V Českém Švýcarsku se podařilo po 265 letech doložit reprodukci vlků Video
18.10.2021 13:34 | JETŘICHOVICE
(ČTK)
Vlci se do NP České Švýcarsko vrátili v roce 2016. Reprodukce vlků na území národního parku však byla potvrzena poprvé letos. Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | AOPK ČR
"Společnost má tendenci vnímat národní parky zejména z estetického hlediska, o kvalitě přírodního prostředí však mnohem více vypovídá, jaké druhy zde žijí nebo se sem vrací. Návrat a reprodukce vlků ukazují, že České Švýcarsko navzdory dynamické proměně lesa zůstává vysoce kvalitním přírodním prostředím, které chráněné druhy rády využívají jako svůj životní prostor," řekl ředitel Správy NP České Švýcarsko Pavel Benda.
Vlci se v národním parku objevují již od roku 2016. Zpočátku se pohybovali ve dvou sousedících teritoriích v Chráněné krajinné oblasti Lužické hory. "Ovšem až letos se jádro jedné smečky přesunulo do samotného národního parku a vlci zde vyvedli mláďata. Zjevně některé klidové a nyní bezzásahové části parku skýtají větší míru klidu než blízce položené Lužické hory s masivní postkůrovcovou těžbou," řekl Aleš Vorel z ČZU, který je šéfem projektu OWADIS.
Česko-saský projekt funguje na území parku druhým rokem. Jeho náplní je podrobný terénní monitoring osídlení vlků. Projekt navazuje na předchozí spolupráci českých a německých vědců, obec ným cílem této spolupráce je zavedení a podpora intenzivního přírodovědného výzkumu vlků v severočeském pohraničí.
Vlci se do NP České Švýcarsko vrátili v roce 2016. Reprodukce vlků na území národního parku však byla potvrzena poprvé letos. Vlky na území dnešního Českého Švýcarska člověk vyhubil nejpozději v roce 1756, kdy byl na území českokamenického panství údajně odstřelen poslední jedinec. Na potvrzení reprodukce vlků v Českém Švýcarsku se tak čekalo 265 let.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Ochránci zvířat se kvůli snížení ochranného statusu vlků obrátili na soud v EU
Vlk se po srážce s autem podruhé narodil
Po dvou stoletích se do Železných hor vrátil vlkOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (49)
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
18.10.2021 15:37Je zajímavé, jak se tady jásá nad rozmnožením druhu, který rok od roku páchá na hospodářských zvířatech větší škody. Kdy se tady dočteme o tom, že se podařilo namnožit nějaký kriticky ohrožený druh hmyzu nebo rostlin? Přitom hmyz i původní rostlinstvo ubývají i díky invazivním dovezeným druhům, ale to se neřeší. Důležitý je vlk, kormorán, bobr, vydra a podobně.
Odpovědět
RT
Richard Toman
18.10.2021 16:19 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPresne, navic vlk neni nijak ohrozenym druhem na Zemi. V Evrope nevyhynul kvuli znecisteni prostredi ci nejake jeho zmene. Proste ho clovek vybil, protoze s nim mel problem. Kdyz mu da tu moznost, tak se bez problemu zase rozmnozi a zase budou problemy. A zadna ochranarska mantra "plot, pastevecky pes" nebo reci,jak se s nim musime naucit zit jako nasi predci (dyt ti ho vyhubili,ne?) to nezmeni. Staci se podivat do zemi, jez s ochranou vlka nasledujem, co jim to prineslo a kolik hlavne tyhle srandy stoji. To se tady bohuzel nedoctem.
Odpovědět
Jakub Graňák
18.10.2021 16:57 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJupí vlčata, to tu už dlouho nebylo:-)
Odpovědět
ss
smějící se bestie
18.10.2021 16:39A to je dobře, nebo špatně - v dnešní době ?
Řekl bych, že v tomto regionu - špatně !
A v ČR není moc regiónu, kde by se vlk mohl vyskytovat, natož, množit.
Odpovědět
Řekl bych, že v tomto regionu - špatně !
A v ČR není moc regiónu, kde by se vlk mohl vyskytovat, natož, množit.
JS
TD
Tomáš Dressler
18.10.2021 19:54 Reaguje na Jarek SchindlerJo, jo, hlavně poděkují chovatelé hospodářských zvířat.
Odpovědět
Hu
BM
Břetislav Machaček
18.10.2021 18:38Tož to jsou "dobré" zprávy. Vysokou vybijeme, aby neokusovala stromky
a vlky naučíme spásat místo ní trávu a buřeň. Ti kluci chlupatí jsou
přece kamarády aktivistů bojujících proti chovu zvířat a pochopí, že
je lépe přejít na vegánství. Lidičky co je na tom k nepochopení, že se
musí začínat odspoda a ne od vrcholu! Copak budou papat, až to spapají?
Doufám, že se brzo přemístí tam, kde žijí jejich fandové a kde nebudou
dělat problémy už jejich kritikům. Ono to je tak vždy, že nejvíce
bojují za predátory ti, kterým nejde tak ani o ně, ale o to ukázat
co prosadili i za cenu problémů, které přinesli jiným. Jim prostě
nevadí a tak si myslí, že ostatní je musí strpět za každou cenu .
