https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-narodnim-muzeu-se-ukryvala-nejstarsi-rostlinna-fosilie-na-svete
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Národním muzeu se ukrývala nejstarší rostlinná fosilie na světě

3.5.2018 07:30 | PRAHA (ČTK)
Depozitáře Národního muzea v Praze 150 let ukrývaly zkamenělinu (na obrázku) šesticentimetrového stonku suchozemské rostliny staré 432 milionů let, která je podle vědců nejstarším makroskopickým rostlinným zbytek nalezeným na světě.
Depozitáře Národního muzea v Praze 150 let ukrývaly zkamenělinu (na obrázku) šesticentimetrového stonku suchozemské rostliny staré 432 milionů let, která je podle vědců nejstarším makroskopickým rostlinným zbytek nalezeným na světě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Depozitáře Národního muzea v Praze 150 let ukrývaly zkamenělinu šesticentimetrového stonku suchozemské rostliny staré 432 milionů let, která je podle vědců nejstarším makroskopickým rostlinným zbytek nalezeným na světě. Vědci z Národního muzea, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Geologického ústavu Akademie věd ČR, kteří se na objevu podíleli, zároveň tvrdí, že je důkazem toho, že tehdejší suchozemská flóra už byla schopna produkovat kyslík a musela mít tedy zelenou barvu. Vědci o tom informovali ve vědeckém časopise Nature Plants a dnes to sdělilo Národní muzeum.
 

Podle něj fosílii původně našel ve skalách u Loděnice na Berounsku věhlasný francouzský paleontolog Joachim Barrande, jehož sbírka se později dostala do Vlasteneckého, nyní Národního muzea. Nikdo ale rostlinné fosílii nevěnoval velkou pozornost, byla označena jako fosilní řasa nejasného zařazení a uložena ve sklepním depozitáři. K vědcům se dostala v roce 2011, kdy paleontologové před rekonstrukcí historické budovy muzea stěhovali sbírkové předměty do depozitářů v Horních Počernicích.

Podle muzea je objev zajímavý nejen kvůli svému stáří, ale i své velikosti. Dosud známé nejstarší rostlinné zbytky z Irska byly velké jen několik milimetrů a ani další nálezy z prvohorního siluru z Velké Británie nebo Brazílie nepřesahovaly 2,5 centimetru.

"Předpokládalo se, že tak malá rostlina v sobě nemohla mít pletiva podpůrná, vodivá a ještě k tomu fotosyntetická. Paleontolog Kevin Boyce dokonce usuzoval, že tyto první rostliny nemohly být zelené. Český nález, který má zhruba šest centimetrů, tuto teorii vyvrací. Velikost stonku nově popsaného exempláře jednoznačně potvrzuje, že tato cooksonia rozhodně měla dostatek objemu těla k tomu, aby dokázala zajistit základní funkce cévnaté rostliny včetně fotosyntézy, rozvodu vody a živin a byla tak schopna samostatné existence," uvedlo muzeum, které po otevření své zrekonstruované historické budovy vystaví znovu nalezenou zkamenělinu ve stálé expozici.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist