V Moravskoslezském kraji ubývá i kvůli suchu lososovitých ryb
"Chov a produkce lososovitých ryb v poslední době trpí těmi klimatickými podmínkami. Jsou vysoké teploty v tocích, kde to v minulosti nebývalo. Čím vyšší je teplota, tím nižší je obsah kyslíku. Právě lososovité ryby jsou na obsah kyslíku podstatně náročnější než kaprovité," řekl Jaroň. Situaci podle něj ještě zhoršují extrémně nízké průtoky v řekách. "Tam, kde jsme kdysi mívali jakousi zásobu plůdků těch lososovitých ryb, které tam vyjížděly do tření, tak to je dnes jaksi minulost," podotkl Jaroň.
Podle něj se tak rybáři musí spoléhat na umělý odchov na farmách, kde už ale tropické teploty, které panovaly v posledních dnech, rovněž situaci komplikují. Ryby v extrémně teplém počasí trpí, nedokážou zpracovat potravu a jsou náchylnější i k chorobám. V některých případech i hynou.
Počty lososovitých ryb přitom v minulosti právě v Moravskoslezském kraji byly na velmi dobré úrovni. "Každý úlovek, který si rybář ponechá, se musí zaznamenat. Když se vrátím deset až 15 let zpátky, tak se u nás chytalo 15 tun těch lososovitých ryb, dneska jsme v některých tocích na nule a celkový výlovek je na 15 až 20 procentech toho, co bylo v minulosti," uvedl Jaroň. Podle něj se sice na tomto faktu může odrážet také to, že řada rybářů dnes propaguje rybaření pod heslem "chyť a pust" a úlovky si od vody neodnášejí, přesto je ale pokles výrazný a fakticky se týká celého Česka. V kraji je situace výrazně znát třeba na Ostravici v oblasti Frýdlantu. Jaroň připomněl, že kromě pstruha obecného se v tocích v minulosti hojně vyskytoval i lipan podhorní, který ale v podstatě vymizel.
Současné klimatické změny ale podle Jaroně neovlivňují jen lososovité ryby. Rybářům působí problémy obecně, jen od minulého pátku do pondělí zaznamenali tři hromadné úhyny ryb. Za nynějších podmínek jsou totiž ryby oslabené a pak stačí, aby někdo například vyplachoval konev od hnojiva a ryby na to reagují podstatně hůře. U stojatých vod, například mrtvých ramen Odry v okolí Ostravy, je už zřetelný také úbytek vody.
Rybáři tak nyní zvažují možná opatření, která by pomohla posílit populaci ryb. Budou projednávat například změnu míry nástražních rybek pro lov dravců. Od příštího roku by měla být tato ryba dlouhá minimálně 15 centimetrů. Na malé nástrahy totiž často útočily malé dravé ryby jako štika či candát, které pak v některých případech uhynuly. Rybáři doufají, že takto mladé dravé ryby lépe ochrání.
reklama