Je to stejné, jako se zelenou politikou EU, kdy ten plán prosadí
i za cenu likvidace průmyslu a zničení životů miliónů občanů EU.
Je načase uvažovat v souvislostech a ne pouze uctívat ikony.
Žádná ikona nezachrání věřící, ale vždy to musí lidé udělat sami
a modlením pouze ztrácejí čas, který mohou využít smysluplněji.
Ti vlci tu nevyřeší vymírající drobnou zvěř(spíše naopak) a ani
spásání luk hospodářskými zvířaty(spíše naopak), rovněž s černou
moc nepomůžou(spíše naopak, protože zvěř vytlačují blíže k lidem)
a že by zachránili hmyz, když louky zarostou, tak na to nevěřím
taky. Tak jakýpak přinesou prospěch mimo toho, že všude zaplotíme
kdejakou pastvinu a zahradu ploty doporučenými ochranáři. Ploty
v krajině jsou tím nejhorším, co může volně žijící zvířata potkat
a těch přibývá přímo hrozivě. Ty ale ochráncům predátorů nevadí,
protože tu jde přece o ikonu a její ochranu. Opravdu podivné
myšlení "milovníků" přírody uctívajících pouze ty ikony.
Odpovědět
a vlky naučíme spásat místo ní trávu a buřeň. Ti kluci chlupatí jsou
přece kamarády aktivistů bojujících proti chovu zvířat a pochopí, že
je lépe přejít na vegánství. Lidičky co je na tom k nepochopení, že se
musí začínat odspoda a ne od vrcholu! Copak budou papat, až to spapají?
Doufám, že se brzo přemístí tam, kde žijí jejich fandové a kde nebudou
dělat problémy už jejich kritikům. Ono to je tak vždy, že nejvíce
bojují za predátory ti, kterým nejde tak ani o ně, ale o to ukázat
co prosadili i za cenu problémů, které přinesli jiným. Jim prostě
nevadí a tak si myslí, že ostatní je musí strpět za každou cenu .
Je to stejné, jako se zelenou politikou EU, kdy ten plán prosadí
i za cenu likvidace průmyslu a zničení životů miliónů občanů EU.
Je načase uvažovat v souvislostech a ne pouze uctívat ikony.
Žádná ikona nezachrání věřící, ale vždy to musí lidé udělat sami
a modlením pouze ztrácejí čas, který mohou využít smysluplněji.
Ti vlci tu nevyřeší vymírající drobnou zvěř(spíše naopak) a ani
spásání luk hospodářskými zvířaty(spíše naopak), rovněž s černou
moc nepomůžou(spíše naopak, protože zvěř vytlačují blíže k lidem)
a že by zachránili hmyz, když louky zarostou, tak na to nevěřím
taky. Tak jakýpak přinesou prospěch mimo toho, že všude zaplotíme
kdejakou pastvinu a zahradu ploty doporučenými ochranáři. Ploty
v krajině jsou tím nejhorším, co může volně žijící zvířata potkat
a těch přibývá přímo hrozivě. Ty ale ochráncům predátorů nevadí,
protože tu jde přece o ikonu a její ochranu. Opravdu podivné
myšlení "milovníků" přírody uctívajících pouze ty ikony.
DV
Daniel Višňovský
22.10.2021 20:56 Reaguje na Břetislav MachačekPane Macháčku, toto jsou specialní vlčkové, a náramně jim chutnají ekoteroristické dětičky :) Takže klid, vše je vymyšlené :)
Odpovědět
TD
Sl
Slovan
18.10.2021 20:14Vítejte zpět :) Jsem nesmírně rád, že mohu v této oblasti (České Švýcarsko, Lužické hory a Šluknovsko) žít. Neznalý člověk by dle komentářů asi řekl, že zde již s tím počtem vlků (nejvyšší u nás) nemůžeme žít a že zde nebudou ani žádná hospodářská zvířata. Opak je však pravdou. Žije se tu krásně a hospodářských zvířat se zde chová víc než v oblastech, kde vlci nejsou.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
18.10.2021 21:03 Reaguje na SlovanChovatelé, myslivci i místní mluví něco jiného, než aktivisté,
kteří nic nechovají, ale pouze mudrují, jak to mají jiní dělat.
Škoda, že vždycky na něčí hloupost doplácejí jiní a hlupák je
ještě kritizuje, že se musí přizpůsobit jeho moudrům, aby se
mohl opájet tím, jak nad nimi zvítězil. Všeho do času, než
dojde i na hlupáky a možná pak i oni zmoudří. Většinou ale
hlupák hlupákem zůstane a nepomůže mu ani osobní zkušenost.
Odpovědět
kteří nic nechovají, ale pouze mudrují, jak to mají jiní dělat.
Škoda, že vždycky na něčí hloupost doplácejí jiní a hlupák je
ještě kritizuje, že se musí přizpůsobit jeho moudrům, aby se
mohl opájet tím, jak nad nimi zvítězil. Všeho do času, než
dojde i na hlupáky a možná pak i oni zmoudří. Většinou ale
hlupák hlupákem zůstane a nepomůže mu ani osobní zkušenost.
Sl
Slovan
18.10.2021 21:57 Reaguje na Břetislav MachačekTi vaši aktivisté :) On totiž nemůže existovat úplně normální člověk s jiným názorem než máte vy. To ve vašem světě prostě nejde. Realita je ale naštěstí "kapánek" jiná.
Odpovědět
RT
Richard Toman
18.10.2021 22:26 Reaguje na SlovanAle tu vasi realitu se jaksi nedari jen spravne prezentovat, ze? Protoze mimo spriznene okruhy zatim nic pozitivniho nikdo nesdelil. Nazor mistnich v danych lokalitach na vlka prevazuje negativni a rozhodne ne kapanek.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
19.10.2021 09:58 Reaguje na SlovanProsím o vysvětlení pojmu normální člověk podle vás.
To je někdo, kdo fandí vlkům a ti ostatní jsou jako
nenormální? Co je to za NORMU, která to stanoví a kdo ji vytvořil? Byli to stejní aktivisté, kteří hájili kormorána, vydru a volavky až k pokraji vyhubení lipanů a vydrancování pstruhů z našich vod? Pokud jsou takovíto odborníci, tak jejich normování asi nebude tím pravým ořechovým.
Odpovědět
To je někdo, kdo fandí vlkům a ti ostatní jsou jako
nenormální? Co je to za NORMU, která to stanoví a kdo ji vytvořil? Byli to stejní aktivisté, kteří hájili kormorána, vydru a volavky až k pokraji vyhubení lipanů a vydrancování pstruhů z našich vod? Pokud jsou takovíto odborníci, tak jejich normování asi nebude tím pravým ořechovým.
MK
Majka Kletečková
20.10.2021 15:05 Reaguje na Břetislav MachačekPodle mého mínění z Vašich komentářů plyne, že za normální lidi považujete jen ty, co mají názory podobné Vašim. Tím si vysvětluji, proč podobný postoj připisujete Slovanovi, ač jeho příspěvky ničím takovým netrpí. ("Podle sebe soudím tebe.")
Odpovědět
dm
david matoušek
18.10.2021 22:42 Reaguje na SlovanNo, na Vlkovi na hranicich to vypadalo jinak. Zvirat se tady vzdycky chovalo hodne, co taky jineho. Otazka jak jeste dlouho diky vlkum. Verim ze ty s temi vlky zit muzes, protoze chodis do prirody jen na prochazky s pejskem. Ale nemel bys mluvit za ostatni, co maji trochu jine starosti a zivot nez ty.
Odpovědět
TD
Tomáš Dressler
18.10.2021 22:44 Reaguje na SlovanNo to je asi jasný, čím více potravy, tím více vlků.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
19.10.2021 08:14 Reaguje na SlovanNo, vzhledem k reliéfu krajiny a kvalitě zemědělských půd je více hospodářských zvířat tam, kde jsou louky (neb tam, kde je orná, se chovat zvířata už nevyplatí) a to je v ČR v pohraničí. Kde jsou trvalé travní prosty, tam se chovají přežvýkavci - ovce, kozy a masný skot, neb lidé ty trávy špatně tráví. A kde se chovají ovce a kozy, tam má vlk snadnou kořist. Takže kde je brav, tam jsou i vlci. Není to o tom, že ovce jdou za vlkem, protože se jim dobře žije tam, kde je vlk, ale vlk jde za ovcemi, protože se u ovcí dobře a snadno nažere. Ale chápu, že komu vlk škodu nedělá, ten z něj může být nekriticky nadšený.
Odpovědět
JČ
MK
Majka Kletečková
18.10.2021 21:54Dobrá zpráva pro přírodu Českého Švýcarska. Návrat vlků pomůže revitalizovat ekosystém NP. Trvalá přítomnost vlčí smečky ovlivní jeho faunu a flóru, parohatou zvěří počínaje a listnáči konče.
Odpovědět
Hu
Hunter
18.10.2021 22:01 Reaguje na Majka KletečkováMajko, a jak to ovlivní ty listnáče? Mohla byste toto své tvrzení nějak doložit?
Odpovědět
RT
Richard Toman
18.10.2021 22:20 Reaguje na HunterMne by zajimalo z ceho konkretne cerpa ty sve teze. Nektere okolni zeme maj zvere I vice, problemy s prasaty taktez. Vlky tam maji dele a zatim jsem nic pozitivniho v tomto smeru necet. Jedine o rostoucich skodach.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
19.10.2021 12:05 Reaguje na HunterPokusím se stručně napsat, proč mám názor, jaký mám.
Někde jsem zaregistrovala, že lesníci v NP České Švýcarsko se rozhodli pro nekácení smrků napadených lýkožroutem, takže naši potomci tam budou mít jiný typ lesa, než který tam vidíme nyní. Mladé stromky jsou pro spárkatou parohatou zvěř neodolatelnou pochoutkou, tyto druhy u nás žijí v tak hojném počtu, až sežerou naprostou většinu mladých stromků. Vlci pomáhají s lovem srnců, jelenů a dalších lesních býložravců. To přispívá k tomu, že malé semenáčky s větší pravděpodobností odrostou a lesníkům se tím ušetří nemalé peníze vynakládané na ochranu stromků před sežráním. Publikované odborné práce naznačují, že vlci preferují zranitelnou kořist - mláďata a nějakým způsobem handicapované jedince. Nejen vlčí chování, ale celá evoluce je založená na principu přirozeného výběru, takže můžeme v tomto případě mluvit o tom, že vlci zlepšují zdravotní stav populace své kořisti. Kromě regulace býložravců vlky je důležitá i regulace menších masožravců a všežravců, jako jsou např. lišky nebo prasata, jejichž přemnožení působí příliš velký tlak na drobná zvířata, například na zemi hnízdící ptáky. Vlk je klíčový druh přírody mírného pásma, podobně jako jelen nebo pěnkava.
Odpovědět
Někde jsem zaregistrovala, že lesníci v NP České Švýcarsko se rozhodli pro nekácení smrků napadených lýkožroutem, takže naši potomci tam budou mít jiný typ lesa, než který tam vidíme nyní. Mladé stromky jsou pro spárkatou parohatou zvěř neodolatelnou pochoutkou, tyto druhy u nás žijí v tak hojném počtu, až sežerou naprostou většinu mladých stromků. Vlci pomáhají s lovem srnců, jelenů a dalších lesních býložravců. To přispívá k tomu, že malé semenáčky s větší pravděpodobností odrostou a lesníkům se tím ušetří nemalé peníze vynakládané na ochranu stromků před sežráním. Publikované odborné práce naznačují, že vlci preferují zranitelnou kořist - mláďata a nějakým způsobem handicapované jedince. Nejen vlčí chování, ale celá evoluce je založená na principu přirozeného výběru, takže můžeme v tomto případě mluvit o tom, že vlci zlepšují zdravotní stav populace své kořisti. Kromě regulace býložravců vlky je důležitá i regulace menších masožravců a všežravců, jako jsou např. lišky nebo prasata, jejichž přemnožení působí příliš velký tlak na drobná zvířata, například na zemi hnízdící ptáky. Vlk je klíčový druh přírody mírného pásma, podobně jako jelen nebo pěnkava.
JČ
Jirka Černý
19.10.2021 21:40 Reaguje na Majka KletečkováV přírodovědě pro první ročník to takhle dává smysl aby to pro děti nebylo moc složité. Ale k realitě to má daleko stejně jako kdyby automechanik postupoval podle pohádky Krtek a autíčko.
Odpovědět
TD
Tomáš Dressler
18.10.2021 22:42 Reaguje na Majka KletečkováPro přírodu možná, i když 265 let to šlo i bez vlků. Ale možná pro ty listnáče....
Odpovědět
dm
david matoušek
18.10.2021 22:53 Reaguje na Majka KletečkováMajko, sparkata je problem a skody. Vlk je jen dalsi problem a skody. Zadna jina spojitost neni a nebude, zkusenosti z Nemecka jsou jasne. Vse ostatni jsou jen zbozna prani a teorie, divocina tu neni a nikdy nebude, dokud tu budou tak nahusto lidi. Skody rostou rychleji nez pocty vlku, ti i pres rostouci zabezpeceni se radsi dobyvaji k domacim zviratum. To vsechno skonci spatne hlavne pro vlka, i diky tobe.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
19.10.2021 07:45 Reaguje na Majka KletečkováMůžu se zeptat na jednu věc?
Proč by se ten vlk měl namáhat lovit nějakého srnce nebo jelena, když má doslova prostřený stůl hovězího, ovčího a dalšího masa a nesmí se mu nic stát. Vy tady pořád teoretizujete o ochraně dobytka před dravou zvěří, ale realita je taková, že kdyby chovatelé nastavěli všude ploty a vypustili pastevecké psy, naše příroda by připomínala jeden velký koncentrační tábor. A ještě jedna připomínka. I ty dotace na ochranu stád nejsou všespásné a jejich vyřizování leckdy připomíná boj s větrnými mlýny.
Odpovědět
Proč by se ten vlk měl namáhat lovit nějakého srnce nebo jelena, když má doslova prostřený stůl hovězího, ovčího a dalšího masa a nesmí se mu nic stát. Vy tady pořád teoretizujete o ochraně dobytka před dravou zvěří, ale realita je taková, že kdyby chovatelé nastavěli všude ploty a vypustili pastevecké psy, naše příroda by připomínala jeden velký koncentrační tábor. A ještě jedna připomínka. I ty dotace na ochranu stád nejsou všespásné a jejich vyřizování leckdy připomíná boj s větrnými mlýny.
