Patří keře na svahy dálnic? ŘSD by je tam chtělo, protože keře svahy zpevňují. Ale je tu riziko

S keři? Bez keřů?

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Pavel Hrdlička (Packa) / Wikimedia Commons

„Máme trochu spor s Agenturou ochrany přírody a krajiny. My bychom rádi osazovali svahy dálnic keři. Keře chytají prach, zpevňují svah, brání erozi,“ říká Hrušková. Agentura ale podle ní oponuje s tím, že keře se stávají úkrytem živočichů, kteří ale v blízkosti frekventované silnice často hynou.

Kvůli zvýšení bezpečnosti dopravy by ale ŘSD dávalo přednost tomu, aby na dálnicích byly bezúdržbové dělící pásy. „Jejich sečení snižuje bezpečnost, zvyšuje zácpy,“ vysvětluje Hrušková. Podle jejích slov ani s tímto agentura nesouhlasí, protože rostliny v dělících pásech pomáhají lépe nakládat s dešťovou vodou.

Jak téma vnímá sama Agentura ochrany přírody a krajiny?

Účinnou ochranou dopravního provozu před vběhnutím zvěře je umístění plotu.

„Pokud od oplocení očekáváme, že jeho hlavním účelem je omezit vbíhání zvířat na vozovku, je lépe ploty umísťovat za travnatým pruhem, obvykle 5-15 m od dálnice s tím, že keřová a stromová zeleň je umísťovaná až vně oplocení,“ říká Václav Hlaváč za agenturu.

Podle něho ale ŘSD očekává od plotu především vymezení vlastnictví pozemku z hlediska údržby – ŘSD zajišťuje údržbu v celém prostoru mezi plotem a dálnici, což je jednoduché pravidlo.

Hlaváč uznává, že stavba plotu uprostřed svahů zářezů a náspů může být technicky složitější, ale z hlediska funkce je to rozhodně vhodnější. „Takovéto umístění plotů je preferované i v evropské příručce Biodiversity & Infrastructure: a Handbook for action,“ říká Hlaváč.

Co z příručky vyplývá? Že vzrostlá zeleň mezi silnicí/dálnicí a plotem představuje atraktivní biotop lákající živočichy do zaploceného prostoru. Zejména v polní krajině je zeleň kolem dálnice často jedinou zelení a zvířata se snaží do tohoto prostoru dostat.

Přečtěte si také |

Okolí dálnic by mohlo být pro motýly a včely ráj, říká entomolog Hula, jen je potřeba jinak osít

Ploty procházející keřovými a stromovými porosty desítky metrů od silnice/dálnice umožňují živočichům nerušeně plot překonat (přelézt či podlézt). Překonání plotu v blízkosti vozovky je pro ně podstatně komplikovanější.

Vzdálené ploty za porosty dřevin jsou často poškozované, ať zemědělskou technikou, padajícími větvemi nebo stromy. Zvířata se pak snadno dostávají do zaploceného prostoru.

Vzdálené ploty za porosty dřevin nelze vizuálně kontrolovat z dálnice. Poškození plotů zde zákonitě zůstávají delší dobu neodhalená, což opět významně zvyšuje riziko vnikání zvířat do zaploceného prostoru.

Kromě bezpečnosti se ale také řeší téma biodiverzity. „V zásadě jde o to, že z pohledu biodiverzity je vhodné svahy udržovat tak, aby zde byl dostatečný podíl ploch neosázených keři a stromy a na těchto plochách byly zakládány a udržovány nízké, květnaté trávníky,“ říká Hlaváč.

Přečtěte si také |

Vědci chtějí pomocí rostliny kokrhel přilákat na zelené pásy u dálnic motýly

„U nás se tyto přístupy zatím neprosazují lehce, ale první vlaštovky se už objevují, říká Hlaváč. „Již před více lety vznikl projekt ‚motýlí dálnice‛, realizace ‚biodiverzitních svahů‛ se povedla hlavně na momentálně budovaných úsecích dálnice D4, něco je už i na D3 i na D1 po modernizaci,“ vyjmenovává Hlaváč.