https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-lidmi-upravene-krajine-jsou-divoka-zvirata-linejsi-zjistil-unikatni-celosvetovy-vyzkum
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V lidmi upravené krajině jsou divoká zvířata línější, zjistil unikátní celosvětový výzkum

30.1.2018 08:33 | PRAHA (Ekolist.cz)
Savci, kteří žijí v lidmi dotčené krajině, se pohybují o polovinu méně než savci z nedotčené přírody. Na snímku medvědi hnědí na polské silnici.
Savci, kteří žijí v lidmi dotčené krajině, se pohybují o polovinu méně než savci z nedotčené přírody. Na snímku medvědi hnědí na polské silnici.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Adam Wajrak
Vědci zkoumali padesát sedm druhů savců po celém světě ve snaze zjistit, jak lidé ovlivňují pohyb divokých zvířat. A ukazuje se, že v lidmi upravené krajině jsou zvířata línější.
 

„Pohyb zvířat je důležitý, protože přenášení semena a živiny mezi různými prostředími,“ říká Marlee Tuckerová z Goethova institutu a hlavní autorka výzkumu. „A pokud se savci pohybují méně, znamená to změny i v jejich ekosystémových funkcích.“

Lidé mění krajinu mnoha způsoby. Aktuální mezinárodní vědecká studie zkoumala, jak lidmi upravená krajina po celém světě ovlivňuje pohyb suchozemských savců. V průměru se dá říci, že v kulturní krajině nachodí zvířata jen třetinu až polovinu toho, co nachodí v přírodě nedotčené.

„Překvapila nás velikost pozorovaného efektu,“ říká Wiliam Fagan z Marylandské univerzity, spoluautor studie. „V některých případech jsme pozorovali desetinásobný úbytek pohybu.“

Většina savců se každý den pohybuje krajinou. Hledají jídlo, hledají úkryt či příležitost k páření. Obecně velcí savci, jako třeba zebra, se pohybují na větší vzdálenosti, zatímco savci malí, jako třeba zajíc, na kratší.

Vědci pohyb zvířat zkoumali pomocí GPS dat, získaných od 803 zvířat 57 druhů suchozemských savců planety. Data pak porovnávali s indexem Human Footprint Index, který hodnotí míru dotčenosti krajiny člověkem, od nuly (krajina nedotčená člověkem) po 50 (městská krajina). Vědci se zaměřili hlavně na oblasti s indexem 36 a výš a porovnávali je s daty z oblastí, kde je index méně než dva.

Vědci také u každého zvířecího druhu hodnotili jeho pohyb v různých časových intervalech od jedné hodiny do deseti dnů. V krátkém intervalu, kratším než jeden den, se vliv lidmi upravené krajiny nezdál u většiny zvířat tak silný. Pokud se ale vědci zaměřili na interval jednoho dne až deseti dnů, ukázalo se, že zvířata v lidmi upravené krajině se pohybují minimálně o polovinu méně.

Lidmi budovaná infrastruktura jako silnice, budovy, mosty a ploty představují pro zvířata fyzickou bariéru. Vědci ale přišli na další, trochu paradoxní důvod, proč se kulturní krajině zvířata pohybují méně. V takové krajině bývá větší dostatek potravy a úkrytů.

„Náš výzkum ukázal, že jde hlavně o dvě věci,“ říká Eliezer Gurarie, další spoluautor studie za Marylandskou univerzitu. „Jednak svět už tolik neumožňuje volný pohyb zvířat. Ale pro mnoho zvířat to není zásadní problém. Lidmi upravená krajina poskytuje dostatek potravy a úkrytu před predátory.“ Jako příklad uvádí Gurarie jelence běloocasé, kteří jsou dobře známí lidem žijící v okolí amerického Washingtonu nebo kojoty, které je možné spatřit na území Chicaga. Příkladem jsou také kuny, které žijí na severu USA a v Kanadě.

„Dlouho se myslelo, že kuny potřebují k životu původní, přirozený les,“ říká Gurarie. „Ale daří se jim extrémně dobře i v oblastech okolo Albany ve státě New York, kde žije také mnoho veverek a zajíců, kteří jsou pro tyto kuny vítanou kořistí.“

Kuny žijící v městském prostředí, stejně jako urbanizovaní jelenci či kojoti, mají ale typicky menší areály, ve kterých se pohybují, než stejná zvířata žijící v nedotčené krajině.

Na výzkumu spolupracovalo přes sto vědců z celého světa a výsledky jejich práce byly právě zveřejněny v žurnálu Science. Velká většina dosavadních prací na dané téma se zaměřovala na konkrétní lokality či regiony, aktuální práce analyzuje chování řady druhů napříč celým světem.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
mmo
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

 




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist