Thajští sloni v době viru nemusejí pracovat, ale hrozí jim hlad

Asi tři tisíce thajských slonů obvykle využívaných v turistickém ruchu se v polovině března ocitlo po náhlém zavření zábavních parků kvůli koronaviru bez práce - ovšem také bez jistoty potravy. Tisícovka z nich se tedy z parků a takzvaných svatyní, které pod zástěrkou respektu a etiky často skrývají výnosný byznys a krutou drezuru, přesouvá do rodných vesnic, napsala agentura AFP.

Také Čajjapón, který se již patnáct let živí jako mahut neboli strážce slonů, se rozhodl svých sedm svěřenců zachránit před hladem a odvést je zpět do 100 kilometrů vzdálené vesnice, odkud pocházejí. V úmorném vedru ale skupina postupuje jen pomalu - na cestu se vydává pouze před rozbřeskem a večer.

Sloni se pohybují rychlostí čtyři až pět kilometrů v hodině a musí se často zastavovat, aby se napásli. Jejich denní spotřeba představuje 300 kilogramů rostlinné potravy. "Jsou vysílení, ale spíš dobře naložení. Mají vynikající paměť. Vypadá to, že i po letech vědí, že se vracejí domů," usmívá se Čajjapón.

Za dobu dvou měsíců se podobným způsobem vrátila do svých rodných vesnic tisícovka slonů, desítky jsou stále na cestě. V Chuaj Pakút na severu Thajska tak na 400 obyvatel nyní připadá 92 slonů. Vypustit je do volné přírody není možné, protože by mohly nastat konflikty mezi nimi a stovkami stále divoce žijících jedinců, kromě toho by mohli onemocnět nebo se zranit. Nyní sice nemusejí vozit turisty, koupat se s nimi nebo předvádět čísla jako v cirkuse, ale jejich návrat ke kořenům má přesto svá úskalí.

Rozlehlé lesy, obklopující vesnici, zčásti ustoupily kukuřičným polím, ale pro tak velkou skupinu slonů nepředstavují dostatečný zdroj potravy. Mahut Džira, který se svými slony cestoval tři dny a dvě noci, chce pro své svěřence pěstovat trávu, banány a cukrovou třtinu, ale ani to nebude stačit.

Představitel nevládní organizace, která zvířatům zajišťuje potravu a léky, říká, že vesnice Chuaj Pakút není připravená na to, aby dokázala tolik zvířat dlouhodobě zvládnout. Sloni možná začnou ničit místní úrodu, což způsobí nevoli vesničanů. Některým z nich navíc hrozí, že je lidé budou chtít použít v lesnictví na tahání dřeva, i když to zákon zakazuje. Sloni si totiž při práci v lese často přivodí zranění.

"Jenže mahutové jsou nyní bez příjmu a nedostávají podporu od státu, takže jim nezbude než zvířata znovu zaměstnat," vysvětluje Sengdean Čajlertová ze sloního parku Elephant Nature Park.

Lidé, kterým záleží na osudu slonů, proto nyní vyzývají thajské úřady, aby na situaci zareagovaly a uvolnily na záchranu chobotnatců prostředky. Další doufají, že nynější zkušenost přinese zamyšlení nad tím, jaké je postavení slonů v turistickém ruchu. Za posledních třicet let se počet slonů v zajetí zvýšil o 30 procent. Jakmile je zvíře domestikováno, je podle thajských zákonů na rozdíl od divoce žijících jedinců považováno za dobytek.

---

reklama

---