V Plzeňském kraji roste objem sebraného rostlinného bioodpadu
Odpad rostlinného původu se podle mluvčí kraje Šárky Staré nejčastěji kompostuje. Kompost se pak využívá na zlepšení kvality veřejných ploch. Kromě domácích kompostáren existují malá zařízení do 150 tun a větší s kapacitou do 1000 až 10 000 tun ročně, například v Domažlicích a Klatovech. "V regionu je asi 30 kompostáren, další jsou v jednání," uvedla. Staví je obce i firmy.
Podle plánu odpadového hospodářství se má objem bioodpadu na skládkách v kraji snížit do roku 2020 o 65 procent oproti roku 1995. V letech 2010 ani 2014 se to nedařilo, loni se situace výrazně zlepšila. Stát přispívá na nákup kontejnerů, systémů svozu, na kompostárny i domácí kompostéry. "Po startu plného provozu spalovny odpadů v Chotíkově, by měly být cíle plánu pro rok 2020 splněny," řekla Stará.
Firma Čistá Plzeň, která převzala svoz bioodpadu loni v září, obsluhuje v Plzni přes 720 sběrných 240litrových nádob s četností svozu dvakrát až třikrát týdně, v zimě jednou. "Nádoby jsou určeny zejména pro uložení drobného rostlinného odpadu z kuchyní a domácností, nepatří do nich větší objemy zahradního odpadu," řekl prokurista Petr Baloun.
Systém je doplněn velkoobjemovými kontejnery a sběrnými dvory. Problematické jsou lokality rodinných domů, kde jsou stanoviště přetěžována. Produkce bioodpadu v Plzni byla loni 4100 tun, 2,5násobek proti roku 2009. Bioodpad míří do kompostáren Vysoká a Chotíkov za zhruba 300 Kč za tunu. Kvůli udržitelnosti živin v půdě se preferuje využití odpadu v místě vzniku.
Klatovy s 23.000 obyvateli, které rozdaly 1400 kompostérů na zahrady, zavedly před třemi měsíci testovací sběr bioodpadu. "Zájem roste. Náklady platí město, máme svoji společnost, která se o něj stará," uvedla Monika Stratilová z radnice. Obsah se vozí do městské kompostárny. Nesmí být výdělečná, kompost nelze prodávat.
Rokycany se 14.500 obyvateli mají už od roku 2006 celoročně v provozu odkládací plochu na zahradní bioodpad ve sběrném dvoře Němčičky. Od roku 2009 mají kontejnery na veřejných prostranstvích, prioritně v chatových oblastech a u domků. "Oddělený sběr bioodpadu vedl ke snížení množství směsného komunálního odpadu, a tím i ke snížení nákladů na odpady ukládané na skládky a také k omezení černých skládek v okolí města," řekla mluvčí radnice Eva Praumová. Objem bioodpadu každým rokem roste. Za pět let se zdvojnásobil na loňských více než 750 tun. Veškerý bioodpad přebírá firma Rumpold, která má kompostárnu. Štěpku prodává do plzeňské teplárny. Oddělený sběr zbytků jídel ale není vyřešen, takže končí hlavně v nádobách na směsný komunální odpad.
Domažlice s 11.200 obyvateli zajišťují zdarma svoz bioodpadu druhým rokem. "Sběr probíhá ve sběrném dvoře už 15 let celoročně," uvedl šéf DTS Domažlice Jaroslav Zavadil. Odpad končí v městské kompostárně a výsledný produkt míří na pozemky města.
Menší obec Bělá nad Radbuzou s 1800 obyvateli má od roku 2014 malou kompostárnu u sběrného dvoru. Trávu, listí, plevel i větve mohou občané zdarma dávat také do kontejneru. Hlavní složkou bioodpadu je odpad ze zahrádek a veřejných ploch. Potraviny nejsou součástí sběru, zbytky lidé většinou dávají zvířatům. Chanovice se 750 obyvateli zajistily pro občany i chalupáře 250 domácích kompostérů.
"Doba, kdy měl každý na vesnici kompost, kam dával všechny zbytky, jsou pryč. Dnes skoro nikdo nic nechová, trávník hobluje sekačkou a má problém, kam s posečenou trávou," řekl starosta Němčovic Karel Ferschmann. Občané dávají osm let trávu, listí a větve do sběrného dvora, otevřeného sedm dní v týdnu. Štěpkovač odpad rozseká a přidá se do obecního kompostu, který pak obec vyveze zdarma místnímu sedlákovi na hnojiště. Velcí farmáři jej do bioplynových stanic nechtějí.
reklama
Plzeň letos začne stavět městskou kompostárnu, ročně zpracuje 5000 tun bioodpadu
Dotační program nabídne 1,6 miliardy korun na využití kompostu v zemědělství