V Ořechově už 16 let proměňují polní krajinu v okolí obce, vrátil se do ní život
17.11.2022 01:33 | OŘECHOV
(ČTK)
Že se krajinu podařilo oživit, dokládá návrat zajíců, bažantů či křepelek. Ilustrační foto
Nejde však o ojedinělé zásahy, ale komplexní proměnu krajiny na 20 kilometrech čtverečních. V 90. letech krajina vypadala bezútěšně, jak ji zanechalo socialistické zemědělství. Stala se "mrtvou" a neprostupnou. "Změnu oceňují nejen naši obyvatelé, ale využívají je na procházky, běhání či venčení psů i lidé z okolních obcí. Dnes lze vystoupit z vlaku ve Střelicích a po cestách mimo silnice dojít k nám a dále do Hajan a půjde to až do Rajhradu," řekl Dudík.
Že se krajinu podařilo oživit, dokládá návrat zajíců, bažantů či křepelek. Díky mokřadům u Ořechova přebývají i některé druhy vodního ptactva a zatravněné pásy či osévání zelených ploch v obci různými trvalkami je zase přínosné pro včely.
Primárním důvodem změn však nebyla jen snaha o to, aby byla okolní krajina "lepší". Ořechov totiž trápil poměrně častý problém mnoha jiných obcí. "Při velkých deštích se k nám splavovala půda z polí. A pro nás je prioritou ochrana zemědělské půdy. Od doby, kdy se krajina proměnila, se to už nestalo," řekl Dudík. Retenční schopnosti krajiny se zásadně zlepšily a vodu zadrženou v retenčních nádržích obec využívá k závlahám. "K zadržení dešťové vody motivujeme i naše obyvatele a nabízíme jim dotaci, jejíž vyřízení je jednodušší než státní dotace na dešťovku," řekl Dudík.
Obec dělá opatření i v zastavěném území. "Při rekonstrukcích ulic vysazujeme záhony s trvalkami, které jsou vhodné pro opylení. Vytváříme zasakovací pásy a když děláme parkovací místa, používáme už jen zasakovací dlažbu," popsal starosta. Novopečení rodiče dostávají v obci také poukázku na nákup stromu, který pak mohou zasadit na veřejném či soukromém pozemku. Veškerá opatření už stála obec desítky milionů korun, které se jí daří získávat z různých dotací na obnovu krajiny.
V nejbližší budoucnosti je v plánu vytvoření jednohektarového rybníka v údolí Bobravy a tří akumulačních nádrží na vodu. Vznikne také procházková trasa polními cestami okolo celé obce.
Často se podobné úpravy v krajině nesetkávají s pochopením zemědělců. "My máme perfektní spolupráci s Agro Ořechov. V našich snahách nás podporují a sami se do činnosti zapojují," uvedl Dudík.
Dlouhá léta se obec takto rozsáhlými úpravami, na němž se podílela i řada Dudíkových předchůdců, příliš nechlubila. "Teď už se jezdí občas někdo podívat, zvou nás na diskuse, někde i přednáším," dodal starosta.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Jaký je rozdíl mezi záchranným programem a programem péče?
COP16: Domorodé národy budou mít poradní orgán při OSN pro ochranu biodiverzity
V novém červeném seznamu hub je dvakrát více ohrožených druhů. I díky objevům těch vzácnýchOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (35)
SV
Slavomil Vinkler
17.11.2022 08:13No jo, ale ony ty zvířata co zmizely potřebují meze, ale s nízkým porostem. Kdo bude pást a sklízet trávu, aby se vrátil křeček, sysel, koroptev.....
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
17.11.2022 11:52Rozdrobit rodné širé lány na malebnou krajinku a prosvětlit lesy. První a nejdůležitější krok.
Odpovědět
Jakub Graňák
17.11.2022 12:23 Reaguje na Michal UkropecKolega Machaček vám jistě rád vysvětlí, jak šeredně se pletete:-)
Odpovědět
MU
JS
Jiří Sovák
17.11.2022 13:16 Reaguje na Michal UkropecMáte na složité otázky, jednoduché a špatné odpovědi.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
17.11.2022 19:01 Reaguje na Jakub GraňákMezi námi, pokud to zemědělcům z Agropodniku nevadí, tak
ať si nanudličkují pole a udržují meze a stromořadí. Mi je
to lautr putna, pokud nebudou chtít zvýšené náklady na údržbu dotovat a kompenzovat nižší výnosy a výslednou produkci. Já na svém taky nehledím na ekonomiku, protože
mě pozemek neživí a mohu si dovolit ho obhospodařovat ve
ztrátě. Pokud jsou ty pozemky jejich, tak jim ani nikdo
nebrání z pole udělat mokřad a nebo remízek, ale zkuste
se dohodnou s padesáti vlastníky, kterým nedáte pachtovné,
protože z jejich pole bude mokřad a v katastru se změní
na neobhospodařovaný pozemek. Takový pozemek ztrácí svoji
hodnotu při prodeji a většině vlastníků se to asi líbit nebude. Takže nekritizuji samotnou změnu, ale to, že není
všude realizovatelná. U nás byly širé lány už před 100 a více léty, protože byly majetkem hraběte, který už tehdy používal lokomobily a oral pole sedmiradličnými pluhy tažených lany dvou lokomobil. Pak tu byly i nudličky kovozemědělců, které jsou dnes rozprodány na stavbu
paneláků naležato a to je horší, než jejich předchozí zcelení pro pěstování potravin. Jinak ty meze měly funkci hranic pozemků, bývaly na šířku tří brázd a bez stromů a keřů. Vám schází paměť a někteří vzhledem k věku to znají pouze z vyprávění sklerotiků a nebo si to jen vysnili. Bývaly často běžné hádky, kdy jeden z meze něco přioral a často se o to i soudili. U hraničních stromů si vyčítali stínění a přerůstání kořenů do pole, které ubíraly plodinám živiny. Idealizujete si ty nudličky políček, ale ono to nebylo o ochraně přírody, ale v prvé řadě to bylo rozhraničení pozemků. No a zaniklé mokřady? To bylo pouze
o tehdejších technických možnostech vlastníků, kteří neměli na meliorace a nebo nemohli vodu přes cizí pozemky odvádět. U scelených pozemků to už nebyl problém a v poválečné době byl záměr mít více orné půdy na úkor mezí a mokřadů, aby bylo více polí na produkci. To není jako nyní, kdy výměru
nahrazuje navýšení produkce pomocí chemie. Bez ní záhy
poznáme, že se bude k výrobě potravin hodit kdejaký ar.
