Turisté zmizeli a sloni mají v thajském národním parku opět pré

Když v březnu do Thajska dorazil koronavirus, nejstarší národní park v zemi Kchao Jaj se poprvé od svého založení v roce 1962 uzavřel, napsal list The New York Times. Od té doby, co odsud zmizely davy a džípy, se mohou tři stovky místních slonů znovu volně pohybovat i v místech, která dříve ovládali lidé. Kromě slonů se tu začínají objevovat i zvířata, která je jinak těžké spatřit - jako medvěd ušatý nebo gaur, největší tur na světě.

V parku Kchao Jaj, který se rozkládá na ploše 248 kilometrů čtverečních a je součástí širší oblasti chráněné jako světové dědictví UNESCO, žije největší sloní populace v zemi.

Místní sloni od pradávna chodili k řece džunglí hustou natolik, že se v ní jejich stádo snadno skrylo. Jenže asi před třiceti lety se lidé rozhodli, že také chtějí chodit k řece, aby se mohli dívat na vodopády. A tak část sloních stezek vybetonovali a postavili si na místě toalety i stánky s občerstvením.

Sloni pořád potřebovali přístup k vodě, a tak začali používat novou cestu. Ta vede poblíž staré trasy, která se pevně vryla do mozků několika jejich generací, ale zas ne v bezprostřední blízkosti míst okupovaných turisty.

Odklon to ale byl fatální, protože na nové stezce musejí tlustokožci překonat sráz a oblast, kde často dochází k přívalovým záplavám. Sloni padají do vody a topí se. V říjnu minulého roku se do rozbouřeného vodopádu, kde se voda valí z výšky přibližně 60 metrů, zřítilo asi tříleté slůně. Další členové stáda se ho pokusili zachránit, nakonec jich při této akci zahynulo jedenáct. Z celého stáda zůstaly naživu pouze jiné mládě se svojí matkou, které se do vody nevrhly.

Po přijetí koronavirových omezení thajská divočina rychle ožila. V dubnu se nedaleko pobřeží, které obvykle překypuje výletními loděmi, objevila skupina asi 30 dugongů, vzácných savců z řádu sirén. Kromě toho se do turisticky oblíbených míst vrátily želvy kožatky a žraloci černoploutví.

Tato situace vyvolala v zemi debatu o vztahu člověka a přírody. Kromě toho, že dochází k drancování a kácení v místních deštných pralesích, Thajsko hraje roli prostředníka v nelegálních obchodech pytláků. Přes ně proudí rohy, kly nebo šupiny až ze vzdálené Afriky do Číny, pytláctví je na vzestupu i v samotném Thajsku. Divoce žijící sloni jsou loveni a cvičeni k tomu, aby před turisty předváděli zábavné kousky.

V průběhu let se chování návštěvníků parku zlepšilo, říká jeden z místních správců, který zde pracuje již 33 let. "Turisté sem již nepřijíždějí opilí," říká, "to je velké zlepšení." Tento správce v minulosti pomáhal se stavbou cesty k turisticky atraktivním vodopádům.

Zaměstnanci parku se po mnoho let snažili slony od jejich staré stezky a vodopádů odklonit rozmístěním betonových a jiných bariér. Jenže snaha se nesetkala s úspěchem, sloni se na místa vraceli kvůli tomu, že se zde vyskytuje mnoho druhů rostlin, které s oblibou spásají. "Když se slon rozhodne, že něco opravdu chce, tak ho prostě nezastavíte," říká správce. Každoročně tak v divokém proudu zahynou až dva sloni.

Loňské tragédii, při níž zemřelo 11 sloních jedinců, se podle známého thajského aktivisty Kemtchonga Morata dalo předejít. Muž dokonce držel hladovku, aby na problematiku bezpečnosti slonů upozornil. "Kvůli značným příjmům z turismu lidé zapomínají, že hlavním účelem parku je výzkum a zachování přírody," myslí si Morat.

S tím nesouhlasí bývalý ředitel parku Kančit Srinopavan: "Environmentální skupiny říkají, že se příliš soustředíme na turisty a málo na slony, ale určitá rovnováha je zapotřebí. Musíme se starat o lidi, kteří si chtějí užít nedotčenou přírodu." Srinopavan také tvrdí, že místa, která turisté navštěvují, tvoří méně než jedno procento plochy parku.

Místní veterinářka říká, že je nadšená z toho, jak se park dokázal za dobu koronavirových omezení vzpamatovat. Podle ní by se park měl na nějakou dobu uzavřít každoročně, aby se příroda mohla zcela obnovit.

---

reklama

---