MK
Majka Kletečková
19.10.2021 12:11 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPodle předního odborníka na velké šelmy Pavla Hulvy benefity přítomnosti vlků ve formě zlepšeného stavu naší přírody vysoce převažují nad škodami. Podle jeho tvrzení vědecké studie ukazují, že vlci v našich podmínkách naprosto preferují divoké kopytníky, domácí zvířata tvoří méně než jedno procento jejich potravy. Nadbytečné zabíjení je zcela výjimečné, může se vyskytnout při velké kumulaci naivní kořisti bez možnosti útěku.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
19.10.2021 16:52 Reaguje na Majka KletečkováMne by zajímalo, jak kvalitativně podle vás ovlivní
vlk vysokou? On pozná kvalitní mládě, nebo kvalitní
březí kus od nekvalitního? Buď tomu nerozumíte a
ani ti vaši odborníci a nebo pouze papouškujete
totální blábol. On loví mláďata a březí kusy všechny
bez rozdílu a nijak kvalitativně neovlivní populaci. On ji ovlivní kvantitativně ve prospěch dospělých parohatých samců a dospělých kusů černé, které se obává kvůli vlastnímu zranění. Takže žádná kvalita,
ale pouze kvantita a to často na hranici stavů, kdy hrozí místní vyhubení. V divoké přírodě se smečky
přesouvají za potravou, ale zde je drží na místě zdroj ve formě hospodářských zvířat a taky klid
v pohraničí. Pokud snad někdy dojde i na ty ploty
ala věznice a vaše pastevecké psy, tak dojde i na
to putování smeček za potravou a pak vězte, že se
už nebude jednat pouze o ovce, kozy a telata, ale
že to mohou být závodní koně za milióny a cokoliv
jiného k snědku. Pročpak si myslíte, že je naši
předci vyhubili? No protože neznali dotace, které
slouží k odškodnění a báli se pouštět děti na
borůvky. Taky stavění plotů a živení velkých
psů nebylo pro drobné chovatele ekonomické a tak
vladař (už Karel IV) nařídil hubit vlky na počkání. My dnes už nic nechováme ekonomicky, ale do všeho
se cpou nějaké dotace. Výsledkem je deformace,
kdy je maso z pastvy dražší, než třeba vepřové z
výkrmu pšenicí. Přitom je tu přece zájem spásat
louky a hlavně žít v krajině bez nějakých plotů.
Takto se daří EU deformovat vše a výsledek je ten,
že už nikdo nemá odvahu ty dotace zrušit. Skutečné
ceny už neexistují a tak se mohou dotovat klidně
i vlci a paradoxně i ochrana před nimi. Prostě
halda nesmyslů i v hlavách ochránců, kteří tvrdí,
že zabíjení mláďat a březích kusů je kvalitativní
regulace zvířat. Vysvětlete mi prosím podle vás
ten kvalitativní výběr hladovým vlkem!
Odpovědět
vlk vysokou? On pozná kvalitní mládě, nebo kvalitní
březí kus od nekvalitního? Buď tomu nerozumíte a
ani ti vaši odborníci a nebo pouze papouškujete
totální blábol. On loví mláďata a březí kusy všechny
bez rozdílu a nijak kvalitativně neovlivní populaci. On ji ovlivní kvantitativně ve prospěch dospělých parohatých samců a dospělých kusů černé, které se obává kvůli vlastnímu zranění. Takže žádná kvalita,
ale pouze kvantita a to často na hranici stavů, kdy hrozí místní vyhubení. V divoké přírodě se smečky
přesouvají za potravou, ale zde je drží na místě zdroj ve formě hospodářských zvířat a taky klid
v pohraničí. Pokud snad někdy dojde i na ty ploty
ala věznice a vaše pastevecké psy, tak dojde i na
to putování smeček za potravou a pak vězte, že se
už nebude jednat pouze o ovce, kozy a telata, ale
že to mohou být závodní koně za milióny a cokoliv
jiného k snědku. Pročpak si myslíte, že je naši
předci vyhubili? No protože neznali dotace, které
slouží k odškodnění a báli se pouštět děti na
borůvky. Taky stavění plotů a živení velkých
psů nebylo pro drobné chovatele ekonomické a tak
vladař (už Karel IV) nařídil hubit vlky na počkání. My dnes už nic nechováme ekonomicky, ale do všeho
se cpou nějaké dotace. Výsledkem je deformace,
kdy je maso z pastvy dražší, než třeba vepřové z
výkrmu pšenicí. Přitom je tu přece zájem spásat
louky a hlavně žít v krajině bez nějakých plotů.
Takto se daří EU deformovat vše a výsledek je ten,
že už nikdo nemá odvahu ty dotace zrušit. Skutečné
ceny už neexistují a tak se mohou dotovat klidně
i vlci a paradoxně i ochrana před nimi. Prostě
halda nesmyslů i v hlavách ochránců, kteří tvrdí,
že zabíjení mláďat a březích kusů je kvalitativní
regulace zvířat. Vysvětlete mi prosím podle vás
ten kvalitativní výběr hladovým vlkem!
Sl
Slovan
19.10.2021 22:29 Reaguje na Břetislav MachačekCelkem logicky postrádá umělá regulace komplexitu a výběrovost regulace přirozené, kterou obstarávají masožravci, tedy mj. i vlci. Člověk by čekal, že alespoň tato logická věc vám bude jasná - ale bohužel. Místo toho strašíte a píšete sálodlouhý příspěvek o... ničem... slušně řečeno.
Vlk je úspěšný regulátor velkých divokých býložravců i středně velkých predátorů a má tedy na lokalitu (její biodiverzitu) kde žije nepochybně pozitivní vliv. Bojujte si proti tomu jak chcete, ale tak to prostě je.
Odpovědět
Vlk je úspěšný regulátor velkých divokých býložravců i středně velkých predátorů a má tedy na lokalitu (její biodiverzitu) kde žije nepochybně pozitivní vliv. Bojujte si proti tomu jak chcete, ale tak to prostě je.
BM
Břetislav Machaček
20.10.2021 10:34 Reaguje na SlovanVlci regulují zvěř, ale o kvalitu tu nejde
a na to odpověď nemáte. Jde o kvantitu a ta
je závislá i na podmínkách pro život zvěře.
Po zaplocení se zvěř pohybuje mezi ploty a
dá se očekávat zdecimování jejich stavů na
množství, které nebude vlkům stačit k obživě
a potáhnou tam, kde budou mít prostřený stůl
bez plotů a se zvěří, kterou doposud reguloval člověk. Tak vypadá šíření smeček v praxi a
nijak jinak to nebude v budoucnu i tady. Vlk
není hloupý, aby se držel v místech bez potravy, když za humny je jí dostatek a bez
plotů. On i takový závodní kůň je k snědku
a zvěře dnes najde ve vnitrozemí více, než tam, kde se mu ji podařilo rapidně snížit.
Jinak vaše poučky jsou platné pro krajinu
bez lidského osídlení a funguje cyklicky
s tou redukcí zvěře v jedné oblasti a tím
přesunutím za potravou jinam. Při přemnožení
predátorů dojde na boje mezi smečkami a to,
že se jejich stavy přechodně sníží, aby
se stavy potravy mohly navýšit. Toto je
ale v podmínkách Evropy iluzí, protože
kam se mají přesouvat predátoři, když jim
zvěř uteče do měst a hospodářská zvířata
oplotíme? No přece za ní a to bude malér, který změní pohled na vlky i u laiků. Já
si počkám a taky se dočkám, až se přijde
na to, že mimo NP a rezervací je divočina
iluzí amatérů a nelze ji aplikovat dnes
do hustě obydlené člověkem trvale změněné krajiny. Návrat zpět o 265 let je možný
pouze jako pokus o návrat k něčeho, co už
je nenávratně minulostí. To už můžeme do
volné přírody vracet i zubry, koně, mamuty
a udělat jim místo pro nerušený život bez
plotů, polí, silnic, železnic a lidí.
Odpovědět
a na to odpověď nemáte. Jde o kvantitu a ta
je závislá i na podmínkách pro život zvěře.
Po zaplocení se zvěř pohybuje mezi ploty a
dá se očekávat zdecimování jejich stavů na
množství, které nebude vlkům stačit k obživě
a potáhnou tam, kde budou mít prostřený stůl
bez plotů a se zvěří, kterou doposud reguloval člověk. Tak vypadá šíření smeček v praxi a
nijak jinak to nebude v budoucnu i tady. Vlk
není hloupý, aby se držel v místech bez potravy, když za humny je jí dostatek a bez
plotů. On i takový závodní kůň je k snědku
a zvěře dnes najde ve vnitrozemí více, než tam, kde se mu ji podařilo rapidně snížit.
Jinak vaše poučky jsou platné pro krajinu
bez lidského osídlení a funguje cyklicky
s tou redukcí zvěře v jedné oblasti a tím
přesunutím za potravou jinam. Při přemnožení
predátorů dojde na boje mezi smečkami a to,
že se jejich stavy přechodně sníží, aby
se stavy potravy mohly navýšit. Toto je
ale v podmínkách Evropy iluzí, protože
kam se mají přesouvat predátoři, když jim
zvěř uteče do měst a hospodářská zvířata
oplotíme? No přece za ní a to bude malér, který změní pohled na vlky i u laiků. Já
si počkám a taky se dočkám, až se přijde
na to, že mimo NP a rezervací je divočina
iluzí amatérů a nelze ji aplikovat dnes
do hustě obydlené člověkem trvale změněné krajiny. Návrat zpět o 265 let je možný
pouze jako pokus o návrat k něčeho, co už
je nenávratně minulostí. To už můžeme do
volné přírody vracet i zubry, koně, mamuty
a udělat jim místo pro nerušený život bez
plotů, polí, silnic, železnic a lidí.
Hu
Hunter
20.10.2021 14:25 Reaguje na SlovanJste schopen svá tvrzení o tom, že přítomnost vlka má pozitivní vliv na biodiverzitu v lokalitě výskytu doložit nějakými relevantními publikovanými daty? Kde konkrétně došlo k nárustu biodiverzity jako výsledek přítomnosti vlka?
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
19.10.2021 23:57 Reaguje na Břetislav MachačekZkusím to vysvětlit na pohádce o červené karkulce.
Vlk v této story se nejdříve zaměřil na mládě (nezkušené, díky menší hmotnosti mnohem méně obranyschopné než ekonomicky aktivní dospělý zdravý jedinec, navíc neopatrné). Kdyby se karkulka řídila radami své maminky, nesešla by z cesty, aby natrhala kytici pro svou babičku, nedávala by se do řeči s cizím zvířetem, čímž by zvýšila svou šanci na přežití. Holčičky, které poslouchají maminku, nechodí mimo doporučené cesty a nesvěřují se neopatrně cizímu vlkovi, s mnohem větší pravděpodobností nejsou vlkem uloveny. Zvlášť když u sebe nosí pepřový spray, trénují v kurzech sebeobrany a nosí vlčí tričko od hnutí Duha. Opatrnější jedinci mají ve vlčích oblastech větší šanci na přežití. Kdyby karkulka řekla vlkovi, že jde nikoliv za starou a nemocnou babičkou, ale nese v košíku slivovici urostlému myslivci vybavenému nabitou brokovnicí, pochybuji, že by vlk šel do střetu s tímto ozbrojeným mužem a riskoval by zranění střelnou zbraní. Zatímco staré a méně pohyblivé neozbrojené kusy jsou pro vlka relativně snadnou kořistí.
Odpovědět
Vlk v této story se nejdříve zaměřil na mládě (nezkušené, díky menší hmotnosti mnohem méně obranyschopné než ekonomicky aktivní dospělý zdravý jedinec, navíc neopatrné). Kdyby se karkulka řídila radami své maminky, nesešla by z cesty, aby natrhala kytici pro svou babičku, nedávala by se do řeči s cizím zvířetem, čímž by zvýšila svou šanci na přežití. Holčičky, které poslouchají maminku, nechodí mimo doporučené cesty a nesvěřují se neopatrně cizímu vlkovi, s mnohem větší pravděpodobností nejsou vlkem uloveny. Zvlášť když u sebe nosí pepřový spray, trénují v kurzech sebeobrany a nosí vlčí tričko od hnutí Duha. Opatrnější jedinci mají ve vlčích oblastech větší šanci na přežití. Kdyby karkulka řekla vlkovi, že jde nikoliv za starou a nemocnou babičkou, ale nese v košíku slivovici urostlému myslivci vybavenému nabitou brokovnicí, pochybuji, že by vlk šel do střetu s tímto ozbrojeným mužem a riskoval by zranění střelnou zbraní. Zatímco staré a méně pohyblivé neozbrojené kusy jsou pro vlka relativně snadnou kořistí.
BM
Břetislav Machaček
20.10.2021 09:52 Reaguje na Majka KletečkováTak to je vysvětlení na úrovni někoho, kdo
si neví s konkrétní odpovědí rady a tak
se snaží porovnat mláďata a březí samice
s Karkulkou s pepřákem a myslivcem za zády.
Jakoupak obranu mají ta mláďata a březí
samice? Neutečou stejně rychle jako dospělé
kusy a nemají paroží na svoji obranu. Vám je
jejich osud asi ukradený, protože jste už
zcela propadla ikoně jménem vlk a modlíte se
k ní jako ke spasitelce tohoto světa. Ikona
nikdy nikoho nezachránila, ale pouze lidský
rozum a odvaha ji prosadit i před vyznávači
model. Nepleťte sem staré kusy, ty budiž, ale
ty uhynou i stářím a jsou vráceny do koloběhu
přírody i těmi vlky sběrači padlin kolem cest.
Mláďata a březí kusy jsou pokračovateli života
a nemají být předčasně zahubeny.
Odpovědět
si neví s konkrétní odpovědí rady a tak
se snaží porovnat mláďata a březí samice
s Karkulkou s pepřákem a myslivcem za zády.
Jakoupak obranu mají ta mláďata a březí
samice? Neutečou stejně rychle jako dospělé
kusy a nemají paroží na svoji obranu. Vám je
jejich osud asi ukradený, protože jste už
zcela propadla ikoně jménem vlk a modlíte se
k ní jako ke spasitelce tohoto světa. Ikona
nikdy nikoho nezachránila, ale pouze lidský
rozum a odvaha ji prosadit i před vyznávači
model. Nepleťte sem staré kusy, ty budiž, ale
ty uhynou i stářím a jsou vráceny do koloběhu
přírody i těmi vlky sběrači padlin kolem cest.
Mláďata a březí kusy jsou pokračovateli života
a nemají být předčasně zahubeny.
MK
BM
Břetislav Machaček
20.10.2021 17:29 Reaguje na Majka KletečkováOpět neumíte konkrétně odpovědět na
konkrétní otázku a tak jste se pouze
zmohla na amen. Taky jsem od vás nic
jiného nečekal, když jste schopna srovnávat Yellowstone s hustě
osídlenou kulturní krajinou Střední Evropy. To už můžete vlky doporučit
rovnou do některých evropských měst,
aby tam proháněli černou a lišky.
