https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-lese-u-polske-hranice-na-karvinsku-nasel-entomolog-43-vzacnych-druhu-brouku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V lese u polské hranice na Karvinsku našel entomolog 43 vzácných druhů brouků

29.12.2022 17:47 | Dětmarovice (Karvinsko) (ČTK)
Suchá torza vrb hostí řadu vzácných brouků / lesák rumělkový.
Suchá torza vrb hostí řadu vzácných brouků / lesák rumělkový.
Foto | Ondřej Sabol / ČSOP
V lužním lese V Lyngu u polské hranice u Dětmarovic na Karvinsku našel letos entomolog Ondřej Sabol 43 vzácných druhů brouků. Z nich jeden druh - dřevomil Clypeorhagus clypeatus - byl nalezen teprve potřetí v České republice. Odborník tak prokázal, že les, jehož část vlastní Český svaz ochránců přírody (ČSOP), patří k významným lokalitám výskytu brouků, sdělil koordinátor kampaně Místo pro přírodu Jan Moravec z ČSOP.
 

Sabol ve spolupráci s členy ČSOP Cieszynianka zkoumal les celý rok, od jara až do podzimu. Šlo o první podrobný entomologický průzkum tohoto území. "I když zajímavé nálezy se v této lokalitě daly očekávat, výsledky byly velmi příjemným překvapením. Nalezeno zde bylo 281 druhů brouků, z toho 42 druhů zapsaných v tzv. Červeném seznamu (soupisu nejohroženějších druhů České republiky)," uvedl ČSOP.

V případě tří druhů šlo o první nález v Moravskoslezském kraji. "Jsou mezi nimi druhy poetických či kuriózních jmen, jako větevníček, huňatoštítník, hubokaz, topolníček, pýchavkovník, lesklec, houbožrout, vějířník, lejnomil, kůrař nebo spuchřelík," uvedl ČSOP. Mezi nalezené brouky známějších jmen patřili střevlíci, drabčíci, potemníci nebo mandelinky.

"K nejzajímavějším objevům patří dřevomil s vědeckým jménem Clypeorhagus clypeatus (česká jména většina těchto druhů nemá). Jde teprve o třetí registrovaný nález tohoto druhu v České republice. Ke svému životu potřebuje dostatek tlejícího dřeva padlých kmenů nebo větví listnatých stromů, prostoupených vlákny dřevokazných hub," uvedl ČSOP.

Zajímavý byl i nález drabčíka Hesperus rufipennis, který v Česku patří mezi kriticky ohrožené druhy. Obývá duté kmeny, pařezy starých listnatých stromů, často žije pod vlhkou odstávající kůrou. Vzácný je také hrotař Mordellaria aurofasciata. Teplomilný brouk, jehož larvy se vyvíjejí v tenkých odumřelých větvích listnatých stromů a keřů, byl v kraji nalezen poprvé.

"Velké množství zdejších vzácných druhů je vázaných na staré mrtvé či odumírající dřevo, respektive na v něm rostoucí houby. Pravě takových stromů je V Lyngu dostatek, zatímco v běžné krajině, ať jde o hospodářské lesy, zahrady či třeba parky, se přednostně kácí. Místa pro přírodu slouží k tomu, aby i takovéto druhy měly kde žít," uvedl ČSOP.

Lužní les V Lyngu tvoří téměř 40 hektarů porostů, které z větší části před zhruba 60 lety vyrostly samovolně na do té doby zemědělské půdě a od té doby se vyvíjejí více méně bez zásahů člověka. Součástí jsou i mnohem starší stromy. "Spolu s přilehlými loučkami, starým sadem a místy neregulovaným břehem řeky tvoří přírodně velmi hodnotné území. Čtvrtinu tohoto pozoruhodného území vlastní ČSOP, čímž ho chrání před zničením," uvedl ČSOP.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.12.2022 20:03
Zajímavý a cenný poznatek. Poměrně malý lesík v průmyslové oblasti, ale stačí pár starých "nemocných" stromů, které dávají život spoustě xylofágních aj. druhů hmyzu.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

30.12.2022 00:02 Reaguje na Karel Zvářal
Les o rozloze 40 ha je malý lesík? To snad nemyslíte vážně nebo špatně čtete..
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

30.12.2022 09:02 Reaguje na Karel Pavelka
A jak by jste nazval vy čtverec o straně 632 m?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.12.2022 09:36 Reaguje na Karel Zvářal
Lokalitu dobře znám a pamatuji si ji i v minulosti. Najdete ji ve
"stínu" elektrárny Dětmarovice a je to velmi zajímavé hnízdiště
ptáků, ale nechci kvůli jejich rušení zvědavci popisovat jakých.
Jedná se o náletový porost "džungle" v nivě řeky Olše a potoka
Mlýnka těžící právě z té neatraktivity pro obyčejné turisty.
Okolí řeky Olše je takové až k soutoku s Odrou, ale je už bohužel
zpřístupněno cyklostezkami vedoucími po břehu řeky. Nyní tam nově
přibývají štěrkovny místo polí s hojným výskytem vodního ptactva.
Tím, že je v okolí řeky v noci pusto, tak je spojnicí Beskyd
a Jeseníků pro migraci zvířat. Z Polské strany tudy přecházeli
losi a místním myslivcům se z Polska doplňují stavy poctivě lovené
černé. Býval to revír hraběte Larische (vlastník dolů v Karviné)
a zmíněný Lyng byl v té době oblast polí a luk. Málo úrodnou půdu (trpěla záplavami) již přestaly obhospodařovat státní statky
dávno před sametem a dá se říci, že jde o přirozenou degradaci
kdysi obhospodařované nivy a selských lesů na lužní náletový les.
Toto je možné všude, kde nejeví zájem majitel o hospodaření a
ponechá to plně přírodě. Pohledy lidí se na to mohou lišit a za
mne křídlatka obsazující stále více prostoru není nic, co bych
opěvoval. Prostě totální bezzásah mimo okolí cest a břeh řeky.
Každý to tak ocení asi jinak a má své priority, které vyzdvihuje.
Nechci zpochybňovat význam lokality pro hmyz, ale není v okolí
jediná a stačí pohled na mapu okolí řeky, které je skladbou
starých stromů a podrostu zcela totožná a asi ti brouci jsou i
tam.
z b.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.12.2022 10:26 Reaguje na Břetislav Machaček
Břehové porosty mají nesmírný význam pro ochranu diverzity. Ta hraniční Petrůvka je nezregulovaná, v těch břeháčích by to chtělo hospodařit rozumně, nekácet každý suchár (zvláště pak vrbu, která hoří mizerně).

Toto jsou takové drahokamy naší krajiny, o kterých v podstatě nevíme, a proto jsem zmínil tu relativně malou plochu lužního lesa, neb jsem kdysi kritizoval nesmyslně velkou CHKO s rozsáhlou SM monokulturou, přitom za městem byla malebná, mozaikovitě pestrá antropogenní krajina, která také stojí za pozornost (dnes Přírodní park). Prostě někdy není třeba žádných rozsáhlých lesních komplexů, ale ponechávat přírodě nepatrné enklávy se starými stromy, kde však diverzitya je násobně vyšší, než v těch rozlehlých parcích.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

31.12.2022 13:56
Před zhruba 60 lety, to zhruba odpovídá době socialistického združstevňování.
Dneska se to moc nezdůrazňuje, ale vedle sjednocení malých políček do velkých lánů a začátku intenzívního obdělávání těch lánů se taky z některých polí pouze vyhnali jejich majitelé, zemědělské družstvo je formálně převzalo, ale protože byly na místech pro velké stroje nevhodných, třeba drobné políčko mezi svahy nebo na zaplavované půdě nebo mezi lesy, tak je neobdělávali. byly to většinou políčka, loučky nebo pastviny drobných chudých kovozemědělců. A v socialistickém nepořádku nechali zarůst divokými nálety. Po roce 1989, kdy se ty pozemky postupně prověřovaly, se na těchto pozemcích přepsalo jejich určení z pole či pastviny a podobně na ostaní plochy nebo na nějaký nehospodářský les či něco podobného.
Takové, nyní zalesněné pozemky jsou i u nás. V údolí potoka třeba kdysi podle názvu bylo něco jako obecní pastvina nebo zas jiná údolí potoka, kde dříve byla tráva a extenzívní louky a maximálně nějaké košařské vrby a možná nějaká křoví. Cást těch pozemků osázeli , snad komunističtí svazáci v padesátých letech topolovými řízky, takže nyní tam je přestárlý padající topolový les, část byla osázena postupně různými stromky, takže nyní tam jsou třeba smrkové nebo borové lesíky a část se prostě po roce cca 1970-75, jak jejich majitelé přestali chovat zvířectvo vyžadující ke krmení trávu, nechala tak a napůl je nyní zarostlá stromy a keři z divokých náletů a napůl všelijakou rostlinnou buření.
Odpovědět
Pe

Petr

31.12.2022 19:07 Reaguje na Radim Polášek
Zdůrazňujete "divoké nálety" - tenhle výraz působí jako něco, co je špatné, a co do kulturní krajiny řízené člověkem nepatří, a co je potřeba nějak vyřešit, protože člověk z toho nemá žádný zisk a příroda to taky není. Ale to by byl mylný dojem a právě takovéhle představy dovedly naši krajinu do neživotaschopného stavu.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist