https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/bude-sucho-budou-povodne.adaptovat-se-na-oboji-soucasne-je-tezka-uloha
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Bude sucho, budou povodně. Adaptovat se na obojí současně je těžká úloha

8.7.2024 06:16 | PRAHA (Ekolist.cz)
Přehrady a vodní nádrže mohou být připraveny buď na sucho, nebo na povodně. Ilustrační snímek.
Přehrady a vodní nádrže mohou být připraveny buď na sucho, nebo na povodně. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Naše krajina už není tak bezpečná, jak jsme byli zvyklí dříve. Častější požáry, sesuvy půdy, ohrožení liniových staveb. „Je to velké téma jak pro akademiky, tak pro uživatele krajiny, lesní hospodáře a zemědělce,“ míní děkan Fakulty lesnické a dřevařské ČZU Róbert Marušák. Tématu se 6. června věnoval seminář Bezpečná krajina z pohledu složek IZS ČR, správců liniových staveb a dopravy v kontextu negativních dopadů klimatické změny, který se konal v Poslanecké sněmovně a které Róbert Marušák udělil záštitu.
 
Podle Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny (CzechGlobe) je už všem jasné, že se klima mění. Klimatologové jsou jen překvapeni, jak se oteplování zrychluje. Střední Evropa se otepluje o něco rychleji než zbytek Evropy.

Srážky zůstávají za posledních 200 let stejné, ale prognóza pro střední Evropu není příznivá. Projekce ukazují velkou variabilitu. „To znamená, že budeme mít jak sucha, tak povodně,“ konstatuje Trnka.

Frekvence extrémních jevů jako jsou suchá období a extrémní srážky se podle jeho slov obecně zvyšuje.

„Přizpůsobit se kombinovaným ohrožením, jakými jsou sucha a povodně, je obtížné,“ pokračuje Miroslav Trnka. „Na jižní Moravě je vyšší pravděpodobnost sucha, ale zároveň zde mohou velké škody způsobit i povodně. A infrastruktura, například vodní nádrže, nemůže být připravena na obojí současně.“

Roli hraje také to, že se se změnou klimatu prodlužuje vegetační období. Je tedy delší období, během kterého rostliny a stromy spotřebovávají vodu – a to pak vede k tomu, že v krajině dostupná voda dojde dříve.

V souvislosti se suchem, delší vegetační dobou a mírnějšími zimami roste riziko požárů. Rostliny rychleji vysychají a snadno hoří.

Adaptační opatření mohou jít cestou snížené těžby dřeva z lesů, aby se v nich efektivně vázal uhlík. Může se to ale i nevyplatit. Případný požár lesa může, co se týče emisí uhlíku, přinést horší výsledek.

Podle Trnky se bude počet požárních dnů zvyšovat. Rizikové je to zejména v okolí velkých vodních nádrží, kde bývají husté jehličnaté lesy. Po jejich shoření by byla plocha ohrožena erozí a smyv půdy by měl negativní vliv na kvalitu vody v nádržích.

Mění se i biologické parametry – vegetační doba startuje dřív a trvá déle. „A pak významně roste riziko škod z pozdního mrazu,“ připomněl začátek letošního roku Trnka, kdy v Česku pomrzlo mnoho ovocných stromů a ořešáků. Prodloužení vegetační doby podle něho nahrává také invazním druhům.

Silnější větry a bouře v zimním počasí jsou další prvek, který čím dál víc ohrožuje stromy. „Pokud půda nezamrzne, stromy si s větrem hůře poradí, což zvyšuje riziko jejich vyvrácení,“ konstatuje Trnka.

„Adaptace na klimatické změny nebude jednoduchá,“ konstatuje Trnka. „Nestačí se zaměřit na jeden nebo dva projevy změny klimatu. Je třeba zvyšovat retenci krajiny tam, kde má největší efekt, například v horní části povodí,“ říká Trnka.

Zlepšení retence zemědělských půd pomůže rostlinám, ale může snižovat dostupnost vody pro toky, což vytváří konflikt mezi zemědělským a hydrologickým suchem.

Trnka připomněl web Climrisk.cz a Firerisk.cz, které veřejnosti i veřejné správy poskytují rychlé, aktuální informace, což je vhodné pro plánování prací v lese či na poli.

„Nárůst teploty o jeden stupeň Celsia znamená, že vzduch zadrží o 7 % více vody, což vede k častějším bouřím,“ vysvětluje fyziku atmosféry Trnka. Týká se to víc tropů, protože v Antarktidě bouře nejsou, není zde v atmosféře dostatek vody a energie v ní uložené.

Aby technici nezapadli

Na příspěvek Miroslava Trnky navázal jeho kolega Aleš Farda, který zmínil konkrétní příklad spolupráce s energetickou firmou E.ON. „Vyvinuli jsme společně varovný systém pro řízení distribuční sítě,“ říká Farda. „Jeho jádrem je předpověď z pohledu energetiků nebezpečných jevů. Tedy bouří, větru, sněhu, námrazy…“

Systém je nastaven na velké rozlišení, rastr je půlkilometrový, s hodinovými aktualizacemi stavu. „To dává energetikům možnost včas připravit výjezdovou skupinu v konkrétní oblasti,“ konstatuje Farda. Výstrahu, že hrozí například námrazy, dostanou energetici s pětidenním předstihem.

Do budoucna se má systém dále rozvíjet tak, aby nabídl preciznější předpovídání krátkodobého pohybu bouřek, zavedou se i informace o vlhkosti půdy.

„To může být důležitá informace, když pracovní četa vyjede k přetrženému vedení, aby cestou nezapadla do rozmáčené půdy,“ vysvětluje Farda.


reklama

 
foto - Mach Ondřej Martin
Martin Mach Ondřej
Autor je šéfredaktorem serveru Ekolist.cz

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (74)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

8.7.2024 06:28
A furt jenom povídání, žádné konkrétní činy k realizaci proti suchu, povodni - hlavně s co nejmenší byrokracií !
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

8.7.2024 09:15 Reaguje na smějící se bestie
takoví lidi si myslí, že budou jen dvě roční období. Jaro a Léto, proto jsou z toho v háji. Řekl bych, že Zima se o slovo přihlásí a nebude to trvat dlouho.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

8.7.2024 11:07 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Takovou sibiřskou zimu/ve dne -13°C a v noci mínus 25-30°C, minimálně 14denní a s nástupem po vzoru Silvestr 1978 - Nový rok 1979.
To by snad mnohým konečně otevřelo oči !
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

9.7.2024 12:01 Reaguje na smějící se bestie
Co tím chtěl básník říci?
Něco o opatřeních proti suchu a povodním?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

8.7.2024 07:07
Když něco dotovat, tak zejména retenci a infiltraci dešťové vody v půdě. A ono to jde celkem objektivně změřit. A navíc je to i sorbce co2.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

8.7.2024 07:57
Ako spieva Jarek Nohavica:
"Za komunistů se špatně nežilo
v létě bylo vedro v zimě sněžilo
zjara ledy tály byly povodně
to jste milé děti přišly o hodně."
Pekné zhrnutie je napríklad tu: https://blog.sme.sk/jozefkurty/veda-a-technika/globalne-oteplovanie-a-extremy-pocasia-mytus-ci-fakt
Búrky boli neskutočne prudké, najmä v oblasti Severného mora. Búrky na mori nasledovali vlnové prívaly na severnom pobreží Európy. Obzvlášť kruté boli búrky v rokoch 1212 – 1219, 1287, 1362. V roku 1362 sa búrka postihujúca pobrežie Holandska zapísala do dejín ako Grote Mandrenke (Veľké topenie ľudu). Búrka z juhozápadu o sile víchrice sa prehnala severným morom a následne vzdutie mora spôsobilo smrť vyše 25 000 ľudí.

Búrková činnosť sa ešte zvýšila v druhej polovici 16. storočia o 85% a výskyt prudkých búrok dokonca o 400%. 21. novembra 1570 obrovský víchor v severnom mori spôsobil zatopenie Rotterdamu. Zomrelo vyše 100 000 ľudí. Ak zoberieme v úvahu vtedajšiu hustotu ľudí tak sa môžeme len domnievať koľko ľudí by bolo ohrozených dnes pri rovnako silnej búrke.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.7.2024 09:29 Reaguje na Vladimir Mertan
Otázka počasí a přírodních katastrof je vděčné téma nejen v okurkové
sezóně, ale i pro odpoutání pozornosti od daleko závažnějších témat.
Nikdo se dnes nepozastavuje nad každoročním "stěhováním národů" za
sluncem, na které si pak lidé stěžují doma a to ho zažívají pouze
na pláži a nebo v klimatizované kanceláři, autě a hypermarketu. Co
na to říkali naši předci při žních bez klimatizace a to se oháněli kosami a trápil prach a kousavý hmyz? Brali život takový jaký byl a věděli, že jednou je tak a podruhé jinak. Negativům se ale pokud možno bránili a pouze nečinně nečekali, až je potkají. Nizozemci
stavěli ty své hráze a čerpali z poldrů vodu. Pobřeží po celém
světě opevnili záhozy a nebo rovnou vyzdili už ve starověku. Někde
stavěli domy na kůlech a nebo jako Benátčané na pilotech. Prostě
aby přežili, tak PRACOVALI a NEKECALI o tom, že matka příroda ví sama nejlépe, jak na to. Pokud nebudeme dělat nic, tak ona to
vyřeší, ale po svém a to se nám asi nebude líbit taky. Nevím co
by Pražáci řekli na to, že si Vltava zase vytvoří při absenci
údržby z náplavek a okolí řeky meandry, jak radí venkovu. Oni
lidem radí, že se mají vystěhovat od řek a řeky ponechat přírodě,
aby zmeandrovaly a zaplavovaly své okolí. Pokud by šlo ale o ně,
tak budou kvičet jako podsvinčata. Bez velkých přehrad a poldrů
s velkým retenčním prostorem se prostě do budoucna neobejdeme,
protože přívalové srážky BYLY, JSOU a BUDOU. Ty je třeba zachytit
a postupně odpouštět a taky jimi dotovat toky za sucha. Leckde to
už funguje(vltavská a povážská kaskáda), ale leckde tomu brání ti
zaslepenci propagující Matku přírodu jako vrchol rozumu. Bohužel
Matka příroda funguje náhodně a nevyzpytatelně a to není v souladu
s plány lidí a potřebou jejich stabilního života. Lidé mají rádi
vyrovnanost bez skoků, ale příroda o těch skocích BYLA,JE a BUDE!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.7.2024 09:40 Reaguje na Břetislav Machaček
Lidé si vždycky upravovali přírodu dle svých potřeb a to zcela bezohledně na její potřeby. Jenže neměli techniku, aby ji mohli tak výrazně poničit. Jenže dnes ji už mají a s tím by měla jít i změna myšlení, z čistě kořistnického na ekologické. Vymyšleno to dávno je, jmenuje se to Green deal a lidé, především u nás, na to spále plují.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

8.7.2024 14:58 Reaguje na Pavel Hanzl
nejmenuje se to Green deal ale selský rozum a udržitelnost.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.7.2024 20:30 Reaguje na Jaroslav Řezáč
To jsou zcela protichůdné pojmy. Selský rozum říká, že mám využívat vše s minimálními náklady a námahou, až v první řadě jde přece o peníze. Nesmysly neřeším. Udržitelnost je daleko namáhavější, dražší a vyžaduje vzdělání.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

9.7.2024 15:22 Reaguje na Pavel Hanzl
GD je naprosto neudržitelný kvůli nákladům. Nejprve musíte mít na tyto náklady.
Ukažte mi někde oblast, kde GD je v černých číslech, kde vydělává (mimo daně a emisní odpustky).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.7.2024 09:31 Reaguje na Vladimir Mertan
No, vidíte. Vypichujete jevy, které se rozprostíraly přes celý středověk, tj. na třeba 500 letech. A my to máme z velké části jen v tomhle století a to jsme teprv na začátku.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

8.7.2024 16:13 Reaguje na Pavel Hanzl
Plné extrémov bolo aj 19. storočie. V rokoch 1860-70 boli minimálne 3 veľmi výrazné epizódy sucha ktoré boli vystriedané katastrofickými povodňami.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.7.2024 20:32 Reaguje na Vladimir Mertan
Stačí se přece podívat na koncentraci těchto jevů dnes a v minulosti.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

9.7.2024 12:04 Reaguje na Vladimir Mertan
Jedním dechem by ale bylo dobré rozebrat i způsob hospodaření: míru odlesnění, stav zemědělských půd atd. atd.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

8.7.2024 10:11 Reaguje na Vladimir Mertan
pravda je v tom, že letos je tolik bouřek, jako nepamatuju desetiletí...ale budou pořád brečet, že bude sucho.

Odpovědět
Pe

Petr

8.7.2024 10:23 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Bouřky a deště sice jsou, ale jen lokálně a stále nedostatečně. Jednoduchým indikátorem můžou být třeba houby - nerostou v podstatě nikde, všude je sucho.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.7.2024 10:58 Reaguje na Petr
Tak tomu bylo ale i v minulosti. Byly roky, co houby
nerostly a někdy jich bylo ale tolik, že je lidé
považovali za předzvěst války a chudoby. Bouřky
byly a jsou vždy lokální, ale to i deště bez bouří.
Prší často v polovině vesnice, ale ve druhé polovině
nespadne ani kapka. To nikdy řídit lidé asi nebudou
a když, tak pouze k prospěchu někoho na úkor jiného.
Je fakt, že jsou bouře častější kvůli prudkým změnám
teplot a stoupavým proudům, ale jsou roky bez bouří
a nebo takové jako ten letošní. Prostě vlivů na
počasí je mnoho a určitě k nim přispívají i lidé.
Nedávno jsem četl teorii o vlivu zplodin hoření
uhlíkových paliv na počasí zcela opačnou, než
kterou razí klimaalarmisté. Popisovali v ní, že
síra, saze a prach ze spalování uhlí clonila
Zemi před dopady slunečních paprsků a ty jako
nyní v průzračném vzduchu neměly takovou intenzitu.
Ono něco na tom je, protože intenzivnější záření
bývalo na horách a u moře, než v průmyslových
oblastech. Nadávali jsme na deštivé léto a dětem
se povinně na tábory přibalovaly pláštěnky a gumáky.
Některé turnusy jsem s dětma prožíval v táborové
jídelně a ve stanech nevysychaly provlhlé spacáky. Dnes je normou slunečno a každá bouřka pohromou.
Kdysi to nikdo neřešil, protože věděl, že po každé
bouři zase přijde slunce a naopak. U sucha se je
dobré podívat, kolik z podzemí čerpali vody naši
předci a nyní my. Na horách to byla studna pro
desetičlennou domácnost a pro padesát kusů zvířat.
Dnes stačí jeden hotel vyčerpat pro své hosty
desetkrát a více vody a kolik těch hotelů tam je!
To co vyčerpám násilím, se neobjeví už v prameni
studánky, či v potoce, ale až znečištěné jinde.
Čím hlouběji vodu beru, tím její hladina více klesá
a nemůže vzlínat k povrchu, ale pouze z povrchu tu
vodu stále více odvádíme do hloubky. Máme brát jen
ty přebytky, ale nikoliv vytvářet stále větší
deficit. Leckde to už přehnali a vytvořili z kdysi
kvetoucí krajiny poušť.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

8.7.2024 11:08 Reaguje na Břetislav Machaček
1**
Odpovědět
PE

Petr Elias

8.7.2024 14:13 Reaguje na Břetislav Machaček
Macháčku, ty si byl posledních xx let v kómatu? :D Ta tvá ,,teorie,, kterou razí klimanealarmisté je už všem - kromě pár posledních joudů - mnoho let známý jev. :D
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

8.7.2024 12:25 Reaguje na Petr
No tak na Slovensku už bola prvá úroda hríbov a ďaľšia vlna bude zase na jeseň. Inak hríbov a hríbových rokov skôr pribúda. Zrážko bolo tento rok naozaj dosť, nepamätám sa že by boli lesy niekedy tak až tmovozelené.
Odpovědět
Pe

Petr

8.7.2024 12:44 Reaguje na Vladimir Mertan
Bývaly doby, kdy houby rostly od května až do října. Pokud rostou ve vlnách i na Slovensku, tak i na Slovensku máte letní období vysokých teplot a sucha, a tedy klimatický problém. Ale kdo nepamatuje nic jiného, tomu to tak bude připadat v pořádku.
Odpovědět
Pe

Petr

8.7.2024 13:15 Reaguje na Petr
Srážek se zdá jako dost, ale stále je to velice málo. Takže i když prší, je sucho, což mnoha lidem bude připadat jako nesmysl.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

8.7.2024 16:04 Reaguje na Petr
Pri pohľade na intersucho.cz alebo aj intersucho.cz/sk vidíme tamer bielu bývalú Československú republiku. Tento rok sú zrážky nadnormálne. Je tu zatiaľ výrazná analógia s rokom 2010, ktorý bol tiež zrážkovo nadnormálny. Čo sa týka hríbov, tak rok 2010 bol legendárny.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

8.7.2024 15:56 Reaguje na Petr
Začínam sa počítať so svojimi 56 rokmi medzi tých skúsenejších. Na hríby chodievam pravidelne asi od svojich 10 rokov, takže za tých 46 rokov som si aký taký prehľad urobil.
Odpovědět
Pe

Petr

8.7.2024 18:50 Reaguje na Vladimir Mertan
Pak si jistě pamatujete dobu do 80. let, kdy, jak jsem psal, houby rostly od jara do podzimu bez pauzy. Nebo jak psal p. Machaček, holínky a pláštěnky bylo běžné letní vybavení.
Od té doby se naše krajna hodně změnila, a my s ní. Na sucho jsme si zvykli a už ani nevnímáme, že je něco jinak než bývalo. Přijde nám to normální, a když někdo řekne že není, tak se divíme.
Odpovědět
Pe

Petr

8.7.2024 19:10 Reaguje na Vladimir Mertan
Jste názorným příkladem. Srážky berete jako nadnormální, takže podle vás je vše v pořádku a vody nadbytek. Ale to je pouze optický klam a je to tím, že to porovnáváte s ještě větším suchem v jiných letech. Ale i když trochu prší, pořád je to sucho.
Podobné myšlenkové chyby jsou tu v diskuzích často. Například teplé periody. Oteplení v minulosti se bere jako období hojnosti a úrody, a to pak vytváří mylný dojem, že když se dnes otepluje, že taky přichází období úrody a hojnosti. Ale to je chybný závěr. Záleží vždy na výchozím stavu. Pokud se oteplí z letních 15 na 25 stupňů, tak je to opravdu dobré a je to období hojnosti. Ale pokud se oteplí z 25 na 35, tak to už je opak, žádná hojnost, ale problém pro vše živé. A s vodou je to přesně stejně. Kdybychom se ve stroji času přenesli do 70. let, tak bychom byli překvapení. Vlhko a chladno, mnoho trávy, keřů a stromů, mnoho hmyzu a zvěře. A naopak, kdo by se z té doby přenesl k nám, řekl by mrtvá poušť.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

8.7.2024 21:46 Reaguje na Petr
https://www.nase-voda.cz/prekvapeni-podle-vedcu-zijeme-obdobi-mokra/

Podľa mňa si hlavne deformujeme a idealizujeme minulosť. Koncom 80 rokoch bolo v Nitre vlahový deficit 500 mmm. To boli roky 1986 90 kedy som tam študoval poľnohospodársku školu. Že boli v minulosti extrémne suché obdobia je zrejmé z kroník a zápisov pozorovateľov. Skúste si prečítať ako prebiehal rok 1921 teda približne pred 100 rokmi bola zima bez snehu, teplá jar, extrémne teplé leto úplne bez dažďov. K tomu tornáda, veľmi silné búrky aj povodne. https://www.in-pocasi.cz/clanky/vyznacne/rok-1921-30.8.2021/
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

8.7.2024 14:56 Reaguje na Petr
a nemůže to být problém monokulturní skladby lesů?
Odpovědět
Pe

Petr

8.7.2024 18:44 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ne, houby rostou ve všech lesích, i v monokulturách velmi dobře. Tedy rostly by. Pokud by byl dostatek vody. Pokud nerostou, tak je to problém opačný - pro ty lesy, a pro monokultury obzvlášť. Stromy žijí v symbioze s houbami, navzájem si dodávají výživu, kterou samy neumí. A když houby uschnou, stromy tím přicházejí o část "jídla" a jsou pak oslabené a méně odolné.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

8.7.2024 21:50 Reaguje na Petr
Hríby rastú tam kde zasahuje človek, rastú na okrajoch lesov a tam kde sa stretáva lúka z lesom na okrajoch holorubov alebo na okrajoch lesných ciest. Uprostred lesa väčšinou nič nerastie. Inak napadlo ma že na hríboch je predsa vidieť to oteplenie, pribudli niektoré vzácne teplomilné hríby, ktoré nebývali až také bežné a hríb satan, ktorý postúpil do vyšších nadmorských výšok.
Odpovědět
PE

Petr Elias

8.7.2024 14:14 Reaguje na Vladimir Mertan
A co s tím? :D
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

8.7.2024 16:05 Reaguje na Petr Elias
Ideme na hríby?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.7.2024 19:22 Reaguje na Vladimir Mertan
Čistě technická - zejména pro p. Svobodu. Dnešní bouřky východně od Moravy jsou názorná ukázka MVC. Mraky se vytvoří "z ničeho" a vydatně největší původce výparu odmění.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

8.7.2024 22:12 Reaguje na Karel Zvářal
Mraky sa vytvoria v oblasti nižšieho tlaku vzduchu. Ak by zostala vytrvalá zablokovoná tlaková výš, tak rýchlo vysuší aj ten malý vodný cyklus.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.7.2024 22:34 Reaguje na Vladimir Mertan
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1178166999-predpoved-pocasi/224411000410708/

Postupovala studená zvlněná fronta. Na hypsometrické mape žádný nízky tlak nebadať. A je tam zajímavá ta nesouvislost bouřkových jader.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.7.2024 23:16 Reaguje na Karel Zvářal
Ještě dodám, že na radar koukám velmi často a vychází mi z toho výrazný vliv biotické pumpy (někdy dosti posunuté), resp. vytlačování mraků termikou. Na Vysočině jdou bouřky, fronta přeskočí jm megalány a opět oranžová jádra nad Karpatami. Není to tedy postupné-plynulé vypršení, ale výrazné lokální vlivy/rozdíly. Takže stanovit přesnou předpověď je prakticky nemožné.
Odpovědět
PE

Petr Elias

8.7.2024 14:03
A jéje. Opět v diskuzi úřaduje VŠŽ katedra klimatologie/počasí/historie. :D :D
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

8.7.2024 15:31
"Adaptační opatření mohou jít cestou snížené těžby dřeva z lesů, aby se v nich efektivně vázal uhlík."

