Experti: Česku stěhování obyvatel v důsledku klimatických změn nehrozí
Podle sociologa Martina Šimona ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR v Česku zatím klimatické důvody pro stěhování nejsou. "Z našich statistik zatím důvody ke stěhování neevidujeme a víme, že hlavními motivy jsou stále rodina, práce nebo zdraví. Klimatická změna není v našem kontextu hlavním impulzem k migraci," uvedl. Výraznější odliv obyvatel se zatím neprojevil ani v oblastech zasažených suchem nebo povodněmi, dodal.
Podle Trnky nevnímají lidé změny klimatu v krajině natolik dramaticky, jelikož se dějí v řádu jednotek let. "Avšak zažíváme nyní největší změny v zemědělství za posledních 200 let," popsal Trnka. Například chmel je podle něj kvůli oteplování vytlačován z tradičních oblastí. Podobně smrk v lesním hospodářství nahrazují jiné dřeviny kvůli kůrovcové kalamitě, která souvisí se suchem. "Naopak některé plodiny, jako slunečnice, kukuřice nebo vinná réva, mají nyní pro pěstování v Česku vhodnější podmínky než v minulosti," dodal.
Změna klimatu proměňuje charakter krajiny, ale tempo těchto změn je podle odborníků zatím zvládnutelné. "Migrace za kvalitnějším životním prostředím je celkem běžný typ migrace. Dříve byla celkem výrazná migrace z uhelných regionů do míst s lepší kvalitou ovzduší. Stejně tak se stále stěhujeme z urbanizované krajiny měst na venkov, který je zelenější," řekl Šimon. Dodal, že Česko není v extrémní situaci například jako Aralské jezero, kde došlo k rapidní a extrémní změně krajiny.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (43)
Pavel Hanzl
5.5.2025 06:58Jaroslav Řezáč
5.5.2025 08:19 Reaguje na Pavel Hanzlbudoucnost jsou jen teorie a potenciální trendy.
Nic, kvůli čemu by se člověk měl dopředu stresovat jen to chápat.
smějící se bestie
5.5.2025 11:48 Reaguje na Jaroslav Řezáčpřizpůsobovali se podmínkám a přežili, zřejmě je budeme muset kopírovat, no.
Daniš - elekroauta, se bojí diskuse !
Michal Uhrovič
5.5.2025 11:52 Reaguje na smějící se bestieJinak člověk migruje od nepaměti
Pavel Hanzl
5.5.2025 14:28 Reaguje na smějící se bestieJindřich Duras
6.5.2025 13:48 Reaguje na smějící se bestiePavel Hanzl
5.5.2025 14:23 Reaguje na Jaroslav ŘezáčHonza Honza
5.5.2025 08:23Tak stejně i proti oteplování: snižovat CO2 a bojovat s následky oteplování. Cesta snižování CO2 se rovněž neukazuje jako příliš efektivní, lepší se mi jeví zalesňování, zadržování vody.
Jaroslav Řezáč
5.5.2025 09:15 Reaguje na Honza HonzaDokonce i to, že každý stát má jiné možnosti a jinou startovací čáru. Nicméně se něco ušlo a je zbytečné a nesmyslné se vracet zpět...
Jiří Svoboda
5.5.2025 12:57 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPokud zjistíte, že jste ve slepé uličce, tak budete dělat, že to nevíte? Vlastní snižování emisí CO2 je jistě nutné, ale ten způsob, jak je to prováděno/řízeno, je zoufaný. To je ta slepá ulička.
Pavel Hanzl
5.5.2025 14:29 Reaguje na Jiří SvobodaHonza Honza
5.5.2025 15:21 Reaguje na Jiří SvobodaDůležité je, aby to nebyla skutečně slepá cesta, ale to určitě není. Tak jak se odešlo od nejvíce ekologických koní k páře (stačilo topit uhlíkově neutrálním dřevem), od páry k ropě (tam už skutečně zvyšujete CO z uloženého fosilu), tak se odejde od ropy k elektřině (na úkor nezničitelného jaderného odpadu), ale jiná cesta není. Dle mého názoru bude nutná i FV, jelikož produkci elektřiny bude nutno lokálně diverzifikovat, spotřeba bude nárazová, nepravidelná - čistě pro JE nevhodná.
Pavel Hanzl
5.5.2025 19:12 Reaguje na Honza Honzapepa knotek
5.5.2025 08:50Jaroslav Řezáč
5.5.2025 09:20 Reaguje na pepa knotekAž příliš si zvykli na ten kolektivizační pohrobek scelených polí.
Slavomil Vinkler
5.5.2025 10:12 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
5.5.2025 10:46 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
5.5.2025 11:36 Reaguje na Jaroslav Řezáčhttps://mapy.cz/letecka?x=-90.5137259&y=34.2694364&z=13
Jindřich Duras
6.5.2025 14:05 Reaguje na Slavomil VinklerSystematický postup proti erozi dává smysl, ne?
Snaha o lepší strukturu půdy, tedy zvýšení obsahu půdního humusu = obnova biologických složek půdních procesů, to taky není blbě, ne?
Zásadní zlepšení vodního režimu a obnovení krajinných struktur, co byly za komunistů řídících se Sovětským Svazem, zcela zničeny (aleje, cesty, meze, remízy, prameniště, údolnice), bez toho se také neobejdeme, myslím.
Tak pojďme řešit, jak to celé udělat. Zemědělství je a bude SOUČÁSTÍ krajiny, nikoli naopak.
A nebude to prostý návrat, to je jasné.
Michal Uhrovič
5.5.2025 11:18 Reaguje na Slavomil VinklerVás ten důchodový věk hodně ničí, že mám pravdu?
Slavomil Vinkler
5.5.2025 11:42 Reaguje na Michal UhrovičMichal Uhrovič
5.5.2025 11:50 Reaguje na Slavomil Vinkler2. vylepšit třídění plastů a recyklaci
3. vetší využití recyklovaných plastů
------------------
Myslím, že když člověk umí AI a podobné věci, tohle jde taky. Jen chtít.
Naše společnost je založena na získávání zisku a ten v recyklaci zatím moc není
Slavomil Vinkler
5.5.2025 18:52 Reaguje na Michal UhrovičBřetislav Machaček
6.5.2025 10:28 Reaguje na pepa knotekvemenem až na zem se pást moc nelze a hnůj, kterého už není ani ta
polovina sežere bioplynka a je na prodej zahrádkářům místo zaorání na pole. Slámu spálí teplárny a kukuřici taky bioplynka. Toto se
v minulosti nedělo, že by se plýtvalo biomasou potřebnou pro půdu
a nebo, aby se vypustily z osevních postupů plodiny nyní pouze
dovážené odjinud. EU pro nás znamenala GLOBALIZACI nahrazující
předchozí potravinářskou soběstačnost s pestrostí zemědělské
produkce. Evropský dotační systém zdeformoval hospodaření nejen
zemědělců, ale i průmyslu a jiných odvětví ekonomiky a života.
Nějaká volnost cestování nenahradí, že devastujeme ekonomiku
na úroveň na které jsme byli před desítkami let. Význam Evropy
ve světovém významu stále klesá a skončí na úrovni skanzenu
kdysi úspěšné společnosti. Můžeme se i nadále ohlupovat, že to
není pravda, ale o to horší bude šokové procitnutí!
Jindřich Duras
6.5.2025 14:11 Reaguje na Břetislav MachačekNež začneme bědovat na Brusel, měli bychom si zamést před vlastním prahem:
Děláme něco dostatečně proti erozi? Vidět je skutečně málokde.
Podpora retence vody v ploše krajiny - máme v tom už hotovo? Určitě ani náznakem.
A tohle jsou věci, které po nás Brusel chce. Jestli většinu věcí u nás poděláme (viz bioplynka do každé rodiny, biopaliva udržet stůj co stůj i proti Bruselu...), je to naše špatná vizitka, ne Bruselu. Je mi to líto.
Břetislav Machaček
6.5.2025 17:49 Reaguje na Jindřich Durasvedením EU tolerována, aby vytvářela v JEDNOTNÉM
TRHU rozdílné podmínky pro producenty? Myslí to EU
s rovnými tržními podmínkami vážně a nebo podléhá
diktátu těch, kteří si nerovnost prosadili? Proč
naše hujerská probruselská vláda nevytváří pro
naše zemědělce tytéž podmínky jako Francouzi, Poláci, Němci, Nizozemci, Dánové atd.? Proč naopak
podporuje právě ty bioplynky, kde je pěstování
biopaliv už čistě na bázi chemických hnojiv ve
zcela mrtvé půdě? Kdo nastavil procenta energie z
obnovitelných zdrojů včetně bioplynu když ne EU?
Kdo tlačí zemědělce umožnit vznik solárních parků
na polích a dotuje agrovoltaiku a jiné paskvily?
Pokud se zemědělci nejsou schopni díky deformovanému
trhu produkcí potravin uživit, tak jsou tlačeni
k takovým nezemědělským a neekologickým aktivitám.
Oni musí být ziskoví i bez tak vysokých národních
dotací, jako v jiných zemích a opouštějí tradiční
výrobu potravin na úkor produkce biopaliv a nebo
rovnou produkce elektrické energie. To se neblaze
odráží na stavu půdy, vod, hmyzu a zvířat. Mají
vůbec možnost čelit dotované produkci, či dovozu
produkce ze zemí s nízkými náklady na výrobu?
Koukněte, co dělá Trump, když cly chrání vlastní
producenty před krachem a devastaci půdy, vod a
přírody při přechodu na agroenergetiku s kvanty
chemie. Vy si myslíte, že do budoucna mohou naši
zemědělci čelit levné produkci z Ukrajiny a zbude jim co? No přece agroenergetika včetně bioplynek s
chemií k produkci biomasy pro jejich provoz. Na tom všem má podíl EU a probruselská politika. Samostatná
hospodářská politika má možnost tomu všemu čelit cly, z nich pak dotovat ztrátovou produkci a čelit
dovozům nekvalitní produkce, která je nám vnucena
pomocí méně přísných norem, než byly kdysi naše.
K čemupak je kontrola kvality až při prodeji, kdy
už je produkce rozprodána a snězena? Pracoval jsem
kdysi po revoluci u celní správy a ještě platily
staré normy a předpisy. Přes hranici jsme k nám
nepustili nic bez certifikátu, který vystavovali
po prověření výrobku veterináři a rostlinolékaři
už na cizím území a vybavili jimi dopravce. Tak
se nemuselo vadné zboží stahovat z půltů a nebo
dokonce od zákazníků, protože se ani nedostalo
přes hranice! Už tehdy jsme věděli, jak to dopadne
ve společném unijním trhu, protože jsme věděli,
že to bude lákat lumpačit. A taky to tak dopadlo.
Dnes paní vracela mražené kuře původem z Polska
v řetězci Hruška s avizovanou salmonelou, které
by se kdysi nedostalo ani přes hranici, natož
na pulty v obchodě a z nich na stoly zákazníků.
I to je vina EU, že toto umožňuje!
Petr Elias
6.5.2025 21:31 Reaguje na Břetislav MachačekJako chápu, že žiješ v době dávno minulé (mimo realitu) a nejsi schopný se z toho vymanit. Ale tohle je už moc i na tebe. :D
Než tu zase začneš blábolit o tom, jaká je ta americká oranžová gorila s přehazovačkou borec, a jak jsou ta jeho cla super, tak by sis měl vzít k ruce nějakou učebnici ekonomie a nastudovat si fakta. Gorilou vyvolaná obchodní válka ve světě působí chaos - zdražuje amíkům potraviny (importují hodně ovoce a zeleniny z Mexika, z Kanady dováží cca 85% hnojiv a další spoustu surovin, atd.), ohrožuje potravinovou bezpečnost (převážně v chudších oblastech planety závislých na importu potravin) a kvůli dražším vstupům budou farmáři nuceni přejít na ekonomicky výhodnější plodiny.
Ta gorilou zavedená cla neslouží k tomu, aby bránila US producenty. Slouží k šikaně sousedů. Gorila zavedla například cla na banány a kávu, přičemž v US žádný ,,banánový,, ani ,,kávový,, průmysl prakticky není a povede to akorát k tomu, že si amíci připlatí za banány a kávu. :D Cla jako taková bez nějaké smysluplné politiky (gorila má jen ta cla) akorát ublíží malým a středním podnikům a jediní, kdo na tom vydělá, budou velké podniky. ;)
Ale předpokládám, že říkat tohle někomu jako jsi ty je zcela zbytečné. :D
Jindřich Duras
7.5.2025 15:53 Reaguje na Břetislav MachačekAale to víte, že se za totáče dostával na pulty našich Potravin kdejaký xindl. Akorát byli všichni v pohodě, protože komunista tajil a lhal (to mu ostatně vydrželo). Potraviny s DDT, HCH, aflatoxiny...
Ve světě se svobodnými médii holt dostane prostor kdeco, no.
Petr Elias
6.5.2025 14:55 Reaguje na Břetislav MachačekPřestaň už konečně blábolit o EU, globalizaci a devastaci ekonomiky.
Šokové procitnutí zažiješ ty, až se dozvíš, že třeba Čína dotuje zemědělství a průmysl víc jak EU a USA dohromady. :D
Jindřich Duras
6.5.2025 13:52 Reaguje na pepa knotekOsobně mám za to, že pokud má být ono "naše zemědělství" užitečnou součástí naší kulturní krajiny, krajiny, která bude fungovat včetně vodního režimu, pak to určitě není Brusel, kdo nám v tom brání, co myslíte?
Jindřich Duras
6.5.2025 13:45Jarka O.
6.5.2025 17:03 Reaguje na Jindřich DurasK erozi, to je přirozený jev, který od pradávna formuje krajiny. Tam, kde jí člověk napomohl, proti ní může bojovat, a nejlépe to jde v zemědělských družstvech, které mají víc prostředků než jednotlivec. Terasy, hnojení rybničními sedimenty, hnojem apod., toto vracení půdy na místa, odkud mizí, je dlouhodobá práce, ale nic nového.
Jindřich Duras
6.5.2025 17:18 Reaguje na Jarka O.Proč si myslíte, že klimatická migrace je lež, prosím?
Demografický problém vyvolaný grýndýlem je do, myslíte?
No a teď přitvrdím:
Plácáte blbosti.
Eroze je přirozený jev :-) o to nic, ale dávat do souvislosti přirozené geomorfologické procesy santropogenně zrychlenou erozí na zemědělské půdě, to je silná káva.
Ano v zemědělských družstvech BY opatření proti erozi mohla jít lépe, ale nejde, jak jste si jistě všimla. Prostředků mají družstva sice více, ale dobré vůle většinou méně. Takže nejlepší výsledky v této věci má řada malých farmářů. Naopak velkozemědělci potřebují pro dotované velké stroje velké pozemky a dělají, co mohou, aby o půdu pečovat nemuseli, neb to stojí peníze.
Vracení rybničních sedimentů na pole je fajn, ALE (a) prvně ta půda měla zůstat na poli a nestěhovat se do rybníka = bahno v rybníce v současném množství je důkaz špatného hospodaření na polích. (b) Bahno z rybníka se na pole vrací za státní prachy, nikoli na náklady špatně hospodařícího subjektu. Asi vám to takhle přijde normální, že se špatná práce jednoho kompenzuje náklady někoho jiného, ale mně to přijde jako ukázková a skvěle zavedená lumpárna!
Tak co tam máte dál...
Jarka O.
6.5.2025 17:42 Reaguje na Jindřich DurasGD= ekonomika= migrace, většinou lidé migrují kvůli válkám.
Pochopení toho, jak vzniká tvar krajiny, si já myslím, je důležité, jinak bude lidem stále někdo úspěšně namlouvat, že jen člověk stojí za erozí. Nepopírám vůbec lemplovství, ale roztříštenost vlastnictví, "volný trh" i byrokracie rozpadu zájmu o své prostředí podle mě přispěla, možná i horší vzdělání, špatné ohodnocení práce... Dolování státních prostředků snad není jen zemědělský nešvar, bránil se tomu v 90kách Klaus, pamatuji slibování dotací jako hlavní plus vstupu do EU. Víc asi nemám.
vaber
7.5.2025 08:39 Reaguje na Jarka O.Jindřich Duras
7.5.2025 15:38 Reaguje na vaberTak teď úplně nevim, jak je ta svoboda tedy definována?
vaber
8.5.2025 09:29 Reaguje na Jindřich DurasNejvětší odborníci a mágové jsou vždy na druhé straně planety ,nejlépe v místech které nikdo nezná. Protože kdyby jste toho mága a odborníka znal osobně ,zjistíte ,že je to jen člověk se svými klady a chybami a váš obdiv k němu by značně poklesl.
Jak je svoboda definována neví nikdo ,ale všichi se svobodou ohání.
Plebsu se řekne ,že svoboda jsou volby a to mu musí stačit.
Smrkové monokultury fungovaly staletí u nás i jinde ve světě.
Svět se změnil a co fungovalo dříve už nefunguje ,to je hlavně zásluha lidí.
Jindřich Duras
12.5.2025 09:16 Reaguje na vaberPro někoho hospodaří dobře ten, kdo vydělá maximum a vyždíme nejvíc od státu. Nevím, za koho se postavíte?
Jojo, smrkové monokultury fungovaly po staletí - ale dobrý hospodář by měl včas rozpoznat, že to takhle dál nejde. A že je to špatně, se vědělo už desítky let. Dokonce byly ještě za totáče už i kvóty na vysazení listnáčů a podobně. Tak je ti hospodáři vysadili, ale kupodivu dorostly zase jen smrky - nikdo přece nechtěl, aby se ty listnáše dožily dospělosti...
No, to nic.
Ano, svět se mění, dokonce po čertech rychle. Dobří hospodáři mají ale včas a správně reagovat - třeba aktivně omezovat erozi, zlepšovat půdní strukturu, dělit pozemky... Netřeba na to odborné mágy odjinud, věc je celkem prostá.
Jindřich Duras
7.5.2025 15:50 Reaguje na Jarka O.Ano, lidé migrují kvůli válkám, ale války v chudém světě jsou o nedostatku, jídle, prostoru pro život. Na všestrannou nouzi nasednou ideologové a už to frčí. Třeba v Sýrii vše vypuklo, když se kvůli neúrodě zvedla cena rýže a najednou bylo obrovské množství lidí v háji...
Jak vzniká krajina je snad každému celkem jasné. Nicméně za zrychlenou erozí orné půdy stojí fakt výhradně člověk.
O úpadku zájmu o své prostředí bychom mohli diskutovat určitě dlouho a faktorů bychom našli spoustu. Kdo ten vztah nemá sám od sebe, musí se holt pak podřizovat různým regulacím. Ty budou ale vždycky blbě, protože jednak se hospodaří v různých místech různě a jednak při jejich zavádění se do toho snažil hodit vidle kdekdo, takže vzniká obvykle paskvil, který sice obtěžuje, ale moc nepomáhá. Tahle nařízení nejsou primárně vinou Bruselu, ale toho, že našinci hospodařili a většinou stále hospodaří tak mizerně, se s tím něco prostě udělat muselo. To je celé.
Je snadné házet to, že my sami hospodaříme v naší vlastní krajině za houby, na někoho zvenčí, neb já nic, já muzikant. Snadné a úspěšné. Bohužel.
Jarka O.
7.5.2025 17:07 Reaguje na Jindřich DurasK rybníkům: To jsou antropogenní prohlubně narušující terén, čili je to jejich vina, že do nich natéká bahno, ne? ;)
Jindřich Duras
12.5.2025 09:24 Reaguje na Jarka O.Podívat se kriticky na vlastní chyby není nějaká obsese, ale cesta, jak se poučit a dělat příště věci líp. Naopak poukazování na špatnosti cizích často jen cíleně odvádí pozornost od toho, co bychom měli řešit my u sebe doma.
Ano, před revolucí byla půda už v mizerném stavu vlivem kolektivizace a všeho, co s sebou nutně přinesla. Jenže po revoluci se hospodaření často chytili hráči, kterým kromě prachů o nic jiného nešlo a degradace pokračovala dál. Obdiv všem, kdo hospodaří zodpovědně.
Ne, družstva samozřejmě nejsou a priori špatně. Jenže v pojetí socialistického hospodaření atd. byla ta družstva velmi špatně.