V Česku stále mizí tisíce stromů kolem silnic

V roce 2012 zmizelo kolem českých a moravských silnic více než osmnáct tisíc stromů. Nových stromů vysadili správci silnic jedenáct tisíc. Vyplývá to ze statistiky, kterou z informací vyžádaných od krajských silničních správ zpracovalo sdružení Arnika. Nejvíc stromů padlo na jihu Čech, nejvíc nových vysázeli ve Středočeském kraji.

Z české krajiny zmizelo v předloňském roce 18 875 stromů kolem silnic silnic druhých a třetích tříd. Alespoň podle statistiky sdružení Arnika. Na celostátní úrovni totiž neexistují žádné souhrnné přehledy o kácení stromů v alejích. Proto nezbývá, než se dotazovat u jednotlivých krajských správ údržby silnic. Bohužel neexistuje ani jednotná metodika a některé správy silnic poskytly jen částečné údaje. Seznam je proto neúplný.

Důvodem kácení bývá špatný stav stromů nebo rozšiřování silnic. Podle Arniky je jedním z největších problémů dlouhodobý nedostatek péče o stromy, na kterou nemají silničáři dostatek financí. To by se ale letos prý mohlo změnit. „Zima byla mírná a silničářům zbyly prostředky z fondu na zimní údržbu cest. Nejlepším způsobem, jak je využít, je rozhodně investice do odborného ošetření stromů okolo silnic nebo do výsadby kvalitních dřevin,“ komentuje výsledky Marcela Klemensová z Arniky.

Podle ní dlouhodobý trend ukazuje, že stromů okolo krajských silnic ubývá. Vysazuje se jich totiž podstatně méně, než se kácí. „Pro přírodu ale i řidiče je to ke škodě, protože dobře ošetřované aleje jsou nejen plné života, ale pomáhají i řidičům v orientaci při zhoršené viditelnosti či zabraňují tvorbě sněhových jazyků,“ dodává Klemensová.

Stromořadí jsou typickým prvkem české a středoevropské krajiny. Pomáhají ale i samotným řidičům: v létě chrání před slunečním žárem, brání oslnění sluncem a chrání i povrch vozovky před přehřátím. V noci nebo za deště usnadňují řidičům orientaci, působí jako přírodní větrolam, zmírňují boční vítr a omezují víření prachu z polí. V zimě snižují riziko vytvoření sněhových jazyků. Stromy navíc pohlcují jemný polétavý prach a další škodliviny produkované automobily. Stromořadí omezuje také hluk. Aleje jsou posledním zbytkem přírody mezi monokulturními poli a asfaltovou vozovkou. Navíc každý vzrostlý strom je domovem desítek nebo i stovek druhů rostlin a živočichů.

Celkově v letech 2003-2012 padlo k zemi přes sto padesát tisíc stromů, které by mohly oboustranně lemovat cestu z Prahy do Barcelony. Důležitý je dlouhodobý poměr mezi vykácenými a vysázenými stromy. Za pokácených 150 313 stromů, vysázeli silničáři jen 88 450 stromů.

Podle statistiky dosahují nejlepších hodnot kraje Moravskoslezský a Středočeský – silničáři více stromů vysadili, než pokáceli. Podle Arniky ale není jasné, zda stromy zasadili opět okolo silnic nebo na úplně jiná místa Některé z krajů také neposkytly kompletní informace o kácení a vysazování stromů.

„Desítky let, už od doby nástupu komunismu, se o aleje nikdo nestaral. V posledních dvou dekádách jsme pak svědky stavu, kdy namísto potřebné péče dochází ke kácení zanedbaných, ale krásných stromů okolo cest," říká mluvčí Arniky Vratislav Vozník.

Podle něj stromy potřebují především péči, je nutné aleje chránit, obnovovat a rozvíjet koncepční přístup, což se zatím daří jen v některých krajích

Pozitivním příkladem mohou být silničáři z Vysočiny. Poté, co ochránci přírody natřeli několik alejí bezpečnostními pruhy bílé barvy, převzali pomyslnou štafetu a začali stromy sami natírat. Podle Arniky je vedle pravidelného ošetřování stromů a snížení maximální rychlosti v aleji možností jak zvýšit bezpečnost i zavedení nové výstražné značky „Pozor, projíždíte alejí".

---

reklama

---