Třídění odpadu má být v zájmu obce, volá Hnutí Duha

Pokud by u nás recyklace stoupla na úroveň Německa, ušetřilo by se takové množství odpadků, které by mohlo pokrýt pražské Staroměstské náměstí do výšky 272 metrů, říká Hnutí Duha a dodává, že se v České republice každý rok zbytečně vyhazují recyklovatelné suroviny za 3 miliardy korun. Naplnily by prý vlak, který by sahal po trati od Karlových Varů do Zlína, nebo frontu 173 000 popelářských aut. Vše, co končí na skládkách či ve spalovnách je pak potřeba nahradit přírodními materiály: a ty je nutno někde vytěžit, vydolovat nebo vykácet, připomínají aktivisté.
Například v Jihomoravském kraji se podle posledních dostupných statistik vytřídí 28 procent komunálního odpadu, jeho zbývající část končí v brněnské spalovně nebo na skládkách. Ekologičtí aktivisté si myslí, že jihomoravské obce své občany málo motivují k třídění odpadů. Kdyby recyklace stoupla na 50 procent jako v sousedním Německu, ušetřilo by se v kraji 104 000 tun odpadu. Zároveň by se toto množství užilo jako sběrná surovina, uvedlo v tiskové zprávě Hnutí Duha.
Podle ekologických aktivistů by takové množství odpadu pokrylo brněnské centrální náměstí Svobody do výše 21 metrů. Hnutí Duha navrhuje, aby obce na třídění odpadu na svém území měly v budoucnu i ekonomický zájem. Mohly by prý například dostávat recyklační slevy, tedy nižší poplatky na skládkování.
„Recyklační sleva by motivovala radnice, aby po vzoru úspěšných evropských sousedů domácnostem usnadnily třídění – takže recyklovat odpad bude nejen správné, ale také snadné,“ říká Hnutí Duha, které prosazuje, aby ministr životního prostředí Tomáš Chalupa zařadil recyklační slevu do chystaného zákona o odpadech.
Podle posledního dostupného vyhodnocení krajského plánu odpadového hospodářství vyprodukovaly domácnosti v roce 2009 téměř 337 000 tun směsného komunálního odpadu. Velká část z něj skončila na skládkách. Krajský plán počítá s tím, že množství odpadků vyvážených na skládky mělo v roce 2010 klesnout na 20 procent množství roku 2000. Má k tomu pomoci i dokončená modernizace brněnské spalovny. Podle vyhodnocení odpadového plánu se však cíl nejspíš nepodařilo splnit, protože za prvních devět let desetiletého období množství kleslo toto množství jen o devět procent. Údaje za rok 2010 zatím kraj nezveřejnil.
Nástroj, jak přimět k třídění i méně ekologicky smýšlející, letos vymysleli v Tišnově. Lidem začali platit za vytříděné PET lahve. Podle starosty Jana Schneidera (ČSSD) se městu i tak svoz tříděného odpadu vyplatí - obyvatelé dostávají čtyři koruny za kilogram PET lahví, radnice od odběratele inkasuje šest korun.
Ostatní obce se podle Schneidera do podobné záležitosti nepouštějí, protože je organizačně složitá. "Musí se pořídit váha, čtečka, počítačový program," uvedl. Radnice také musela zajistit svoz i natištění a distribuci čárových kódů rodinám, které se do systému chtějí zapojit.
Některé kraje nečekají, zda budou v zákoně recyklační slevy a převzaly iniciativu do svých rukou - v Jihočeském kraji pořádají různé soutěže, informují občany i děti a propagují recyklaci, obdobně jako ve Středočeském kraji. Webové stránky podporující třídění odpadu má i Kraj Vysočina. Třídění odpadů má v ČR dokonce i svůj fanklub
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Keby nebolo Keby - 30. 10. 2011 - Maheuž sme dávno v nebi ! Stará známa pesnička: Keby sme triedeli ako v Nemecku... (tak máme platy ako v Nemecku !!! t.j. rovnakú životnú úroveň )Týmto zeleným "expertom" uniká jeden podstatný fakt: úroveň separácie je priamo úmerna ekonomickej vyspelosti spoločnosti (ktorej klasickým ukazovateľom je GDP). Namiesto svojích demagogických rečí by asi mali viacej štúdovať zákonitosti tvorby odpadov aby pochopili nezvratnú skutočnosť, publikovanú v desiatkach štúdií a článkov: Chavas J.P. – On Impatience, Economic Growth and the Environmental Kuznets Curve (2004):“ Ekonomický rast v chudobných a slabo rozvinutých krajinách nepriaznivo pôsobí na životné prostredie. Naopak v bohatých krajinách vyvoláva tlak na politické rozhodnutia slúžiace na ochranu environmentu a zachovanie prírodných zdrojov“. Karousakis, K. – The Determinants od MSW Generation, Disposal and Recycling (2006):“Krajiny s vyšším HDP na obyvateľa lepšie dosahujú odklon komunálneho odpadu od skládkovania a dosahujú vyššie recyklačné percenta pre papier a sklo“. Kloek, W. (2010) – Municipal Waste in EU1995 To 2008: Progress Towards Sustainability? „Nakladanie s komunálnym odpadom v EU27 postupne prechádza od skládkovania k recyklácií a kompostovaniu. Krajiny EU majú veľmi rozdielne prístupy k tomuto problému: sú krajiny, kde úplne opustili skládkovanie komunálnych odpadov a sú krajiny, kde je tento spôsob nakladania dominantným. Avšak krajiny s pokročilými technológiami spracovania komunálnych odpadov zase produkujú oveľa viac týchto odpadov.“ Berglund & Soderholm, 2003: "Nárast HDP o 1,0% prinesie zvýšenie o 1,61 % recyklačného percenta:" Tento trend nakladania s odpadmi v závislosti od HDP krajiny môžeme veľmi dobre sledovať aj v krajinách EU27.Podľa správy EUROSTAT-u (Newsrelease 43/2010) si môžeme porovnať percento recyklácie, spaľovania či skládkovania MSW v krajinách EU27 za rok 2008. Z grafu k týmto údajom je úplne zrejme, že s rastom HDP na obyvateľa jednoznačne rastie percento recyklácie a súčasne výrazne klesá podiel skládkovania komunálnych odpadov! Pripojiť 5 tonovy príves za fabiu a rozčuľovať sa, že to neutiahne môže len blbec... Apropo spaľovne: aj pri odpadoch platí staré známe ropné EROI ! Ak je podiel nákladov (energetických či ekonomických) na recykláciu VYŠŠÍ ako hodnota výsledného produktu (opäť energetická či ekonomická), vyprodukovali sme vlastne STRATU ! Dlhodobo je to ekonomická samovražda. A predikovať ceny vyseparovaných zložiek (tzv. druhotných surovín) pri súčasných ekonomikcých turbulenciach je veštenie zo sklenej gule... Takže spálenie komunálneho odpadu s využitím tepla a súčasnej výroby elektrickej energie je jediný rozumný kompromis, ako dostať rastúce množstvo komunálnych odpadov mimo skládky. |