https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-piskovne-krenek-skoncila-rekultivace-jezera-po-tezbe-ziji-v-nem-obojzivelnici
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V pískovně Křenek skončila rekultivace jezera po těžbě, žijí v něm obojživelníci

17.11.2024 00:59 (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
V pískovně Křenek u Prahy skončila rekultivace jezera po těžbě štěrkopísku. Dala ji udělat těžební společnost České štěrkopísky. V jezeře a ve vybudovaných tůních žijí obojživelníci, místo osídlily například žáby. K začátku letošního listopadu těžební firma ohlásila Obvodnímu báňskému úřadu ukončení těžby a rekultivačních prací. Veřejnosti je místo nepřístupné, jelikož v sousední lokalitě Záryby těžba pokračuje, informoval ČTK mluvčí Českých štěrkopísků Petr Dušek.
 
U jihozápadního břehu jezera vznikly podle požadavku krajského odboru životního prostředí čtyři mělké tůně. Už dříve byl obdobný biotop vybudován při severním břehu. "Křenek má potenciál stát se velmi významnou přírodní lokalitou, protože navzdory ukončené těžební činnosti i nadále zůstává součástí areálu pískovny," uvedl Dušek. Dodal, že v krajině, kde se kromě těžby na velké části ploch i zemědělsky hospodaří, přispívají nové biotopy ke zvýšení její rozmanitosti. Tím přibývá vhodné prostředí pro mnoho živočišných druhů i rostlin.

Těžba štěrkopísku v lokalitě Křenek začala koncem 50. let minulého století. Využívá se zde metoda označovaná jako "z vody", zůstávají po ní jezera, která se čistí přes zbytkové vrstvy štěrkopísku. Proto je zde vysoká kvalita vody, a to i v létě. Těžaři při řízené obnově přírody už dříve okolí jezer také zatravnili a osázeli ovocnými stromy.

Lokalita Záryby v pískovně Křenek zůstává jedním z nejdůležitějších zdrojů štěrkopísku ve Středočeském kraji. Ročně se ho zde vytěží stovky tisíc tun, slouží ve stavebnictví. Materiál využívají především betonárny, které zásobují stavby na Mladoboleslavsku, Brandýsku či Neratovicku, ale i na okraji Prahy.

Ve Středočeském kraji se podle údajů České geologické služby těží zhruba 30 procent republikové produkce štěrkopísku. Podíl ale bude klesat, protože analýza geologů říká, že dvě třetiny ložisek ukončí provoz do sedmi let a 88 procent do deseti let, dodal Dušek. Podle něj spotřeba štěrkopísku naopak každoročně roste a s ohledem na objem plánovaných velkých investic do dopravní infrastruktury i obytné výstavby bude tento trend v kraji pokračovat.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Pe

Petr

17.11.2024 08:24
"Spotřeba štěrkopísku každoročně roste a s ohledem na objem plánovaných velkých investic do dopravní infrastruktury i obytné výstavby bude tento trend v kraji pokračovat."

Samozřejmě, ještě jsme nevydláždili zdaleka celou republiku. A umělá dlažba není nic jiného než beton, tedy písek a cement. A taková výroba cementu je energeticky velice náročná (vypalování vápence při obrovské teplotě) a vytváří obří spousty CO2 (vypalování vápence je přesně jako spalování uhlí - uvolnění fosilního CO2). Betonování krajiny tedy způsobuje nejen zvyšování teploty, ale i zásobování atmosféry CO2. Tedy samá pozitiva.
Zajímavé, že to nikomu nevadí.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

20.11.2024 08:34 Reaguje na Petr
Kdysi mi stavební technik tvrdil, že povolenky pro vápenky a cementárny jsou prý hloupost. Při výrobě vápna a cementu sice vzniká hodně toho "sodovkáče", ale po zpracování maltoviny, pak zase ten vzdušný oxid uhlíku způsobí vytvrzení té malty, na kterou se znovu naváže. A u cementu, prý ten oxid zase reaguje s betonem. U betonu, stejně jako u vápenných omítek, pak prý v průběhu několika desetiletí klesá jeho alkalita, výztuže v něm proto reznou, trhají ho, pevnost se snižuje a beton se rozpadá. Hodně tomu pomáhá voda, ve které je ten oxid uhličitý rozpuštěn. No, tak nevím, kde je pravda...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.11.2024 17:05
Gryndýl způsobí další těžbu kameniva a písku už pouze proto, že staré
budovy se časem nevyplatí zateplovat, protože ty náklady převýší náklady
na budovy nové a energetický štítek z nich udělá bouračky. Ono to zelené
náboženství je jeden velký podvod nahrávající energetikům a stavebnímu
byznysu. Staré se zbourá, "uklidí" na skládku a nové se postaví z nového
materiálu vytěženého z pískoven, štěrkoven, lomů, zpracované v cementárnách
a výrobnách stavebních hmot. Po likvidaci uhelných elektráren nebude sádra
z odsiřování na sádrokartón a sádrové omítky. Budou se otevírat zavřené
sádrovcové doly a drancovat a drancovat pouze proto, že se zelení spolčili
s energetiky, stavaři, finančníky poskytujícími vyděračské hypotéky a jinými vykuky, kteří zavětřili v gryndýlu způsob, jak oživit stavební
byznys. Tak si zelení soudruzi zatleskejte, kolik vznikne nových skládek
stavebního odpadu, kolik pískoven, štěrkoven, lomů a kolik energie se
vyplýtvá při výrobě stavebnin a těžbě surovin. A taky kolik se zastaví
půdy novými nízkoenergetickými stavbami a ty staré zůstanou opuštěné.
Díky EU za tyto dary!
Odpovědět
Anyr

Anyr

18.11.2024 09:43 Reaguje na Břetislav Machaček
Jdi se léčit.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.11.2024 16:05 Reaguje na Anyr
Pravda bolí a když ji nelze vyvrátit, tak je třeba zkritizovat hlasatele pravdy. Zkuste vyvrátit, co jsem napsal, že to tak dopadne. Nebo si snad myslíte, že bude zájem o nemovitosti zatížené ekologickými daněmi za nehospodárný provoz?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

18.11.2024 18:24 Reaguje na Břetislav Machaček
Ono je to těžké. Na tom Vašem prvním příspěvku se nedá nic vyvrátit, tak zbývají pouze nadávky.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

20.11.2024 08:03 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ale, dá... Předně, to zelené náboženství není v souladu se zájmy energetiky. Povinnost nákupu a odevzdávání povolenek na vypouštění skleníkových plynů, je jen zbytečným nákladem na výrobu energie. Omezování těžby a zdražování paliv, zpřísňování emisních limitů, nebo boom podporovaných občasných zdrojů energie, ani omezování spotřeby nabízené energie na straně odběratelů, též nejsou v zájmu energetiků. Ti se musí přizpůsobovat, neustále se měnící situaci a trendům vývoje.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.11.2024 10:49 Reaguje na Tonda Selektoda
Víte ono energetik a "energetik" je ROZDÍL!
Ty, které popisujete nejásají, ale jásají
OZE baroni a ti, co jsou na to nabaleni, což
jsou dnes provozovatelé záloh a akumulací.
Ti všichni z toho profitují a jsou TAKY
ENERGETIKY, jako ti provozovatelé uhelek.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.11.2024 10:58 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
To já vím a vidím tu zoufalost aktivistů se
argumentačně postavit kritikům Gryndýlu. Došly
jim už aktivistická hesla o záchraně planety
a pomalu jim dochází, že na ty dotace brzo nebude.
Už je okrajují v Německu a dokonce i u nás. Podle
zákona by pro provozovatele OZE mělo příští rok
z rozpočtu putovat 31 miliard a v rozpočtu to je pouze miliard pět! To jsem zvědav na ta kouzla,
jakými se to vyřeší ! Že by z kapes zákazníků?
Jen do toho a uvidíme to nadšení občanů pro
Gryndýl v praxi.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist