Stromy podél cest autům neuhnou

Stromy podél cest. Na jedné straně nebezpečné pevné překážky pro cestující v autě. Na druhé straně významný krajinný prvek, který přináší i lidem na cestách řadu pozitiv. Zamezit střetům se stojícími i spadlými stromy mohou pomoci i kvalitní dostupná data přímo z terénu. Tématu se 6. června věnoval seminář Bezpečná krajina z pohledu složek IZS ČR, správců liniových staveb a dopravy v kontextu negativních dopadů klimatické změny, který se konal v Poslanecké sněmovně. Někteří řečníci se věnovali tématu bezpečnosti dopravy na českých silnicích. Jaroslav Němec ze Svazu dopravy zmínil otázku stromů podél silnic coby pevných překážek. Podle něho je otázka, zda nové stromy podél silnic vůbec sázet, či ne. „Jsem mírný příznivce sázení,“ říká Němec s tím, že silniční vegetace historicky s našim cestám patří.

Dnes se na porosty podél silnic dívají kose hlavně dopravní policisté. Ti by podle Němce chtěli mít stromy 4,5 metru daleko od silnice. To ale v praxi naráží na to, že tyto pozemky jsou typicky už polem. Takové pozemky není snadné vykoupit, nebo získat souhlas majitele s výsadbou stromů.

Stromy, které stojí silnici blíže, jsou coby pevná překážka problém při případné dopravní nehodě. Při jejich pokácení je těžké realizovat náhradní výsadbu, protože podél silnic není dostatek vhodných míst.

Stromy a silnice

Na Jaroslava Němce navázal Tomáš Neřold z oddělení BESIP na ministerstvu dopravy. Podle něho jsou padající stromy a větve narůstající problém. „A extrémy počasí to budou jen zasilovat,“ říká Neřold s tím, že problém je údržba stromů, její pravidelnost a důslednost, a kácení rizikových stromů.

„Strom je zkrátka pevná překážka,“ konstatoval Neřold. Ale hned dodal, že nechce podceňovat i jiné, pozitivní významy stromů.

Stromořadí podél silnic slouží jako ochrana před slunečním zářením, usnadňují orientaci v prostoru, stromořadí řidiče vede například při snížené viditelnosti, slouží jako větrolam a brání tak sněhovým závějím na silnici a mají pozitivní psychologický efekt.

„Víme, že když řidič jede v otevřeném prostoru, jede rychleji. Stromořadí psychologicky řidiče brzdí,“ říká Neřold.

Pohled do statistik ale říká, že srážka automobilu se stromem představuje 15 % všech úmrtí ve vozidlech, 8 % těžkých zranění. Celkově jde 3 % všech nehod.

Podle Neřolda se často říká, že si za srážku se stromem mohou řidiči sami. „Ale nejde jen o řidiče, jsou tu i spolujezdci, lidé v protijedoucím autě, kteří se mohou stát nechtěně účastníky nehody,“ připomíná Neřold. Statistiky říkají, že 25 % úmrtí a 29 % těžkých zranění nejsou viníci těchto nehod.

Ze statistik také vyplývá, že drtivá většina fatálních nehod se odehraje v pásmu do 5 metrů kolmo na silnici. „Naše silnice vyrostly na historické cestní síti a skoro všude jsou stromy nebezpečně moc blízko silnice,“ konstatuje Neřold s tím, že v rizikových místech se dají pro větší bezpečnost použít svodidla.

Vysazování stromů podél silnic je podle Neřolda možné, je ale nutné dodržovat rozhledová pole, aby stromy neclonily ve výhledu, a ochranná pásma.

Vše je v datech

Na Jaroslava Němce a Tomáše Neřolda navázal Jan Chalas ze společnosti Datafriends, která založila a dál provozuje web Portál nehod. Podle jeho slov mohou kvalitně zpracovaná data pomoci zvýšit bezpečnost dopravy v krajině.

Portál nehod čerpá údaje o dopravních nehodách z policejních dat, a to včetně dopravních nehod, kde hrál svou roli strom či kde došlo ke střetu se zvěří.

Portál nemá ze všech krajů úplná data, nicméně ze statistik se dá vyčíst, že řidiči ročně nahlásí na 14 tisíc srážek se zvěří (chybí zde data za dva kraje) a jde o škody v hodnotě skoro půl milionu korun. Zajímavé je, že 26 procent střetů se zvěří se stane v kraji Vysočina.

Střety se zvěří jsou vcelku časté události, ale řidiči je ne vždy nahlásí, zároveň nízká závažnost škod způsobuje, že se tomuto problému nevěnuje velká pozornost. Neexistuje tak žádná koncepce boje proti srážkám se zvěří. „Pokud se někde zavedou nějaká opatření, zpravidla se systematicky nevyhodnocují,“ říká Chalas. A přitom by to na základě dat šlo.

Chalas říká, že z dat se dá například sledovat, jak zvěř reaguje na nejrůznější opatření. „Umíme vysledovat migrační koridory. Vidíme, kam se zvěř přesune, když se nainstalují pachové ohradníky,“ vyjmenovává Chalas.

Podobně jsou zaznamenávány i pády stromů či větví do vozovky. „Z dat víme, kde nejčastěji padá strom do vozovky a kde jsou stromy hlavní příčinou přímé srážky,“ vysvětluje Chalas.

Ročně se u nás do statistik dostane 180 nehod, kde příčinou byl náraz do spadlého stromu. Pojišťovny nahlásily, že celkové škody byly 33 milionů korun. Přímých střetů se stojícím stromem je 1411 ročně, celkové škody 320 milionů korun.

Podle Chalase se i zde nízká frekvence nehod podepisuje na tom, že se tématu nevěnuje velká pozornost, není zpracována žádná koncepce předcházení těmto škodám, případná opatření se nevyhodnocují a získaná data se neaplikují v praxi.

Podle Chalase by větší bezpečnosti prospělo, kdyby se změnil přístup k datům. „Naše instituce mají spoustu dat, ale ta nejsou sdílena nebo použitelná pro ostatní,“ zmiňuje jednu z okolností.

Jeho portál nabízí data například hasičům, v mapových podkladech jsou zaznamenány informace o dostupnosti hasební vody. Data ale mohou sloužit i přímo řidičům. Ve spolupráci se Seznamem a jeho projektem Mapy.cz zavedli do navigace upozornění na místa častých nehod se zvěří či stromy.

Na otázku, zda to není další zahlcování řidičů zbytečnými informacemi Chalas říká, že se snaží poskytovat jen důležitá data v době, kdy jsou pro řidiče relevantní.

Dálnice

K bezpečnosti krajiny se za Ředitelství silnic a dálnic vyjádřila technoložka Eva Hrušková. Podle ní se musí naše dálnice čím dál častěji popasovat se sesuvy půdy (jako nedávno na D1) nebo s vyplavováním půdy z polí na vozovku.

„Máme trochu spor s Agenturou ochrany přírody a krajiny. My bychom rádi osazovali svahy dálnic keři. Keře zachytávají prach, zpevňují svah, brání erozi,“ říká Hrušková s tím, že agentura oponuje tím, že keře se stávají úkrytem vzácných druhů, které ale v blízkosti frekventované silnice často hynou.

Kvůli zvýšení bezpečnosti dopravy by ŘSD dávalo přednost tomu, aby na dálnicích byly bezúdržbové dělící pásy. „Jejich sečení snižuje bezpečnost, zvyšuje zácpy,“ říká Hrušková s tím, že agentura zase oponuje tím, že rostliny v dělících pásech pomáhají lépe nakládat s dešťovou vodou.

Jak to vidí Agentura ochrany přírody a krajiny? Více viz v samostatném článku Patří keře na svahy dálnic? ŘSD by je tam chtělo, protože keře svahy zpevňují. Ale je tu riziko

---

reklama

---