V lokalitách možné výstavby hlubinného úložiště budou v sobotu protestovat lidé

Proti úložišti vyhořelého radioaktivního odpadu z jaderných elektráren budou v sobotu 9. dubna protestovat starostové i lidé na šestém ročníku Dne proti úložišti. Po přestávce vynucené pandemií koronaviru se uskuteční ve čtyřech lokalitách, jež byly mezi původními devíti možnými místy pro případné hlubinné úložiště vysoce radioaktivních odpadů. Akce má poukázat na fakt, že výběr místa pro úložiště se dosud odehrával bez ohledu na obce a že strany koalice neplní své předvolební sliby ani programové prohlášení vlády, informoval dnes ČTK mluvčí platformy a starosta Chanovic na Klatovsku Petr Klásek.

Na programu Dne proti úložišti jsou kromě vystoupení starostů také shromáždění, happening, běžecké štafety, cyklojízda, vycházka či koncert. V lokalitě Březový potok na Klatovsku, zahájí sobotní protest v poledne varovné vyzvánění zvonů v celé oblasti. Vyjede jedna cyklistická jízda a vyběhnou dvě běžecké štafety, které budou mít cíl na horažďovickém náměstí, kde akci zakončí vystoupení starostů a koncert. V lokalitě Čihadlo u Jindřichova Hradce je připravena procházka pod Deštenskou horu, akce se uskuteční také v oblastech Hrádek a Horka na Vysočině.

Členové platformy, která sdružuje 35 obcí a měst a 16 spolků, si podle Kláska uvědomují složitou situaci v Česku a v Evropě, důsledky protipandemických opatření i složitost energetických a dalších dopadů války na Ukrajině. "Chápeme též nutnost chodu jaderných elektráren. Přesto musíme dát najevo, že státní instituce, především ministerstvo průmyslu a obchodu a Správa úložišť radioaktivních odpadů, naprosto přehlížejí desetitisíce našich občanů při řešení skladování vyhořelého jaderného paliva," uvedl Klásek. Podle něj instituce dopady na lokalitu s předpokládanou podzemní plochou úložiště až 500 hektarů a trvalé uložení nebezpečného materiálu na desítky tisíciletí bagatelizují.

Samosprávám i obyvatelům vybraných obcí chybí vážně vedená debata o možnostech, jak se má naložit s dlouhodobě nebezpečným dědictvím jaderné energetiky. Jeho trvalé bezpečné uložení do zemských hlubin nemůže být jediným řešením, uvedl Klásek. Obce v dotčených lokalitách žádají o posílení svých práv při rozhodování o výběru a povolování hlubinného úložiště, řekl.

Místo pro trvalé uložení vyhořelého jaderného paliva z českých atomových elektráren i dalšího radioaktivního odpadu se hledá od 90. let minulého století. Z původních devíti vytipovaných lokalit vybrali odborníci v roce 2020 do užšího výběru čtyři - Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku a Březový potok na Klatovsku.

---

reklama

---