V Mexiku získávají olovo z použitých autobaterií z USA, na ekologii ale nehledí
Vzhledem k vysoké toxicitě zpracovávaného materiálu musí celý proces získávání olova probíhat v pečlivě kontrolovaném prostředí, aby nemohlo dojít k úniku škodlivin do prostředí. Severoamerické společnosti, které se věnují recyklaci autobaterií, přísné normy při získávání olova zpravidla dodržují. Jinak je tomu v Mexiku, kde se autobaterie rozebírají kladivem a bez jakékoliv kontroly nad celým procesem.
Jde o něco, co se děje dnes a denně: získávání a zpracování určitých materiálů je příliš drahé kvůli všem regulačním procesům, které je doprovázejí. Proto velké ekonomiky raději odesílají svůj odpad do zemí, kde je levnější pracovní síla. Cizí vzdálené území se tak stává skládkou ekonomických velmocí.
Kupříkladu Čína je jedním z oblíbených cílů elektroodpadu, který způsobuje obrovské znečištění. Nikdo už nevezme v potaz nemalá rizika, jimž se vystavují ti, co pracují s potenciálně toxickými materiály, k čemuž dochází i v Mexiku v případě olova.
Samotné Spojené státy americké vyprodukují více než 3 miliony tun elektroodpadu, jenž běžně obsahuje nebezpečné materiály jako rtuť, chrom, kadmium, olovo a PVC. Doprava a další prodej tohoto odpadu je vysoce výnosný, ale také nebezpečný. Nebezpečný pro ty, co s ním musejí dále pracovat, tedy především děti ze zemí s rozvíjející se ekonomikou.
Podle zprávy Loreny Rodriguezové „México: Extraen plomo de baterías desechadas por Estados Unidos“ zveřejněné na serveru VeoVerde.com dne 12. prosince 2012.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Předpisy - 1. 1. 2012 - Rostislav AdamSoudruhu, ano, myslím to smrtelně vážně. Kde byla červená není podstatné, byť s daleko větší pravděpodobností byla na straně řidiče. Podstatná je tu nepřiměřená rychlost auta a nedostatečné věnování se řízení ze strany řidiče. Relativně nedávno mi došlo, jak to tam bylo, přesto, že se tam pohybuji běžně. Nyní opravdu jsem jeden z těch, co znají tu křižovatku opravdu velmi dobře. Vy, byť říkáte, že tam jezdíte běžně, ji neznáte ani co se za nehet vleze. No, snad brzy bude konečně pryč.Pokud mne nějaký zločinec nezavraždí jako Jana Bouchala, tak mi ty orgány ještě několik desítek let budou sloužit. |




Kdo zaplatí recyklaci „fotovoltaického odpadu“?