V jihočeské Deštné protestovalo 50 lidí proti jadernému úložišti

Kolem 50 lidí se v sobotu v Deštné na Jindřichohradecku přidalo k pochodu proti tomu, aby v lokalitě Čihadlo bylo úložiště vyhořelého jaderného paliva. Při sobotním Dni proti úložišti radioaktivních odpadů demonstrovali obce a spolky i v dalších sedmi státem vytipovaných lokalitách. Řekl to mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a starosta obce Pluhův Žďár Petr Nohava.

Platforma sdružující 25 měst a obcí a 12 spolků chce, aby ji stát zapojil do přípravy zákona, který zajistí obcím rovnoprávnější postavení při rozhodování, jak s palivem nakládat. Žádá také, aby Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) stáhla nové žádosti o stanovení průzkumných území, které chce mít pro všech devět míst. SÚRAO žádosti nestáhne.

Mezi možné lokality pro úložiště patří Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a Kraví Hora na Žďársku. Geologický výzkum začal i v okolí elektráren Dukovany a Temelín. SÚRAO chce do konce roku zúžit počet míst na čtyři.

Letos poprvé protestovali i lidé z nově přidané lokality Na Skalním u Dukovan, u Temelína se neprotestuje. V Deštné, jež má přes 700 obyvatel, byl na náměstí stánek s nápisem Jaderný odpad? Děkujeme, ne. Organizátoři sbírali podpisy pod petici, pak vyšli na tříkilometrový pochod, při němž zalijí lípu, kterou loni zasadili jako symbol odporu proti úložišti.

"Stát postupuje hodně z pozice síly a my jako občané jsme postaveni před to řešení. Velký problém může být voda, možné úložiště je v blízkosti zdrojů vody," řekl Nohava. Padesátiletý Ivo Havlík, rodák z Deštné, považuje možné úložiště za obrovský zásah do života místních lidí. "Nejde jen o úložiště, ale i o to, že by tady vzniklo obrovské staveniště. Za horizontem je okresní město, kam šest obcí jezdí na úřady, a bylo by to pro život místních lidí do budoucnosti hodně nepříjemné," řekl Havlík.

Zástupci platformy v sobotu kritizovali, že SÚRAO tají informace, správa úložišť to odmítá. Ředitel SÚRAO Jiří Slovák řekl, že výsledky geologických výzkumů i další data správa pravidelně představuje.

"Umožnili jsme, aby se nad těmi výsledky lidé ptali, nic tajemného tam nevidím. Naopak jsme docela hodně transparentní, abychom znali názor lidí žijících na lokalitě. Nic netajíme. Hotové studie, které jsou podkladem pro další hodnocení, neposkytujeme, ale následně je vždycky poskytujeme," řekl Slovák. Návrh zákona, který žádá platforma, by podle něj SÚRAO hodně pomohl. "Kritika ze strany aktivistů by tím pádem byla lichá," řekl.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého jaderného paliva, má vzniknout do roku 2065. Stavba a provoz mají stát asi 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů v areálech elektráren.

---

reklama

---