Tomuto nejsem schopen porozumnět. Jak může navázaný uhlík v lese přispět k ADAPTACI? Možná trošičku mitigaci, ale stejnou úlohu bude hrát i dům postavený z vytěženého dřeva, akorát se tím uvolní prostor pro další stromy.

Často je ten článek jen takové ne příliš obsažné povídání bez nápadu.
Odpovědět
Pe

Petr

8.7.2024 19:33 Reaguje na Jiří Svoboda
Snížení těžby nejen ponechá ten uhlík v lese, ale navíc stojící les přispěje k zadržování vody a snižování teploty krajiny, plus další benefity z fungujícího ekosystému - od životního prostoru až po rekreaci pro lidi. To je velmi efektivně zadržený uhlík a přímá adaptace na klimatické změny, nebo spíš přímé předcházení klimatickým změnám. Ideální stav.
Kdežto vykácený les sice uloží trochu dřeva do nějakých výrobků, ale vše ostatní bude zničeno a potrvá mnoho let, než něco naroste a začne to zase trochu ovlivňovat krajinu. To je velmi neefektivně zadržený uhlík a přímé způsobování klimatické změny. Opak adaptace.
Odpovědět
Pe

Petr

8.7.2024 19:42 Reaguje na Jiří Svoboda
Když to přeženu, tak vykácení všech lesů a postavení domů ze všeho toho dřeva by sice uložilo všechen uhlík, ale krajina by se změnila v poušť a klima v pouštní. Nebyla by to tedy ta největší adaptace, ale přímý vznik klimazměny.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

8.7.2024 19:49
To jsou teda starosti. Přitom víme, že stabilní klima bylo za ledových dob, kdy bylo minimum srážek a jen ledovec se pomalu sunul kontinentem.
S oteplením přicházejí srážky, pestrost života, dostatek potravy a doba hojnosti. Je to důvod k radosti.
Odpovědět
Pe

Petr

8.7.2024 19:55 Reaguje na Richard Vacek
Jeďte do Bagdádu, tam je 50 stupňů, tedy úplně nejvíc srážek, pestrosti života i hojnosti, a radujte se.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

8.7.2024 21:05 Reaguje na Petr
Snad už víme, že s oteplením je i Země více zelená.
https://www.in-pocasi.cz/clanky/klima/planeta-zelenejsi-3.5.2024/
Proto je vhodné nesoustřeďovat se na výjimky, ale sledovat trend. Ale chápu, že i více zeleně někdo může vydávat za katastrofu, protože budeme potřebovat více sekaček trávy a sekat častěji.
Odpovědět
Pe

Petr

8.7.2024 21:33 Reaguje na Richard Vacek
Ano, s oteplením do určité míry. Vy totiž nevíte, že všeho moc škodí, a že záleží na počátečním stavu. Zeleněji možná bude v severních krajinách. Když se u nás oteplí na 40 stupňů v létě, tak nebude zeleněji, ale vysušeněji a vyprahleji. Tráva uschne. Plodiny na polích taky. Žádná hojnost, ale naopak neúroda.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

8.7.2024 22:07 Reaguje na Petr
40 °C u nás môže byť iba ak prevláda južné prúdenie priamo zo Sahary a zostane na mieste blokujúca tlaková výš. Tento rok sa to zatiaľ nestalo a všetky horúčavy sa skončili po pár dňoch intenzívnymi búrkami. Inak slnko a teplo je potrebné aby plodiny dozreli a vyschli napr. obilie alebo repka či slnečnica. Trávu tiež potrebujeme vysušiť aby sme vyrobili seno pre zvieratá na zimu.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

8.7.2024 22:02 Reaguje na Petr
Najviac zrážok je na rovníku. To že je v Bagdáde je v lete veľmi teplo a sucho je spôsobené tým že leží blízko obratníka. Hadleyova bunka spôsobuje, že väčšina zrážok padá okolo rovníka a obratníky sú suché s púšťami. Inak v roku 2008 v Bagdáde po 100 rokoch nasnežilo a potom znovu v roku 2020. https://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_cirkulace_atmosf%C3%A9ry
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.7.2024 20:40 Reaguje na Richard Vacek
Ale jen do určité míry. U nás nežije jediný strom, který by přežil +50°C a už někde naměřili +42. Je to otázka tří, nebo čtyř dekád?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.7.2024 08:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Osamělý strom uprostřed asfaltové pouště opravdu 50 stupňů
nepřežije, ale v lese asi ano. Těm 50 stupňům musí totiž
v lese odolávat pouze horní části korun stromů, které pro
zbytek stromu vytvoří stín a tam je rázem až o 10 stupňů
méně. Vím co píšu, protože v lese jsem denně, byť pouze
u včelína, kde mé včely netrpí horkem tak, jako včely někde na okraji lesa, kde na ně praží přímé slunce. Pokud bude
mít strom co vypařovat, tak bych se o stromy nebál a navíc
ta teplota není celodenní a celoroční. Je to jako s lidmi,
kteří taky mají problém s okolní teplotou a přesto ji na
přechodnou dobu náležitě zavodnění přežijí, ale bez vody
a stínu už mají problém. Ty stromy si ten stín v lese samy
sobě vzájemně poskytují a nebudou-li prosperovat současné
druhy, tak nechápu to lpění ekologů na původnosti. Akát
to horko snese zcela bez problémů a vadí jim i tam, kde
jiný strom neroste. Takže zase jeden z rozporů ekologismu
na který je radmo upozornit a tím je strašení před vyhynutím původních dřevin, ale zároveň odpor zavádět dřeviny pro ty klimatické změny vhodnější. Rád bych slyšel, jaké mají
řešení oni a nebo pouze to spílání na CO2 v EU, když zbytek
světa to má silně na háku? Už vytipovali nepůvodní dřeviny
schopné to přežít a nebo si vystačí pouze se strašením?
Odpovědět
kk

karel krasensky

8.7.2024 20:53
Bude sucho budou povodně.A taky bude v noci tma.
Odpovědět
JO

Jarka O.

8.7.2024 23:07 Reaguje na karel krasensky
To nevadí. Buďte tu Vy.
Odpovědět
JO

Jarka O.

8.7.2024 23:06
P. Trnka neví, že přehrada je opatření pro sucho i deštivo? Odborník a strší a navíc takto? I intersucho navěky je mimo.
Odpovědět

Radek Čuda

9.7.2024 11:42 Reaguje na Jarka O.
Přehrada je opatření buď pro jedno, nebo pro druhé ... záleží jak s ní nakládáte. Oboje současně fakt nezvládne. Což je pointa článku.
A to abstrahuji od takových drobností jako jsou OZE, rekreační funkce těch nádrží nebo zásobování pitnou vodou.

Jinak čistě z mého laického pohledu ... pro zadržení vody v krajině je optimální se o tu krajinu starat, protože ona sama v takovém případě zadrží vody nejvíce. Pokud jde o ochranu proti občasným nepravidelným přívalovým srážkám, tak krom krajinných úprav se mi jeví smysluplnější budování suchých poldrů.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

9.7.2024 12:12 Reaguje na Radek Čuda
Přehrady jsou pro obojí :-), tedy pro sucho i povodně. Záleží jen na tom, jak se ten poměr nastaví (velikost retenčního prostoru/objemu dle manipulačního řádu).
Akorát že krajina má potenciál zachytit zhruba trojnásobek vody, co všechny přehrady dohromady.
Z toho plyne, že krajina a přehrady jsou spojené nádoby a optimální výkon poskytnou teprve spolu dohromady.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.7.2024 16:47 Reaguje na Jindřich Duras
V tom máte pravdu, ale hlavně se zemědělskou půdou
to vidím bledě. Je tlak na snižování stavu dobytka
(prdí). Je tlak na využití biomasy v energetice a
ta bude chybět půdě. Bez biomasy a živin z hnoje
bude půda zasolená průmyslovými hnojivy a zcela
bez života. Výsledkem bude ještě horší schopnost
půdy nejen vodu zadržet, ale umožnit ji zásak.
Výsledkem budou splachy půdy s vodou tekoucí po
povrchu udusané, mrtvé a suché půdy(krusta).
No a v lesích tomu bude podobně, pokud budou
sloužit k produkci štěpky pro všechny plánované
přestavby elektráren a tepláren na biomasu.
Lesní půda zcela zbavená potěžebních zbytků a
co 20 let opakovaně semletý porost bude plundr
lesem, jaký provozovali sedláci v krajině chudé
na lesy. Tam se spokojili i s výmladky a ještě
v takových lesích pásli, až je nejen odlesnili,
ale voda spláchla místy půdu, až na holé skály.
Toto chystá lesům štěpkařská energetická lobby
a to vyšlo z mozků ekologistů a obojí vláda a EU
dotačně podporují. Naopak nejsou peníze na ty
plánované přehrady, poldry a protipovodňová
opatření v Troubkách se začnou stavět až po
30 letech od ničivých mimořádných povodní. Já
jsem proto pesimista, protože vidím, že bude
se zemědělskou a lesní půdou stále hůře.
Navíc řídké lesy vody zadrží i odpaří méně
a díky pokryvu suchou trávou budou náchylnější
k požárům. Vybitá zvěř tu trávu nespase a ani
případný nežádoucí prdící dobytek. Já začal
novodobou ekologickou činnost kritizovat právě
kvůli rozporům, které hlásá a bohužel i koná.
Ekologie se zvrhla na ekologismus, který jde
ruku v ruce s lobbisty v tomto oboru, kteří
zavětřili příležitost se přiživit na něčem, co
má ke skutečné ekologii sakra daleko.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

11.7.2024 11:05 Reaguje na Břetislav Machaček
jojo, je to hospodaření nastavené hodně špatně. Bez zodpovědnosti ke zdravému vodnímu režimu. Na polích, v lesích, ve městech. Bude třeba silně přehodnotit přístupy skoro ke všemu.
Plánované přehrady ale nic nezachrání: ve zničené krajině není přehrada žádná pomoc. Bude v ní špatná kvalita vody a bude se rychle zazemňovat. Jak jsem psal výše. Přehrady a krajina jsou spojené nádoby. Nejen co do množství vody, ale i co do kvality. Takže se ukazuje, že opatření ke zlepšení situace v povodí nově plánovaných nádrží budou stát víc, než výstavba těch nádrží. Podle toho by nám mělo docvaknout, jak moc je krajina v háji.
Ekologie se nikam nezvrhla :-). Jen se její závěry snaží vy(zne)užít kdekdo ve prospěch svého bankovního konta.
Odpovědět

Radek Čuda

10.7.2024 13:37 Reaguje na Jindřich Duras
V zásadě samozřejmě souhlas, nicméně primárně z pohledu těch povodní ... pokud jsou nějak významnější ... tak slouží spíš k regulaci jejich průběhu.

