Vědci chtějí pomocí rostliny kokrhel přilákat na zelené pásy u dálnic motýly

Travnaté plochy podél tuzemských dálnic a rychlostních silnic by se již brzy mohly proměnit v rozkvetlé louky plné poletujícího a bzučícího hmyzu. Odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci totiž přišli na způsob, jak pomocí poloparazitické rostliny kokrhel zvýšit druhovou rozmanitost nyní většinou fádních porostů u silnic. Nedaleko projíždějících automobilů by tak mohli v budoucnu najít kvalitní zázemí motýli i další druhy hmyzu, které z volné přírody mizí.

Podle vedoucího výzkumného týmu Jana Mládka jsou zelené pásy lemující rychlostní silnice a dálnice většinou osety druhově chudou směsí rostlin s převahou trav, které mezi sebe nepustí kvetoucí byliny. Trávníky proto nenabízejí vhodné podmínky pro hmyz. "Vybrali jsme deset lokalit v Čechách a na Moravě, na nichž vysejeme kokrhel a stávající, druhově chudé travnaté porosty proměníme v kvetoucí," uvedl.

Kokrhel totiž parazituje na trávách a postupně je oslabuje. Díky tomu v okolí silnic dostanou více životního prostoru byliny, které pak poskytnou zázemí motýlům a jinému hmyzu. Na vybraných místech již ekologové zaznamenali aktuální výskyt motýlů a v listopadu vysejí na polovině každé lokality kokrhel. Navržený postup odborníci ověří na již zatravněných plochách i na nově budovaných úsecích silnic, kde semena kokrhele přidají do speciálně připravených osevních směsí spolu s živnými rostlinami motýlů, jako jsou například chrpy, šalvěje nebo jetele.

"Kvetoucí svahy podél komunikací budou vypadat pěkně a současně pomůžeme ohroženým druhům. To je pro nás velmi významné. Za poslední století z české krajiny nadobro zmizelo přibližně 3000 druhů hmyzu. Změna bude mít přínos i pro správce těchto ploch. Trávníky s kokrhelem se nemusejí tak často sekat, jejich údržba tak vyjde levněji," řekl Tomáš Kuras z katedry ekologie a životního prostředí.

Projekt, na kterém se podílejí i odborníci z Mendelovy univerzity v Brně, potrvá do května 2019. Jeho rozpočet činí zhruba 14 milionů korun, z toho 11 milionů korun je státní dotace. "Dálnice a komunikace vůbec považuje veřejnost z hlediska dopadu na životní prostředí za problematické. Paradoxně ale takové v některých ohledech být nemusejí," míní Kuras. Podle něj zelené plochy podél silnic mají velký potenciál pro uchování biodiverzity bezobratlých a rostlin v kulturní krajině. "Kupodivu to nemusí být vůbec složité ani drahé, naopak. Jde jen o to, změnit pohled na komunikace a využít jejich potenciál," podotkl Kuras.

---

reklama

---