V Česku se od roku 2003 podél silnic vykácelo více stromů než vysadilo

V Česku se od roku 2003 podél silnic vykácelo téměř 348 000 stromů. Náhradou za ně se ale vysázelo stromů méně, konkrétně 213 000, uvedla ekologická organizace Arnika. Z toho vyplývá, že za každé tři vykácené stromy byl vysazen jeden a půl nového. Podle organizace to ohrožuje dlouhodobou udržitelnost krajiny mimo lesní oblasti. V Česku se podél silnic kácí stromy především kvůli bezpečnostním důvodům, stavebním pracím a také kvůli špatnému zdravotnímu stavu stromů. Ekologická organizace kritizuje kácení alejí u cest dlouhodobě. Podle dat Arniky, která je získává od krajských správ silnic, je situace obzvláště vážná v Královéhradeckém, Karlovarském a Plzeňském kraji, kde počet vykácených stromů výrazně převyšuje počet nově vysazených. V roce 2023 byl nejkritičtější stav v Královéhradeckém kraji, kde padlo více než 5000 stromů, zatímco nově vysazeno bylo 169. Naopak nejméně stromů bylo vykáceno v Libereckém a Moravskoslezském kraji.

"Kácení starých stromů bez dostatečné náhrady vede k ničení biotopů, ztrátě kulturní krajiny a krajinné identity," uvedla Marcela Klemensová z Arniky. Stromy v alejích podél silnic přitom podle ní plní významné funkce. Poskytují stín, přispívají k regulaci teplot a zlepšují mikroklima.

Při nové výsadbě je podle Arniky nezbytné zajistit dostatečnou péči o zasazené stromky. Podle odborníků uhyne až 60 procent sazenic, pokud nedostanou potřebnou údržbu, a proto nemohou časem přispět k obnově ekosystémových služeb. Situaci by v budoucnu mohla zlepšit legislativa. Od července 2024 platí novela zákona o pozemních komunikacích, která umožňuje vysazovat stromy už půl metru od hranice silničního pozemku. Tento krok má podpořit obnovu stromoví podél silnic všech kategorií a přispět k dosažení vyšší udržitelnosti krajinných prvků.

Důležitou roli by měl podle organizace Arnika sehrát také Národní plán obnovy přírody, který Česká republika připravuje k předložení Evropské komisi v roce 2025. Dokument má mezi svými cíli i obnovu zemědělských ekosystémů a zvýšení počtu alejí v krajině. Do procesu obnovy krajiny by se tak mohli zapojit také zemědělci, jejichž půda často přiléhá k silničním pozemkům.

Arnika rovněž připomněla, že podpora výsadby a ochrana stromů podél silnic patří mezi cíle Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, který vláda schválila v roce 2015 a v roce 2021 ho aktualizovala. Tento plán ukládá ministerstvu životního prostředí a ministerstvu dopravy úkoly, jako je vytvoření pokynů pro péči o zeleň u silnic a úprava pravidel pro sázení stromů tak, aby lépe odolávaly změnám klimatu. Klemensová věří, že realizace těchto strategických dokumentů by mohla přispět ke zlepšení stavu české krajiny a ke zvýšení počtu alejí, které jsou důležitým prvkem ekosystémů podél silnic.

---

reklama

---