Vzhůru k BIO a EKO zemědělství a budeme odjinud dovážet
i základní potraviny! Otázkou ale bude, zda bude odkud a jakou budou mít kvalitu. Čím více orné půdy ubude, tak
o to více bude třeba používat chemii, aby se produkce
nesnížila. No a ta chemie zahubí o to více tvorů, než
dosud. Takže ekologismem proti ekologii, ale to mne už
dnes nepřekvapuje.
Odpovědět
ať si nanudličkují pole a udržují meze a stromořadí. Mi je
to lautr putna, pokud nebudou chtít zvýšené náklady na údržbu dotovat a kompenzovat nižší výnosy a výslednou produkci. Já na svém taky nehledím na ekonomiku, protože
mě pozemek neživí a mohu si dovolit ho obhospodařovat ve
ztrátě. Pokud jsou ty pozemky jejich, tak jim ani nikdo
nebrání z pole udělat mokřad a nebo remízek, ale zkuste
se dohodnou s padesáti vlastníky, kterým nedáte pachtovné,
protože z jejich pole bude mokřad a v katastru se změní
na neobhospodařovaný pozemek. Takový pozemek ztrácí svoji
hodnotu při prodeji a většině vlastníků se to asi líbit nebude. Takže nekritizuji samotnou změnu, ale to, že není
všude realizovatelná. U nás byly širé lány už před 100 a více léty, protože byly majetkem hraběte, který už tehdy používal lokomobily a oral pole sedmiradličnými pluhy tažených lany dvou lokomobil. Pak tu byly i nudličky kovozemědělců, které jsou dnes rozprodány na stavbu
paneláků naležato a to je horší, než jejich předchozí zcelení pro pěstování potravin. Jinak ty meze měly funkci hranic pozemků, bývaly na šířku tří brázd a bez stromů a keřů. Vám schází paměť a někteří vzhledem k věku to znají pouze z vyprávění sklerotiků a nebo si to jen vysnili. Bývaly často běžné hádky, kdy jeden z meze něco přioral a často se o to i soudili. U hraničních stromů si vyčítali stínění a přerůstání kořenů do pole, které ubíraly plodinám živiny. Idealizujete si ty nudličky políček, ale ono to nebylo o ochraně přírody, ale v prvé řadě to bylo rozhraničení pozemků. No a zaniklé mokřady? To bylo pouze
o tehdejších technických možnostech vlastníků, kteří neměli na meliorace a nebo nemohli vodu přes cizí pozemky odvádět. U scelených pozemků to už nebyl problém a v poválečné době byl záměr mít více orné půdy na úkor mezí a mokřadů, aby bylo více polí na produkci. To není jako nyní, kdy výměru
nahrazuje navýšení produkce pomocí chemie. Bez ní záhy
poznáme, že se bude k výrobě potravin hodit kdejaký ar.
Vzhůru k BIO a EKO zemědělství a budeme odjinud dovážet
i základní potraviny! Otázkou ale bude, zda bude odkud a jakou budou mít kvalitu. Čím více orné půdy ubude, tak
o to více bude třeba používat chemii, aby se produkce
nesnížila. No a ta chemie zahubí o to více tvorů, než
dosud. Takže ekologismem proti ekologii, ale to mne už
dnes nepřekvapuje.
lo
ludmila otřísalová
17.11.2022 19:49 Reaguje na Břetislav MachačekVšechny polní cesty jsou většinou majetkem obce. A to i ty staré a dávno zaniklé. Takže, pokud obec vypoví zemědělci nájemní smlouvu, nechá vyměřit cestu a osází ji stromy, nikdo nic nenadělá. Tak je jednodušší se dohodnout, než so dělat zle. Stejně tak je spousta parcel, které jsou zapsány jako mez, břeh potoka, někdy koryto potoka atd. A přitom je tam lán pole. Kdyby se majitelé dohodli a žádali uvedení pozemku do původního stavu dle katastru nemovitostí, opět zemědělec proti tomu nic nemůže dělat. Vlastně může, může on sám zrušit nájemní smlouvu. což by zase mnoho majitelů nechtělo.
Odpovědět
JH
JH
17.11.2022 20:07 Reaguje na Břetislav MachačekNěkde se domluvit asi nedá, ale když to jde, tak je to snad dobře. Zvlášť když úpravy pomáhají řešit problémy se zadržováním vody. A provedené úpravy nemusí znamenat nudličkování, do naší krajiny se vleze spoustu alejí, mokřadů a dalších krajinných prvků bez větší škody pro zemědělce. Navíc některé méně úrodné části pozemků ani nestojí za to obdělávat, což někdy tvrdí sami zemědělci. Že by zmenšená plocha vyžadovala navýšení produkce zvýšenými dávkami chemie, to taky není úplně pravda, když budte 2x víc hnojit, těžko sklidíte 2x tolik.
Odpovědět
Jakub Graňák
18.11.2022 08:18 Reaguje na Břetislav MachačekFurt dokola - bavíme se tu o výměře cca 5-10% orné, výnosy pšenice od roku 45 se zvedly o 200% tak netvrďte, že snížení výměry o pár % ohrozí nějakou imaginární "soběstačnost". Plodiny pro energetické a jiné nepotravinářské využití se pěstují na více než 15% orné - tudíž jejich převod na jiné, než produkční funkce zjevně objem potravinářských plodin nesníží. Výměra orné půdy od roku 45 klesla cca o třetinu (vlivem zatravňování a zalesňování pohraničí, rozrůstání měst a průmyslových objektů) - výnosy však vzrosty dvou až třínásobně - tudíž přepočtem na sníženou výměru snadno zjistíme, že tuzemské zemědělství nyní produkuje až čtyřnásobek objemu komodit než v roce 45. Že by nás tu bylo oproti roku 45 čtyřikrát tolik jsem si jaksi nevšiml, je to totiž přesně opačně (je nás o 3 miliony sudetských němců míň). Z toho lze snadno vydedukovat - že polní krajina a rostliny a živočichové ji obývající jsou obětí naší rozežranosti - nikoli nutnosti, jak se tu stále snažíte tvrdit vy. Ostatně stačí se rozhlédnout kolem sebe kolik obézních, sotva se pohybujících spoluobčanů kolem sebe všichni máme
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
18.11.2022 10:08 Reaguje na Jakub GraňákPřipouštíte intenzifikaci zemědělství s vysokým stupněm chemizace a mechanizace, která způsobila zvýšení výnosů a odsuzujete "ekologickou" produkci biomasy pro energetiku. Vždyť cílem ekologistů je pole přeměnit na zdroje energetiky. I ty patky
pro soláry a základy pro větrníky je zábor půdy
včetně obslužných komunikací k těmto zařízením.
Jako zemědělci vám nevadí úbytek orné půdy i tam, kde to není nezbytně nutné? Mnoho obnovovaných polních cest odnikud nikam nemá své opodstatnění
a jsem zvědav kdo bude udržovat meze a pásy pod álejemi. Na odplevelené půdě se vysazují stromy jedna báseň a rovněž se dobře buduje i polní cesta, či mez, ale pak dojde na pravidelnou údržbu a ejhle? Kdo, čím a jak ji bude dělat? Ručně asi nikdo a tak tu trávu "pokosí" mulčovač, který semele hmyz i drobná zvířata(žáby, ještěrky a mláďata zvěře a ptáků).
Takto vypadá "údržba" podobných pozemků v okolí
a původní nadšení z výsadby skončilo vysazením.
Později si už nikdo nevzpomene na ořez větví,
které pak vylomí zemědělské stroje a z trávy na
"mezi" zbude buřeň šířící do okolních polí plevel.
Předci se bili o trávu z mezí, ale co s ní nyní?
Bez pravidelné pastvy, či sečení nebude na mezi
nikdy opěvovaný porost a bude pouze hotelem pro
hraboše živící se z okolních polí. Ve změti vysoké
trávy hraboše neuvidí ani dravci a ani liška je
tam nebude nadšeně lovit. Pro hmyz to není taky
moc ideální porost, protože to nikdy nebude louka, či kvetoucí biopás. Já tak spíše fandím více než
trvale buření zarostlým mezím biopásům, které lze ponechat zvířatům i v zimě a na jaře je zaorat a vysít jiné. Půda dostane za odměnu rostlinné zbytky, hmyz nektar a pyl a ptáci a zvěř semena
a chutnou pastvu. Neměním natrvalo ornou půdu na nesnadno udržovatelnou mez, ale ji přírodě pouze na rok, či dva půjčím. Na toto by byla dotace opravdu smysluplná, protože užitek by byl vícenásobný.
Bylo by to o potravě pro hmyz, o potravě
a o vytvoření krytu ptákům a zvěři a o dodání
biomasy půdě. No a nakonec i o tom, že vytvoří překážku vodě a větru. Nevím jak kde, ale
u nás je polních cest téměř stejně jako kdysi
a potřeba vytvářet nové zbytečně je hloupost.
Raději zatleskám takovému biopásu, než zpevněné
cestě s okraji zarostlými plevely. Mít z pole
polní cestu bez využití je rozmařilým plýtváním
a nikoliv původním účelem zpřístupnit políčka
jednotlivých hospodářů. Dnes stačí na pole
jeden vjezd a ne jako kdysi ta cesta pro ty
nudličky polí desítek hospodářů.
Odpovědět
pro soláry a základy pro větrníky je zábor půdy
včetně obslužných komunikací k těmto zařízením.
Jako zemědělci vám nevadí úbytek orné půdy i tam, kde to není nezbytně nutné? Mnoho obnovovaných polních cest odnikud nikam nemá své opodstatnění
a jsem zvědav kdo bude udržovat meze a pásy pod álejemi. Na odplevelené půdě se vysazují stromy jedna báseň a rovněž se dobře buduje i polní cesta, či mez, ale pak dojde na pravidelnou údržbu a ejhle? Kdo, čím a jak ji bude dělat? Ručně asi nikdo a tak tu trávu "pokosí" mulčovač, který semele hmyz i drobná zvířata(žáby, ještěrky a mláďata zvěře a ptáků).
Takto vypadá "údržba" podobných pozemků v okolí
a původní nadšení z výsadby skončilo vysazením.
Později si už nikdo nevzpomene na ořez větví,
které pak vylomí zemědělské stroje a z trávy na
"mezi" zbude buřeň šířící do okolních polí plevel.
Předci se bili o trávu z mezí, ale co s ní nyní?
Bez pravidelné pastvy, či sečení nebude na mezi
nikdy opěvovaný porost a bude pouze hotelem pro
hraboše živící se z okolních polí. Ve změti vysoké
trávy hraboše neuvidí ani dravci a ani liška je
tam nebude nadšeně lovit. Pro hmyz to není taky
moc ideální porost, protože to nikdy nebude louka, či kvetoucí biopás. Já tak spíše fandím více než
trvale buření zarostlým mezím biopásům, které lze ponechat zvířatům i v zimě a na jaře je zaorat a vysít jiné. Půda dostane za odměnu rostlinné zbytky, hmyz nektar a pyl a ptáci a zvěř semena
a chutnou pastvu. Neměním natrvalo ornou půdu na nesnadno udržovatelnou mez, ale ji přírodě pouze na rok, či dva půjčím. Na toto by byla dotace opravdu smysluplná, protože užitek by byl vícenásobný.
Bylo by to o potravě pro hmyz, o potravě
a o vytvoření krytu ptákům a zvěři a o dodání
biomasy půdě. No a nakonec i o tom, že vytvoří překážku vodě a větru. Nevím jak kde, ale
u nás je polních cest téměř stejně jako kdysi
a potřeba vytvářet nové zbytečně je hloupost.
Raději zatleskám takovému biopásu, než zpevněné
cestě s okraji zarostlými plevely. Mít z pole
polní cestu bez využití je rozmařilým plýtváním
a nikoliv původním účelem zpřístupnit políčka
jednotlivých hospodářů. Dnes stačí na pole
jeden vjezd a ne jako kdysi ta cesta pro ty
nudličky polí desítek hospodářů.
JH
JH
18.11.2022 11:04 Reaguje na Břetislav MachačekJe pravda, že není úplně jedno jestli se mez pravidelně seče nebo jestli se nechá zarůst křovím. A je pravda, že sečení kosou zahubí asi méně drobných živočichů než mulčovač. Na druhou stranu, pokud bude krajina holá, tak tam těch živočichů bude ještě méně. Pokud jde o biopásy, ty mají zhruba stejné množství nevýhod, jako ty meze u cest. Biopás může být semeništěm plevelů a rejdištěm hrabošů stejně dobře jako mez. Navíc, biopás je dost omezená překážka pro vodu, tekoucí voda tím proteče jako sítem. Tím nechci nějak shazovat setí biopásů. Ale když si řekneme, co všechno nemusí fungovat, tak nemá smysl dělat vůbec nic
Odpovědět
Jakub Graňák
18.11.2022 12:02 Reaguje na Břetislav MachačekKde jsem kdy řekl, že mi soláry... na orné nevadí? Zase sugerujete a fabulujete abych se vám vlezl do vaší ideologické škatulky ekologisty. Stejně tak sugerujete v případě polních cest. Pokud se se mnou chcete bavit na úrovni, tak buďte konkrétní a reagujte na to, co jsem napsal, ne na to co jste si vybájil.
Ta vaše "buřeň" je přesně to, co naší krajině chybí a to ze zjevného důvodu - její diverzita je totiž o řády vyšší, než na poli - a kde je diverzita rostlin, je i diverzita živočichů - toho žádným biopásem (poněvadž nejde o nic jiného než člověkem vybraných pár druhů, tudíž oligokulturu, a ještě k tomu krátkodobou) nedocílíte. Ta "buřeň" poskytuje kryt a "hnízdní" možnosti řadě druhů - že se do toho nedostane liška ani dravci? - vždyť o to právě jde. Vzpomínáte tady hraboše - jakpak proti hraboším gradacím pomáhají šíré lány? Stejně jako v případě kůrovce nejsou důvodem jejich přemnožování neudržované plochy, nýbrž monokultury, které jim prostírají stůl. Biopásy jsou sice fajn, ale neřeší jednu zásadní věc - trvalý prostor, kde se mohou polní druhy v klidu množit a kde najdou celoročně klid. I ty keře a stromy mají mít na mezích a remízech místo, protože kromě krytu taktéž poskytují značný objem potravy, především na podzim a v zimě. Položte si otázku, kde v zimě v kulturní krajině najdou kryt a potravu drobní pěvci, zajíci... že by to bylo právě v té vaší "buřeni" - šípkových a trnkových keřích...
A co se týče toho, kdo jak, a kdy to bude udržovat: zaprvé stačí údržby mezí... provádět jednou za pár let - to není nějaký park pro městské paničky v Bohumíně. A zadruhé stačí, když si konečně měšťanská honóra uvědomí, že chce-li krásnou zdravou strukturovanou krajinu - tak budou muset pustit chlup, např skrz rozpočtové určení daní a obce už se to postarají, nízko kvalifikované pracovní síly je v tuzemsku dost a s přibývající mírou automatizace v průmyslu ji do budoucna bude přibývat.
Odpovědět
Ta vaše "buřeň" je přesně to, co naší krajině chybí a to ze zjevného důvodu - její diverzita je totiž o řády vyšší, než na poli - a kde je diverzita rostlin, je i diverzita živočichů - toho žádným biopásem (poněvadž nejde o nic jiného než člověkem vybraných pár druhů, tudíž oligokulturu, a ještě k tomu krátkodobou) nedocílíte. Ta "buřeň" poskytuje kryt a "hnízdní" možnosti řadě druhů - že se do toho nedostane liška ani dravci? - vždyť o to právě jde. Vzpomínáte tady hraboše - jakpak proti hraboším gradacím pomáhají šíré lány? Stejně jako v případě kůrovce nejsou důvodem jejich přemnožování neudržované plochy, nýbrž monokultury, které jim prostírají stůl. Biopásy jsou sice fajn, ale neřeší jednu zásadní věc - trvalý prostor, kde se mohou polní druhy v klidu množit a kde najdou celoročně klid. I ty keře a stromy mají mít na mezích a remízech místo, protože kromě krytu taktéž poskytují značný objem potravy, především na podzim a v zimě. Položte si otázku, kde v zimě v kulturní krajině najdou kryt a potravu drobní pěvci, zajíci... že by to bylo právě v té vaší "buřeni" - šípkových a trnkových keřích...
A co se týče toho, kdo jak, a kdy to bude udržovat: zaprvé stačí údržby mezí... provádět jednou za pár let - to není nějaký park pro městské paničky v Bohumíně. A zadruhé stačí, když si konečně měšťanská honóra uvědomí, že chce-li krásnou zdravou strukturovanou krajinu - tak budou muset pustit chlup, např skrz rozpočtové určení daní a obce už se to postarají, nízko kvalifikované pracovní síly je v tuzemsku dost a s přibývající mírou automatizace v průmyslu ji do budoucna bude přibývat.
JO
Jarka O.
18.11.2022 12:08 Reaguje na Břetislav MachačekTaky to tak vidím, že za úbytek orné půdy a tím pádem chemizaci produkce na zbytku muže zábor půdy pro soláry, větrníky, logistická centra ...
Odpovědět
Jakub Graňák
18.11.2022 14:24 Reaguje na Jarka O.Za úbytek orné půdy může mimo jiné vysídlení němců - protože nebylo, kdo by na těch 400 000 ha polí dělal, proto byly zatravněny a zalesněny. Potom další vlna zatravňování v devadesátých letech o dalších 400 000 ha, ale to je půda, která může být okamžitě znovu rozorána, protože zůstala v ZPF- tudíž na ty vaše soláry a logistická centra (i když jde především o veškerou zástavbu, která byla v této zemi realizována od 20tých let 20. století, kdy se začaly celkové výměry za stát evidovat) vychází cca 600 000 ha.
A co se týče důvodu chemizace, která dosáhla svého maxima v sedmdesátých a osmdesátých letech, měla by jste sobě i dalším ostalgikům dát pár facek, za to kolik solárů a logistických center jste tu za bolševika nastavěli, když si to vyžádalo tak masovou chemizaci...
Odpovědět
A co se týče důvodu chemizace, která dosáhla svého maxima v sedmdesátých a osmdesátých letech, měla by jste sobě i dalším ostalgikům dát pár facek, za to kolik solárů a logistických center jste tu za bolševika nastavěli, když si to vyžádalo tak masovou chemizaci...
BM
Břetislav Machaček
18.11.2022 16:36 Reaguje na Jakub GraňákŽvatláte s těmi vysídlenými Němci
kraviny. Po jejich odsunu nezůstala
krajina ladem a ještě před 30 lety
se tam pěstovaly brambory, obilniny
a třeba len. Po plyšáku se pole
zatravnila, že se bude pastvit a
produkovat seno pro dobytek. I to
padlo a nyní se maximálně ty plochy
mulčují a nikdo z hospodářů nemá
důvod do pozemků investovat, neboť mu stačí ty "údržbové" dotace. Hrobníkem podhorského hoaspodaření
tak nebyl socík, ale EU a posametové hospodaření. Vaše sympatie k Němcům,
kteří byli z 90% stoupenci Hitlera
mě děsí, protože jste asi nezažil
předchozí vysídlení Čechů z pohraničí, jako moji příbuzní. Ti
měli na útěk do vnitrozemí ultimátum
24 hodin a neměli ani kam jít. Po
válce se vrátili a svým bývalým
sousedům nechtěli odpustit příkoří,
kterého se jim dostalo od Sudeťáků
sloužících i v řadách SS, kteří
byli tak příkladnými vojáky, že se
toho děsili i Němci z Říše. Jste
asi dítě novoosídlenců, kteří mají í máslo na hlavě, jak se dostali k majetku a ti neměli důvod Němce nenávidět, jako ti, co trpěli
v roce 1938. Náplav pouze získal
cizí majetky a to často větší, než
do kterých se vraceli mí příbuzní.
