V ČR je kvůli suchu po prvních sečích nedostatek krmiv pro hospodářská zvířata

Žádný problém, země Mercosuru rády maso dodají.

No ba, u nás moc prdí, ať si prdí v Americe.

a furt kompostuju a letos byla první seč navýsost objemná. a furt to nikdo nechce (abych nebyl nespravedlivý - jedna sousedka bude chtít trochu sena - tak do povlaku na polštář pro zakrslého králíčka) a už se snad bojím zeptat. prostě taková bída, aby si někdo přijel pro nasušené seno z třičtvrtěhektaru ještě není. a historicky to uživilo krávu.

No jo, ale když ony dnes krávy mají jako základní krmivo senáž buď z žita nebo z vojtěšky a jako druhý komponent siláž z kukuřice. O seno zájem není, ale koňáky jste nezkoušel?

zkoušel:(. kdybych jim to v druhý půlce března zadarmo přivezl přímo pod nos, tak by si to snad milostivě vzali.

Možná teď jsou na tom jinak.

Mít koně je dnes velmi drahá zábava a majitelé si velmi vybírají a hlídají odkud a jaké krmivo nakoupí.

jojo, říká se, že chudáci jezdí na jachtách a hrají golf, opravdu bohatí mají koně.

ale oni by takoví seno "v biokvalitě" (nejbližší produkční rostlinná výroba asi 5 km daleko) z kytičkové louky asi chtěli, ale je na ně moc drahé. protože, málo platný, kulatý balík za 2000 je furt strašně laciný, zvlášť když jich je plnej návěs, s tím se nějaká víceméně ruční práce na louce nedá srovnat. kdybych teda posekal, nasušil a nakupil jen tak, že mě to baví (zadarmo), tak potom by nejprv musel dojet malej traktor co zvládne členitou stráň, aby to nabalíkoval (peníze), pak by musel přijet traktor z vlečkou a odvozit to (peníze) a ještě by to musel někdo víceméně ručně naložit a vyložit (peníze) a pak by to museli někde skladovat (peníze).

ono to tak bohužel je: seno z členitých horských luk nemá cenu ani té nafty do traktoru.

Historicky ano, ale dnes nikoliv. Současný výkrm zvířat a produkce
mléka stojí a leží na co nejvýživnějším krmivu a tím bohužel seno
není. Kdysi nový soused začal nadšeně chovat králíky a řídil se
radami nějakých amatérů. Choval je pouze na čerstvé trávě a senu.
Chtěl po mně, ať ho naučím králíky zabíjet, což jsem odmítl, že
jsou hubení jak z koncentráku a čím je krmí. Po mé radě krmit je
výživnější potravou trvalo další dva měsíce, než nabrali na váze
a nebyli pouze kost a kůže. Kdysi lidem stačilo, že pasená kráva
dojila 20 litrů, ale nyní by šla za tak nízkou dojivost na jatka.
To, co dnes sežere jedna dojnice by měly co žrát kdysi dvě, jak výživné to krmivo je. Jinak kompost je řešení, které praktikuji
taky a ti koňáci seno nahrazují granulemi s obsahem suché píce.
Seno dávají koňům na zahánění nudy ve stájích, ale k výživě už
neslouží. Ono i kdysi byl rozdíl čím se kteří koně na statku
krmili. Ti do zápřahu do pluhu žrali více sena, než ovsa a
ovsem se krmili hlavně před začátkem polních prací, aby nabrali
sílu. Mimo tu dobu to bylo pouze "udržování" při životě. Koně
do bryčky sedláka a pod sedlo dostávali více ovsa a seno jen
to nejkvalitnější jaké sedlák měl. To, jaké seno dnes někteří
koňáci pro koně kupují, by kdysi sloužilo pouze k podestýlání
a tak je musí krmit hlavně těmi granulemi. To seno má totiž
výživnou hodnotu na úrovni balastu k zaplnění žaludku a k
zahánění nudy a nikoliv k hodnotné výživě.

Koně v přírodě žerou jen a pouze trávu. Stejně tomu bylo u starých národů - jen občas dostal k přilepšení jádro, po celodenní práci. Hlavní výhodou domestikace bylo, že dobré koně zavírali na noc do stáje, takže nevydával energii na zahřátí těla. Někdy to bylo i spoustu dní, kdy si užíval komfortu stáje. Pokud to majitel s prací nepřeháněl, kůň vydržel s ním chodit zapřažený celý den při stahování dřeva. Trochu jádra dostal, ale v trusu můžete vidět i dnes skoro samé seno.

Celý den kůň v lese nevydrží. Ani dříve, ani dnes. A po troše jádra už teprve ne. Koně musíte průběžně krmit, a čím méně hodnotným krmivem, tím déle. S tou trochou jádra to odhaduji tak na dvě, tři hodiny, zbytek dne krmení (plus příprava koně a péče o něj).
A na poli to není o moc delší. Celodenní práce s koněm na trávě/senu nejde, v takovém krmivu na to prostě není dost energie. Čím víc energie od koně požadujete, tím víc mu jí musíte krmivem dodat.
Ano, v přírodě koně žerou jen trávu, zato prakticky bez přestávky, protože je to velmi málo kalorická potrava.

Ostatně, pro lidi to platí úplně stejně. Čím víc energie musí člověk vydávat, tím víc jí musí přijímat. Se zeleninovým salátem k obědu manuálně pracovat nejde. Zpívá o tom i pan Dobeš: Na šachtě su také hromské zákony, že jak není špeku, tak něsu výkony.

Njn, Petroll... klasiká:-) Nechtěl byste napsat odbornou stať: Kde udělali Mongolové/Huculové chybu?

https://cs.wikipedia.org/wiki/Huculsk%C3%BD_k%C5%AF%C5%88

https://chcibytlepsi.cz/muzete-byt-profesionalni-sportovec-i-kdyz-jste-vegetarian/

Může být vegetarián profesionální sportovec? Ovšem, proč ne.
Může být senotarián či trávotarián profesionální sportovec? Ne. Respektive ano, pokud to budou i ostatní.

Příjem a výdej energie nijak oblafnout nejde.

Ten kůň odpočívá, když jeho pán odpočívá, a protože nepotřebuje tolik spát, má na žraní sena celou noc.

To by byl hloupý pán, kdyby nechal koně odpočívat jen když sám odpočívá, a velmi brzy by byl bez koně. Když kůň odpočívá, je čas na péči o něj.

Měl jste poslední slovo, chudáku bez ega.

A v senu prostě tolik energie není. A neobjeví se tam ani když ho bude žrát celou noc bez spánku.
Si to vyzkoušejte. Zítra pouze okurkový salát a okopávat zahrádku. A večer napište jak dlouho jste to vydržel. I když podle fotky to asi nebude úplně vypovídající, nějaké poznání vám to určitě dá. Jste přece praktik, a toto je praktická ukázka.

Od šestnácti let byl vegetariánem...

https://cs.wikipedia.org/wiki/Emerich_Rath

Hezky názornou ukázkou příjmu a výdeje je lenochod. Eukalyptové listí je tak energeticky chudé, že lenochod musel změnit svůj způsob života. Šetří energií doslova na každém kroku. Pohybuje se extrémně pomalu, konzumuje potravu 8 hodin denně, zbytek dne pro úsporu energie prospí.

Jako vždy omyl. Slon - dlouhé pochody za vodou, bůvol na slamnaté trávě, z primátů gorila na listí - má dokonce sílu šplhat po stromech. Dáte to též (několikrát za den) po štangli salámu, filozofe?-) ZKuste si s ní dát páku...

Myslíte, že indičtí sloni dostávají po celodenní práci potravinové doplňky?

Pracovní doba slona: maximálně 4 až 6 hodin denně, a ještě rozděleno na dvě části. Toto je sloní celodenní práce.

Jenže ten bůvol celý den jen žere, nebo leží, nic jiného nedělá, výdej energie minimální. A je to přežvýkavec, což je forma trávení málo výživné a obtížně stravitelné potravy. Slon je ještě horší, ten žere, jak čtu, až 16 hodin denně, aby tu horu udržel alespoň ve funkčním stavu. A gorila má potravu velmi pestrou. Být jen na nějakém listí, bylo by po šplhání.
Už jsem vám říkal, že výdej energie musíte pokrýt jejím příjmem. Žádný organismus nemůže vydávat víc energie, než přijímá. Fakt na tom nic nevymyslíte, nenajdete jediný příklad, kde by to fungovalo jinak. To není žádné filozofování, to jsou úplně základní fyzikální zákony a principy. Vy, takový vševědec a všepraktik, a tohle?

No nic, jdu si zakrojit kus salámu, abych mohl zase zítra filozofovat a můj mozek měl dost energie. Lidský mozek spotřebuje 20 % tělesné energie, takže potřebujeme potravu bohatou na tuky a bílkoviny.

Njn, nula s abnormálním egem to nevzdává, nepoučila se:-) Nedávno tu byl článek, jak kroužkovaný bahňák uletěl ze Sibiře až do Austrálie na jeden(?) zátah. Více než 10 tis km.

Víte, co to je glykogen a tuk? Je tělo spaluje při nedostatku/absenci přísunu energie. Ten pracovní kůň žere každý den, i při přestávkách v práci, navíc má spoustu dní, kdy v lese nedělá. Jen odpočívá ve stáji/výběhu, vodu a krmení má u huby. Dlůležitý je pro něj dostatek vody, na tuto práci (a stravovací režim) jsou po stovky generací šlechtěni.

Nejhorší kočí, jakého jsem kdy viděl, byl z Horného Kelčova. V Javorníkách stahoval probírku, ale koně štval takovým tempem, že ten dýchal o život. Jestli se předváděl, nebo si něco šlehnul, nebo chtěl být za dopoledne hotov... pro takové případy platí: od práce aj kone dochnú, jsem mu řekl.

Spěchal dál, naprostý mimoň. Takovým kůň do ruky nepatří. Extrém, kterému se nikdo ani nepřiblížil. Všichni ostatní si své živitele a pomocníky hýčkají. Práce v lese nejsou preteky.

Nevíte nic, jen jste něco viděl. Napište o tom zase článek.
Pro vyšlechtěné pracovní koně je rozdíl mezi pracovními a nepracovními dny docela problém, pro metabolismus toho koně jsou to prostě příliš velké a prudké změny. Mrkněte na pondělní nemoc koní.

A bahňák je masožravec, predátor. Vysoce energetická potrava.

Koho z diskutujících se přímo dotýká letošní sklizeň pícnin....

Dnes už ani mne. Těch pár pytlů sena na zimu pro slepice už mám nasušeno a stále vidím v okolí dost trávy vhodné k usušení, která
skončí zmulčována a nebo v kompostu. Pamatuji dobu výkupu sena
místním státním statkem na kterém si přivydělávali místní svazáci.
Sekali zdarma obecní pozemky, sušili seno a za utržené peníze se
bavili. Neseděli u PC, ale pracovali i ve volném čase, ale to bylo
údajně špatně takto motivovat mládež, aby si na kolektivní zábavu
vydělávali kolektivní prací. Současným heslem je "rozděl a panuj"
a je nežádoucí jakékoliv sdružování včetně hospod, které záměrně
likviduje daňová politika státu. V okolí krachují jedna za druhou, protože lahváč v akci je 3-5x levnější, než pivo v hospodě. No a
totéž platí o spolcích, které tehdy hospodařily podle sebe bez
nějakého velkého dohledu finančních úřadů. Co se vydělalo, to se
utratilo bez velkého účtování. Pamatuji účetnictví u včelařů a
turistů, kdy na to stačil "školní sešit" (tištěná účetní kniha)
a to bylo vše. Žádné daňové přiznání, žádné složité účetnictví.
No a hlavně to, že lidé nebyli líní si na zábavu sami vydělat a
nežádat o dotace na činnost stát, obec a sponzory. Statisíce tun
potenciálního sena tak hnije bez užitku jenom proto, že nastala
doba, kdy se dají peníze na zábavu získat nejenom poctivou prací.
Totéž fungovalo u žní(stavění stohů)a sklizni ovoce a zeleniny.
Pamatuji jak jednou přijeli svazáci z města jednotit řepu a po
hodině práce pochopili, jak náročná je práce s motykou na poli.
Zcela jinak si pak vážili lidské práce a lidí na venkově. Ti pro
ně udělali zabíjačku a domů si odváželi zabijačkovou výslužku.
Ženské z rostlinné výroby pak reptaly, že pro ně zabíjačku nikdo
nikdy neudělal a tak jim ředitel statku udělal zabíjačku další
víkend. Na nějakém praseti tehdy nesešlo a řepa byla vyjednocena
a odplevelená bez chemie. Já vím, bylo to prací a ta už není
moderní a ani to sdružování při kterém se lidé stmelovali a nebo
se pouze bavili. I ty vandry bývaly o brigádě v lese za povolení
tam mít potlach a nebo dokonce trempskou boudu, či tábořiště.
A nebyly to pouze tábořiště pro dospělé, ale táborová místa pro
dětské tábory. Na jednom jsem nezištně kopal dvě suché studny
( proutkaři se spletli) , stavěli dřevěnou kuchyni, jídelnu, WC
a potravinový sklípek. Vše nezištně a jedinou odměnou nám byla
radost dětí a možnost potlachu se zázemím pro případ špatného
počasí. Tábořiště funguje dodnes díky podobné partě následníků,
takže nad všemi hůl nelámu, jen přibylo těch překážek co musejí překonávat, které my neměli. Obecní louku nám poskytla obec na
ústní dohodu, žádné povolení na stavby nikdo nepožadoval, žádná
kolaudace staveb a pouze hygiena požadovala nějaká pravidla. A
dnes? Louku museli koupit, stavby zlegalizovat a to nehovořím o
jiných věcech, které mnohé odradily něco pro jiné dělat. Musel
jsem se z toho mimo téma nedostatku krmiv vykecat, protože jsem
se čerstvě dozvěděl o smrti jednoho z obětavců, který věnoval
jiným nezištně celý život a nyní se s ním ani nerozloučíme,
protože ho jeho vlastní potomci pohřbívají bez obřadu. Přitom
jim i cizím dětem obětoval veškerý volný čas a dokonce peníze,
když mnohé věci hradil ze svého, aby nemusel jako dnes moderně
"žebrat" dotace. Tvrdil, že je pod jeho úroveň plazit se po
kolenou a ohýbat hřbet a raději jsme udělali brigádu v lese,
aby byla kulatina na stavby a dřevo na otop. Tu louku jsme
tehdy ručně před táborem pokosili, seno usušili a darovali
místním státnímu statku výměnou za dopravu stanů a podsad
z města na tábor a zpět. I tak se získávala píce z míst,
kde by jinak shnila bez užitku. Dnes o to seno není zájem
a tak kluci přivezou své sekačky a trávu zmulčují. Takže
tolik k nedostatku pícnin, které bez užitku někde hnijí.