Úprava průkazů energetické náročnosti budov míří ke schválení

Průkaz energetické náročnosti by měly mít na dobře viditelném místě nově všechny větší budovy s celkovou užitnou plochou větší než 500 metrů čtverečních, které často navštěvuje veřejnost. Dosud musely mít průkaz pouze budovy využívané orgány veřejné moci. Počítá s tím vládní novela zákona o hospodaření energií, kterou včera Sněmovna propustila do třetího čtení. Hospodářský výbor ji doporučil schválit s úpravami.

Hospodářský výbor doporučil zvýšit hranici pro kontrolu systému vytápění z nynějších 20 kilowatt na 70 kilowatt a u klimatizací z 12 na 70 kilowatt. Kontroly se budou nově vztahovat i na tepelná čerpadla nebo elektrické odporové vytápění. "Celkově však počet kontrolovaných zařízení významně poklesne," řekl zpravodaj Pavel Pustějovský (ANO).

Výbor doporučil také některá navrhovaná ustanovení zmírnit. "Reagujeme na skutečnost, že vládní návrh neúměrně rozšiřuje povinnost zpracovat průkaz energetické náročnosti na všechny změny dokončené budovy, přitom podle směrnice o energetické náročnosti budov se má vztahovat pouze na větší změny definovaných dokončených budov," řekl Pustějovský. Výbor proto chce, aby se povinnost vztahovala jen na větší změny dokončených budov.

Pustějovský a poslanec ČSSD Petr Dolínek předložili pozměňovací návrhy, které upravují povinnost provozovatelů nebo vlastníků objektů s výrobnou energie. Současné znění zákona by podle nich mohlo znamenat, že vlastník by při jakékoli stavební úpravě musel vyhovět požadavkům rozsáhlou modernizaci a rekonstrukci, i kdyby se stavební úpravy netýkaly výroby energie nebo tepla.

Pozměňovací návrhy obou poslanců kritizovalo Hnutí Duha, které tvrdí, že fakticky ruší současnou povinnost provozovatelů starých uhelných elektráren investovat při rekonstrukcích do zvyšování účinnosti. Předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti) své kolegy vyzvala, aby své návrhy stáhli.

Změna zákona reaguje na výtku, kvůli které Evropská komise poslala letos v lednu Česko k unijnímu soudu. Komise zažalovala Česko a Slovinsko kvůli tomu, že nezajistily řádné vystavení certifikátů energetické náročnosti v budovách. Na nesprávné provedení požadavků příslušné směrnice byla podle Bruselu Praha poprvé upozorněna v roce 2015. Příslušné změny v zákoně schválila už na jaře 2017 vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), před volbami do Sněmovny je ale nestihl projednat Parlament.

---

reklama

---