Idealizujete si Sudeťáky, protože
jste tu dobu nezažil a ani to, co
navrátivši Němci z války prováděli
novoosídlencům. Oni pole zaseli, ale taky ho před sklizní podpálili a nebo už tu sklizenou úrodu podle hesla, když ne my, tak ani oni. Jinak byli vysídlení i z polského Pruska a z jiných zemí, kde se taky nezapsali do historie nijak kladně. V chemizaci jsme pouze doháněli
Západ, který je před námi i nyní ve
spotřebě na hektar. Oblbovat laiky lze snadno, ale pamětníky nikoliv!
Odpovědět
kraviny. Po jejich odsunu nezůstala
krajina ladem a ještě před 30 lety
se tam pěstovaly brambory, obilniny
a třeba len. Po plyšáku se pole
zatravnila, že se bude pastvit a
produkovat seno pro dobytek. I to
padlo a nyní se maximálně ty plochy
mulčují a nikdo z hospodářů nemá
důvod do pozemků investovat, neboť mu stačí ty "údržbové" dotace. Hrobníkem podhorského hoaspodaření
tak nebyl socík, ale EU a posametové hospodaření. Vaše sympatie k Němcům,
kteří byli z 90% stoupenci Hitlera
mě děsí, protože jste asi nezažil
předchozí vysídlení Čechů z pohraničí, jako moji příbuzní. Ti
měli na útěk do vnitrozemí ultimátum
24 hodin a neměli ani kam jít. Po
válce se vrátili a svým bývalým
sousedům nechtěli odpustit příkoří,
kterého se jim dostalo od Sudeťáků
sloužících i v řadách SS, kteří
byli tak příkladnými vojáky, že se
toho děsili i Němci z Říše. Jste
asi dítě novoosídlenců, kteří mají í máslo na hlavě, jak se dostali k majetku a ti neměli důvod Němce nenávidět, jako ti, co trpěli
v roce 1938. Náplav pouze získal
cizí majetky a to často větší, než
do kterých se vraceli mí příbuzní.
Idealizujete si Sudeťáky, protože
jste tu dobu nezažil a ani to, co
navrátivši Němci z války prováděli
novoosídlencům. Oni pole zaseli, ale taky ho před sklizní podpálili a nebo už tu sklizenou úrodu podle hesla, když ne my, tak ani oni. Jinak byli vysídlení i z polského Pruska a z jiných zemí, kde se taky nezapsali do historie nijak kladně. V chemizaci jsme pouze doháněli
Západ, který je před námi i nyní ve
spotřebě na hektar. Oblbovat laiky lze snadno, ale pamětníky nikoliv!
Jakub Graňák
18.11.2022 19:15 Reaguje na Břetislav MachačekKraviny žvatláte vy, jenom v mojem okolí jsou čtyři dědiny s několika stovkama baráků, které byly, poté co tam nikdo nechtěl po válce jít, odstřeleny dynamitem a srovnány se zemí buldozerem - kteroužto informaci mám přímo od střelmistra, který ty odstřely v padesátých letech prováděl. Výměra zatravněných a zalesněných polností (vše okolo nadm výšky 500 - 600) kolem těchto dědin dělá odhadem nějakých 20 000 ha, nepěstovalo se tam od padesátých let nic než tráva a smrky. Což si může každý ověřit, poněvadž tyto plochy unikly zcelování. Vaši zcela lživou tezi o pěstování plodin na těchto místech před třiceti lety vyvrátím velmi snadno - já tam totiž před těmi třiceti lety jezdíval na výpomoc dělat seno. By mě zajímalo o čem kvákáte když to máte sto kilometrů daleko. Ty data, která jsem uvedl jsou oficiální data čsu, nechápu kde jste v tom suchém konstatování faktů vydedukoval, že chovám nějaké sympatie k sudetským němcům - zase další vaše fabulace určená k tomu mě dehonestovat - jako pravý bolševik. Ostatně o tom, že němce miluju stejně jako rusáky jsem se tu zmínil už mnohokrát, což by jste patrně věděl, kdyby jste neměl hlavu jak řešeto.
Co se týče toho novoosídlenectví, my přišli do pohraničí až v osmdesátých letech, takže nemusíte závidět, žádný grunt na nás nezbyl. Ostatně ono jich tam moc nebylo, po třiceti letech socialistického hospodaření, bylo i to co nezvládli bolšáni zbourat, v troskách.
Vzhledem k tomu, že neustále fabulujete a chováte se jako idiot, což u ostraváka nepřekvapí, se s váma nehodlám dále špinit.
Odpovědět
Co se týče toho novoosídlenectví, my přišli do pohraničí až v osmdesátých letech, takže nemusíte závidět, žádný grunt na nás nezbyl. Ostatně ono jich tam moc nebylo, po třiceti letech socialistického hospodaření, bylo i to co nezvládli bolšáni zbourat, v troskách.
Vzhledem k tomu, že neustále fabulujete a chováte se jako idiot, což u ostraváka nepřekvapí, se s váma nehodlám dále špinit.
BM
Břetislav Machaček
20.11.2022 09:19 Reaguje na Jakub GraňákŽijete tam od osmdesátých let
a pasujete se na historika?
Paráda, takoví znalci Sudet, jako vy, mohou opravdu objektivně hodnotit
vztahy mezi Sudeťáky a Čechy!
Na rozdíl od vás tam mám
příbuzné a od dětství jsem
tam byl pečený, vařený. Ještě
na škole jsem tam jezdil na
bramborové brigády a dnes jsou
ta pole zatravněna. Že se leckde bouraly i domy je pravda, ale byly vyrabované" zlatokopy" a nebo ty, o které nebyl zájem, neboť byly po chudých Němcích, kteří nebyli hospodáři, ale pracovali
jako námezdní sila. To, že ty
staré statky dožívaly do výstavby nových provozů je pravda, ale nyní se rozpadají
i ty nové. Ono chovat dnes dojnice ve starých chlévech z doby před válkou nemělo smysl
a udržovat je nemělo význam.
I ve městech se bourají staré domy, aby se buď stavěly nové
a nebo je nahradil park, či dětské hřiště. Udržovat všechny
staré stavby nemá smysl, což
vám vysvětlí třeba p. Svoboda
kvůli nemožnosti energetických
úspor. Totéž s poli chudých, které měly mizernou půdu a bylo je lépe zalesnit, či zatravnit, ale, nyní se zatravnily úrodná pole, kde se produkovaly pro
celou republiku brambory i na
na pálení lihu. Bylo tam několik dnes zaniklých lihovarů a škrobáren. No a o vepřínech využívajících brambory pomlčím. Nyní ty brambory i vepřové dovážíme a to je ten úspěch za těch 33 let? Kdo toto hájí, tak se asi na huntování zemědělství
podepsal a hájí i své činy.
Odpovědět
a pasujete se na historika?
Paráda, takoví znalci Sudet, jako vy, mohou opravdu objektivně hodnotit
vztahy mezi Sudeťáky a Čechy!
Na rozdíl od vás tam mám
příbuzné a od dětství jsem
tam byl pečený, vařený. Ještě
na škole jsem tam jezdil na
bramborové brigády a dnes jsou
ta pole zatravněna. Že se leckde bouraly i domy je pravda, ale byly vyrabované" zlatokopy" a nebo ty, o které nebyl zájem, neboť byly po chudých Němcích, kteří nebyli hospodáři, ale pracovali
jako námezdní sila. To, že ty
staré statky dožívaly do výstavby nových provozů je pravda, ale nyní se rozpadají
i ty nové. Ono chovat dnes dojnice ve starých chlévech z doby před válkou nemělo smysl
a udržovat je nemělo význam.
I ve městech se bourají staré domy, aby se buď stavěly nové
a nebo je nahradil park, či dětské hřiště. Udržovat všechny
staré stavby nemá smysl, což
vám vysvětlí třeba p. Svoboda
kvůli nemožnosti energetických
úspor. Totéž s poli chudých, které měly mizernou půdu a bylo je lépe zalesnit, či zatravnit, ale, nyní se zatravnily úrodná pole, kde se produkovaly pro
celou republiku brambory i na
na pálení lihu. Bylo tam několik dnes zaniklých lihovarů a škrobáren. No a o vepřínech využívajících brambory pomlčím. Nyní ty brambory i vepřové dovážíme a to je ten úspěch za těch 33 let? Kdo toto hájí, tak se asi na huntování zemědělství
podepsal a hájí i své činy.
Jakub Graňák
18.11.2022 19:22 Reaguje na Břetislav MachačekPs: je mi jasné, že můžete puknout vzteky za to jak jsem vás příspěvkem z 12:02 rozebral, ale zkuste ze mě ještě jednou dělat nějakého neonacistu a dám si tu práci abych si vás našel
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
20.11.2022 09:59 Reaguje na Jakub GraňákV příspěvku 18.11 ve 14.24 označujete vysídlení Němců jako příčiny zatravnění polí, které se nekonalo tak masivně, jako po plyšáku a nepolitujete ty lidi, kteří díky tomu přišli o práci a pohraničí opouštějí a nebo jezdí za prací jinam. Vysídlení jste podal jako chybu, ale kdo o tom něco ví, tak to za chybu nepovažuje i
za tu cenu, že se napáchaly jiné křivdy a chyby.
To tu měli zůstat kvůli polím
ti, kteří napomohli k rozvratu
republiky? Nebo jsme jim měli
uvěřit, že to nezopakují? To,
že někdo pouze vysloví tézi,
že za úpadkem pohraničí je
vysídlení, hraničí s kritikou
vysídlení a sympatiemi k těm, co rozvrátili republiku.
Dnešní generace tu dobu zná
z vyprávění a je rozdíl od koho. Zažít tu dobu, tak by
vysídlení obhajovali téměř všichni a nezmínili ho jako
důvod zatravnění a zalesnění
často neúrodné půdy a bourání
domů, které mívalo jiné důvody. Ten pokles osídlení pohraničí uchránil přírodu od toho, co se dělo ve vnitrozemí a tak máte dnes o mnoho lepší životní prostředí než u nás a můžete kritizovat zničenou krajinu, která byla obětí rozvoje průmyslu a prosperity.
V tomto srovnání je nakonec to
poválečné vylidnění pohraničí
pro přírodu přínosem na rozdíl od vylidnění dnešního venkova, které zanechá daleko horší stopy, než to vysídlení.
Odpovědět
za tu cenu, že se napáchaly jiné křivdy a chyby.
To tu měli zůstat kvůli polím
ti, kteří napomohli k rozvratu
republiky? Nebo jsme jim měli
uvěřit, že to nezopakují? To,
že někdo pouze vysloví tézi,
že za úpadkem pohraničí je
vysídlení, hraničí s kritikou
vysídlení a sympatiemi k těm, co rozvrátili republiku.
Dnešní generace tu dobu zná
z vyprávění a je rozdíl od koho. Zažít tu dobu, tak by
vysídlení obhajovali téměř všichni a nezmínili ho jako
důvod zatravnění a zalesnění
často neúrodné půdy a bourání
domů, které mívalo jiné důvody. Ten pokles osídlení pohraničí uchránil přírodu od toho, co se dělo ve vnitrozemí a tak máte dnes o mnoho lepší životní prostředí než u nás a můžete kritizovat zničenou krajinu, která byla obětí rozvoje průmyslu a prosperity.
V tomto srovnání je nakonec to
poválečné vylidnění pohraničí
pro přírodu přínosem na rozdíl od vylidnění dnešního venkova, které zanechá daleko horší stopy, než to vysídlení.
JP
Jaroslav Pobeha
21.11.2022 15:09 Reaguje na Jakub GraňákProsím vás, mohol by ste sa ukľudniť ?
To že p.Machaček nemá v láske nemcov, za to predvádzali ešte neznamená, že vás obviňuje z obdivu k náckom.
Tu vážne chýba moderátor, alebo spí ?
Odpovědět
To že p.Machaček nemá v láske nemcov, za to predvádzali ešte neznamená, že vás obviňuje z obdivu k náckom.
Tu vážne chýba moderátor, alebo spí ?
JO
Jarka O.
20.11.2022 16:42 Reaguje na Jakub GraňákP. Graňáku, pamatuji, jak jsme tehdá v 70. letech se soudruhy na venkov jezdívali, rozorávali a chemii do hlíny po tunách sypali. Když to jde na západě, tak u nás taky. Soudruzi venkovani byli altruističtí, ukazovali nám pole sousedů, at prý nejdřív hnojíme jim, ale na všechny došlo. Druhý den nám pomohli jiní soudruzi a ukázali nám pole svých sousedů, až jsme to pohnojili všechno! Soudruzi plakali, zřejmě dojetím, nad zkázou chci říct pomocí, a mávali vlaku, bylo asi jen klamné zdání, že jako by ten vlak odháněli, a dřívější zarytí nepřátelé se při našem odjezdu objímali, až tak jsme jim vztahy napravili, soudruh Smetana se mýlil při psaní své opery Naši furianti, že sedlácké vlastnosti jsou věčné. ;) Jestli to byla má 70. léta, tak vy jste v tom prípade tých fasistou, čo to kecám, bolševikou hnal o několik desetiletí prede mnou, že! Furiante velkostatkářský!;)
A jestli jsem ostalgik, protože jsem sem dala odkaz na Porůří zlikvidované o 30 let dřív než S. čechy, tak proto tam SZ vznikla dřív, a vy jste nějak pochopil, že bych se něčeho zastávala. Ne. Připomenu smog v Londýně, industrializaci celé Evropy, a nejvíc současné znečištění podzemní vody v Holandsku, SRN, kolem Pádu,..., svědčí to o tom, že by někdo měl zájem poučit se, nebo o prachy a dotace first? Psala jsem párkrát, že se mi líbil začátek 90.let ze známých důvodů, asi vám to uniklo.
Odpovědět
A jestli jsem ostalgik, protože jsem sem dala odkaz na Porůří zlikvidované o 30 let dřív než S. čechy, tak proto tam SZ vznikla dřív, a vy jste nějak pochopil, že bych se něčeho zastávala. Ne. Připomenu smog v Londýně, industrializaci celé Evropy, a nejvíc současné znečištění podzemní vody v Holandsku, SRN, kolem Pádu,..., svědčí to o tom, že by někdo měl zájem poučit se, nebo o prachy a dotace first? Psala jsem párkrát, že se mi líbil začátek 90.let ze známých důvodů, asi vám to uniklo.
pa
pavel
17.11.2022 17:21 Reaguje na Michal Ukropecano to je jeden z kroků ale co je nejdůležitější aby se tam vrátil život tedy drobná zvěř zajíci bažanti křepelky koroptve prostě vše co má pelechy a hnízda na zemi musíte zlikvidovat cca 90% a více černé zvěře protože ta to tam všechno vyluxuje at budete mít krajinku jak malovanou - protože tam kde je divočák tam nic na zemi nepřežije
Odpovědět
JS
Jiří Sovák
17.11.2022 13:14Nepoužívejte lživé argumenty. To můžete pak komunistům vyčítat, že postavili přehrady které vyrábějí elektrickou energii a chrání rozsáhlá území před záplavami. Můžete pak tvrdit jací Ti komunisté byli zlí, že zaplavili ty krásné vesničky vodou. Nebo jaké je to nyní krásné že JZD nyní nepěstují na našich polích potraviny pro naši spotřebu ale vozíme je ze zahraničí. Neřeknete však již, že jsou nám tu dodávány kontaminované potraviny pesticidy a jinými látkami ze zahraničí jsou to potraviny mnohem horší než má západ pro sebe. Neustále se zvyšující výskyt rakoviny u nás je přímo alarmující. Dříve byly potraviny kontrolovány ve výzkumných ústavech co jsme zrušili. Zrušili jsme průmysl a tak nás nic nekontaminuje, tak proč nás rakovina zabíjí mnohem více než dříve. Proč? Naši vědci to vědí! Proč naše vlády nic nedělají? Proč se lidé neozývají?
Odpovědět
RT
Richard Toman
17.11.2022 16:08 Reaguje na Jiří SovákBohužel s tou rakovinou nemáte tak úplně pravdu. To že se zdá, že rakoviny přibývá, je údajně hlavně prodlužováním průměrného věku dožití. Prostě naši předci se průměrně nedožívali věku jako my dnes, a tak se značná část prostě té rakoviny "nedožila". Druhý vliv má náš způsob života, málo pohybu versus dostatek všeho, hlavně nadměrný konzum. Naši předci nežili kdovíjak zdravě, ale dřeli fyzicky mnohem víc. S pesticidy,ale např.i antibiotiky v oběhu souvisí spíš zvýšený výskyt jiných nemoci a např. více různých alergii u dětí už od narození atd.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.11.2022 17:23 Reaguje na Richard TomanJá si naopak myslím, že tak nějak to být může. Když si porovnáte počty vážně nemocných dětí v kraji s int. zemedělstvím s jinými, kde je mnohem více lesů, tak ony pesticidy způsobují nejen alergie. Mj. i proto je ve světě tlak na jejich snižování. A nejedná se jen o (dovážené) potraviny, rezidua jsou i v pitné vodě. Ve venkovských studnách téměř nikdo rozbory nedělá, navíc to jsou často téměř neměřitelné hodnoty, nicméně svůj vliv to má.
https://www.tyden.cz/rubriky/zdravi/deti/nejvic-deti-ma-rakovinu-na-jizni-morave-chybi-jim-imunita_188038.html
Odpovědět
https://www.tyden.cz/rubriky/zdravi/deti/nejvic-deti-ma-rakovinu-na-jizni-morave-chybi-jim-imunita_188038.html
Anyr
17.11.2022 19:39 Reaguje na Jiří SovákJdi do prdele s předky. Právě ti to tu obrátili úplně naruby. Bezohlednost komunismu - který tu nastolila primárně generace, co se narodila za první republiky - k životnímu prostředí (a lidem) byla do nebe volající. Více a více, rychleji a rychleji, to byl jeden ze sloganů tebou zmiňovaných, skvělých předků. Sypali brutální chemií vše, co mohli, jakmile se ta chemie objevila. Šlechtitelství zvířat i rostlin dosáhlo obludných rozměrů.
A že je víc nemocných dětí, jak píše Kája pode mnou? No ještě aby ne! Našim skvělým předků chvilku trvalo, než tu planetu zamořili. Ergo oni to ještě nestihli vyžrat. Teprve my a naši nejmenší trpí od příchodu na svět.
Ale ne, vše je přičítáno "dnešní době" - a ne, po právu, těm, kdo "dnešní dobu" zařídili!
Opustit většinu té romantické iluze, té obrovské blbosti, jako jsou "dkazy předků", poučit se z kravin, co tu provedli, najít cestu, kterou jejich činy a předané zvyky napravíme.
Pac a pusu.
Odpovědět
A že je víc nemocných dětí, jak píše Kája pode mnou? No ještě aby ne! Našim skvělým předků chvilku trvalo, než tu planetu zamořili. Ergo oni to ještě nestihli vyžrat. Teprve my a naši nejmenší trpí od příchodu na svět.
Ale ne, vše je přičítáno "dnešní době" - a ne, po právu, těm, kdo "dnešní dobu" zařídili!
Opustit většinu té romantické iluze, té obrovské blbosti, jako jsou "dkazy předků", poučit se z kravin, co tu provedli, najít cestu, kterou jejich činy a předané zvyky napravíme.
Pac a pusu.
JD
Jindřich Duras
18.11.2022 09:14 Reaguje na AnyrDěkuji, rozčílil jste se i za mě a já tím pádem nemusím :-)!
Odpovědět
Anyr
17.11.2022 19:43 Reaguje na Jiří SovákA vůbec, co se tu, já blbec, rozčiluju.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/11454740577-pribehy-20-stoleti/216562261760015/ - to k tomu, jak skvělí předkové hospodařili v ČR. A to je jen krátký výsek krátkého období.
Odpovědět
https://www.ceskatelevize.cz/porady/11454740577-pribehy-20-stoleti/216562261760015/ - to k tomu, jak skvělí předkové hospodařili v ČR. A to je jen krátký výsek krátkého období.
JO
Jarka O.
18.11.2022 12:03 Reaguje na AnyrAle ano, zlé zaostalé Česko a komunisti! Přála bych, abyste si tohle uměl přečíst až do poslední věty, kde biolog píše, že vody z Rýna by se dnes i napil (trochu nadsázka asi).
https://www.deutschlandfunkkultur.de/vor-50-jahren-als-die-wasserqualitaet-zum-problem-wurde-100.html
Změna hospodaření vede k nápravě rychle a to je dobrá zpráva z 90. let. Na předky neplivte, přizpůsobovali se a snažili se věci dělat lépe a jinak v reakci na to, co bylo předtím. Někdy se to nepovedlo, no. Dnes můžou za znečištění a exporty salátu s pesticidy po Evropě korporace a evropský „volný trh“, na který Východoevropani naivně věří, a politici jako odpověd na jakoukoliv námitku tvrdí, že se jím musí řídit. Určitě taky víte, že iniciativa za ukončení dvojí kvality potravin skončila v autu. Dál se tak pro různé země levně vyrábí a pak se musí lhát, že máme jiný jazýček než Francouz nebo Němec.
Proč (mj.) utíkají firmy z Evropy? Aby nemusely dodrzovat ekologické (mj.) zákony, dokonce brání přijímání ekologických standardů v produkčních zemích.
šlechtění je pro nás důležité a vyšlechtěné rostliny v přírodním systému se nemusíte bát, zplaní nebo zanikne.
To by v kostce bylo všechno.
Odpovědět
https://www.deutschlandfunkkultur.de/vor-50-jahren-als-die-wasserqualitaet-zum-problem-wurde-100.html
Změna hospodaření vede k nápravě rychle a to je dobrá zpráva z 90. let. Na předky neplivte, přizpůsobovali se a snažili se věci dělat lépe a jinak v reakci na to, co bylo předtím. Někdy se to nepovedlo, no. Dnes můžou za znečištění a exporty salátu s pesticidy po Evropě korporace a evropský „volný trh“, na který Východoevropani naivně věří, a politici jako odpověd na jakoukoliv námitku tvrdí, že se jím musí řídit. Určitě taky víte, že iniciativa za ukončení dvojí kvality potravin skončila v autu. Dál se tak pro různé země levně vyrábí a pak se musí lhát, že máme jiný jazýček než Francouz nebo Němec.
Proč (mj.) utíkají firmy z Evropy? Aby nemusely dodrzovat ekologické (mj.) zákony, dokonce brání přijímání ekologických standardů v produkčních zemích.
šlechtění je pro nás důležité a vyšlechtěné rostliny v přírodním systému se nemusíte bát, zplaní nebo zanikne.
To by v kostce bylo všechno.
JP
Jaroslav Pobeha
21.11.2022 15:05 Reaguje na AnyrTo neboli len komunisti, korí odprírodnili krajinu.
Človek mení silne krajinu hlavne v Europe cca 12 tisíc rokov. Klčovanie lesov a vyhubenie veľkých kopytníkov v mnohých oblastiach prišlo v bronzovej dobe.
S modernou dobou to chytilo vysoké obrátky.
V 18tom storočí predkovia tak ohobľovali lesy, že cisárovná vydala tereziánsky lesný poriadok a došlo k úplnej premene lesníctva.
Na pokrokovom západe sa v 19tom storočí vo veľkom napriamovali rieky, likvidovali mokrade.
Komunisti v tom len pokračovali. A prehnali to všetci na západe aj východe.
Odpovědět
Človek mení silne krajinu hlavne v Europe cca 12 tisíc rokov. Klčovanie lesov a vyhubenie veľkých kopytníkov v mnohých oblastiach prišlo v bronzovej dobe.
S modernou dobou to chytilo vysoké obrátky.
V 18tom storočí predkovia tak ohobľovali lesy, že cisárovná vydala tereziánsky lesný poriadok a došlo k úplnej premene lesníctva.
Na pokrokovom západe sa v 19tom storočí vo veľkom napriamovali rieky, likvidovali mokrade.
Komunisti v tom len pokračovali. A prehnali to všetci na západe aj východe.
JD
Jindřich Duras
18.11.2022 09:19 Reaguje na Jiří SovákVaše pozice při vidění světa je celkem jasná :-).
A kromě toho píšete pěkné blbosti. Potraviny jsou kontrolovány mnohem lépe než dříve. Jo, naši vědci vědí ledacos :-), ale zrovna příčiny rakoviny (a spoustu dalšího) jsou těžká věc.
Odpovědět
A kromě toho píšete pěkné blbosti. Potraviny jsou kontrolovány mnohem lépe než dříve. Jo, naši vědci vědí ledacos :-), ale zrovna příčiny rakoviny (a spoustu dalšího) jsou těžká věc.
JD
Jindřich Duras
18.11.2022 09:19 Reaguje na Jiří SovákVaše pozice při vidění světa je celkem jasná :-).
A kromě toho píšete pěkné blbosti. Potraviny jsou kontrolovány mnohem lépe než dříve. Jo, naši vědci vědí ledacos :-), ale zrovna příčiny rakoviny (a spoustu dalšího) jsou těžká věc.
Odpovědět
A kromě toho píšete pěkné blbosti. Potraviny jsou kontrolovány mnohem lépe než dříve. Jo, naši vědci vědí ledacos :-), ale zrovna příčiny rakoviny (a spoustu dalšího) jsou těžká věc.
MK
Majka Kletečková
17.11.2022 15:24Mám radost z každé zprávy o tom, že části krajiny lze uzdravovat, i když se to obvykle děje způsobem, který nepřináší rychlý a krátkodobý ekonomický zisk. Jsem ráda, že tady na ekolistu se dovídám o mnoha dobrých příkladech, kde se to daří. Kéž se podobných ostrůvků vytvářených osvícenými lidmi rodí víc a víc.
Odpovědět
me
meluzína
18.11.2022 09:10 Reaguje na Majka KletečkováKonečně také jednou dobrá zpráva a kéž jich je víc :-)
Odpovědět
HH
Honza Honza
1.12.2022 07:10To je mentální úroveň těchto debat na ekolistu! Že se nestydíte! Každý zahrádkář ví, že když chce pěstovat kedlubnu, tak ji musí zalít. Musí někde sehnat vodu, když ne z vodovodu, tak z nějakého sudu na dešťovku a odpůrci ekologie argumentují tím, že kvůli sudu s vodou nebude dost místa na kedlubny!! Dochází voda v lesích a na polích- to nevidíte? Nevidíte, že krajina usychá, studny vysychají, že je nutno včas něco dělat než nám to uschne úplně?
Odpovědět
