Při střetech se stromy zahynulo loni nejméně osob. Klíčovým faktorem je střetová rychlost

Řešením této situace nemusí být nutně odstranění stromu. V některých případech je možné uvažovat o instalaci ochranných prvků – např. svodidel.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Nárazy do stromu se v Česku řadí mezi nejčetnější typ střetů s pevnou překážkou, současně se jedná i o jeden z nejzávažnějších typů střetů. Při dopravních nehodách byl usmrcen následkem střetu vozidla se stromem přibližně každý sedmý smrtelně zraněný, uvedla Kateřina Bucsuházy z Centra dopravního výzkumu.

Grafy níže popisují, jaká je pravděpodobnost vzniku těžkého nebo smrtelného zranění s ohledem na průměr kmene stromu a střetové rychlosti při nárazu do stromu. Čím je křivka strmější, tím větší je pravděpodobnost těžkého nebo smrtelného zranění.

Pravděpodobnost těžkého nebo smrtelného zranění ve vztahu k průměru kmene stromu a k rychlosti nárazu vozidla.

Zdroj | Centrum dopravního výzkumu

„Pokud tedy vozidlo narazí do stromu o průměru kmene 60 cm, pravděpodobnost smrtelného zranění je cca 25%, pravděpodobnost těžkého zranění je ovšem již přibližně dvojnásobná,“ shrnuje poznatky studie Kateřina Bucsuházy. Se zvyšujícím se průměrem kmene stromu pravděpodobnosti vážných zranění rostou.

Obdobně ovlivňuje pravděpodobnost těžkého a smrtelného zranění střetová rychlost vozidla. „Při střetové rychlosti 60 km/h je pravděpodobnost smrtelného zranění 15% a těžkého zranění 35%, při střetové rychlosti 110 km/h je pravděpodobnost smrtelného zranění až 80% a těžkého zranění 93 %,“ dodává Kateřina Bucsuházy.

Kromě nárazové rychlosti a průměru kmene má vliv na závažnost následků střetu se stromem také stáří vozidla nebo denní doba.

Zachycení reálného nehodového děje – střetu se stromem.

Zdroj | Centrum dopravního výzkumu

Během 3,5 let účinnosti Strategie BESIP 2021–2030 bylo od ledna 2021 do června letošního roku při střetech se stromy evidováno 7 902 nehod (tj. 2,3 %), při nichž bylo usmrceno 240 (tj. 15,1 %) a těžce zraněno 449 osob (tj. 7,8 %).

Přečtěte si také |

Stromy podél cest autům neuhnou

U dvou třetin nehod se smrtelným nebo těžkým zraněním byla jako příčina označena nepřiměřená rychlost. Velmi znepokojujícím faktem je, že 17,6 % viníků těchto závažných nehod bylo pod vlivem alkoholu nebo drog. K přibližně 7 z 10 zranění při střetech se stromy (72,1 %) došlo na krajských silnicích II. a III. tříd, nejčastěji byli zraněni řidiči osobních vozidel (58,6 %), jejich spolujezdci (25,8 %) a řidiči motocyklů (8,6 %).

Výrazně negativní bilance těchto fatálních nehod byla evidovaná v Jihomoravském kraji, následuje Zlínský, Královéhradecký a Pardubický kraj. V Karlovarském kraji byl výrazně nadprůměrný počet těžce zraněných osob.

Přečtěte si také |

Patří keře na svahy dálnic? ŘSD by je tam chtělo, protože keře svahy zpevňují. Ale je tu riziko

Získané výsledky mohou podle výzkumnice pomoci efektivně cílit protiopatření, například snížením rychlosti na určitých úsecích. Důraz je však třeba klást i na chování řidičů a motivovat je k opatrnější jízdě.

Řešením této situace nemusí být podle výzkumníků nutně odstranění stromu. V některých případech je možné uvažovat o instalaci ochranných prvků – např. svodidel.