Prosím zamyslete se, než něco napíšete, ať si o vás nemusím
myslet něco neslušného.
Odpovědět
konkrétní otázku a tak jste se pouze
zmohla na amen. Taky jsem od vás nic
jiného nečekal, když jste schopna srovnávat Yellowstone s hustě
osídlenou kulturní krajinou Střední Evropy. To už můžete vlky doporučit
rovnou do některých evropských měst,
aby tam proháněli černou a lišky.
Prosím zamyslete se, než něco napíšete, ať si o vás nemusím
myslet něco neslušného.
MK
Majka Kletečková
20.10.2021 18:46 Reaguje na Břetislav MachačekMyslete si o mně, co chcete.
Odpovědět
Hu
JČ
Jirka Černý
20.10.2021 15:49 Reaguje na Majka KletečkováVíte v čem jste fakt dobrá? Já taky ne. Ale v tomhle to určitě není.
Odpovědět
Hu
Hunter
20.10.2021 12:32 Reaguje na Majka KletečkováMajko, to jsou moc hezké pohádky a krásně se to čte :-). Ale ekologisti tady vždy vřeští ať každý s jiným názorem to doloží publikovanými ůdaji a citacemi. Byla byste schopna tyhle svoje pohádky doložit odkazy na konkrétní publikované zdroje? Kde vlci přispěli k záchraně listnáčů :-)?
Odpovědět
Hu
Hunter
20.10.2021 12:34 Reaguje na HunterA tu cinknutou studii z Yellowstone prosím vynechte :-):-).
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
20.10.2021 15:50 Reaguje na HunterPrávě v Yellowstonském NP došlo v souvislosti s návratem vlků nejen ke změně živočišstva, ale i vegetace a toku řeky. Viděla jsem o tom natočený dokument. Mně se na rozdíl od Vás tenhle příklad jeví jako věrohodný. Jiný odkaz na konkrétní publikované zdroje dosvědčující, že vlci přispěli k záchraně listnáčů, nemám. Můžete doložit odkazem na ověřitelný seriózní zdroj, že studie z Yellewstone je cinknutá?
Odpovědět
Hu
Hunter
20.10.2021 23:56 Reaguje na Majka KletečkováRecentni studie Coloradske univerzity výrazně zpochybnuji vliv vlka na změny v Yellowstone. Ano, ten emotivní film byl popularni😊, taky jsem ho viděl.
Odpovědět
Hu
Hunter
21.10.2021 10:07 Reaguje na HunterOmluva, University of Wyoming, http://www.uwyo.edu/uw/news/2019/04/new-uw-study-questions-effects-of-reintroducing-top-predators.html
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
20.10.2021 15:49 Reaguje na HunterNezdá se mi, že by nějací ekologisti vřeštili s každým jiným názorem, ať to dotyčný doloží publikovanými údaji. Ale faktem je, že pojem ekologista vnímám jako velmi vágní. Vy ekologista jste?
Spíš vnímám to, že serióznější a vzdělanější čtenáři ekolistu požadují odkazy nebo citace častěji než ti, co pouhým domněnkám přisuzují stejnou váhu jako ověřeným údajům. Citace jednoho uznávaného vědce, se kterou se ztotožňuji: „Ve světě dezinformací je v přírodovědných otázkách nutné spoléhat na informace z ověřených zdrojů, tedy z vědeckých studií. Ty jsou založené na velkých souborech dat a jejich statistickém zpracování, nikoli na jednotlivých účelově vybraných kazuistikách.“
Odpovědět
Spíš vnímám to, že serióznější a vzdělanější čtenáři ekolistu požadují odkazy nebo citace častěji než ti, co pouhým domněnkám přisuzují stejnou váhu jako ověřeným údajům. Citace jednoho uznávaného vědce, se kterou se ztotožňuji: „Ve světě dezinformací je v přírodovědných otázkách nutné spoléhat na informace z ověřených zdrojů, tedy z vědeckých studií. Ty jsou založené na velkých souborech dat a jejich statistickém zpracování, nikoli na jednotlivých účelově vybraných kazuistikách.“
MJ
Marcela Jezberová
19.10.2021 08:17 Reaguje na Majka KletečkováZatím trvalá přítomnost vlčí smečky jen dovádí chovatele hospodářských zvířat k zoufalství. Opravdu jsem nenarazila na jediný důkaz, že by přítomnost vlků nějak pozitivně ovlivnila faunu a flóru. Vlk se, aspoň pokud je mi známo, nepase a divočáky a srnčí redukují myslivci. Takže vlk tam prostě je a škodí na hospodářských zvířatech. to je bohužel veškerý jeho efekt.
Odpovědět
ji
23.10.2021 00:26
Máte pravdu. Šíření populace vlků má velký přínos, a to zejména v tom, že v pohraničních horách intenzívně likviduje populaci rysů. Už nyní je patrný pokles až o 60%. Inu příroda si poradí se vším i bez člověka. A na vlka dojde stoprocentně také.
Odpovědět
