https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/experti-cesku-stehovani-obyvatel-v-dusledku-klimatickych-zmen-nehrozi
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Experti: Česku stěhování obyvatel v důsledku klimatických změn nehrozí

5.5.2025 01:50 (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zatímco klimatická změna v některých částech světa vyvolává otázky budoucí takzvané klimatické migrace, Česko podle odborníků, které oslovila ČTK, mezi tyto regiony nepatří. I přes dopady, jako jsou sucho, omezené vodní zdroje nebo proměny v zemědělství a lesnictví, se ČR díky své geografické poloze a infrastruktuře nemusí obávat, že by změna klimatu vyvolala nucené stěhování obyvatel, uvedli experti. Problémům Česko podle nich ale může čelit například v zemědělství.
 
"Změna klimatu v Česku nepřináší podmínky, které by lidi nutili se z místa stěhovat. Vysoké teploty lze řešit technickými opatřeními. Nejsme v oblasti Perského zálivu nebo Arizony, kde už je otázkou zdraví vyjít ven," řekl klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe). Upozornil na to, že adaptační kapacity, tj. schopnost místa přizpůsobit se změně klimatu, mají své limity, například v regionech s omezenými vodními zdroji - jako je například Rakovnicko.

Podle sociologa Martina Šimona ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR v Česku zatím klimatické důvody pro stěhování nejsou. "Z našich statistik zatím důvody ke stěhování neevidujeme a víme, že hlavními motivy jsou stále rodina, práce nebo zdraví. Klimatická změna není v našem kontextu hlavním impulzem k migraci," uvedl. Výraznější odliv obyvatel se zatím neprojevil ani v oblastech zasažených suchem nebo povodněmi, dodal.

Podle Trnky nevnímají lidé změny klimatu v krajině natolik dramaticky, jelikož se dějí v řádu jednotek let. "Avšak zažíváme nyní největší změny v zemědělství za posledních 200 let," popsal Trnka. Například chmel je podle něj kvůli oteplování vytlačován z tradičních oblastí. Podobně smrk v lesním hospodářství nahrazují jiné dřeviny kvůli kůrovcové kalamitě, která souvisí se suchem. "Naopak některé plodiny, jako slunečnice, kukuřice nebo vinná réva, mají nyní pro pěstování v Česku vhodnější podmínky než v minulosti," dodal.

Změna klimatu proměňuje charakter krajiny, ale tempo těchto změn je podle odborníků zatím zvládnutelné. "Migrace za kvalitnějším životním prostředím je celkem běžný typ migrace. Dříve byla celkem výrazná migrace z uhelných regionů do míst s lepší kvalitou ovzduší. Stejně tak se stále stěhujeme z urbanizované krajiny měst na venkov, který je zelenější," řekl Šimon. Dodal, že Česko není v extrémní situaci například jako Aralské jezero, kde došlo k rapidní a extrémní změně krajiny.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (43)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

5.5.2025 06:58
To je fakt dobrý, popisují současný stav, kdy jsme na oteplení +1,5°C a změny v krajině jsou sice výrazné, ale ne ještě dramatické. Jen málo nižší teploty tu byly ve středověkém optimu, takže je vše ještě v pohodě. Nějak jsem tam nezaznamenal stav, který tu bude za 20 let, natož koncem století.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

5.5.2025 08:19 Reaguje na Pavel Hanzl
seriózní zpráva se nemůže odvolávat na to, co bude v budoucnu... protože to objektivně vědět nikdo nebude...
budoucnost jsou jen teorie a potenciální trendy.
Nic, kvůli čemu by se člověk měl dopředu stresovat jen to chápat.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

5.5.2025 11:48 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Nestěhovali se předkové -
přizpůsobovali se podmínkám a přežili, zřejmě je budeme muset kopírovat, no.
Daniš - elekroauta, se bojí diskuse !
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

5.5.2025 11:52 Reaguje na smějící se bestie
Nestěhovali se předkové? Tak možná posledních 150 let.
Jinak člověk migruje od nepaměti
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.5.2025 14:28 Reaguje na smějící se bestie
Podmínky, které tu nastanou, v lidské existenci ještě nikdy nebyly.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

6.5.2025 13:48 Reaguje na smějící se bestie
:-)! Migrací spousta a pořád, přičemž změny klimatu byly klíčovým faktorem, neb měnily podmínky k životu = uživí/neuživí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.5.2025 14:23 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Budoucnost některých jevů je celkem velmi dobře předpověditelná. Za určitý počet dní budou Vánoce, potom Nový rok. V létě bude teplo, v zimě zima. Slunce taky vyjde přesně v tu dobu, kdy bylo vypočítáno.
Odpovědět
HH

Honza Honza

5.5.2025 08:23
Tak jako proti Putinovi nutno bojovat všemi způsoby- válka se ale nejeví příliš efektivní, Rusko postupuje, i když s velkými ztrátami, podle mě by bylo lepší posílit sankce, neobchodovat s Ruskem.
Tak stejně i proti oteplování: snižovat CO2 a bojovat s následky oteplování. Cesta snižování CO2 se rovněž neukazuje jako příliš efektivní, lepší se mi jeví zalesňování, zadržování vody.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

5.5.2025 09:15 Reaguje na Honza Honza
snižování CO2 efektivní je, ale tady chybí zralá úvaha a "cestovní" mapa... emoce nejsou dobrým rádcem.
Dokonce i to, že každý stát má jiné možnosti a jinou startovací čáru. Nicméně se něco ušlo a je zbytečné a nesmyslné se vracet zpět...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

5.5.2025 12:57 Reaguje na Jaroslav Řezáč
"Nicméně se něco ušlo a je zbytečné a nesmyslné se vracet zpět..."

Pokud zjistíte, že jste ve slepé uličce, tak budete dělat, že to nevíte? Vlastní snižování emisí CO2 je jistě nutné, ale ten způsob, jak je to prováděno/řízeno, je zoufaný. To je ta slepá ulička.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.5.2025 14:29 Reaguje na Jiří Svoboda
Jak je prováděno a jak by to mělo být lepší?
Odpovědět
HH

Honza Honza

5.5.2025 15:21 Reaguje na Jiří Svoboda
když dobrou věc děláte blbě, tak to není slepá ulička.
Důležité je, aby to nebyla skutečně slepá cesta, ale to určitě není. Tak jak se odešlo od nejvíce ekologických koní k páře (stačilo topit uhlíkově neutrálním dřevem), od páry k ropě (tam už skutečně zvyšujete CO z uloženého fosilu), tak se odejde od ropy k elektřině (na úkor nezničitelného jaderného odpadu), ale jiná cesta není. Dle mého názoru bude nutná i FV, jelikož produkci elektřiny bude nutno lokálně diverzifikovat, spotřeba bude nárazová, nepravidelná - čistě pro JE nevhodná.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.5.2025 19:12 Reaguje na Honza Honza
Všichni dezoláti pořád melou, jak se všechno dělá špatně. Ale NIKDY A ZÁSADNĚ nenapíšou, jak s to má dělat jinak a lépe. Maximálně z nich vypadne iluzorní jádro, ale dál už nic.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.5.2025 14:30 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Cetovní mapa se jmenuje green deal.
Odpovědět
pk

pepa knotek

5.5.2025 08:50
Naše zemědělství ohrožují mnohem více bruselští úředníci a jejich místní podržtašky než inovovaná změna klimatu. Máme ještě v paměti uplynulé půlstoletí, kdy média masírovala obyvatelstvo globálním oteplováním.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

5.5.2025 09:20 Reaguje na pepa knotek
každý ví, že je potřeba v ČR diverzifikovat ty velké lány v menší výměry... a tomu uzpůsobit výsadbu.
Až příliš si zvykli na ten kolektivizační pohrobek scelených polí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.5.2025 10:12 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Víte ono to moc nepomůže. To by musela být plocha lánu pod 0,5 ha a ještě na hranici mez s trávou, co bude kosená po částech pro králíky.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

5.5.2025 10:46 Reaguje na Slavomil Vinkler
když tohle čtu, tak jsem si vzpomněl na fotky zobrazující hospodaření na polích v Rakousku a v ČR, ta linie je mezi způsoby náhledu na to, jak jde dělat zemědělství dost vypovídající...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.5.2025 11:36 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ale i rakušáci to mění. Šel jsem před týdnem z Jaroslavic na Ječměniště po hranici a rozdíl nebyl významě patrný. Myslíte, že by bylo možno do zemědělství, co se má v Evrpopě uživit, znovu zavést hospodaření poloviny 19. století? A kukněte do USA
https://mapy.cz/letecka?x=-90.5137259&y=34.2694364&z=13
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

6.5.2025 14:05 Reaguje na Slavomil Vinkler
Každopádně je nutné si klást otázky o způsobu hospodaření v krajině, abychom jako společnost dostávali to, co potřebujeme za cenu, která není přemrštěná.
Systematický postup proti erozi dává smysl, ne?
Snaha o lepší strukturu půdy, tedy zvýšení obsahu půdního humusu = obnova biologických složek půdních procesů, to taky není blbě, ne?
Zásadní zlepšení vodního režimu a obnovení krajinných struktur, co byly za komunistů řídících se Sovětským Svazem, zcela zničeny (aleje, cesty, meze, remízy, prameniště, údolnice), bez toho se také neobejdeme, myslím.
Tak pojďme řešit, jak to celé udělat. Zemědělství je a bude SOUČÁSTÍ krajiny, nikoli naopak.
A nebude to prostý návrat, to je jasné.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

5.5.2025 11:18 Reaguje na Slavomil Vinkler
většinu plastů neumíme recyklovat, zmenšení polí stejně nepomůže, všechno jde do ....
Vás ten důchodový věk hodně ničí, že mám pravdu?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.5.2025 11:42 Reaguje na Michal Uhrovič
Nejsem pesimista jen realista. Plasty by se musely třídit podle druhu a ty pole zmenšit na velikost co je v katastru nemovitostí a s kosením mezí ručně. Je to reálné?
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

5.5.2025 11:50 Reaguje na Slavomil Vinkler
1. zamezit výrobě a požití plastu, které se složitě recyklují
2. vylepšit třídění plastů a recyklaci
3. vetší využití recyklovaných plastů
------------------
Myslím, že když člověk umí AI a podobné věci, tohle jde taky. Jen chtít.
Naše společnost je založena na získávání zisku a ten v recyklaci zatím moc není
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.5.2025 18:52 Reaguje na Michal Uhrovič
To co teď umíme je vybrat pixle z hliníku a pet lahve. A ostatní umíme tak akorát za peníze vyvézt do asie či afriky, kde to zahodí např. do pouště či moře. Fuj.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

5.5.2025 10:29 Reaguje na pepa knotek
1*!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.5.2025 10:28 Reaguje na pepa knotek
Je to tak. Osevní postupy se smrskly na SVATOU TROJICI (pšenice, řepka a kukuřice), chov dojnic ve stájích, neboť s padesátikilovým
vemenem až na zem se pást moc nelze a hnůj, kterého už není ani ta
polovina sežere bioplynka a je na prodej zahrádkářům místo zaorání na pole. Slámu spálí teplárny a kukuřici taky bioplynka. Toto se
v minulosti nedělo, že by se plýtvalo biomasou potřebnou pro půdu
a nebo, aby se vypustily z osevních postupů plodiny nyní pouze
dovážené odjinud. EU pro nás znamenala GLOBALIZACI nahrazující
předchozí potravinářskou soběstačnost s pestrostí zemědělské
produkce. Evropský dotační systém zdeformoval hospodaření nejen
zemědělců, ale i průmyslu a jiných odvětví ekonomiky a života.
Nějaká volnost cestování nenahradí, že devastujeme ekonomiku
na úroveň na které jsme byli před desítkami let. Význam Evropy
ve světovém významu stále klesá a skončí na úrovni skanzenu
kdysi úspěšné společnosti. Můžeme se i nadále ohlupovat, že to
není pravda, ale o to horší bude šokové procitnutí!
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

6.5.2025 14:11 Reaguje na Břetislav Machaček
Je celkem zaužívaná praxe hodit všechno na Brusel :-). Jenže v praxi je to tak, že zásadní odpor ke zlepšení má naše vlastní zemědělská lobby. A když z Bruselu přijde něco, co bY mohlo být užitečné, snaží se udělat aplikaci ve stylu aby se vlk nažral a kozy zůstaly celé => není to v důsledku logicky k ničemu.
Než začneme bědovat na Brusel, měli bychom si zamést před vlastním prahem:
Děláme něco dostatečně proti erozi? Vidět je skutečně málokde.
Podpora retence vody v ploše krajiny - máme v tom už hotovo? Určitě ani náznakem.
A tohle jsou věci, které po nás Brusel chce. Jestli většinu věcí u nás poděláme (viz bioplynka do každé rodiny, biopaliva udržet stůj co stůj i proti Bruselu...), je to naše špatná vizitka, ne Bruselu. Je mi to líto.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.5.2025 17:49 Reaguje na Jindřich Duras
Takže dotace na trvalé zatravnění je podle vás moudré a místo výpadku produkce z těchto ploch o to více jinou půdu ždímat? Pokud se zátěž chemických hnojiv a nebo postřiků rozloží do plochy, tak mají menší dopad na přírodu, než když je zbytek enormně zatížen. Proč je rozdílná národní dotační politika
vedením EU tolerována, aby vytvářela v JEDNOTNÉM
TRHU rozdílné podmínky pro producenty? Myslí to EU
s rovnými tržními podmínkami vážně a nebo podléhá
diktátu těch, kteří si nerovnost prosadili? Proč
naše hujerská probruselská vláda nevytváří pro
naše zemědělce tytéž podmínky jako Francouzi, Poláci, Němci, Nizozemci, Dánové atd.? Proč naopak
podporuje právě ty bioplynky, kde je pěstování
biopaliv už čistě na bázi chemických hnojiv ve
zcela mrtvé půdě? Kdo nastavil procenta energie z
obnovitelných zdrojů včetně bioplynu když ne EU?
Kdo tlačí zemědělce umožnit vznik solárních parků
na polích a dotuje agrovoltaiku a jiné paskvily?
Pokud se zemědělci nejsou schopni díky deformovanému
trhu produkcí potravin uživit, tak jsou tlačeni
k takovým nezemědělským a neekologickým aktivitám.
Oni musí být ziskoví i bez tak vysokých národních
dotací, jako v jiných zemích a opouštějí tradiční
výrobu potravin na úkor produkce biopaliv a nebo
rovnou produkce elektrické energie. To se neblaze
odráží na stavu půdy, vod, hmyzu a zvířat. Mají
vůbec možnost čelit dotované produkci, či dovozu
produkce ze zemí s nízkými náklady na výrobu?
Koukněte, co dělá Trump, když cly chrání vlastní
producenty před krachem a devastaci půdy, vod a
přírody při přechodu na agroenergetiku s kvanty
chemie. Vy si myslíte, že do budoucna mohou naši
zemědělci čelit levné produkci z Ukrajiny a zbude jim co? No přece agroenergetika včetně bioplynek s
chemií k produkci biomasy pro jejich provoz. Na tom všem má podíl EU a probruselská politika. Samostatná
hospodářská politika má možnost tomu všemu čelit cly, z nich pak dotovat ztrátovou produkci a čelit
dovozům nekvalitní produkce, která je nám vnucena
pomocí méně přísných norem, než byly kdysi naše.
K čemupak je kontrola kvality až při prodeji, kdy
už je produkce rozprodána a snězena? Pracoval jsem
kdysi po revoluci u celní správy a ještě platily
staré normy a předpisy. Přes hranici jsme k nám
nepustili nic bez certifikátu, který vystavovali
po prověření výrobku veterináři a rostlinolékaři
už na cizím území a vybavili jimi dopravce. Tak
se nemuselo vadné zboží stahovat z půltů a nebo
dokonce od zákazníků, protože se ani nedostalo
přes hranice! Už tehdy jsme věděli, jak to dopadne
ve společném unijním trhu, protože jsme věděli,
že to bude lákat lumpačit. A taky to tak dopadlo.
Dnes paní vracela mražené kuře původem z Polska
v řetězci Hruška s avizovanou salmonelou, které
by se kdysi nedostalo ani přes hranici, natož
na pulty v obchodě a z nich na stoly zákazníků.
I to je vina EU, že toto umožňuje!
Odpovědět
PE

Petr Elias

6.5.2025 21:31 Reaguje na Břetislav Machaček
No vidíš to. Dnes se alespoň o té salmonele dozvíš. Za totáče by se to ututlalo. :D

Jako chápu, že žiješ v době dávno minulé (mimo realitu) a nejsi schopný se z toho vymanit. Ale tohle je už moc i na tebe. :D

Než tu zase začneš blábolit o tom, jaká je ta americká oranžová gorila s přehazovačkou borec, a jak jsou ta jeho cla super, tak by sis měl vzít k ruce nějakou učebnici ekonomie a nastudovat si fakta. Gorilou vyvolaná obchodní válka ve světě působí chaos - zdražuje amíkům potraviny (importují hodně ovoce a zeleniny z Mexika, z Kanady dováží cca 85% hnojiv a další spoustu surovin, atd.), ohrožuje potravinovou bezpečnost (převážně v chudších oblastech planety závislých na importu potravin) a kvůli dražším vstupům budou farmáři nuceni přejít na ekonomicky výhodnější plodiny.

Ta gorilou zavedená cla neslouží k tomu, aby bránila US producenty. Slouží k šikaně sousedů. Gorila zavedla například cla na banány a kávu, přičemž v US žádný ,,banánový,, ani ,,kávový,, průmysl prakticky není a povede to akorát k tomu, že si amíci připlatí za banány a kávu. :D Cla jako taková bez nějaké smysluplné politiky (gorila má jen ta cla) akorát ublíží malým a středním podnikům a jediní, kdo na tom vydělá, budou velké podniky. ;)

Ale předpokládám, že říkat tohle někomu jako jsi ty je zcela zbytečné. :D
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

7.5.2025 15:53 Reaguje na Břetislav Machaček
Jen na okraj:
Aale to víte, že se za totáče dostával na pulty našich Potravin kdejaký xindl. Akorát byli všichni v pohodě, protože komunista tajil a lhal (to mu ostatně vydrželo). Potraviny s DDT, HCH, aflatoxiny...
Ve světě se svobodnými médii holt dostane prostor kdeco, no.
Odpovědět
PE

Petr Elias

6.5.2025 14:55 Reaguje na Břetislav Machaček
Ach jo macháčeku, kdy se ty probudíš z toho socialistického snu... asi nikdy... Víš čím byla ta tvá ,,soběstačnost,, vykoupena? Častým nedostatkem, nízkou nabídkou a konkurencí a horší kvalitou. Totální soběstačnost (nebo třeba kvóty o které se pokoušeli hnědokošiláci z SPD) je snem totalitářů a velkých agropodniků. ;)

Přestaň už konečně blábolit o EU, globalizaci a devastaci ekonomiky.

Šokové procitnutí zažiješ ty, až se dozvíš, že třeba Čína dotuje zemědělství a průmysl víc jak EU a USA dohromady. :D
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

6.5.2025 13:52 Reaguje na pepa knotek
Co je to, prosím, podle vás "naše zemědělství"? Myslíte obrovské lány s degradovanou půdou, která nezachycuje vodu, ale podléhá masivní erozi? Máte dojem, že globální oteplování není a nebude a je to vše jen masáž médií?
Osobně mám za to, že pokud má být ono "naše zemědělství" užitečnou součástí naší kulturní krajiny, krajiny, která bude fungovat včetně vodního režimu, pak to určitě není Brusel, kdo nám v tom brání, co myslíte?
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

6.5.2025 13:45
No, ono ani tak nejde o to, jak se budeme stěhovat my, ale kdo se bude v důsledku klimazměny stěhovat k nám :-)!
Odpovědět
JO

Jarka O.

6.5.2025 17:03 Reaguje na Jindřich Duras
Ano, skupují půdu, a nevýborný je podpořil zákonem, který v záp. Evropě nemá obdoby, neb prodej půdy cizincům je na západ od ČR zakázán. Nevšimla jsem si, že byste proti zákonu o prodeji půdy protestoval. Klimatická migrace je lež, ale demografický problém vyvolaný g-dýlem existuje.
K erozi, to je přirozený jev, který od pradávna formuje krajiny. Tam, kde jí člověk napomohl, proti ní může bojovat, a nejlépe to jde v zemědělských družstvech, které mají víc prostředků než jednotlivec. Terasy, hnojení rybničními sedimenty, hnojem apod., toto vracení půdy na místa, odkud mizí, je dlouhodobá práce, ale nic nového.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

6.5.2025 17:18 Reaguje na Jarka O.
Víte, když se dívám po české krajině, jak hospodaří naši čeští velkovlastníci půdy, je mi zle. Nemyslím si, že cizinci to budou dělat hůř, pokud se budou muset řídit zákony ČR.
Proč si myslíte, že klimatická migrace je lež, prosím?
Demografický problém vyvolaný grýndýlem je do, myslíte?
No a teď přitvrdím:
Plácáte blbosti.
Eroze je přirozený jev :-) o to nic, ale dávat do souvislosti přirozené geomorfologické procesy santropogenně zrychlenou erozí na zemědělské půdě, to je silná káva.
Ano v zemědělských družstvech BY opatření proti erozi mohla jít lépe, ale nejde, jak jste si jistě všimla. Prostředků mají družstva sice více, ale dobré vůle většinou méně. Takže nejlepší výsledky v této věci má řada malých farmářů. Naopak velkozemědělci potřebují pro dotované velké stroje velké pozemky a dělají, co mohou, aby o půdu pečovat nemuseli, neb to stojí peníze.
Vracení rybničních sedimentů na pole je fajn, ALE (a) prvně ta půda měla zůstat na poli a nestěhovat se do rybníka = bahno v rybníce v současném množství je důkaz špatného hospodaření na polích. (b) Bahno z rybníka se na pole vrací za státní prachy, nikoli na náklady špatně hospodařícího subjektu. Asi vám to takhle přijde normální, že se špatná práce jednoho kompenzuje náklady někoho jiného, ale mně to přijde jako ukázková a skvěle zavedená lumpárna!
Tak co tam máte dál...

Odpovědět
JO

Jarka O.

6.5.2025 17:42 Reaguje na Jindřich Duras
Jak kdo hospodaří, kolik dotací a byrokracie zvládá, nekomentuji, nicméně asi z jasných důvodů existuje zákaz prodeje půdy cizincům ve všech západních zemích, kterým jste se chtěli podobat. Jde i o ochranu obyvatel.
GD= ekonomika= migrace, většinou lidé migrují kvůli válkám.
Pochopení toho, jak vzniká tvar krajiny, si já myslím, je důležité, jinak bude lidem stále někdo úspěšně namlouvat, že jen člověk stojí za erozí. Nepopírám vůbec lemplovství, ale roztříštenost vlastnictví, "volný trh" i byrokracie rozpadu zájmu o své prostředí podle mě přispěla, možná i horší vzdělání, špatné ohodnocení práce... Dolování státních prostředků snad není jen zemědělský nešvar, bránil se tomu v 90kách Klaus, pamatuji slibování dotací jako hlavní plus vstupu do EU. Víc asi nemám.
Odpovědět
va

vaber

7.5.2025 08:39 Reaguje na Jarka O.
Jaká je svoboda národa, když vše vlastní někdo cizí. Ať jsou to média nebo půda. Žádná, musí jen poslouchat .Dostáváme se na úroveň přistěhovalců i když jsme domorodci.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

7.5.2025 15:38 Reaguje na vaber
Jak si žije národ, kde jeho vlastní lidé hospodaří v jeho vlasti tak mizerně, že z polí mizí rekordním tempem ornice a razantně se snížila i schopnost krajiny zasakovat vodu, že lesy sežral kůrovec, ačkoli se desítky let s jistotou vědělo, že smrkové monokultury jsou opravdu špatně, či že je naprostá většina rybníků zasinicovaná. No a nejen že hospodaří prokazatelně špatně, ale ještě pořád natahujou ruce pro další a další dotace.
Tak teď úplně nevim, jak je ta svoboda tedy definována?
Odpovědět
va

vaber

8.5.2025 09:29 Reaguje na Jindřich Duras
Je otázka kdo je ten který umí dobře hospodařit a s přírodou správně zacházet. Každý bude po dotacích natahovat ruce. Je jedno odkud bude.
Největší odborníci a mágové jsou vždy na druhé straně planety ,nejlépe v místech které nikdo nezná. Protože kdyby jste toho mága a odborníka znal osobně ,zjistíte ,že je to jen člověk se svými klady a chybami a váš obdiv k němu by značně poklesl.
Jak je svoboda definována neví nikdo ,ale všichi se svobodou ohání.
Plebsu se řekne ,že svoboda jsou volby a to mu musí stačit.
Smrkové monokultury fungovaly staletí u nás i jinde ve světě.
Svět se změnil a co fungovalo dříve už nefunguje ,to je hlavně zásluha lidí.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

12.5.2025 09:16 Reaguje na vaber
Pro mě umí hospodařit ten, kdo neničí nenávratně naši krajinu. Jak už jsem psal: eroze, vodní režim, pesticidy ve vodách, co bychom ale rádi pili, a tak dokola.
Pro někoho hospodaří dobře ten, kdo vydělá maximum a vyždíme nejvíc od státu. Nevím, za koho se postavíte?
Jojo, smrkové monokultury fungovaly po staletí - ale dobrý hospodář by měl včas rozpoznat, že to takhle dál nejde. A že je to špatně, se vědělo už desítky let. Dokonce byly ještě za totáče už i kvóty na vysazení listnáčů a podobně. Tak je ti hospodáři vysadili, ale kupodivu dorostly zase jen smrky - nikdo přece nechtěl, aby se ty listnáše dožily dospělosti...
No, to nic.
Ano, svět se mění, dokonce po čertech rychle. Dobří hospodáři mají ale včas a správně reagovat - třeba aktivně omezovat erozi, zlepšovat půdní strukturu, dělit pozemky... Netřeba na to odborné mágy odjinud, věc je celkem prostá.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

7.5.2025 15:50 Reaguje na Jarka O.
Zákaz prodej dává obvykle smysl, ale chtěl jsem říct, že i našinec by měl mít a cítit sakra větší zodpovědnost za to, jak s naší půdou zachází. Jinak je ukazování na nebezpečí od někoho jiného jen odvádění pozornosti od vlastních problémů.
Ano, lidé migrují kvůli válkám, ale války v chudém světě jsou o nedostatku, jídle, prostoru pro život. Na všestrannou nouzi nasednou ideologové a už to frčí. Třeba v Sýrii vše vypuklo, když se kvůli neúrodě zvedla cena rýže a najednou bylo obrovské množství lidí v háji...
Jak vzniká krajina je snad každému celkem jasné. Nicméně za zrychlenou erozí orné půdy stojí fakt výhradně člověk.
O úpadku zájmu o své prostředí bychom mohli diskutovat určitě dlouho a faktorů bychom našli spoustu. Kdo ten vztah nemá sám od sebe, musí se holt pak podřizovat různým regulacím. Ty budou ale vždycky blbě, protože jednak se hospodaří v různých místech různě a jednak při jejich zavádění se do toho snažil hodit vidle kdekdo, takže vzniká obvykle paskvil, který sice obtěžuje, ale moc nepomáhá. Tahle nařízení nejsou primárně vinou Bruselu, ale toho, že našinci hospodařili a většinou stále hospodaří tak mizerně, se s tím něco prostě udělat muselo. To je celé.
Je snadné házet to, že my sami hospodaříme v naší vlastní krajině za houby, na někoho zvenčí, neb já nic, já muzikant. Snadné a úspěšné. Bohužel.
Odpovědět
JO

Jarka O.

7.5.2025 17:07 Reaguje na Jindřich Duras
Zničená byla i meliorační družstva, kde pracovali lidi, kteří uměli nejen drenáže, ale i hnojení, vápnění, pozemkové úpravy, zkrátka veškeré postupy na zlepšování kvality půdy. Ti teď hodně chybí, si myslím, protože rady a vzdělávání jsou opravdu potřeba skoro celoživotně. Vaše myšlení je zvláštní, ale asi máte nějaké zkušenosti. Nadávat na vlastní .. TO je jednoduché a můžu vám sdělit, že v tom jste mistři světa. Jenže na zlepšování jsou potřeba podmínky. Nám vykládalo, v jak hrozném stavu byla půda před 35 lety, no a co se teda zlepšilo...? Asi se spíš něco zhoršilo. A třeba družstevní práce a vlastnictví není soc. výmysl, nýbrž o hodně starší a funguje celosvětově.
K rybníkům: To jsou antropogenní prohlubně narušující terén, čili je to jejich vina, že do nich natéká bahno, ne? ;)
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

12.5.2025 09:24 Reaguje na Jarka O.
Rad a vzdělávání je tři prdky, ale není vůle měnit zavedenou devastační praxi, v tom je ten problém.
Podívat se kriticky na vlastní chyby není nějaká obsese, ale cesta, jak se poučit a dělat příště věci líp. Naopak poukazování na špatnosti cizích často jen cíleně odvádí pozornost od toho, co bychom měli řešit my u sebe doma.
Ano, před revolucí byla půda už v mizerném stavu vlivem kolektivizace a všeho, co s sebou nutně přinesla. Jenže po revoluci se hospodaření často chytili hráči, kterým kromě prachů o nic jiného nešlo a degradace pokračovala dál. Obdiv všem, kdo hospodaří zodpovědně.
Ne, družstva samozřejmě nejsou a priori špatně. Jenže v pojetí socialistického hospodaření atd. byla ta družstva velmi špatně.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist