V Peru mizí ledovce, v ohrožení jsou miliony lidí
V andské oblasti je na vodě z ledovců bezprostředně závislých okolo 10 milionů obyvatel. Mnoho měst v oblasti je závislých na potravinách vypěstovaných díky zavlažovaní vodou z ledovců, jako například Lima, hlavní město Peru. V Peru je zhruba 500 ledových mas.
Zatímco za posledních 100 let celosvětová průměrná teplota stoupla o 0,6 °C, teplota ledovců vyšplhala o 1,5 °C za pouhých 20 let. V oblasti Ancash na severu Peru se nachází značné množství ledovců, sloužících jako zdroj pitné vody. Ledovce ale kvůli nárůstu teploty postupně ubývají. Odhaduje se, že za posledních 30 let v Peru zmizelo 25 procent andských ledovců.
Lidé zde žijí především z toho, co vypěstují na farmách. Klimatické změny v podobě nepředvídaných období sucha a dešťů nebo výskytu cizopasníků jim způsobily ztrátu mnoha úrod.
Ricardo Giesecke, ministr životního prostředí, varuje před riziky, jež sebou tání ledovců nese. Jako příklad uvádí zvednutí hladiny moří, které ohrozí především přímořské oblasti a jejich obyvatelstvo. Rebeca Ariasová, zástupkyně rozvojového programu OSN v Peru, dodává, že za pomoci různých programů země učinila několik významných pokroků na poli boje se změnami klimatu.
Tání ovlivňuje 18 různých ledovcových systémů v zemi. Za posledních 30 let třetí nejvyšší peruánský vrchol Coropuna přišel o 71 čtverečních kilometrů sněhu.
Glaciologové, odborníci na studium ledovců, považují současnou situaci zasněžených vrcholů ve světě za indikátor globálního oteplování.
Podle zprávy Gustava Carrasquela „En Perú desaparecieron 25 por ciento de los glaciares“ zveřejněné na serveru Anca24.canalazul24.com dne 11. října 2011.
reklama
Dále čtěte |
Tom a Jerry změřili tání grónských ledovců: za deset let odtálo 240 gigatun vody 
Německo poskytne na ochranu tropických pralesů jednu miliardu eur
Brazílie před konferencí COP30 hlásí pokles ničení amazonského pralesu
Polovině národů, které nemají kontakty se světem, hrozí zánik, tvrdí skupinaOnline diskuse
Další zelený nesmysl - 16. 11. 2011 - CSJežišikriste, fosílny zdroj je všeobecnejší pojem než ropa. Zahŕňa okrem ropy aj uhlie a plyn. A ak má konvenčná ropa kulminačný bod v období 2005-2008, a plyn povedzme 2030, tak v roku 2010 sa "oplatí" páliť plyn, aby sme nahradili ropu, hoci sa tým posunie pík plynu na rok 2020. Jasné že skvapalnením nejakej mernej jednotky plynu získame viac energie ako bude energie z liehu pri použití tej istej jednotky plynu na jeho výrobu. Veď som to písal hneď v prvej reakcii na liehmajstra. A CNG sa dnes aj vyrába a používa vo väčšom množstve ako pred 10-20 rokmi. Preto neverím, že niekto páli 100 GJ plynu, aby získal 20 GJ liehu bez toho, aby tým sledoval nejaký iný, dnešnými ekonomickými kritériami ťažko merateľný strategický cieľ. Jedným z nich môže byť aj snaha o zväčšenie a preverenie technologického portfólia (skvapaľňovanie uhlia bude po plyne na rade tiež) a diverzifikácia a prioritizácia zdrojov (plyn je ruský, ropa je arabská, atď.) |
