V ČR vznikne nová chráněná krajinná oblast, stane se jí Soutok na Břeclavsku
6.3.2023 18:03 | VALTICE
(ČTK)
Moravský přírodní unikát je pro svůj jedinečný charakter laicky přirovnávaný k Amazonii. Dosud není chráněn celistvě. Na soutoku, kde patří veškeré pozemky Lesům ČR, jsou dodnes jen dvě malé národní přírodní rezervace s lužními pralesy.
Náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) uvedl, že se za více než tři desítky let nenašla politická síla, která by tento moravský přírodní unikát, pro svůj jedinečný charakter laicky přirovnávaný k Amazonii, ochránila celistvě. Na soutoku, kde patří veškeré pozemky Lesům ČR, jsou dodnes jen dvě malé národní přírodní rezervace s lužními pralesy.
"V aktualizovaném vládním programovém prohlášení jsme se zavázali, že rozšíříme plochu zvláště chráněných území a připravíme podklady k vyhlášení Národního parku Soutok. Právě proto ministerstvo životního prostředí podniklo během minulého roku řadu kroků s cílem prověřit, jaká forma velkoplošné ochrany by byla pro toto území nejvhodnější. Po expertním posouzení, diskusích s místními starosty a zástupci Jihomoravského kraje se přikláníme k tomu, aby zde byla vyhlášena chráněná krajinná oblast," uvedl Hladík.
Podle náměstka se nyní zhruba tři měsíce budou řešit praktické věci, například takzvaná zonace, pak se uskuteční "kulatý stůl", kde náležitosti proberou všechny zúčastněné strany. Následně ministerstvo zahájí proces vyhlašování. CHKO vyhlašuje vláda, podle Hladíka by to "superrychle" bylo ještě letos, reálně to vidí v polovině příštího roku. Do oblasti spadne zhruba desítka obcí.
Takzvaná Moravská Amazonie je největším zachovalým lužním komplexem v České republice. Mimo jiné jsou tam mohutné staré duby, kterých ale podle vědců rychle ubývá. Podle nich mezi lety 1990 až 2009 ubyla v této oblasti více než polovina starých porostů. Lesy ČR kritiku odmítají. Dnešní lužní lesy v oblasti jsou podle nich výsledkem více než třísetletého lesnického hospodaření.
"Chráněná krajinná oblast Soutok bude prvním krokem k tomu, aby se z tohoto jedinečného území mohl jednou stát i národní park. Nyní je ale podstatné se shodnout a nezaseknout se na debatě, zda vznikne chráněná krajinná oblast, nebo národní park. Hlavní je území poskytnout celoplošnou ochranu," uvedl Hladík.
Podle starosty Lanžhota na Břeclavsku Ladislava Straky se ale shodli jen na tom, že půjde o velkoplošnou ochranu, protože každý způsob ochrany má něco, co je pro Lanžhot důležitější. V případě národního parku je to správní rada národního parku, v případě CHKO tomu tak není. Podle něj by v případě národního parku měla obec možnost většího podílu na managementu a zodpovědnosti. "Samospráva chce být účastna toho managementu," řekl Straka.
"Příroda nepočká. Než se roky dohadovat o národním parku, je lepší cestou CHKO, která je přijatelná pro všechny. Tahle významná lokalita potřebuje konečně celoplošnou ochranu. Jsem rád, že k tomu ministerstvo takhle přistoupilo a posuneme se dál," řekl jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Když se ochrana přírody dělá bagrem
Ochranáři plánují v Krkonoších vypuštění ohroženého motýla, zřejmě už v létě
CHKO Krušné hory by mohlo sjednotit ochranu přírody v horském pásuOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (70)
Miroslav Vinkler
6.3.2023 18:33Snad to k něčemu prospěšnému bude, těch hádek kolem toho bylo více než dost i na Ekolistu.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
6.3.2023 18:38Chyba. Vzhledem k unikátnosti a zejména k posunu LČR ke snadné privatizaci metodou akciové společnosti. Je nezbytný Národní Park. CHKO nemění systém hospodaření.
Odpovědět
Sl
Slovan
6.3.2023 19:56Paráda! Teď ještě na místo ředitele někoho schopného... Mojmír Vlašín či Lukáš Čížek by byli fajn!
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
7.3.2023 09:39 Reaguje na SlovanU pana Čížka se těším, až to tam bude řešit jim opěvovanými požáry,
jako přirozenou regulací lesních porostů. To bude paráda, až tam
budou vypalovat lesy a louky. Myslím, že tomu budou lidé "tleskat"
podobně jako náhodnému požáru v ČŠ.
Odpovědět
jako přirozenou regulací lesních porostů. To bude paráda, až tam
budou vypalovat lesy a louky. Myslím, že tomu budou lidé "tleskat"
podobně jako náhodnému požáru v ČŠ.
Sl
Slovan
7.3.2023 18:57 Reaguje na Břetislav MachačekS člověkem, který nedokáže pochopit rozdíl mezi řízeným a neřízeným ohněm který se dostal mimo kontrolu hasičů, nehodlám ztrácet čas.
Odpovědět
Karel Zvářal
6.3.2023 20:30Je třeba zachránit zcela zničenou Moravskou Amazonii, kde žije spousta vzácných druhů, na které můžeme být pyšní.
Odpovědět
Kajetán Hostička
6.3.2023 20:31Myslím že v Evropě dlouhodobě chybí podobně přísný typ ochrany území jako NP, akorát nastavený na krajinu obhospodařovanou člověkem, protože taková příroda je často podobně cenná jako ta bezzásahová. Důležité je, že by se hledala nejlepší cesta jak krajinu dále obhospodařovat a biodiverzitu zachovat/vrátit. Vhodný by byl pro přírodnější části mnoha CHKO v ČR a narozdíl od CHKO by opravdu dokázal zvrátit mnohdy negativní trendy v krajině.
Odpovědět
Kajetán Hostička
6.3.2023 20:39Také si myslím, že by se měla oddělit ochrana přírody od památkové ochrany. Myslím si, že z některých přírodně cenných krajin není potřeba dělat skanzen, a nevadí nahradit starou architekturu kvalitní, moderní a do krajiny zapadající. Tam, kde je zástavba území kterou chceme zachovat takovou či podobnou tak jak se dochovala, vyhlásil bych krajinné památkové oblasti.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
7.3.2023 09:34Pro mne je úsměvné, z čeho všeho u nás vznikají NP. Šumava z hospodářských
smrkových lesů, Křivoklátsko z hospodářských lesů tisíc let starého
loveckého parku českých králů a Soutok z hospodářských dubových lesů
vysázených Lichtensteiny na výrobu pražců a lesů sloužících jako obora
pro unikátní podruh lužních jelenů a daňků. Soutok je uměle vysušená
bažinatá oblast pomocí vodních kanálů a z původního lužního lesa už
je 300 let dubový hospodářský les. Jaký tam bude cíl? Bezzásah, vybití
zvěře, přeměna zpět na bažiny? Co zůstane ze současné krajiny, tak jak
ji nyní známe a nebo bude CHKO a později NP pokračovat v činnostech
zahájených před 300 léty s řízenou obnovou lesů, spásáním a okusem
zvěří? Tak na to jsem opravdu zvědav!
Odpovědět
smrkových lesů, Křivoklátsko z hospodářských lesů tisíc let starého
loveckého parku českých králů a Soutok z hospodářských dubových lesů
vysázených Lichtensteiny na výrobu pražců a lesů sloužících jako obora
pro unikátní podruh lužních jelenů a daňků. Soutok je uměle vysušená
bažinatá oblast pomocí vodních kanálů a z původního lužního lesa už
je 300 let dubový hospodářský les. Jaký tam bude cíl? Bezzásah, vybití
zvěře, přeměna zpět na bažiny? Co zůstane ze současné krajiny, tak jak
ji nyní známe a nebo bude CHKO a později NP pokračovat v činnostech
zahájených před 300 léty s řízenou obnovou lesů, spásáním a okusem
zvěří? Tak na to jsem opravdu zvědav!
PH
BM
Jakub Graňák
7.3.2023 19:18 Reaguje na Břetislav MachačekA přesto jste nerozeznal rozdíl mezi hospodářským lesem a rozvolněným "krajinářským" porostem
Odpovědět
ss
VJ
Václav John
7.3.2023 14:50 Reaguje na Břetislav MachačekÚsměvné? No když to srovnáte třeba s národními parky v Británii, tak proti nim jsou ty naše jako tisíce let starý nedotčený prales. Musíte se prostě smířit s tím, že v Evropě není ani čtvereční kilometr, který by nebyl nějak výrazně ovlivněný člověkem, a to ani v místech jako je Bialowieza nebo Biogradska Gora. To byste nemohl při tom svém přístupu vyhlásit ani jeden národní park nikde v Evropě.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
7.3.2023 18:21 Reaguje na Václav JohnVždyť na to narážím! NP by měl pokračovat v tom, proč byl
na daném místě zřízen a nechtít z něho udělat divočinu!
Názory některých ekologistů na NP mě děsí, protože si ho
představují jako prales bez lidských zásahů i s tím, že
ho nechají v případě požáru i shořet, protože tak to přece
v přírodě kdysi bylo! Oni by z něho nejraději zcela vyhnali
nejenom lesáky, myslivce, rybáře, zemědělce, ale i turisty
a pouze by ty NP byly pro pár "vyvolených", kteří je budou
zkoumat a opájet se divočinou. Trendem je nezasahovat, nic
nedělat a pouze přihlížet, co bude příroda dělat sama. Mi
už to je celkem jedno, ale potomci nás proklejí, až bude
dokonáno stejně, jako v NP Šumava a ČŠ. Každopádně v tom
vidím činnost zájmových skupin brousících si zuby na funkce
ve vedení NP a možnost "udílet" různá povolení a zakazovat
ostatním činnost, kterou tam doposud úspěšně prováděli.
Ano úspěšně, protože právě proto má to území tu cenu být
NP, ale NP pokračujícím v tom, co bylo doposud prováděno.
Vše ostatní budou pokusy s nejistým výsledkem a nebo i
končící zmarem kdysi něčeho tak cenného.
Odpovědět
na daném místě zřízen a nechtít z něho udělat divočinu!
Názory některých ekologistů na NP mě děsí, protože si ho
představují jako prales bez lidských zásahů i s tím, že
ho nechají v případě požáru i shořet, protože tak to přece
v přírodě kdysi bylo! Oni by z něho nejraději zcela vyhnali
nejenom lesáky, myslivce, rybáře, zemědělce, ale i turisty
a pouze by ty NP byly pro pár "vyvolených", kteří je budou
zkoumat a opájet se divočinou. Trendem je nezasahovat, nic
nedělat a pouze přihlížet, co bude příroda dělat sama. Mi
už to je celkem jedno, ale potomci nás proklejí, až bude
dokonáno stejně, jako v NP Šumava a ČŠ. Každopádně v tom
vidím činnost zájmových skupin brousících si zuby na funkce
ve vedení NP a možnost "udílet" různá povolení a zakazovat
ostatním činnost, kterou tam doposud úspěšně prováděli.
Ano úspěšně, protože právě proto má to území tu cenu být
NP, ale NP pokračujícím v tom, co bylo doposud prováděno.
Vše ostatní budou pokusy s nejistým výsledkem a nebo i
končící zmarem kdysi něčeho tak cenného.
Karel Zvářal
7.3.2023 18:50 Reaguje na Břetislav MachačekSoučasné hospodaření vytvářelo takovou mozaiku biotopů (louka, paseka, výsadba, hustník... mýťák), které bezzásah (uniformní "džungle"), co se týká diverzity, nemá šanci konkurovat. Všichni to vědí, přesto, či právě proto, se budou pachtit za chimérou "něčeho vyššího". Je to jak říkáte: přijít k hotovému a s minimálními úpravami ("odborným managementem") se stavět do role spasitele Amazonie. Každopádně CHKO, nic více netřeba.
Odpovědět
Jakub Graňák
7.3.2023 19:13 Reaguje na Karel ZvářalSoučasné hospodaření je jen zlomkem způsobů hospodaření z minulosti (ani zdaleka kdovíjak dávné), které biotopů vytvářelo násobně více...
Odpovědět
Karel Zvářal
7.3.2023 19:20 Reaguje na Jakub GraňákÓ, dokonce násobně více!-) Tak jich aspoň pár (lesních biotopů) vyjmenujte. Lidská činnost nahradí oheň, vítr, spásače, zaplavuje, když je sucho...
Odpovědět
Jakub Graňák
7.3.2023 19:45 Reaguje na Karel ZvářalRozvolněný porost solitérů ala soutok, polykormony, hlavaté porosty, okrajová společenstva, hraniční stromy, výstavky, střední les... a teď to vynásobte pestřejší historickou druhovou skladbou a jste kde? V násobcích...
Děkuji za pozornost
Odpovědět
Děkuji za pozornost
Karel Zvářal
7.3.2023 20:02 Reaguje na Jakub GraňákJe mi líto, ale téměř vše z uvedeného tam je. Výstavků jak nasetých, o okrajovém efektu a středním lese nemluvě. Dubina je jeden z nejúživnějších biotopů (ráj hmyzu a ptáků), pestřejší druhová skladba dřevin je jinde kolem Moravy, u Soutoku vládnou duby, jasany, semo tamo topol či jilm.
Otázka zní jinak: znáte ve stř. E. jiný, lepší lužní les, s pestřejší biotopovou diverzitou?
Odpovědět
Otázka zní jinak: znáte ve stř. E. jiný, lepší lužní les, s pestřejší biotopovou diverzitou?
Sl
Slovan
7.3.2023 22:13 Reaguje na Karel ZvářalMinimálně podobně na tom bude Donau-Auen v Rakousku.
Odpovědět
Jakub Graňák
8.3.2023 07:23 Reaguje na Karel ZvářalVše z uvedeného se tam utápí v zahuštěném hospodářském lese. Porovnejte současnost s historickými leteckými snímky - v tom je totiž zakopán pes
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
8.3.2023 09:12 Reaguje na Jakub GraňákTy letecké sním kdy pocházejí
z doby, kdy část dubů dorostla
mýtní zralosti a byly tam proto holiny s novou výsadbou. Vidět potomci za padesát let letecké snímky dnešních lesů a neznat historii, tak se budou divit, proč jsme "holou" krajinu osázeli lesy. Koukněte na mapy třicet let staré, z kolika polí a luk jsou lesy a díky absenci hospodaření. Nálety obsadí i
haldy a skládky a zazelenají se
stejně, jako kdysi vykácené lesy na Soutoku a jinde. Bez
kosení a spásání luk to budou
za pár let lesy a v Beskydech
to už dnes vidím. Chovatelé
ovcí kvůli vlkům končí a z luk
se pomalu stávají lesy.
Odpovědět
z doby, kdy část dubů dorostla
mýtní zralosti a byly tam proto holiny s novou výsadbou. Vidět potomci za padesát let letecké snímky dnešních lesů a neznat historii, tak se budou divit, proč jsme "holou" krajinu osázeli lesy. Koukněte na mapy třicet let staré, z kolika polí a luk jsou lesy a díky absenci hospodaření. Nálety obsadí i
haldy a skládky a zazelenají se
stejně, jako kdysi vykácené lesy na Soutoku a jinde. Bez
kosení a spásání luk to budou
za pár let lesy a v Beskydech
to už dnes vidím. Chovatelé
ovcí kvůli vlkům končí a z luk
se pomalu stávají lesy.
Jakub Graňák
8.3.2023 12:49 Reaguje na Břetislav MachačekProtože mě nebaví vám už nevím po kolikáté vyvracet vaše dojmy (poněvadž o fakta se nejedná ani omylem), odkážu vás na odkaz níže, až si ho prostudujete, možná pochopíte, o co mi jde. Jen jednu informaci vypíchnu, protože je podstatná i pro příspěvky pana Zvářala výše: Výměra rozvolněného lesa poklesla od třicátých let 20 stol o čtyři pětiny - právě rozvolněný les je to, co dělá soutok tak atraktivním z pohledu biodiverzity.
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/MYSLIVOST-Straz-myslivosti/2021/Unor-2021/-Moravska-Amazonie-pohledem-biologa
Odpovědět
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/MYSLIVOST-Straz-myslivosti/2021/Unor-2021/-Moravska-Amazonie-pohledem-biologa
VJ
Václav John
7.3.2023 20:21 Reaguje na Břetislav MachačekNa daném území ale nejde o vyhlášení národního parku, ale o vyhlášení CHKO. Osobně to považuju za lepší variantu, bezzásahový NP je v tomto případě kontraproduktivní.
Taky bychom se mohli bavit o tom, že v našich podmínkách de facto žádné bezzásahové území neexistuje, protože třeba oheň se musí hasit všude, tedy i v bezzásahovém území. Pak to ovšem ale logicky není bezzásah bez vlivu člověka.
Pokud by tam bylo nastaveno hospodaření optimálně, nebyla by potřeba územní ochrana. Problém je v tom, že od 90. let se tam situace zhoršuje - kácí se mnohem intezivněji, takže staré porosty rychle mizí a frezují se paseky, což se ještě několik let dozadu absolutně nedělo. Dopady na biodivezitu jsou zjevné.
Ale ano, souhlasím, národní park imho není dobrým řešením.
Odpovědět
Taky bychom se mohli bavit o tom, že v našich podmínkách de facto žádné bezzásahové území neexistuje, protože třeba oheň se musí hasit všude, tedy i v bezzásahovém území. Pak to ovšem ale logicky není bezzásah bez vlivu člověka.
Pokud by tam bylo nastaveno hospodaření optimálně, nebyla by potřeba územní ochrana. Problém je v tom, že od 90. let se tam situace zhoršuje - kácí se mnohem intezivněji, takže staré porosty rychle mizí a frezují se paseky, což se ještě několik let dozadu absolutně nedělo. Dopady na biodivezitu jsou zjevné.
Ale ano, souhlasím, národní park imho není dobrým řešením.
VJ
Václav John
7.3.2023 20:22 Reaguje na Václav JohnMám tam překlep, má tam být "několik desetiletí dozadu" samozřejmě, ale z kontextu to celkem vyplývá.
Odpovědět
Karel Zvářal
7.3.2023 20:25 Reaguje na Václav John1*, děkuji!-) Z toho frézování se dělá konec světa, ale v podstatě je to obdoba požáru. Pokud to není zavrtáno (hluboko) pod zemí, plameny si s tím poradí.
Odpovědět
VJ
Václav John
7.3.2023 21:01 Reaguje na Karel ZvářalNa požáry jsou druhy skutečně celkem dobře adaptované - Foglarovská představa jak vypalování ubližuje přírodě už je pryč a pokud zhoří stepní stráň nebo svah železniční tratě, tak spousta druhů ten požár přežije a zbytek se tam natáhne z požárem nezasažených míst nebo z okolí. Nicméně rozfrézování pařezu přímo zničí stanoviště řady druhů brouků, což by požár nikdy neudělal. Třeba obyčejný a místy stále docela hojný roháč se vyvíjí v pařezech, pokud mu z nich ale uděláte maglajz, tak moc nemá šanci. Větší průšvih jsou ale jiné, mnohem ohroženější druhy brouků, kteří ale mají tu smůlu, že nejsou tak atraktivní jako roháč a tak až na pár entomologů de facto nikoho nezajímají.
Každopádně doufám, že se podaří najít nějaký kompromis, kdy hospodaření v oblasti bude zohledňovat jak lesnické potřeby, tak ochranu ohrožených druhů. I když v posledních letech jsou změny k lepšímu, tak je smutné se dívat, jak místa s cennou pořád ubývají. CHKO by podle měla mohla fungovat dobře, bezzásahový národní park bych viděl jako kontraproduktivní.
Odpovědět
Každopádně doufám, že se podaří najít nějaký kompromis, kdy hospodaření v oblasti bude zohledňovat jak lesnické potřeby, tak ochranu ohrožených druhů. I když v posledních letech jsou změny k lepšímu, tak je smutné se dívat, jak místa s cennou pořád ubývají. CHKO by podle měla mohla fungovat dobře, bezzásahový národní park bych viděl jako kontraproduktivní.
Karel Zvářal
7.3.2023 21:06 Reaguje na Václav JohnNapř. pařezy po probírce či suchárech slouží hmyzu spoustu let. Poukazuje se na jednotlivost vytrženou z kontextu a není zájem se dívat jinam...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
8.3.2023 11:14 Reaguje na Václav JohnNárodní Park je nejlepším řešením ze všech špatných. Už i EU změnila rétoriku z bezzásahovosti na: Základní cíl ochrany přírody je zabránit vymírání druhů. Nepíše se kde = všude.
Navíc v CHKO je majitelem lesa LČR, který po privatizaci musí plnit úlohu dobrého hospodáře tj. Zisk
V NP je správcem NP a privatizace je obtížnější.
Odpovědět
Navíc v CHKO je majitelem lesa LČR, který po privatizaci musí plnit úlohu dobrého hospodáře tj. Zisk
V NP je správcem NP a privatizace je obtížnější.
Jakub Graňák
7.3.2023 18:23 Reaguje na Václav JohnŠak o to mistru Machačkovi jde: z čeho není národohospodářský užitek, to musí být obětováno "pokroku"
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
8.3.2023 08:58 Reaguje na Jakub GraňákPovím vám to tak. Někdo vysadil duby s vyhlídkou jejich dřevo hospodářsky využít a ty dorostou mýtní zralosti. Pak přijde někdo, kdo pro to nic neudělal a má představu zestárnutí stromů až k jejich úhynu věkem. Je proti těžbě a obnově a říká si ekolog. Veškeré předchozí investice do výsadby a pěstování lesa přicházejí vniveč a ekolog pouze natáhne ruce pro dotaci na provoz CHKO, či plánovaného NP.
Dotace, dotace a ještě jednou dotace je to, co
údajně zachrání Moravskou Amazónii. Doposud se
obešla několik století bez dotací a náklady byly
kryty ze zisků. Každopádně mi CHKO až tak nevadí,
pokud v jeho vedení nebudou zelení fanatici, kteří
budou mít jediný úkol zastavit na Soutoku dosavadní způsob hospodaření a odstranit chov zvěře. Právě ta zvěř je přirozeným spásačem a okusovačem stromů, který udržuje krajinu v tomto stavu a obávám se,
že se půjde ve šlépějích Pálavy, kde vadila koza bezoárová. Po létech zmaru přišlo prozření a na řadu přišlo spásání kozami a ovcemi. Pokus bez spásačů nevyšel a s velkou slávou se tam spásači za nemalých nákladů navážejí. Stejnověký hospodářský dubový les se zvěří vypásaným podrostem bude po bezzásahu neprostupnou džunglí a ta světlost dubin bude ta tam. Frézování je dnes haněna, ale do budoucna to bude kvůli pracnosti při obnově lesů nezbytné. Harvestor dřevo vytěží a fréza upraví půdu pro strojní výsadbu. Po frézování je půda nakypřena a obohacena o dřevo z pařezů a dřevních zbytků. To působí jako výživa a jako mulč, který zabraňuje vysychání půdy. Je to jako na zahradě, kde půdu kypříme a mulčujeme, aby stromy lépe rostly a netrpěly suchem. Hospodářský les je totéž a musí jít cestou snížení pracnosti při vysazování, těžbě a taky výchově vyžínáním buřeně a při prořezávkách. Pokud se do budoucna chceme spoléhat na ruční práci, tak jsme totálně mimo, protože zájem o ni klesá a klesat bude. Už dnes je problém sehnat někoho na vyžínání a nebo na kalamitní i průběrnou těžbu. Soutok dopadne taky tak a bez lidské práce už nikdy nebude takovým, jakým je nyní. Ale někdo si ho asi přeje mít jiný, ale bojí se to nyní říci hlasitě.
Tichým duchem a salámovou metodou si ho přetvoří
k obrazu svému stejně, jak už se to udělalo jinde.
(kůrovec-lékař lesa, nakrmení ohně dřevem atd.)
Odpovědět
Dotace, dotace a ještě jednou dotace je to, co
údajně zachrání Moravskou Amazónii. Doposud se
obešla několik století bez dotací a náklady byly
kryty ze zisků. Každopádně mi CHKO až tak nevadí,
pokud v jeho vedení nebudou zelení fanatici, kteří
budou mít jediný úkol zastavit na Soutoku dosavadní způsob hospodaření a odstranit chov zvěře. Právě ta zvěř je přirozeným spásačem a okusovačem stromů, který udržuje krajinu v tomto stavu a obávám se,
že se půjde ve šlépějích Pálavy, kde vadila koza bezoárová. Po létech zmaru přišlo prozření a na řadu přišlo spásání kozami a ovcemi. Pokus bez spásačů nevyšel a s velkou slávou se tam spásači za nemalých nákladů navážejí. Stejnověký hospodářský dubový les se zvěří vypásaným podrostem bude po bezzásahu neprostupnou džunglí a ta světlost dubin bude ta tam. Frézování je dnes haněna, ale do budoucna to bude kvůli pracnosti při obnově lesů nezbytné. Harvestor dřevo vytěží a fréza upraví půdu pro strojní výsadbu. Po frézování je půda nakypřena a obohacena o dřevo z pařezů a dřevních zbytků. To působí jako výživa a jako mulč, který zabraňuje vysychání půdy. Je to jako na zahradě, kde půdu kypříme a mulčujeme, aby stromy lépe rostly a netrpěly suchem. Hospodářský les je totéž a musí jít cestou snížení pracnosti při vysazování, těžbě a taky výchově vyžínáním buřeně a při prořezávkách. Pokud se do budoucna chceme spoléhat na ruční práci, tak jsme totálně mimo, protože zájem o ni klesá a klesat bude. Už dnes je problém sehnat někoho na vyžínání a nebo na kalamitní i průběrnou těžbu. Soutok dopadne taky tak a bez lidské práce už nikdy nebude takovým, jakým je nyní. Ale někdo si ho asi přeje mít jiný, ale bojí se to nyní říci hlasitě.
Tichým duchem a salámovou metodou si ho přetvoří
k obrazu svému stejně, jak už se to udělalo jinde.
(kůrovec-lékař lesa, nakrmení ohně dřevem atd.)
SV
Slavomil Vinkler
8.3.2023 11:17 Reaguje na Břetislav MachačekOno to frézování neničí stromy, ničí podrost a hmyz stejně jako chemie. Ve frézovaném a chemicky ošetřeném lese zmizí česnek jelení, ladoňka, sněženka, plicníky, dymnivky... A to by v NP být mělo
Odpovědět
SV
Karel Zvářal
8.3.2023 13:25 Reaguje na Slavomil VinklerÚčelově ohýbaná realita. Zmizí na té ploše, ale v okolních porostech jsou. V dnešní době je to efektní/ekonomický způsob výsadby, přičemž s tímto zásahem se počítá jednou za sto a více let, takže žádná trága. Čas zahladí všechny stopy.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
8.3.2023 17:02 Reaguje na Karel ZvářalPřesně tak. Nejsem sice fanda toho frézování, ale chápu to, že s absencí
lidí ochotných pracovat v lese zákonitě
dojde buď na mechanizaci a chemii a nebo
se lesy ponechají zcela přírodě. Nic mezi
tím v budoucnu nebude, protože těžit po
jednom stromu ze sta při výběrové těžbě
bude velmi nákladné a totéž bude i u
pěstebních činností(výsadba, oplocenky,
vyžínání buřeně, prořezávky atd.) Už
k tomu někteří vlastníci směřují a tak
chtějí uzákonit samovýsev, bezzásah,
vybití spárkaté okusující neoplocené
mladé stromy a jiné "novinky"! Prostě
vytěžili a nechtějí čekat na nový zisk
za 70-120 let podle dřeviny. Mají navíc
nyní v hlavě seštěpkování lesů pro energetiku, kde bude technice jedno,
o jaké stromy se jedná a semele to komplet i s pařezy a už po 20. letech.
To bude daleko horší a častější, než nynější frézování, které jak píšete se děje při pravidelné obnově lesa jednou
za 70-120 let. Udělat z komára vola
ekologisté umí i u přibližování, když
jim koleje od traktorů vadí, ale jinam
povolávají tanky na to rozježdění a
nebo v Beskydech rozbagrují cesty, aby
z nich byla kaskáda dočasných tůní.
Na Vítkovsku jsem prvé frézování zažil
před cca 10 léty a nyní smekám před tím
mladým lesem, který tam vyrostl. Nikdo
by dnes nepoznal, že se tam frézovalo
a pouze by se divil lesu bez pařezů z
předchozích stromů. To je můj poznatek
z praxe a nikoliv pouze kritika od PC,
kterou tu mnozí rádi prezentují. Jó a
z okolního nepokáceného lesa se tam brzo
nastěhovalo i to, co tam před tím nebylo.
Mimochodem česnek medvědí se nemnoží
pouze cibulkami, ale i semeny a ty fréza
nerozseká stejně, jakož i jiné menší
cibulky a oddenky rostlin. Je to mnoho
povyku pro nic, ale na prvý pohled to
opravdu není nic hezkého.
Odpovědět
lidí ochotných pracovat v lese zákonitě
dojde buď na mechanizaci a chemii a nebo
se lesy ponechají zcela přírodě. Nic mezi
tím v budoucnu nebude, protože těžit po
jednom stromu ze sta při výběrové těžbě
bude velmi nákladné a totéž bude i u
pěstebních činností(výsadba, oplocenky,
vyžínání buřeně, prořezávky atd.) Už
k tomu někteří vlastníci směřují a tak
chtějí uzákonit samovýsev, bezzásah,
vybití spárkaté okusující neoplocené
mladé stromy a jiné "novinky"! Prostě
vytěžili a nechtějí čekat na nový zisk
za 70-120 let podle dřeviny. Mají navíc
nyní v hlavě seštěpkování lesů pro energetiku, kde bude technice jedno,
o jaké stromy se jedná a semele to komplet i s pařezy a už po 20. letech.
To bude daleko horší a častější, než nynější frézování, které jak píšete se děje při pravidelné obnově lesa jednou
za 70-120 let. Udělat z komára vola
ekologisté umí i u přibližování, když
jim koleje od traktorů vadí, ale jinam
povolávají tanky na to rozježdění a
nebo v Beskydech rozbagrují cesty, aby
z nich byla kaskáda dočasných tůní.
Na Vítkovsku jsem prvé frézování zažil
před cca 10 léty a nyní smekám před tím
mladým lesem, který tam vyrostl. Nikdo
by dnes nepoznal, že se tam frézovalo
a pouze by se divil lesu bez pařezů z
předchozích stromů. To je můj poznatek
z praxe a nikoliv pouze kritika od PC,
kterou tu mnozí rádi prezentují. Jó a
z okolního nepokáceného lesa se tam brzo
nastěhovalo i to, co tam před tím nebylo.
Mimochodem česnek medvědí se nemnoží
pouze cibulkami, ale i semeny a ty fréza
nerozseká stejně, jakož i jiné menší
cibulky a oddenky rostlin. Je to mnoho
povyku pro nic, ale na prvý pohled to
opravdu není nic hezkého.
Jakub Graňák
8.3.2023 17:48 Reaguje na Karel ZvářalJasně, sice se proti tomu staví všichni botanici a entomologové v republice, ale Zvářal s Machačkem to vědí líp...
Až tu budete příště kníkat o vymírajícím polním ptactvu, tak vám tu "efektnost/ekonomičnost" připomenu
Odpovědět
Až tu budete příště kníkat o vymírajícím polním ptactvu, tak vám tu "efektnost/ekonomičnost" připomenu
Karel Zvářal
8.3.2023 19:01 Reaguje na Jakub GraňákTady je řeč o JEDNOM procentu "zdevastované" (připravené) půdy. Něco jiného je agrární krajina, která bývá často komplet umrtvená a osetá. TO je pro mě problém! Takže o čem se tu, prosím, pidižvíte???
Upozorním na pořad Natura paradoxa (ptačí oblasti) - často opakovaný, kde moderátorka s úsměvem povídala, že dnešní krajina není ani lepší, ani horší, je prostě JINÁ... TOTO pokrytectví je to, co mi vadí stonásobně více, než hektar rozfrézované paseky. Nijak nad tím nejásám, ale dovede rozlišit bagatelní hovínko od skutečných problémů. Až bude agrární krajina na úrovni našich lesů..., ale toho se určitě nedožiju-/
Odpovědět
Upozorním na pořad Natura paradoxa (ptačí oblasti) - často opakovaný, kde moderátorka s úsměvem povídala, že dnešní krajina není ani lepší, ani horší, je prostě JINÁ... TOTO pokrytectví je to, co mi vadí stonásobně více, než hektar rozfrézované paseky. Nijak nad tím nejásám, ale dovede rozlišit bagatelní hovínko od skutečných problémů. Až bude agrární krajina na úrovni našich lesů..., ale toho se určitě nedožiju-/
Jakub Graňák
9.3.2023 07:43 Reaguje na Karel ZvářalJe vidět, že netušíte o čem mluvíte. Za posledních 20 let bylo vykáceno a vyfrézováno přes 30% celé plochy, na některých katastrech, např Tvrdonicku přes 50% plochy, tudíž se velmi radikálně změnila věková skladba porostů. Takovýto porost zbavený pařezů a veškeré ostatní mrtvé dřevní hmoty, bude po minimálně 80, 100 let pro "cílové" organismy nepoužitelný. Za dalších dvacet let takovéhoto "hospodaření" vymizí prakticky všechna mrtvá dřevní hmota, přičemž bude trvat dalších minimálně 50 let, než nejstarší "obnovené" porosty poskytnou nějakou dřevní hmotu, která druhům vázaným na mrtvé dřevo poskytne habitat... co to bude znamenat pro výskyt a četnost druhů vázaných na mrtvé dřevo si jistě domyslíte sám
Odpovědět
Karel Zvářal
9.3.2023 08:34 Reaguje na Jakub GraňákBlá blá blá, statečný Graňáku. Kořeny se nefrézují, zůstávají, stejně jako spousta dřevní hmoty podrcená jako mulč. Pařezy po probírkách a suchárech jste tradičně odignoroval. Slepý slepým zůstane.
Odpovědět
Jakub Graňák
9.3.2023 08:58 Reaguje na Karel ZvářalBlá, blá, blá předposraný Zvářale
Položte si otázku, kolika generacím např roháče poslouží pařez dvacetiletého stromu a kolika generacím poslouží pařez stoletého stromu. Jestli si myslíte, že podrcený mulč poslouží jako úživný substrát, tak jste na omylu, to samo platí i o kořenech. Největší objem úživného substrátu tvoří samotné těleso pařezu (to co je vyfrézováno). Zjevně nemáte ani základní povědomí o čem se tu bavíme... tudíž se s váma nemíním dále špinit
Odpovědět
Položte si otázku, kolika generacím např roháče poslouží pařez dvacetiletého stromu a kolika generacím poslouží pařez stoletého stromu. Jestli si myslíte, že podrcený mulč poslouží jako úživný substrát, tak jste na omylu, to samo platí i o kořenech. Největší objem úživného substrátu tvoří samotné těleso pařezu (to co je vyfrézováno). Zjevně nemáte ani základní povědomí o čem se tu bavíme... tudíž se s váma nemíním dále špinit
Karel Zvářal
9.3.2023 09:03 Reaguje na Jakub GraňákSám jste trolí špína, mně budete učit, kolik larev roháčů jsme našli v malém pařízku? Sbohem!
Odpovědět
Jakub Graňák
9.3.2023 10:19 Reaguje na Karel ZvářalVy rozeznáte larvu roháče od ostatních larev vrubounovitých? Navíc pokud se dobře pamatuju, tak jste ty larvy házel do ohně když jste byl děcko... tak to jste jistě již v tomto věku disponoval erudicí srovnatelnou s předními našimi entomology. Ste mě rozesmál.
Okénko pro idioty: Larva roháče za svých 5-7 let vývoje zkonzumuje cca 5 litrů úživného substrátu. V přpadě nedostatku potravy se z kukel líhnou zakrnělí degenerovaní jedinci.
Červená kniha uvádí:
Příčiny ohrožení - kácení starých doubrav a smíšených lesů s odstraňováním trouchnivějících kmenů a pařezů v nichž se vyvíjejí larvy, konec citace. Jen podotýkám že se jedné o č. knihu vydanou roku 1992 a autorem citovaného textu je prof. RNDr Ladislav Korbel. Chápu, jistě to nebyla taková kapacita, jako jistý desetiletý Karel Zvářal
Odpovědět
Okénko pro idioty: Larva roháče za svých 5-7 let vývoje zkonzumuje cca 5 litrů úživného substrátu. V přpadě nedostatku potravy se z kukel líhnou zakrnělí degenerovaní jedinci.
Červená kniha uvádí:
Příčiny ohrožení - kácení starých doubrav a smíšených lesů s odstraňováním trouchnivějících kmenů a pařezů v nichž se vyvíjejí larvy, konec citace. Jen podotýkám že se jedné o č. knihu vydanou roku 1992 a autorem citovaného textu je prof. RNDr Ladislav Korbel. Chápu, jistě to nebyla taková kapacita, jako jistý desetiletý Karel Zvářal
SV
Slavomil Vinkler
10.3.2023 15:44 Reaguje na Karel ZvářalHádáte se jako blbci. Ale to frézování je skutečně na více než 50% plochy a ty podrostové byliny se nešíří tak rychle. Ač kopřivy jo.
Odpovědět
Karel Zvářal
10.3.2023 16:22 Reaguje na Slavomil VinklerKdyž furt leze, tak co mám dělat? Skončím, otravuje zase. Já frézování ani nevymyslel, ani nepropaguji, jen naznačuji, že problém úbytku velkého hmyzu (viz chrousti) nespočívá jen v tomto. Myšleno cca 1% ROČNĚ, za 20 let cca 20%, moulové! Dříve se to nedělalo, ale pařezy se likvidovaly jinak. A proč potom nemůžou být larvy v tom rošmelcovaném dřevu?, většina výsadby je u nás oplocená (před prasaty).
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/otakar-prazak-na-soutoku-od-sekyry-a-motyky-po-frezu
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/otakar-prazak-na-soutoku-od-sekyry-a-motyky-po-frezu
Jakub Graňák
10.3.2023 17:54 Reaguje na Karel ZvářalTo je váš problém, že nesnesete oponenturu, obzvlášť opírá-li se o fakta.
Odpovědět
Karel Zvářal
10.3.2023 18:10 Reaguje na Slavomil VinklerTak to vidíte! To je něco podobného, jak ta krysa ze Vsetína, v životě jsme se pracovně nepotkali, jednou na schůzi, ale špínu a zhazuňk produkují neustále.
Prostě desetiletí kluci spálením dvou pařízků způsobili ekologickou katastrofu:-))) Co s takovými blby jiného, než je posílat do patřičných míst...
Odpovědět
Prostě desetiletí kluci spálením dvou pařízků způsobili ekologickou katastrofu:-))) Co s takovými blby jiného, než je posílat do patřičných míst...
BM
Břetislav Machaček
8.3.2023 16:34 Reaguje na Slavomil VinklerOdpovídám vám po příspěvkem p.Zvářala.
Odpovědět
Sl
Slovan
7.3.2023 19:43 Reaguje na Václav JohnVíte, ono je to těžké. I v zákonu se jasně píše, že za NP může být u nás vyhlášeno území s "převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů". Sám zákon s lidským vlivem počítá, ale to tady jistí jedinci nechtějí za žádnou cenu pochopit.
I samotná IUCN si je moc dobře vědoma, že v Evropě jsou specifické podmínky co se týče lidského ovlivnění krajiny. Nenutí tedy státy, aby byly jejich NP zařazeny striktně do kategorie II. Je to jen na nich. Většina samozřejmě v kategorii II je, já osobně jsem toho zastáncem, ale i u nás je KRNAP V kategorii V, stejně jako Peak District nebo Snowdonia NP ve Vámi zmiňované VB (tam je to však hlavně kvůli tradici ochrany - dnes by ta území asi nebyla do NP ani zařazena, spíše by vzniklo něco na způsob CHKO u nás).
V Evropě, kromě Skandinávie nebo Rumunska (nemyslím si, že se v Evropě jako takové taková místa nevyskytují vůbec), se nenachází rozsáhlejší území málo (či vůbec) ovlivněná člověkem. Jedná se pouze o větší či menší fragmenty relativně přirozených ekosystémů. NP u nás prostě nejsou chápány jako území, které nebylo skoro nebo vůbec ovlivněno člověkem jako jinde ve světě. Ne, jde o výběr relativně nejzachovalejších území s vědomím dřívějšího vlivu člověka. To si ale uvědomujete Vy nebo já. Jiní jsou zarputilí bojovníci proti NP prostě z principu.
Odpovědět
I samotná IUCN si je moc dobře vědoma, že v Evropě jsou specifické podmínky co se týče lidského ovlivnění krajiny. Nenutí tedy státy, aby byly jejich NP zařazeny striktně do kategorie II. Je to jen na nich. Většina samozřejmě v kategorii II je, já osobně jsem toho zastáncem, ale i u nás je KRNAP V kategorii V, stejně jako Peak District nebo Snowdonia NP ve Vámi zmiňované VB (tam je to však hlavně kvůli tradici ochrany - dnes by ta území asi nebyla do NP ani zařazena, spíše by vzniklo něco na způsob CHKO u nás).
V Evropě, kromě Skandinávie nebo Rumunska (nemyslím si, že se v Evropě jako takové taková místa nevyskytují vůbec), se nenachází rozsáhlejší území málo (či vůbec) ovlivněná člověkem. Jedná se pouze o větší či menší fragmenty relativně přirozených ekosystémů. NP u nás prostě nejsou chápány jako území, které nebylo skoro nebo vůbec ovlivněno člověkem jako jinde ve světě. Ne, jde o výběr relativně nejzachovalejších území s vědomím dřívějšího vlivu člověka. To si ale uvědomujete Vy nebo já. Jiní jsou zarputilí bojovníci proti NP prostě z principu.
VJ
Václav John
7.3.2023 20:49 Reaguje na SlovanProblém vidím i v tom, že dřív skutečně existoval nepsaný koncept, že jakýkoliv lidský zásah je špatný a člověka je z přírody potřeba dostat pryč a nejlepší ochrana je bezzásah. Část lidí si to myslí doteď, mezitím ale nelze nevidět, že extenzivní pastva udržovala ohromnou biodiverzitu, přitom šlo o čistě lidskou aktivitu, že nejcennější stepní a travnaté biotopy často najdeme v bývalých vápencových lomech, nebo na hnědouhelných výsypkách, že pojezdy čtyřkolek nebo tanků ani tak neničí přírodu, jako spíš vytváří unikátní stanoviště. Tj. že člověk přírodu nejenom ničí, ale dokáže i velmi unikátní stanoviště vytvářet. Optimálně je toho potřeba využít z hlediska ochrany biodiverzity a místo vyhánění lidí z přírody je zapojit v co největší míře do její ochrany a udržování.
Bezzásahový management má samozřejmě taky svoje výhody a třeba na Šumavě určitě má svoje místo, ale nížinné listnaté lesy jsou jiný případ a třeba na lučních biotopech je bezzásahový management jen o málo lepší ochrana než jejich vybetonování nebo zastavění.
Jinak, ale to už je na jinou diskuzi, i příroda na ostatních kontinentech je ohromným způsobem ovlivněna člověkem. Amazonie, některé jiné tropické lesy a podobně jsou sice posledních tisíc let pod minimálním vlivem člověka, ale předtím byla jejich podoba a koloběh živin výrazně ovlivněn vyhubením megafauny. Místa ovlivněná člověkem málo samozřejmě najdeme i v Evropě. Místa neovlivněná vůbec nejspíš neexistují (nejde jen o vyhubení některých druhů, ale i o zvýšený spad dusíku a spousty falších faktorů).
Odpovědět
Bezzásahový management má samozřejmě taky svoje výhody a třeba na Šumavě určitě má svoje místo, ale nížinné listnaté lesy jsou jiný případ a třeba na lučních biotopech je bezzásahový management jen o málo lepší ochrana než jejich vybetonování nebo zastavění.
Jinak, ale to už je na jinou diskuzi, i příroda na ostatních kontinentech je ohromným způsobem ovlivněna člověkem. Amazonie, některé jiné tropické lesy a podobně jsou sice posledních tisíc let pod minimálním vlivem člověka, ale předtím byla jejich podoba a koloběh živin výrazně ovlivněn vyhubením megafauny. Místa ovlivněná člověkem málo samozřejmě najdeme i v Evropě. Místa neovlivněná vůbec nejspíš neexistují (nejde jen o vyhubení některých druhů, ale i o zvýšený spad dusíku a spousty falších faktorů).
Sl
Slovan
7.3.2023 22:03 Reaguje na Václav JohnDříve možná existoval, dnes si však moc nedokážu představit, že by vzdělaný biolog, zoolog apod. považoval jako ideální formu péče pro naše stepy nebo luční louky bezzásahový režim. S dnešním věděním? Dříve se to dalo omluvit nedostatkem dat, výzkumů apod. dnes už ale ne. Vy opravdu někoho takového znáte? Je naprosto evidentní, že se v ochraně přírodu musí používat různé přístupy. Zatímco na Šumavě je bezzásahový režim na místě, v případě Soutoku nikoli - proto tam ani nepodporuji vznik NP. Je to unikátní krajina, ale zároveň krajina, kterou vytvořil a dodnes tvoří ve velkém člověk. Byť dnes často špatně a ničí to. Pan Čížek to tu popisoval velice dobře, což by ale CHKO mohla změnit.
Ale tak jasně, že tu planetu člověk ovlivňuje nepřímo úplně všude. Minimálně změnou klimatu, ale i jinak. O tom není sporu. Otázka je ale jiná.
Má se tedy Amazonský prales kácet a měnit lidskou rukou jenom proto, že tam před XY lety asi žila i jiná zvířata (ale také tam bylo jiné klima, jiné teploty a vlhkost)? Sloni nebo buvoli žijí dodnes v Kongu, přesto tam ten hustý prales je a stejně hustý jako dnes tam byl i v dobách, kdy sloní populaci nedecimovalo pytláctví. Ovlivňují tato zvířata pralesní život? Jistěže ano, stejně jako ostatní. Ale jak moc? Pokud je vyhubíme, změní se prales v něco jiného nebo zůstane pralesem a ten život se tomu pouze postupně přizpůsobí? Rozumíte co tím chci říct?
Odpovědět
Ale tak jasně, že tu planetu člověk ovlivňuje nepřímo úplně všude. Minimálně změnou klimatu, ale i jinak. O tom není sporu. Otázka je ale jiná.
Má se tedy Amazonský prales kácet a měnit lidskou rukou jenom proto, že tam před XY lety asi žila i jiná zvířata (ale také tam bylo jiné klima, jiné teploty a vlhkost)? Sloni nebo buvoli žijí dodnes v Kongu, přesto tam ten hustý prales je a stejně hustý jako dnes tam byl i v dobách, kdy sloní populaci nedecimovalo pytláctví. Ovlivňují tato zvířata pralesní život? Jistěže ano, stejně jako ostatní. Ale jak moc? Pokud je vyhubíme, změní se prales v něco jiného nebo zůstane pralesem a ten život se tomu pouze postupně přizpůsobí? Rozumíte co tím chci říct?
SV
Slavomil Vinkler
8.3.2023 10:58 Reaguje na SlovanZůstal jste trčet v půli myšlenkové cesty.
že by vzdělaný biolog, zoolog apod. považoval jako ideální formu péče pro naše stepy nebo luční louky bezzásahový režim. S dnešním věděním? - to je svatá pravda.
Ale u velkého lesa co má být přirozený to nechápete. Tam musí nastoupit taky forma péče co nahradí velké spásače. Kůrovec, požár a vichřice taky není k zahození, ale daleko lepší je drobná mozaika všech sukcesních stádií od počátku po klimax. To lépe zvládá například ve vojenském újezdu technika, dopady střel atd. V NP by to mělo zvládat navýšení počtu a druhů spásačů, aby klimaxový les místy a střídavě devastovali. Jen tak vzniká různověký a různorodý prales. A možná někde a někdy mamuta nahradit tankem.
Odpovědět
že by vzdělaný biolog, zoolog apod. považoval jako ideální formu péče pro naše stepy nebo luční louky bezzásahový režim. S dnešním věděním? - to je svatá pravda.
Ale u velkého lesa co má být přirozený to nechápete. Tam musí nastoupit taky forma péče co nahradí velké spásače. Kůrovec, požár a vichřice taky není k zahození, ale daleko lepší je drobná mozaika všech sukcesních stádií od počátku po klimax. To lépe zvládá například ve vojenském újezdu technika, dopady střel atd. V NP by to mělo zvládat navýšení počtu a druhů spásačů, aby klimaxový les místy a střídavě devastovali. Jen tak vzniká různověký a různorodý prales. A možná někde a někdy mamuta nahradit tankem.
Sl
Slovan
8.3.2023 18:03 Reaguje na Slavomil VinklerKdy naposledy jste byl v nějakém vojenském prostoru? Lesy tam jsou, co se hustoty týče, vesměs stejné jako jinde v hospodářském lese (je tam ale větší zastoupení listnatých stromů). Co je jiné jsou dvě věci: dopadové plochy (které se ale fakt nenachází po celém území, některé jsou dokonce i zarostlé různými ostružinami a pohyb v nich je dost složitý - osobní zkušenost) a absence jakéhokoli zemědělství, natož toho intenzivního. Tanky nebo BVP jezdí v terénních podmínkách z 90% po jim určených cestách, tedy není to tak, že by si to štrádovali různě po celém prostoru.
Psal jste v jiné diskuzi, že i 10-15% rozlohy NP by stačilo obhospodařovat vaším způsobem (nebo jak to nazvat), načež jsem vám odpověděl, že já bych rozhodně proti nebyl bude-li to mít pozitivní dopad na biodiverzitu. Dokonce i při naplnění 75% rozlohy ponechané samovolnému vývoji vám zbývá 25% plochy, která se může šetrně obhospodařovávat např. tou pastvou či vytvářením světlých lesů. Stejně semnou ale máte problém, ikdyž tvrdím, že by mi to nevadilo (ne že by teda byl můj názor nějak důležitý) na skoro 1/3 NP!
V případě CHKO by se mělo šetrně hospodařit dokonce na 90-95% rozlohy (pastvu tedy nevyjímaje). Zbytek připadá na bezzásahové maloplošky. O tom přeci CHKO je! CHKO tu není od vytváření divočiny, CHKO tu máme od toho, aby se pomocí šetrného způsobu hospodaření udržela cenná, lidmi vytvářená, krajina! Že si tu chcete z CHKO dělat NP, z nich pak v principu ochrany CHKO a to jen kvůli nějakému vymyšlenému strachu z privatizace LČR je ale fakt jen váš problém, který vidíte asi jenom vy.
Odpovědět
Psal jste v jiné diskuzi, že i 10-15% rozlohy NP by stačilo obhospodařovat vaším způsobem (nebo jak to nazvat), načež jsem vám odpověděl, že já bych rozhodně proti nebyl bude-li to mít pozitivní dopad na biodiverzitu. Dokonce i při naplnění 75% rozlohy ponechané samovolnému vývoji vám zbývá 25% plochy, která se může šetrně obhospodařovávat např. tou pastvou či vytvářením světlých lesů. Stejně semnou ale máte problém, ikdyž tvrdím, že by mi to nevadilo (ne že by teda byl můj názor nějak důležitý) na skoro 1/3 NP!
V případě CHKO by se mělo šetrně hospodařit dokonce na 90-95% rozlohy (pastvu tedy nevyjímaje). Zbytek připadá na bezzásahové maloplošky. O tom přeci CHKO je! CHKO tu není od vytváření divočiny, CHKO tu máme od toho, aby se pomocí šetrného způsobu hospodaření udržela cenná, lidmi vytvářená, krajina! Že si tu chcete z CHKO dělat NP, z nich pak v principu ochrany CHKO a to jen kvůli nějakému vymyšlenému strachu z privatizace LČR je ale fakt jen váš problém, který vidíte asi jenom vy.
SV
Slavomil Vinkler
9.3.2023 20:39 Reaguje na SlovanCimrmanovský úkrok vpravo.
Chybná úvaha co je to zasahování a co je to divočina bez zásahu. Pastva není zasahování, kráva nebo los nebo brouk jsou živočichové. Les bez pastvy je stejně nepřirozený lidský konstrukt jako s kácením. Jen jinak. Podívejte se na článek z posledního vesmíru: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2023/cislo-3/co-nam-reklo-jedno-male-jezero.html
Odpovědět
Chybná úvaha co je to zasahování a co je to divočina bez zásahu. Pastva není zasahování, kráva nebo los nebo brouk jsou živočichové. Les bez pastvy je stejně nepřirozený lidský konstrukt jako s kácením. Jen jinak. Podívejte se na článek z posledního vesmíru: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2023/cislo-3/co-nam-reklo-jedno-male-jezero.html
SV
Slavomil Vinkler
10.3.2023 08:07 Reaguje na SlovanNo a co se týče privatizace. není vymyšlená, připravuje se přerod LČR sp na LČR as - jen dvě písmenka. Ale pokud někdo koupí akcie, tak kupuje akcie všech lesů v majetku LČR a vedení LČR as je povinno zabezpečit zisk a tedy i z CHKO, což je soudně vymahatelné. To není privatizace všech CHKO?
Odpovědět
Sl
Slovan
10.3.2023 17:01 Reaguje na Slavomil VinklerNaženu-li někam zvěř (jakoukoli) za nějakým cílem ochrany a tam ji oplotím, pak se jedná o zasahování. Je to typický příklad managementu a nevím, proč to neustále odmítáte. Ta zvěř se prostě nemůže sebrat a odejít mimo oplocenou plochu. Odejde, až když ji odvede člověk. Jste schopen tohle pochopit? Jiná situace je, když se vypustí zvěř do volné přírody a ta zvířata se sama rozhodnou, že jim to tam vyhovuje nejvíce. Pak ano, pak to bezzásah bude.
Nevím co jste mi tím článkem chtěl říct… jako čtete vůbec to co píšu? Vy děláte, jak kdybych pastvu odmítal, nebo já už netuším co chcete. A víte, že i váš “oblíbený” Konvička tvrdí, že hustý les tu byl běžný vždy (taky sem vám psal jinde). Tak o jakém nepřirozeném lidském konstruktu to proboha mluvíte?
O změně LČR na akciovku se mluví sem tam už přes 10 let minimálně a nic. Dnes se o tom reálně nemluví vůbec. Proto se toho nebojím a už vůbec ne dnes, kdy LČR fakticky spravují většinu jedné ze strategických surovin na našem území.
Odpovědět
Nevím co jste mi tím článkem chtěl říct… jako čtete vůbec to co píšu? Vy děláte, jak kdybych pastvu odmítal, nebo já už netuším co chcete. A víte, že i váš “oblíbený” Konvička tvrdí, že hustý les tu byl běžný vždy (taky sem vám psal jinde). Tak o jakém nepřirozeném lidském konstruktu to proboha mluvíte?
O změně LČR na akciovku se mluví sem tam už přes 10 let minimálně a nic. Dnes se o tom reálně nemluví vůbec. Proto se toho nebojím a už vůbec ne dnes, kdy LČR fakticky spravují většinu jedné ze strategických surovin na našem území.
Miroslav Vinkler
7.3.2023 21:15Tak jsem se dobře pobavil řečmi některých diskutujících o "přirozeném" nebo "člověkem málo ovlivněném" území. Kam na ty blbiny chodíte ?
Vaše vnímání je determinováno vám známou plochou a zejména časem vašeho žití.
Tedy max. jednotky tis. ha a pár desítek let.
Vzrostlý les se pohyboval někde jinde - desetitisíce km2 a stovky let.
Již v antice bylo celé Středomoří prakticky vymýceno ! Nedávno jsem dokonce narazil na prameny, které prokazují , že Atény přišly s prosíkem, aby jim makedonský král Filip II (359 až 336 př. n. l.) , prodal dřevo na stavbu lodí, protože oni už žádné lesy neměly.
Ten to udělal , doslova se topil ve zlatě a jeho bohatství umožnilo expanzi syna Alexandra Velikého.
Zkuste si teď zajet do Makedonie , NP tam sice mají , ale bez lesů.
(přirozené prostředí -- to je lepší než Laurel a Hardy)
Pan Macháček má naprostou pravdu ve svém názoru na Soutok.
Odpovědět
Vaše vnímání je determinováno vám známou plochou a zejména časem vašeho žití.
Tedy max. jednotky tis. ha a pár desítek let.
Vzrostlý les se pohyboval někde jinde - desetitisíce km2 a stovky let.
Již v antice bylo celé Středomoří prakticky vymýceno ! Nedávno jsem dokonce narazil na prameny, které prokazují , že Atény přišly s prosíkem, aby jim makedonský král Filip II (359 až 336 př. n. l.) , prodal dřevo na stavbu lodí, protože oni už žádné lesy neměly.
Ten to udělal , doslova se topil ve zlatě a jeho bohatství umožnilo expanzi syna Alexandra Velikého.
Zkuste si teď zajet do Makedonie , NP tam sice mají , ale bez lesů.
(přirozené prostředí -- to je lepší než Laurel a Hardy)
Pan Macháček má naprostou pravdu ve svém názoru na Soutok.
Karel Zvářal
7.3.2023 21:32 Reaguje na Miroslav VinklerJe vidět, že jste nebyl na školení Duhy. Vlk, brouk, požár a lepidlo jsou největší spojenci ekologistů. A ano, ani po sobě nemusíme házet dorty, jak se bavíme v reality show, nu ni?-)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
8.3.2023 11:02 Reaguje na Miroslav VinklerNo podle Konvičky nastalo 6 vymírání vybitím megafauny A ne jen jejím zabitím, ale když zmizela, tak změnou stanovišť pro ostatní zvěř, květenu, hmyz...
Odpovědět
Karel Zvářal
9.3.2023 12:24Asi se shodnem, že frézování je obdoba požáru, po kterém se příroda znovu obrodí. Jiná věc je, že blízká doubrava, ve které jsme v šedesátkách a sedmdesátkách nacházeli jak roháče, tak i jejich larvy (větší než palec na ruce), je prakticky stejná, se spoustou zavěšených i padlých stromů, o pařezech nemluvě. V posledních cca dvaceti letech jsem dospělého roháče nezaznamenal, zato prasata nám chodí téměř až do baráku, díky ochraně přibylo několikanásobně sojek, strak, kání, poštolek, což jsou významní predátoři velkého hmyzu. Mantře, že “predátor nemůže svou kořist vyhubit”, nevěří ani sami autoři, jinak by tak neječeli, když se jedná o povolení regulace některých zmíněných druhů. Prostě biologická ochrana funguje, a to i tam, kde to její obhájci vůbec nečekali, a to u chráněných druhů hmyzu. Samozřejmě, že důvodů úbytku hmyzu je více, o některých zatím nevíme, nebo spíše jen tušíme. Určitě v CHKO se bude hospodařit šetrněji a pařezy budou nechávat vyšší. Jen budou muset počítat i s vyššími náklady, protože dnes (ruční) práce v lese není in...
Odpovědět
Jakub Graňák
10.3.2023 07:46 Reaguje na Karel ZvářalKrásně jste mi nahrál na smeč: odpovězte mi laskavě na otázku kde taková larva roháče najde před prasetem bezpečnější útočiště: v pařezu o průměru 20 cm, který prase za pár minut vyryje a rozdrbe, ve štěpce, kterou může rozrývat co rypák ráčí, nebo v půlkubíkovém pařezu?
Tu samou otázku kladu i ohledně těch ptáků: kde najde samička roháče místo pro bezpečné kladení - na vyfrézované herbicidem vystříkané planině, či na ploše pokryté pařezy, kusy haluzí a podrostem?
Předem děkuji za odpověď
Odpovědět
Tu samou otázku kladu i ohledně těch ptáků: kde najde samička roháče místo pro bezpečné kladení - na vyfrézované herbicidem vystříkané planině, či na ploše pokryté pařezy, kusy haluzí a podrostem?
Předem děkuji za odpověď
Karel Zvářal
10.3.2023 14:41 Reaguje na Jakub GraňákSmeč, jo?-)) Raději nám řekněte, na čem fičíte, tráva nebo něco syntetického, že neumíte číst? Já vím, pouhé trolení...
"...se spoustou zavěšených i padlých stromů, o pařezech nemluvě..." Hmota těch zavěšených a padlých kmenů padesáti až stonásobně převyšuje tu z pařezů. A roháči nejsou...
Odpovědět
"...se spoustou zavěšených i padlých stromů, o pařezech nemluvě..." Hmota těch zavěšených a padlých kmenů padesáti až stonásobně převyšuje tu z pařezů. A roháči nejsou...
Jakub Graňák
10.3.2023 17:17 Reaguje na Karel ZvářalRoháči nejsou, protože došli - došli kvůli ocasům, kteří je z plezíru házeli kdovíkolik roků a kdovíkolikrát do ohně, jistě jste s touhle kratochvílí nebyl sám, že? Pouze pro vaši informaci: já jako kluk sotva pětiletý dostal mlatu, až jsem byl fialový za to, že jsem vyplavoval konví mravence pod dlažbou z chodníku (jak absurdně banální, proti tomu co jste dělal vy, že?), pod dojmem tohoto zážitku jsem si už nikdy nedovolil bezdůvodně týrat a zabíjet jakéhokoli živočicha. Velká škoda, že nikdo nepřistihl vás, být na tom místě já, tak z vás vymlátím dušu. Roháči došli, protože se zcela jistě jednalo o izolovanou lokalitu s nedostatkem vhodného trouchnivějícího dřeva, věšáky jsou k ničemu, protože nejsou v kontaktu se zemí, tudíž u takového dřeva nedochází k tzv červené hnilobě (podstatné to podmínce pro úspěšný vývoj larev nejen roháčů, ale i nosorožíků...) a co se týče ležáků, tak zaručeně nemají dostatečnou kubaturu (z kteréhož důvodu ani u nich červená hniloba neprobíhá). Oba dobře víme, jak dlouho se v lese ohřeje cokoli nad průměr 20 čísel, že? Z toho důvodu, odhlédnu-li od vašeho přičinění, s největší pravděpodobností došlo přesně k tomu, co jsem popsal výše - zakrnění, degenerace, vyhynutí lokální izolované populace. Schválně vám svoje vědomosti a praktické znalosti dávkuju, abych zjistil, jestli se chytáte, ale bohužel musím konstatovat, že této problematice nevíte zhola nic.
Takže buďte té dobroty a věnujte se sýkorkám, entomologii nechte povolanějším, svoji ignoranci, projevující se evidentně už od dětství (skutečně neznám nikoho z mého okolí, kdo by kdy bezdůvodně upaloval brouky) už stejně nezměníte.
Odpovědět
Takže buďte té dobroty a věnujte se sýkorkám, entomologii nechte povolanějším, svoji ignoranci, projevující se evidentně už od dětství (skutečně neznám nikoho z mého okolí, kdo by kdy bezdůvodně upaloval brouky) už stejně nezměníte.
Karel Zvářal
10.3.2023 17:24 Reaguje na Jakub GraňákStačily mi první tří řádky, abych s takovým graňákovým ocasem navždy skončil.
Odpovědět
Jakub Graňák
10.3.2023 17:47 Reaguje na Karel ZvářalTak jste to statečně odignoroval... jste statečný
Odpovědět
Karel Zvářal
10.3.2023 17:49 Reaguje na Jakub GraňákNavíc nemáte, ubožáku, než věčně vyrypovat!
Odpovědět
Karel Zvářal
10.3.2023 17:48 Reaguje na Jakub GraňákHňupe, kdybyste raději místo toho ubohého žvanění (kvůli dvou pařízkům) dojel a podíval se, kolik je tu suchárů s červeným dřevem. Fin!
Odpovědět
Jakub Graňák
10.3.2023 18:54 Reaguje na Karel ZvářalDedukuju z kusých informací, které jste se uráčil sdělit, podejte konkrétní informace a dostanete konkrétní erudovanou odpověď
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
10.3.2023 08:10 Reaguje na Karel ZvářalNa šetrnější hospodaření v CHKO nevěřím. Dojde-li k převedení LČR sp na LČR as tak musí vedení as ze zákona o as zajistit maximální zisky akcionářům.
Odpovědět