Protože jak jsem psal ... mají řadu dalších funkcí, které jsou z touto ne zcela v souladu a stavět přehrady primárně jako protipovodňové opatření, tedy s max důrazem na jejich retenční schopnost, by byla poněkud drahá sranda.
Jinak bych spíše napsal, že přehrady ... a nejen ty ... jsou prostě jedním z prvků krajiny a pokud ta neladí jako celek, tak to jednotlivé prvky nezachrání.
Doufám že z toho jasně plyne, že si fakt nemyslím, že přehrady jako takové jsou na nic. Ale vše má svoje místo a svoji úlohu.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

11.7.2024 11:12 Reaguje na Radek Čuda
Slouží ke zmírnění průběhu povodní, k omezení škod atd. atd. To je princip protipovodňových opatření, nikoli naprosté vyloučení povodní :-).
Jasně, přehrady umí pomoct jen do určité intenzity srážek/průtoků, pak mohou i zhoršovat situaci. Efekt přehrad by se zvýšil, kdyby jim více pomáhala opatření pro retenci vody v celém povodí.

Přehrady sice JSOU jedním z prvků krajiny, ale musíme doplnit, že ANTROPEGENNÍM prvkem, který nese průběžně i různá poškození: změna kyslíkového a teplotního režimu pod hrází, bariéra.

Přehrady nejsou na nic, ale měli bychom se zamyslet, jestli už jich nemáme dostatek...a jestli ty, co máme, využíváme optimálně...
Odpovědět
JO

Jarka O.

10.7.2024 07:26 Reaguje na Radek Čuda
Poldr nebo přehrada? :) Poldr může slouzit jako pastvina. Přehrada zvládá mnohem mnohem víc v jednom. Ty zoufalé výmysly v textu... pro koho jen to tyhle osoby dělají.
Odpovědět

Radek Čuda

10.7.2024 13:31 Reaguje na Jarka O.
Jenže pokud jde o ochranu před přívalovými srážkami, tak u poldru máte v případě problému k dispozici jeho plnou kapacitu, což u přehrady ani smykem. Navíc s ohledem na to, že poldr je mnohem levnější a je mnohem menším zásahem do krajiny je řešením i pro horní části toků, resp, pro ty menší toky, kde by byla přehrada nerealizovatelná.

Samozřejmě, přehrady mají ... mohou mít ... i řadu dalších funcí (a zase jiné oproti poldru mít nemohou) ... které ale s ochranou zejména proti větším povodním nejsou moc v souladu.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

11.7.2024 11:15 Reaguje na Radek Čuda
Poldry jsou relativně drahé kvůli stabilitě suché hráze, která musí vydržet náhlý nápor jednou za xy let. Malý poldr je samosebou levnější než velká přehrada, ale vztaženo na kubík zadržené vody je o dost dražší.
Jinak ale rozumné využití poldrů může být velmi přínosné, zejména při zvládání bleskových povodní. To je pravda.
Vždycky si musíme říct, co řešíme a s jakým přesahem níž, jaká je dispozice krajiny atd. atd. a pak je třeba teprve volit prostředky.
Odpovědět
JO

Jarka O.

11.7.2024 12:05 Reaguje na Radek Čuda
Poldr je malá krajinná úprava, kdyby byl větší a hlubší, stane se z něj rybník. Přehrada je vodní dílo s manipulačním řádem, proto má větší zádržovou kapacitu. V krajině má naprosto vždy smysl, protože je zároveň ekosystémem, oživuje, zkrášluje, zvlhčuje i jemně melioruje krajinu. Podobně DOL (část D-O). Bránit stavbě přehrad je ostudné od těch divných osob (nemyslím Vás). Srovnávát poldr a přehradu je trochu jako srovnávat remízek s lesem.
Odpovědět
PE

Petr Elias

9.7.2024 07:58
Zde vkládám nejlepší přehled informací o klimatu, který existuje. Čisté informace bez blábolů, lží a hoaxů od různých Wattsů, Lomborgů, Hellerů, Kremlíků, Kalendů, atd.. :)

https://www.ipcc.ch/reports/

Druhý odshora je Climate Change 2022: Mitigation of Climate Change vhodný k aktuálnímu tématu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

9.7.2024 16:32 Reaguje na Petr Elias
Je přece úplně jedno, zda se otepluje a proč se případně otepluje. Nějaká Evropa to nezmění. Takže je třeba se přizpůsobit. A nejlepší přizpůsobení nejsou extrémě dotované OZE. Pokud něco dotovat, pak zvyšování retence půdy a rychlosti vsakování.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.7.2024 16:53 Reaguje na Slavomil Vinkler
Přesně tak a výše popisuji p. Durasovi, že ekologisté jdou
opačnou cestou, než se starat v prvé řadě o půdu. Oni ji
naopak plánují stále více plundrovat a dokonale zničit.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

11.7.2024 11:19 Reaguje na Břetislav Machaček
Chápu, že "ekologisty" už jste totálně odepsal :-D! Je ale třeba dobře rozlišovat:
Principy správné péče o půdu (protierozní opatření, zvýšení retence vody...) systematicky a zcela prokazatelně sabotují především lobby velkozemědělců, zatímco opatření ve prospěch půd se snaží prosadit odborníci. "Ekologisti" v tomhle zrovna moc roli nehrají...a už určitě nechtějí půdu plundrovat! To jste si s něčím popletl.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.7.2024 15:26 Reaguje na Jindřich Duras
Prosím vás, kdo na těchto stránkách horuje pro
bioplynky a omezení chovu dobytka, který prdí?
Které ministerstvo prosazuje stavbu bioplynek
a zastavění polí fotovoltaikou, aby zachránilo
Zemi před CO2? MZe? Nikoliv MZe, ale právě MŽP.
Zemědělci a to velcí i malí se pouze jako jiní
podnikatelé chovají tržně. Je to živí a nemohou
být charitou životnímu prostředí, jak si jejich
kritici představují. To se mají chovat jako ti
ochranáři z České krajiny, že budou chovat
dobytek pro kafilérie a žít z dotací a darů?
A nebo jako někdo, co vydělává v IT a který si
může dovolit být na své farmě trvale ztrátový?
A nebo rybnikář, což je vaše parketa , mít v
rybníce pouze tolik kaprů, že jejich prodejem nezaplatí ani daň a náklady na zaměstnance? Oni mají sponzorovat ochranu přírody, kterou jiní
ničí? Rybnikáři tečou do rybníka splašky i od ochranářů, pro které skončila pouť jejich odpadů v kanalizaci, místo toho aby je nevytvářeli. A nebo
tomu zemědělci, kterého stát vystavil nekalé
zahraniční konkurenci, které nemůže konkurovat a
tak se dal na agroenergetiku? Těch chyb je daleko více a nehledejme je u koncových osob, ale už u
těch, kteří to vše spískali. Volný obchod budiž,
ale bez nekalých národních dotací a výhod, kdy je
mléko z Alp, kam se vozí seno z Podunají levnější,
než z Polabí, kde se suší za kravínem. Tak mohu
pokračovat a nehájím tím lumpy, ale ty, které k
tomu jiní přinutili. Nač pěstovat něco, co neudám
na pseudotrhu ani za náklady + přiměřený zisk, tak
raději zaseji kukuřici pro dotovanou výrobu plynu
a jsem v plusu? A tak je to se vším! Oni nejsou
viníky, ale obětmi jiných viníků, kteří nastavili
takto podmínky. Já rozeznávám EKOLOGY a EKOLOGISTY
podle jejich názorů na SKUTEČNÉ EKOLOGICKÉ CHOVÁNÍ.
Pokud horují za pěstování biomasy na polích a v
lesích(štěpkování samovýsevů a bezzásahů), tak jsou
pro mne EKOLOGISTY. Pokud považují les za zdroj
UDRŽITELNÉHO HOSPODAŘENÍ jako v minulosti, tak za
EKOLOGY. Tentýž názor zastávám u zemědělské
produkce, která si zaslouží i celní ochranu, pokud ji konkuruje dotovaná produkce odjinud a je ta
naše pěstována s maximální šetrností k půdě. Já
bych dotace vázal na stav půdy, zda je živá a umí
zadržet maximum srážek bez dalších nákladných
úprav krajiny. V malém jsem dokázal, že to je
možné a tam mají směřovat dotace plynoucí na
stavby a do podpory bioplynek tu půdu stále více ničících.
Toto je o SKUTEČNÉ EKOLOGII a nikoliv o tom
EKOLOGISMU, který tu neustále kritizuji!
Odpovědět
PE

Petr Elias

9.7.2024 18:07 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tak jasně no. Ono není důležité řešit příčinu, ale jen následek... :)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

9.7.2024 18:35 Reaguje na Petr Elias
Jak vy řešíte příčinu? Jaký je pokrok v řešení ve světě, když sodovkáč roste? Jak to onlivní 8% z celkových emisí CO2?
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

11.7.2024 11:26 Reaguje na Slavomil Vinkler
Opakované nedorozumnění:
Dneska už v ničem nejde o to jestli postup A NEBO postup B. Jednoduše už jsme tak daleko, že musíme pracovat na všem, protože jinak výsledku nemáme šanci dosáhnout vůbec.
Proč řešit ty příčiny, když to zrovna my tady nevytrhneme :-). Protože přitom hledáme a nacházíme nové technologie, ukazujeme, že nám na věci záleží a postupně se naším směrem obrací stále další a další země; protož přitom vyzkoumáme a pochopíme spoustu věcí o Zemi, no a tak :-). Určitě víte, že všechno je tady na Zemi propojeno se vším, takže usilovat o zlepšení má cenu vždycky. A ze školy si jistě pamatujete, že vymlouvat se, že kromě vás neměl domácí úkol ještě Franta, vám v argumentaci před rodiči moc nepomohlo :-). Nepomůže ani nám tady a teď.
Odpovědět

Radek Čuda

10.7.2024 13:39 Reaguje na Petr Elias
Máte samozřejmě pravdu. Ale je zcela legitimní si položit otázku co tedy dělat, když není reálné aby Evropa/EU tu příčinu vyřešila.
Což prostě není.
A že by se zbytek světa nějak mohl přetrhnout, aby nám s tím píchnul ... ehm.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

11.7.2024 11:30 Reaguje na Radek Čuda
Nejde o to, ten problém hned VYřešit. Ale zkusit vůbec pochopit, o co jde, a řešení aktivně hledat. Hledání s sebou logicky nese i slepé uličky...ale přibližuje nás k cíli.
Otázku CO DĚLAT si pokládá spousta chytrých dneska a myšlenkově se už věci dostaly dost daleko. Jenže přenést myšlenky i do myšlenkového světa mimo odbornou sféru je prostě potíž - jak jste ostatně zaznamenal i na příkladu únavně si podobných diskusí zde na Ekolistu :-).
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

9.7.2024 17:46 Reaguje na Petr Elias
https://neviditelnypes.lidovky.cz/veda/planeta-oteplovaci-metafyzika.A240705_174304_p_veda_nef

Autori sú RNDr. Tomáš Fürst, Ph.D. https://www.prf.upol.cz/o-fakulte/fakultni-organy/akademicky-senat/volby/rndr-tomas-fuerst-phd/
a RNDr. Milan Orlita, Ph.D. https://www.mff.cuni.cz/cs/fakulta/organizacni-struktura/lide?hdl=1304
Odpovědět
PE

Petr Elias

9.7.2024 17:54 Reaguje na Vladimir Mertan

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist