na vodítku. V případě, že člověk narazí na zmámeného tetřeva, nesmí se k němu přibližovat. Jediným řešením je držet se od něho alespoň na pár desítek metrů. Tetřev pak člověka nepovažuje za nebezpečného a uklidní se," říká Rotelli.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist