Tragický říjen. Ochránci přírody našli 17 přejetých vyder říčních
V říjnu vyjížděli ochránci přírody, aby posbírali uhynulé vydry ze silnic od Vodňan až po Poodří. Celkem ze silnic odvezli sedmnáct vyder.
„V říjnu jsme organizovali sběr tří vyder, jednu z hlavního tahu z Prahy do Tábora, druhou u Příbrami a třetí u Vlašimi. K nim ještě dodám vydru z konce září z dálničního okruhu v Praze Ruzyni," říká Tereza Mináriková z ALKA Wildlife, koordinátorka sběru pro Středočeský kraj. "V našem kraji je provoz na silnicích extrémní. A přestože zde vyder není mnoho, na silnicích je nacházíme často.“
„Jihočeský kraj je tradiční oblastí výskytu vyder. Ale rybníkářskou krajinu protíná množství frekventovaných silnic," říká Lukáš Poledník. "Silnici z Třeboně do Veselí nad Lužnicí jsme nazývali silnicí smrti. V posledních letech ale narostl počet úhynů na silnicích z Českých Budějovic na Prahu, ať už přes Písek či přes Tábor." Ochránci přírody tak v říjnu sbírali mrtvé vydry u Nerestce, Mirotic, Protivína, Vodňan, Hluboké nad Vltavou a také na konci nového úseku dálnice D3 u Borku. Tři vydry byly nalezeny na silnicích kraje Vysočina a pro kompletní obraz je třeba doplnit dvě vydry z Libereckého kraje, jednu z Královéhradeckého, Moravskoslezského a Zlínského.
„Tolik vyder uhynulých na silnicích v jednom měsíci jsme dosud nezaznamenali. Je to smutný rekord, ale nijak překvapivý,“ uvádí Kateřina Poledníková z ALKA Wildlife a vysvětluje proč. „Sběr uhynulých vyder je u nás organizován od 70. let, kdy se vzácné vydry začaly do našich vod navracet. Postupně jsme nacházeli více a více mrtvých vyder na silnicích, v posledních letech je to okolo šedesáti zvířat ročně, letos jsme zatím na čísle 55, ale ještě nás čekají dva měsíce," dodává Poledníková.
Rostoucí počet zabitých vyder podle ní způsobovaly dva hlavní jevy. Vydří populace od 70. let rostla a to logicky znamenalo více uhynulých vyder. "V posledních letech však populace spíše stagnuje. Příčina rostoucích počtů usmrcených vyder je tedy jasná – více aut na silnicích znamená větší pravděpodobnost srážky přebíhající vydry s vozidlem," říká Poledníková.
Je to dáno i tím, že vydry jsou velké cestovatelky, denně urazí několik kilometrů. "A přitom musí překonávat všudypřítomné silnice. Pokud je most či propustek pod silnicí špatně konstruován, vydra raději vyleze na vozovku a přebíhá ji,“ konstatuje Poledníková.
Sledovat vývoj populace ohrožených druhů a vliv různých faktorů odborníkům pomáhají i matematické modely. „Před osmi lety jsme vytvořili první model pro vydru říční v České republice. S ohledem na prognózy ve vývoji dopravy počítal již tento model s 2 % nárůstem mortality vyder na silnicích v následujících letech," říká Poledníková. Model ukázal, že vydří populace se brzy dostane do stavu, kdy již ztráty na silnicích nedokáže kompenzovat a vyder u nás začne ubývat. "Současná realita dává modelu za pravdu. Je tedy možné, že vydra, která se v posledních desetiletích do naší přírody vrátila, začne v některých oblastech opět mizet,“ dodává Poledníková.
Intenzita automobilového provozu na silnicích neustále roste. "Silniční doprava se stává kritickým faktorem pro mnoho živočichů v naší krajině, na silnicích hynou drobné žáby, zajíci, ježci, kopytníci, ale i ty větší jako rys ostrovid či los evropský," říká Poledníková.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (11)
Jiří Kavka
7.11.2018 00:00Josef Mozek
7.11.2018 12:15 Reaguje na Jiří KavkaLukas B.
7.11.2018 12:56 Reaguje na Josef Mozekmimochodem, kde jste vzal tu zajímavou myšlenku, že majitelé rybníky "zadarmo či za hubičku dostali od sátu"?
Josef Mozek
7.11.2018 14:47 Reaguje na Lukas B.Divoké prase i tetřívek jsou součástí divoké přírody a tam mluvit o vzniku škody je nesmyslné. Požírání jedněch tvorů jinými je přirozený proces. Pojem "únosná míra" by se v přírodě neměl uplatńovat, neboť příroda si vše reguluje sama. Pokud je dostatek kořisti, přibývá predátorů a naopak.
Pokud ovšem nechceme divokou přírodu ale lesní dřevotvorné plantáže a řízený chov lesní a vodní zvěře na maso, pak tedy vyhubme všechny predátory a myslivci a rybáři budou mít zlaté časy.
V 90. letech probíhala privatizace státních majetků, některými byla nazvána "divokou privatizací" , jak to probíhalo je popsáno v mnoha článcích, určitě toho najdete hodně na internetu.
Lukas B.
8.11.2018 08:01 Reaguje na Josef Mozekkecy o divoké privatizaci jsou poněkud od věci a irelevantní. to rovnou můžete chtít zabavit Šlikům prachovské skály nebo něco podobného. čas plyne a z mravně sporného legálního se plynutím času stává legitimní. jestli máte něco jiného než že "to přece říkali v televizi", tak se prosím obraťte na příslušná místa, třeba na policii.
Jiří Kavka
7.11.2018 20:05 Reaguje na Josef MozekOndra Ondřej
7.11.2018 17:01Nebo si snad pisatel myslí, že dotyčné zvíře sedí na silnici a řidič ho vidí alespoň na 50metrů a má tedy čas zareagovat a byť jen z 50km rychlosti bezpečně zastavit? Brzdná dráha s reakční dobou je z 50Km/h 30metrů, z 90Km/h je 70 metrů na suchém, čistém asfaltu, na mokru je to 35 / 90 metrů.
Takže se prosím zamyslete, než zase něco napíšete a ostatní budete reagovat.
Josef Mozek
7.11.2018 17:30 Reaguje na Ondra OndřejJan Šimůnek
9.11.2018 09:26IMHO by měly být hrazeny škody, které nadělají medvědi / vlci / vydry (atd.) exekucí účtů ekologických organizací, a ne aby na ně dopláceli normální lidé (náhrady ze státního rozpočtu), kteří si "návrat divočiny" nepřejí.
A k těm divokým prasatům: Naši předkové je (asi správně) kompletně vyhubili. Byla sem nově dovezena až za vlády Habsburků a ještě Marie Terezie vydala dekret, nařizující šlechticům, aby byla chována výlučně v oborách. Proto se v naší přírodě chovají v podstatě jako invazívní druh.
Lukas B.
9.11.2018 09:54 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
9.11.2018 11:58Problémem jsou hlavně naprosto šílené škody v lesích. Mnoho autorů tu (oprávněně) naříká, že se vysazují hlavně jehličnany. Průšvih ale je, že sazeničky listnáčů jsou právě z důvodu přemnožení těchto živočichů naprosto ztracené, prasata je vyžerou a ještě přeryjí půdu, jako kdyby tam projel traktor s háky na podmítání.