V Kolumbii zrychlilo mýcení pralesů, podle studie k tomu přispěl i mír
Kolumbijská města a oblasti, kde působili levicoví povstalci, ztratily v letech 2017 až 2020 přes jedno procento svých lesů. V předchozích čtyřech letech to bylo půl procenta. V prvních čtyřech letech po mírové dohodě podle kolumbijského institutu pro výzkum životního prostředí země ztratila 747 000 hektarů lesů a pralesů, což je rozloha srovnatelná s Jihomoravským krajem. V předchozích čtyřech letech před mírovou dohodou to bylo o 200 000 hektarů méně.
Podle badatelů se levicoví povstalci snažili na územích, která kontrolovali, odlesňování brzdit. "FARC potřebovaly lesy, aby skryly pohyb svých oddílů a aby znemožnily pozorování svých táborů ze vzduchu," uvedl autor studie Bram Ebus.
Podle badatelů bylo hlavní chybou, že kontrolu nad územím, kde působili levicoví povstalci, nedokázal plně převzít kolumbijský stát a zavést tam rozvojové projekty. V oblastech nyní působí kriminální skupiny a jiné polovojenské oddíly, které již lesy pro partyzánskou válku nepotřebují. V oblastech také vzrostly zemědělské a podnikatelské aktivity, jako těžba nerostů či pěstování koky, jež rovněž vedou k odlesňování. Úřadům se ani nepodařilo naplnit slib obsažený v mírové dohodě, která počítala s registrací zemědělské půdy v oblastech kontrolovaných povstalci a jejím přerozdělením mezi oběti násilí, dodal Ebus.
Mýcení lesů a pralesů zaznamenávají i další latinskoamerické země, například Brazílie. Ve úterý na klimatické konferenci COP26 v Glasgow stovka států vydala prohlášení, ve kterém se zavazují do roku 2030 "zvrátit úbytek lesů". Mezi signatáři je i Brazílie a Kolumbie. Odborníci nicméně upozorňují, že podobné sliby již řada zemí v minulosti učinila, ale nakonec nesplnila.
reklama
V Kolumbii ubytovávají organizátoři COP16 delegáty v motelech lásky
Kolumbijská gerila vyzvala delegáty, aby nejezdili na konferenci OSN
Sesuvy půdy si v Mexiku vyžádaly šest životů a tři zraněné