https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/u-vysychajiciho-jezera-chilwa-bojuje-o-preziti-1-5-milionu-lidi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

U vysychajícího jezera Chilwa bojuje o přežití 1,5 milionu lidí

6.9.2021 01:13 | LILONGWE (ČTK)
"Pokud porovnáte předchozí roky, kdy jezero vyschlo, byl to rok 2018, 2012, 1996, 1973 - nebo tak nějak - a ve čtyřicátých letech minulého století. Jednalo se o 25 až 40 let přirozeného cyklu vysychání, ale nyní k němu dochází každých tři až pět let," uvádí Chiotha.
"Pokud porovnáte předchozí roky, kdy jezero vyschlo, byl to rok 2018, 2012, 1996, 1973 - nebo tak nějak - a ve čtyřicátých letech minulého století. Jednalo se o 25 až 40 let přirozeného cyklu vysychání, ale nyní k němu dochází každých tři až pět let," uvádí Chiotha.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | U.S. Geological Survey / Flickr
Živobytí 1,5 milionu lidí je v ohrožení, protože malawiské jezero Chilwa sužují stále častější období sucha. S tím, jak se jeho rozloha vlivem klimatických změn zmenšuje, zápasí místní lidé o zdroje potravy, píše list The Guardian.
 

Byly časy, kdy rozlehlé jezero Chilwa téměř zmizelo. V roce 2012 panovala v jižním Malawi extrémní vedra a bylo jen málo deště, který by zaplnil řeky vlévající se do jezera. "Mnoho rybářů bylo nuceno bojovat o pevninu poblíž jezerních břehů, zatímco další se museli přestěhovat do města," říká Alfred Samuel. "Sotva jsme nakrmili naše děti, protože v jezeře nebyl dostatek ryb ani vody na pěstování rýže," dodává.

Dvaapadesátiletý muž z okresu Zomba na jezeře rybaří od osmdesátých let minulého století a na pokles hladiny je zvyklý. Stále nepředvídatelnější počasí ale ohrožuje obživu více než 1,5 milionu lidí napříč třemi okresy, které na druhém největším malawiském jezeře závisí.

Když misionář a objevitel David Livingstone dorazil v roce 1859 k jeho břehům, oznámil, že je 90 až 130 kilometrů dlouhé. Tedy zhruba dvakrát větší, než je dnes. Náměstek ministra pro rybolov Friday Njaya říká, že jezero může během období dešťů pokrýt až 2000 kilometrů čtverečních. V posledních letech se ale zmenšilo na méně než 1200 kilometrů čtverečních.

V roce 2018 se zmenšilo o zhruba 60 procent, což donutilo většinu rybářů k přesunu na jezero Malawi. Existují obavy, že tato situace se letos bude opakovat. Do povodí jezera dopadlo během letošního roku méně než 1000 milimetrů srážek. Jezero ale potřebuje více než metr, aby si udrželo svou hladinu.

Nespolehlivé srážky jsou podle odborníků výsledkem lidské činnosti, zejména odlesňování, které hraje zásadní roli v ničení životního prostředí a klimatické krizi.

"Teď ulovím jen dost ryb pro svou rodinu a obávám se, že pokud nebudou odvráceny klimatické změny, jezero v blízké budoucnosti vyschne," říká Samuel. "Rybaření je stále těžší. Snažíme se zapojit do dalších aktivit, jako je pletení košíků a lov ptáků, ale stále s tím nevystačíme, protože změny ovlivnily i populaci ptáků," dodává.

Podle regionálního ředitele neziskové organizace Leadership for Environment and Development (LEAD) pro jižní a východní Afriku Sostena Chiothy jezero vysychá častěji, protože klimatická změna způsobila extrémní počasí.

"Pokud porovnáte předchozí roky, kdy jezero vyschlo, byl to rok 2018, 2012, 1996, 1973 - nebo tak nějak - a ve čtyřicátých letech minulého století. Jednalo se o 25 až 40 let přirozeného cyklu vysychání, ale nyní k němu dochází každých tři až pět let," uvádí Chiotha.

Na region také neblaze dopadají špatné zemědělské praktiky, říká úředník ministerstva pro rybolov pro okres Zomba Nickson Kamete Masi. "Někteří lidé pěstují své plodiny na břehu jezera a řek, které se do něj vlévají. Kácejí přitom rákosí a další rostliny, které zabraňují erozi a znečišťování jezera," vysvětluje.

V regionu bylo zavedeno několik programů navržených k dosažení udržitelnějšího zemědělství, podle rybáře Samuela ale měly jen malý dopad na místní pěstitele.

Tradiční vůdce Zomby N’kagula říká, že farmáři jsou stále chudší a kvůli klesající hladině zápasí o přežití. "Žijeme ve společnosti, kde se vše mění. Musíme přijmout, že klimatická změna je skutečná a všichni zodpovídáme za to, co se děje. Buďme prostě zodpovědní," říká.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

6.9.2021 06:09
Poněkud jednoduché sdělení , vysychání může mít i jiné příčiny . Ale souhlas s větou " Nespolehlivé srážky jsou podle odborníků výsledkem lidské činnosti, zejména odlesňování".
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

6.9.2021 06:57 Reaguje na Miroslav Vinkler
lesy jsou páteř ekosystému, jak mikroklimatu, tak malého vodního cyklu to platí všude. Zvláště listnáče, které jsme tady vyměnili za smrkové plantáže
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.9.2021 09:13 Reaguje na Miroslav Vinkler
Klima je komplexní systém a silně se v něm projevují "pyramidové jevy". To znamená, že určitý jev jen zdůrazňuje jev předchozí.
Např. oteplování atmosféry způsobuje větší odpar vody a pára je další skleníkový plyn, který způsobuje další oteplování.
K tomu přichází další jevy, které stále působí stejným směrem (přemnožování obyvatel, jejich nárok na vyšší životní úroveň) atd. atd. a nevidím prakticky žádný zásadnější jev, který by šel proti tomu šílenému oteplování.

Vidím to dost černě, ještě před pár lety jsem si myslel, že naši generaci to mine úplně, ale rychlost změny probíhá podle nejhorších a velmi vysmívaných klimaalarmistů.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

6.9.2021 09:38 Reaguje na Pavel Hanzl
v dnešní době to není o tom, se něčemu vyhýbat ale uvědomit si svojí činnost, kterou ovlivňujeme své okolí...ono se to dá říci i o betonasfaltu, že ovlivňuje výpar přehříváním prostředí. To už tak populární není jako je "CO2" přičemž se při výrobě těchto směsí uvolňuje CO2. Ono se toho asi nezbavím, toho CO2 takže se nějak zásadně trápit kvůli tomu asi není třeba, pořád tu kolem nás je, jde jen o to nevytvářet zbytečné následky, ale nečekejme, že se to udělá za deset či patnáct let...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.9.2021 10:43 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Když se podíváte na plochu Zeměkoule pokrytou betonasfaltem (prakticky nula) v porovnání s pouštěmi, které mají podobné tepelné vlastnosti, tak je to absolutní nula.
50 mld. tun CO2 každý rok emitovaného do atmosféry dělá 5% celého uhlíkového koloběhu, za 10 let je to 50%. Tady je zakopaný ten čokl.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.9.2021 18:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak se na to podíváme... Ta rozsvícená místa mají do nuly daleko, připočtěte, silnice, železnice aj., k tomu vytěžené lesy proměněné na hlínu (tepelné parametry pouště)..., a on ten pes má najednou podceňovaného bráchu.

https://search.seznam.cz/obrazky/?q=no%C4%8Dn%C3%AD%20z%C3%A1b%C4%9Bry%20zem%C4%9B&fulltext&sourceid=fulltext&thru=hint-obrazky-obrazky#utm_content=obrazky&utm_term=no%C4%8Dn%C3%AD%20z%C3%A1b%C4%9Bry%20zem%C4%9B&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz&id=f0f0f0b54abce3d13d1d02&docId=6e3785a13f10a616
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.9.2021 08:08
Titulek měl správně znít: Pod tlakem 1,5 milionu lidí bojuje jezero Chilwa o přežití. Nikde ani slůvko náznaku, jak tu zátěž omezit, to raději dáme na prdel i ptáčkům drobňáskům...
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.9.2021 08:15
Klimatické změny probíhají pořád. A lidé závislí na tradičních neprůmyslových způsobech obživy tyto změny musí respektovat. Obvykle to bývalo v minulosti tak, že se buďto vystěhovali jinde, kde ty zdroje pro životy byly nebo vymřeli. Dnes k tomu přibývá další řešení, přestat se živit přírodními způsoby, které závisí na klimatických změnách a oblast industrializovat. To znamená v případě vody vybudovat rezervoáry a dálkové vodovody a co se týká obživy, nechat živit zemědělstvím a rybářstvím jen takovou část popualce, pro kterou tam jsou přírodní zdroje a ti lidi se spolehlivě uživí. Zbytek se bude muset živit prací v nějakém průmyslu. od třeba zpracování potravin po třeba výrobu aut. To je jediné řešení, které dnes umožňuje zastavit emigraci z takových regionů a současně umožnit těm lidem důstojný život.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

6.9.2021 09:47 Reaguje na Radim Polášek
to přece není možné, ti lidé mají absolutně jiné uvažování...oni uvažují a živý se stejně po tisíce let a injektovat do tehle společenství naše " raketové" technologie není možné. Nám to trvalo 1200-1300 let, než jsme dospěli do těhle fází. To zkrátka není možné přehlížet i když jde o Afriku jako o jakýkoliv místo na Zemi. Proto migrace z Afriky je k ničemu ale měli by jsme se umět v Evropě zastavit a zvýšit své vědomí toho kdo jsme a že jsme úplně stejnou částí přírody jako jsme vždy byli a na to rádi zapomínáme. Myslíme si, že když máme na mačkání nějaké knoflíky a klávesnice, že jsme něco extra ale nejsme...žijeme v chaosu a lidi kteří jsou více spojeni s přírodou, tak si to uvědomují. Není řešením vyvážet technologie ale vzpomenout si, co jsme a to nám ty " kmeny" které považujeme za primitivní ukazují...buďme součástí přírody i nadále
Odpovědět
RP

Radim Polášek

7.9.2021 12:39 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Tak pokud se nechtějí industrializovat, tak jedině bambusové klacky do rukou, na konce klacků přilepit hroty vybroušené z kamenů a hrr na sebe... Jiné řešení dnes není, když vyloučíme emigraci, do Evropy i kdekoliv jinde.
Odpovědět
RM

Roman Mysík

6.9.2021 20:34
A jaký byl v uplynulých letech nárůst lidské populace na území přináležejícímu k jezeru? Nečeká náhodou někdo, že uživí ze stejného zdroje 25x více lidí? To totiž bývá častá příčina těchto problémů!!!
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

7.9.2021 07:11
Oni jsou na tom lépe , než my. Až jezero vyschne , půjdou ze zničeného ekosystému do Evropy. My nemáme kam odejít , proto musíme kupovat předražená elektroauta nabíjená z paroplynových elektráren živených nespolehlivým ruským carem
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist